36 C 26/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12.996,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.161 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 2.835,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 78,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12.996,54 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 8,4 % ročně z částky 12.888,32 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.607,90 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 11. 2023 po žalované zaplacení částky 12.996,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 78,19 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.996,54 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a úroku ve výši 8,4 % ročně z částky 12.888,32 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o půjčce č. , RČ, , kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně - , právnická osoba, , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ) (dále jen původní věřitel) s tím, že pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 postoupena na žalobkyni. Tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná si na základě této smlouvy půjčila částku 25.000 Kč, původnímu věřiteli vrátila částku 14.839,29 Kč, která byla započítána dle uzavřené smlouvy na jistinu, úroky a další nároky vyplývající z uzavřené smlouvy.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - rámcové smlouvy o poskytování bankovních platebních a investičních služeb, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, posouzení - identifikace žalované včetně údajů, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, výzvy - zesplatnění úvěru ze dne 16. 6. 2022, smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku, vyrozumění o postoupení pohledávky od , právnická osoba, , včetně dokladu o odeslání na poště, VOP , právnická osoba, , produktových obchodních podmínek , právnická osoba, pro půjčky, sazebníku , právnická osoba, , předžalobní výzvy právního zástupce soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb dne 2. 9. 2015, ve které jsou uvedeny základní nacionály žalované, mezi účastníky bylo dohodnuto, že zamýšlejí vstoupit na základě této smlouvy do vzájemného smluvního vztahu, v jehož rámci bude mít banka možnost poskytovat klientovi bankovní služby dle své aktuální nabídky, a to bankovní služby, smlouvu o běžném a spořícím účtu, v čl. 6. (prohlášení klienta) je uvedeno, že žalovaná výslovně prohlašuje, že jí před podpisem byly poskytnuty VOP a POP pro jednotlivé bankovní služby, sazebník, úrokový lístek, podmínky platebního styku, standarndní informce před uzavřením smlouvy, informační přehled o systému pojištění pohledávek skladů. Žalovaná tuto rámcovou smlouvu vlastnoručně podepsala. Dne 19. 9. 2019 žalovaná požádala o uzavření smlouvy o půjčce ve výši 25.000 Kč, zápůjční úrokovou sazbou v procentech ročně 8,40, doby trvání v měsíčních 82 splátkách á 402 Kč, RPSN ve výši 8,73 % a celkovou částkou splatnou žalovanou ve výši 32.935,33 Kč. Dne 19. 9. 2019 , právnická osoba, akceptovala návrh na uzavření smlouvy o půjčce. Před uzavřením smlouvy si banka provedla posouzení, kdy v tomto je uvedeno, že žalovaná požaduje spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 25.000 Kč, je svobodná, společenský status - zaměstnanec, IČO - , IČO, , uváděný příjem 17.000 Kč, deklarované výdaje - výdaje na živobytí 3.000 Kč, měsíční splátky úvěru 0 Kč, další výdaje 0 Kč, v rámci protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta je uvedeno, že banka standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, vychází z obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 a podléhá kontrole ČNB, banka provedla potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. Při posuzování úvěruschopnosti bylo využito standarndních schvalovacích postupů, rozhodovací strategie posuzovala oblasti - tzv. tvrdá KO KRITÉRIA - aktuální dluhy, interní i externí negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce, dotazy do registru BRKI/NRKI/SOLUS, v rámci schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu zohlednila příjmy žadatele o úvěr ověřené vždy statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmů (pod 95 %) spouští proces sběru dalších dokladů. Pravidelné výdaje žadatele, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení, nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat. U žalované bylo zjištěno, že nemá záznam v insolvenčním rejstříku, v rámci kontroly databáze neplatných dokladů nebylo zjištěno, že by takovýto doklad měla, interní black list byl bez záznamu, BRKI/NRKI - bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), SOLUS - nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, celkové riziko ve vyhodnocení žalované bylo dle interního postupu stanoveno na úroveň třídy D, které odpovídá pravděpodnost splacení úvěru 97,79 %. Deklarovaný příjem 17.000 Kč byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určil reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů, z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti banka navýšila a zohlednila výdaje ve výši 13.350 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 7.473 Kč, výdaje na bydlení na výši 2.737 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3.140 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč. Písemnou výzvou ze dne 16. 6. 2022 banka zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové výše závazku ve výši 16.316,01 Kč dopisem ze dne 16. 6. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2022/03 ze dne 28. 3. 2023 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, banka přípisem ze dne 13. 4. 2023 o postoupení písemně informovala žalovanou. Předžalobní výzvou ze dne 30. 10. 2023 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, která je předmětem tohoto sporu.

5. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel - banka) řádně nezjišťovala informace týkající se konkrétních příjmů a reálných výdajů žalované. Banka vycházela ze statistických modelů, statistických dat, deklarovaného příjmu v rámci statistického výpočtu. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou ohledně jejích skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek) Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl zápůjčku v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

18. Soud uzavřel, že smlouva o půjčce byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

19. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dle Občanského zákoníku a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, posoudil soud nárok žalobkyně podle výše citovaných ustanovení OZ a ZSÚ. Původní věřitel ověřil výši příjmů žalované, ale naprosto rezignoval na ověření výše výdajů a výloh žalované. Tímto porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o půjčce. Žalované byla prokazatelně vyplacena částka 25.000 Kč, žalovaná vrátila částku 14.839 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit rozdíl mezi částkou 25.000 Kč a částkou 14.839 Kč, tedy 10.161 Kč.

20. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 2.835,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 78,19 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.996,54 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku 8,4 % ročně z částky 12.888,32 Kč od 17. 6. 2022 do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť se jedná o plnění z absolutně neplatné smlouvy.

21. Pokud se týká lhůty k plnění žalované, žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy její majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení písemně informována.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého částečně úspěšné žalobkyni soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.607,90 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 12.996,54 Kč, byla jí přiznána částka 10.161 Kč, což činí 78 % úspěchu, 22 % neúspěchu, tedy 57 % úspěšnosti. Pokud by žalobkyně byla plně úspěšná, měla by právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4.575,20 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny v souvislosti se zastoupením advokátem za 3 úkony právní pomoci dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za převzetí právního zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, tj. 3x 300 Kč = 900 Kč, k tomu 3x režijní paušál á 100 Kč, dále za účast právního zástupce žalobkyně při jednání u soudu odměnu ve výši 1.620 Kč dle § 7 AT + režijní paušál 300 Kč dle § 13 AT, tedy v součtu 3.120 Kč odměna za právní zastoupení, z toho 21 % DPH - 655,20 Kč, tedy 3.755,20 Kč + 800 Kč zaplacený soudní poplatek = 4.575,20 Kč. 58 % z této částky pak činí 2.607,90 Kč.