36 C 231/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 46.544,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39.600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 6.944 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6.933,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10.101,68 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 46.544,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úrok 24,57 % ročně z částky 46.544,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.152,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2023 po žalované zaplacení částky 46.544,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6.933,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.101,68 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 46.544,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 24,57 % ročně z částky 46.544,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , kterou dne 30. 1. 2020 uzavřel s žalovanou právní předchůdce žalobkyně - společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen původní věřitel). Dále tvrdila, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, původní věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 30. 1. 2020 a byly ověřeny doklady uvedenými v části ,,ověřené dokumenty”. Původní věřitel ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek, ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek této smlouvy, zákaznické karty žalované, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, (seznam postoupených pohledávek), oznámení o postoupení pohledávky žalované včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že dne 30. 1. 2020 uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2930 a násl. OZ a § 2 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ). Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 49.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru se zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 47.890 Kč jako poplatek, který byl vypočten jako součet kalkulačních položek: -a) úrok ve výši 28.790 Kč,b) částka za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky věřitele v případě smrti zákazníka ve výši 19.100 Kč s úrokovou sazbou 49 %, jako pevnou pro celou dobu trvání smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 96.890 Kč se zavázala žalovaná zaplatit prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 4.038 Kč a poslední splátky 4.016 Kč. RPSN byla stanovena ve výši 10.974 %. Poslední splátka byla stanovena na 30. 1. 2022. Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli částku 9.400 Kč, která byla započtena dle uzavřené smlouvy na jednotlivé nároky sjednané ve smlouvě. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní byla pohledávka s účinností ke dni 16. 12. 2022 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávky žalovaná nezaplatila ničeho. V zákaznické kartě vyplněné před uzavřením smlouvy vyplnila zástupkyně původního věřitele , jméno FO, dne 30. 1. 2020 údaje k osobě žalované, kde je uvedeno číslo jejího občanského průkazu (dále jen OP), adresa trvalého pobytu - , adresa, (úřední adresa), adresa výběru - , adresa, , ohledně bydlení je zaškrtnuta kolonka, že žije s rodiči, dosazené vzdělání má základní, je vdaná, účel úvěru byl na neočekávané výdaje, náhradní kontaktní adresa žalované - , adresa, , č. or. , Anonymizováno, , , adresa, , počet vyživovaných osob - jedna, majitel auta - ne, jako zdroje příjmů - finančních prostředků je zaškrtnuta kolonka - plný úvazek, zaměstnání ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami, pracovní zařazení - prodavače u zaměstnavatele , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , čistý příjem - 23. 387 Kč, počet zdrojů příjmu žalované - jeden, další čisté příjmy domácnosti - 25.320 Kč, celkem pravidelný měsíční příjem 48.707 Kč, běžné měsíční výdaje - externí splátky - 900 Kč, odhadované měsíční výdaje - 3.000 Kč, zápůjčka u jiné společnosti - ano, bankovní účet na jméno žalované - ano, jako ověřené dokumenty pracovní smlouva na neurčito, dvě výplatní pásky 11, 12/2019. Zástupce původního věřitele , jméno FO, ověřila výše uvedená zjištění.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti původní věřitel řádně nezjišťoval informace týkající se příjmu žalované a zejména ohledně jejích reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Původní věřitel nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

18. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru, že žalobce sice ověřil výši příjmů žalované, ale naprosto rezignoval na ověření výše výadjů a výloh žalované, porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalované byla prokazatelně vyplacena částka ve výši 49.000 Kč v hotovosti, což žalovaná vlastnoručním podpisem smlouvy potvrdila, žalovaná celkem zaplatila původnímu věřiteli částku 9.400 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit rozdíl mezi půjčenou částkou 49.000 Kč a vrácenou částkou 9.400 Kč, tedy částku 39.600 Kč.

19. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 6.944 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 6.933,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.101,68 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 46.544,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 24,57 % ročně z částky 46.544,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení soud ve výroku ad. II. nárok žalobkyně zamítl, neboť se jedná o plnění z absolutně neplatné smlouvy.

20. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení písemně informována.

21. Pokud se týká lhůty k plnění žalované, žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy její majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud přiznal částečně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.152,10 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 46.544,01 Kč, byla jí přiznána částka 39.600 Kč, tedy 85 %. V rozsahu 15 % byla neúspěšná, procento úspěšnosti činí rozdíl (85 - 15) = 70 %. Při plné úspěšnosti by měla žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4.503 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 2.328 Kč, odměny v souvislosti se zastoupením advokátem - úkon á 500 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za 3 úkony právní pomoci (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) + 3x režijní paušál á 100 Kč v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci rovněž dle § 14b AT, tedy za právní zastoupení 1.800 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce je plátcem DPH, ještě 21 % z této částky - 378 Kč, tedy v součtu včetně zaplaceného soudního poplatku 4.503 Kč. 70 % z této částky činí 3.152,10 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní pomoci - doplnění žaloby ze dne 23. 11. 2023, neboť se jedná o neúčelně vynaložené náklady řízení, když žalobkyně doplňovala chybějící skutková tvrzení na základě výzvy soudu, která chyběla v žalobě.