36 C 228/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Alešem Kobzou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 27.432,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24.000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 3.432 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.983,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8.657,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27.432,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15,00 %, úrok 23,28 % ročně z částky 27.432,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.887 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 5. 2024 po žalované zaplacení částky 27.432,76 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.983,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8.657,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 27.432,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,28 % ročně z částky 27.432,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně - , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen původní věřitel). Tvrdila, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla postoupena na žalobkyni, původní věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované dne 27. 11. 2020 a byly ověřeny doklady uvedenými v části ,,ověřené dokumenty”. Původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední 3 předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a nájemní/podnájemní smlouvou.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek této smlouvy, zákaznické karty žalované, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, (seznam postoupených pohledávek), oznámení o postoupení pohledávky žalované včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že dne 27. 11. 2020 uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2930 a násl. OZ a § 2 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru se zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 48.930 Kč, z toho 18.930 Kč jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11.070 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o úvěru a částku za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.020 Kč. Celkovou částku se zavázala zaplatit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 628 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 5. 2022. RPSN byla stanovena na 63,37 %. Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli částku 6.000 Kč, kterou původní věřitel započítal na jednotlivé nároky sjednané ve smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, s účinností ke dni 27. 9. 2023, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky žalovaná nezaplatila ničeho. V zákaznické kartě vyplněné před uzavřením smlouvy vyplnila zástupkyně původního věřitele , jméno FO, údaje k osobě žalované, kde je uvedeno, že číslo jejího občanského průkazu (dále jen OP), adresa trvalého pobytu , adresa, , náhradní kontaktní adresa , adresa, , ohledně bydlení je zaškrtnuta kolonka, že je nájemník, nejvyšší dosažené vzdělání má základní, účel spotřebitelského úvěru je na vybavení domácnosti, je svobodná, jako zdroj příjmu je uveden plný úvazek, zaměstnání ověřeno dle pracovní smlouvy a výplatních pásek za 2 měsíce a zaznamenáno, že pracuje jako uklízečka u zaměstnavatele , adresa, , IČO , IČO, s čistým příjmem 18.906 Kč, další čisté příjmy domácnosti - 25.000 Kč, celkem 43.906 Kč, ověřené dokumenty - pracovní smlouva, výplatní pásky 9 - 10/2020, jako běžné měsíční výdaje je uvedeno: externí splátky - 0, interní splátky - 0, odhadované měsíční výdaje žadatele 3.000 Kč, bankovní účet má, zápůjčka u jiné společnosti není. Zástupce původního věřitele , jméno FO, ověřila výše uvedená zjištění.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti původní věřitel řádně nezjišťoval informace týkající se příjmu žalované a zejména ohledně jejích reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Původní věřitel nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

18. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru, že původní věřitel sice ověřil výši příjmů žalované, ale naprosto rezignoval na ověření výše výdajů a výloh žalované, porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalované byla prokazatelně vyplacena částka ve výši 30.000 Kč v hotovosti, což žalovaná vlastnoručním podpisem smlouvy potvrdila, žalovaná celkem zaplatila původnímu věřiteli částku 6.000 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit rozdíl mezi půjčenou částkou 30.000 Kč a vrácenou částkou 6.000 Kč, tedy částku 24.000 Kč.

19. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 3.432 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.983,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8.657,05 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.432,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15,00 %, úroku 23,28 % ročně z částky 27.432,76 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení soud nárok zamítl, neboť se jedná o plnění z absolutně neplatné smlouvy.

20. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení písemně informována.

21. Pokud se týká lhůty k plnění žalované, žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy její majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy částečně úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.887 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 27.432,76 Kč, byla jí přiznána částka 24.000 Kč, byla úspěšná v rozsahu 87 %, procento úspěšnosti činí rozdíl (87 - 13) tedy 74 %. Při stoprocentní úspěšnosti by měla právo na zaplacení částky 2.550 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1.098 Kč, 3x odměny v souvislosti se zastoupením advokátem dle § 14b AT - úkon á 300 Kč (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) + 3x režijní paušál á 100 Kč v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci rovněž dle § 14b AT + 21 % DPH z této částky, tj. celkem 2.550 Kč včetně zaplaceného soudního poplatku. 74 % z této částky činí 1.887 Kč. Za doplnění tvrzení v rámci písemného podání ze dne 4. 11. 2024 soud žalobkyni náklady řízení nepřiznal, neboť se jedná o podání, které žalobkyně učinila až na výzvu soudu, přičemž doplňovala skutková tvrzení a označovala důkazy, které měly být již uvedeny v původní žalobě. Nejedná se o účelně vynaložené náklady v souvislosti s tímto úkonem.