36 C 205/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 107.360,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 68.997 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 38.363,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10.649,67 Kč, úrok 15,00 % ročně z částky 104.299,78 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.614,46 Kč od 1. 11. 2022 do 31. 1. 2023, zákonný úrok z prodlení z částky 107.360,78 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15,00 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.515,24 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou k soudu dne 31. 1. 2023 po žalovaném zaplacení částky 107.360,78 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10.649,67 Kč, úroku 15 % ročně z částky 104.299,78 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.614,46 Kč od 11. 11. 2022 do 31. 1. 2023 a zákonného úroku z prodlení z částky 107.360,78 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 11. 2020. Tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného v rámci Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta zpracované žalobkyní, kdy se provádí výpočty MLS (limit nejvyšší měsíční splátky), kam se započítávají částky životních minim klienta a eventuálně jim vyživovaných dětí se splátkou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru a do výpočtu MLS domácnosti se krom splátky schváleného úvěru započítává vyšší ze dvou hodnot - 1. minimální uvěřitelné výdaje domácnosti, což se je statistický údaj,2. celkové pravidelné měsíční výdaje celé domácnosti, což je údaj deklarovaný klientem v rámci žádosti o úvěr. Žalobkyně dále provedla šetření v NRKI, CEE a ISIR s citlivým vyhodnocením pro poskytnutí úvěru. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 116.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96 pravidlených měsíčních splátkách á 2.437 Kč měsíčně. K čerpání úvěru došlo dne 16. 11. 2020, žalovaný celkem na úvěr uhradil částku 47.003 Kč, protože porušil své povinnosti, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 27. 10. 2022. , adresa, .360,78 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 104.299,78 Kč, poplatku ve výši 117 Kč, poplatku za pojištění ve výši 544 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1.500 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, výzvy ke splacení celého úvěru, včetně podacího archu o odeslání poštou, předžalobní výzvy k plnění včetně podacího archu k této výzvě, Metodiky posouzení úvěruschopnosti, karty klienta, úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací, výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, , opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného byla mezi účastníky uzavřena dne 10. 11. 2020 úvěrová smlouva č. , hodnota, , ve které je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 50.000 Kč, je svobodný, bydlí v podnájmu, vzdělání má střední, zdroj příjmů - podnikatel. Ve smlouvě je dále dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému účelový úvěr ve výši 116.000 Kč, který je povinen zaplatit v 96 splátkách á 2.437 Kč s roční úrokovou sazbou 17,60 %, roční procentní sazbou nákladů 19,4 % s povinností zaplatit celkovou částku ve výši 217.152 Kč. Způsob poskytnutí byl dohodnut převodem na účet č. , č. účtu, ve výši 15.393 Kč a na účet č. , č. účtu, ve výši 100.607 Kč. Dne 16. 11. 2020 žalobkyně na tyto účty obě částky převedla, přičemž účet č. , č. účtu, je účet žalovaného u , právnická osoba, . Žalovaný předložil žalobkyni výpis z tohoto běžného účtu ze dne 23. 10. 2020 za období od 23. 9. 2020 do 23. 10. 2020, ze kterého bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil 202.860,63 Kč, konečný zůstatek 120.765,35 Kč, že žalovaný příslušným subjektům zaplatil různé částky, není však vůbec patrno, za jakým konkrétním účelem byly tyto částky zaplaceny. Žalobkyně dále provedla výpočet MLS tak, že příjem klienta z dokladu činí 50.000 Kč, životní minima dospělých členů domácnosti -3.860 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI mimo , Anonymizováno, úvěry - 14.405 Kč, splátky v , Anonymizováno, - 4.288 Kč, výše splátky konzolidovaného , Anonymizováno, úvěru + 2.056 Kč, výše splátky schváleného úvěru - 2.437 Kč, zbývající MLS klienta 27.066 Kč. Dále pak provedla výpočet MLS domácnosti tak, že příjem klienta z dokladů číní 50.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0, splátky jiným společnostem z NRKI mimo , Anonymizováno, - 14.405 Kč, splátky v , Anonymizováno, - 4.288 Kč, normativní náklady na bydlení - 4.300 Kč, životní minimum členů domácnosti - 3.860 Kč, výše splátky konsolidovaného , Anonymizováno, úvěru + 2.056 Kč, výše splátky schváleného úvěru - 2.437 Kč, zbývající MLS domácnosti 22.766 Kč. Ve výpočtu MLS domácnosti je i předepsaná rubrika ,,měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem” s částkou 20.000 Kč, toto je však přeškrtnuto. Žalovaný žalobkyni zaplatil celkem částku 47.003 Kč, kterou si žalobkyně započítala na jednotlivé nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy žalobkyně dopisem ze dne 27. 10. 2022 zesplatnila úvěr, vyzvala žalovaného k doplacení celého úvěru. Žalovaný tuto částku nezaplatil ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně řádně nezjišťovala informace týkající se příjmu žalovaného, když vycházela pouze z jeho sdělení, že má jako podnikatel měsíční příjem 50.000 Kč a rovněž nezjišťoval reálné výdaje žalovaného. Výdaje a výlohy žalovaného vypočetla dle své Metodiky posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházela ze statistických údajů obsahujících součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí a celkové pravidelné měsíční výdaje celé domácnosti, což je údaj deklarovaný klientem v rámci žádosti o úvěr obsahující součet výdajů domácnosti na bydlení, splátek klienta a ostatních členů domácnosti a dalších pravidelných nákladů spojených se zdravotní péčí, cestováním do zaměstnání atd. Jedná se o posouzení úvěruschopnosti dle statistických modelů, dle Metodiky žalobkyně, ale nikoliv dle konkrétně zjištěných a doložených příjmů a výdajů žalovaného. Z výpočtů MLS rovněž vyplývá, že žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu v okamžiku, kdy tento splácel jiným společnostem ve výši 14.405 Kč. Žalobkyně tedy nepostupovala s odbornou péčí, když řádným reálným způsobem neověřovala údaje uvedené žalovaným a nezjišťovala jeho reálné výdaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Žalobkyně nesplnila svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalovanému poskytla úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

18. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice ověřila výši příjmů žalovaného pouze z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, za 1 měsíc, ale naprosto rezignovala na ověření výše reálných výadjů a výloh žalovaného, porušila svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovanému byla prokazatelně částka 100.607 Kč převedena na jeho účet u , právnická osoba, a částka 15.393 Kč na účet dle dohody v rámci uzavřené smlouvy č. , č. účtu, , tedy celkově mu byla vyplacena částka 116.000 Kč. Žalovaný celkem zaplatil 47.003 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit rozdíl mezi půjčenou částkou 116.000 Kč a vrácenou částkou 47.003 Kč, tedy 68.997 Kč, jako bezdůvodné obohacení.

19. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 38.363,78 Kč, jako rozdílu mezi žalovanou částkou 107.360,78 Kč a přiznanou částkou 68.997 Kč včetně kapitalizovaného úroku ve výši 10.649,67 Kč, úroku 15 % ročně z částky 104.299,78 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, kapitalzovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.614,46 Kč od 1. 11. 2022 do 31. 1. 2023 a zákonného úroku z prodlení z částky 107.360,78 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně soud žalobu ve výroku ad. II. zamítl, neboť se jedná o nároky z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

20. Pokud se týká lhůty k plnění žalovaného, žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy jeho majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy částečně úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.515,24 Kč, k rukám zastupujícího advokáta. Při stoprocentní úspěšnosti by měla žalobkyně právo na náhradě nákladů řízení ve výši 25.058,60 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 4.295 Kč, odměny v souvislosti se zastoupením advokátem - úkon á 5.420 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za 3 úkony právní pomoci (převzetí právního zastoupení, předžalobní kvalifikovaná výzva, žaloba), 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci, tj. v součtu 17.160 Kč, dále 21 % z této částky jako DPH - 3.603,60 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 107.361 Kč, byla jí přiznána částka 68.997 Kč, je tedy úspěšná v rozsahu 63 % a neúspěšná v rozsahu 37 %, procento úspěšnosti (63 - 37) činí 26 %. 26 % z částky 25.058,60 Kč činí 6.515,24 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právního zastoupení - doplnění žaloby dle výzvy soudu ze dne 3. 11. 2023, neboť žalobkyně tímto písemným podáním až na výzvu soudu doplňovala tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě, jedná se tudíž o neúčelně vynaložené náklady řízení v této části.