36 C 262/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o 33.022,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 7.840 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14.000 Kč od 28. 3. 2019 do 11. 2. 2021 ve výši 9,75 % ročně, a v rozsahu 1,50 % za období od 12. 2. 2021 do zaplacení a do částky 11.182,08 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2020 po žalovaném zaplacení částky 21.840 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.000 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a smluvní pokuty ve výši 11.182,08 Kč, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. 1 2018, kterou dne 27. 2. 2018 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce - společností právnická osoba, IČO (dále jen anonymizována dvě slova). Požadoval zaplacení dlužné jistiny 14.000 Kč, neuhrazený poplatek za správu úvěru 3.080 Kč, neuhrazený inkasní poplatek 840 Kč, neuhrazený úrok z úvěru ve výši 25,85 % ročně za dobu od 27. 2. 2018 do 27. 3. 2019 ve výši 3.920 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny po dni splatnosti poslední měsíční splátky a smluvní pokuty ve výši 11.182,08 Kč. Dále tvrdil, že žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem - smlouvy o úvěru č. 1 2018, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, čestného prohlášení žalovaného ze dne 27. 2. 2018, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba ze dne 8. 3. 2017, dodatku k této smlouvě ze dne 22. 2. 2018, výplatních lístků od tohoto zaměstnavatele žalovaného za měsíce X, XI, XII/2016, žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 27. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal dne 27. 2. 2018 anonymizována dvě slova o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15.000 Kč se platností 13 měsíců s uvedením rodinného stavu - svobodný, počtu výdělečně činných osob v domácnosti 2, počtu vyživovaných osob v domácnosti do 6 let 1. Jako způsob bydlení uvedl podnájem, anonymizováno - auto, standardní vybavení domácnosti včetně označení zaměstnavatele, výše příjmu 10.436 Kč měsíčně a průměrných měsíčních příjmů celé domácnosti ve stejné výši. V rámci průměrných měsíčních výdajů uvedl částku 2.000 Kč za bydlení, kterou následně přeškrtl na částku 3.000 Kč, výši stravování a výživného uvedl částku 4.000 Kč, kterou následně přeškrtl a změnil na částku 3.000 Kč a ostatní výdaje ve výši 1.500 Kč a své průměrné měsíční výdaje a celé domácnosti ve výši 7.500 Kč. Finanční analýzu zjištěním rezervy na neočekávané výdaje 1.000 Kč a měsíčních volných finančních zdrojů na 1.936 Kč vypočítala dne 27. 2. 2018 zprostředkovatelka úvěru jméno příjmení, která uvedla, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 1.936 Kč. Žalovaný uzavřel dne 8. 3. 2017 pracovní smlouvu, jako dělník při čištění města se zaměstnavatelem právnická osoba na dobu určitou do 28. 2. 2018, dne 22. 2. 2018 byl pracovní poměr na základě dodatku prodloužen na dobu neurčitou. Dle výplatních lístků mu byla vyplacena za měsíc X číslo částka 10.713 Kč, za XI/2017 částka 10.233 Kč a za XII/2017 částka 10.364 Kč. V čestném prohlášení ze dne 27. 2. 2018 uvedl, že bydlí pod adresou adresa, ulice a číslo - tchyni. Dne 27. 2. 2018 byla uzavřena písemná smlouva o úvěru prostřednictvím zprostředkovatele - jméno příjmení, IČO, žalovaný má uvedenu úřední adresu adresa žalovaného, na základě této smlouvy byla žalovanému při podpisu smlouvy vyplacena částka 14.000 Kč, kterou se zavázal splácet ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1.820 Kč, vždy ke každému 27. dni v měsíci při RPSN 189,38 %. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 560 Kč, poplatek za správu úvěru 3.080 Kč a za hotovostní výběr splátek 2.660 Kč. Žalovaný se tak zavázal uhradit věřiteli poskytnutou jistinu 14.000 Kč, náklady spotřebitelského úvěru 10.220 Kč, celkem 24.220 Kč. Pro případ prodlení si smluvní strany pod bodem V/4 dohodly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Úroková sazba zákonných úroků z prodlení platná v den uzavření smlouvy byla uvedena ve výši 8,5 % ročně.

5. Z notářského zápisu NZ číslo 2018 spisová značka ze dne 27. 9. 2018 sepsaného JUDr. jméno příjmení, notářkou v obec, smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba ze dne 11. 12. 2019 včetně oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností právnická osoba, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem ze dne 26. 5. 2020 včetně oznámení o postoupení pohledávky žalovanému soud zjistil, že ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, která tuto pohledávku postoupila společnosti právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019 a tato následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 pohledávku postoupila na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu anonymizováno přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje anonymizováno spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 OZ, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá anonymizováno prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná. Původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když mu bylo známo, že žalovaný má úřední adresu, výsledek finanční analýzy včetně tzv. credit scoringu provedl pouze na základě 3 výplatních lístků za měsíce X - XII/2017, tedy neprovedl zjištění ohledně příjmů za měsíc leden 2018, jeho příjmy činily v průměru cca 10.300 Kč měsíčně. Průměrné měsíční výdaje změnil ohledně bydlení z částky 2.000 Kč na 3.000 Kč, ohledně stravování z částky 4.000 Kč na částku 3.000 Kč, ostatní výdaje uvedl ve výši 1.500 Kč s tím, že v domácnosti jsou 2 osoby, z toho 1 do 6 let, k čemuž však nedoložil vůbec žádné doklady a osoba zprostředkovávající uzavření tohoto úvěru - vázaný zástupce dostatečně nezjišťoval a neověřil výdaje žalovaného, pouze v tom rozsahu, že předložil čestné prohlášení, že platí 3.000 Kč měsíčně své přítelkyni. Původní věřitel, jako profesionál nemohl přehlédnout, že naprostou většinu tvrzení žalovaný ve svém prohlášení ohledně svého rodinného stavu, dalších osob v domácnosti nijak nedoložil. Schopnost splácet úvěr není přitom určena výší příjmů ze zaměstnání, který jediný úvěrující ve skutečnosti ve věci ověřoval tak, že jistě nepostačuje ověření příjmů ze zaměstnání, ale celou řadou dalších faktorů, mimo jiné též tím, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, otázkou životního stylu dlužníka a výší jeho reálných výdajů. Ve vztahu k nim je naopak naprosto irelevantní částka životního minima, kterou naopak původní věřitel za významnou považoval. Pokud anonymizována dvě slova ihned po uzavření smlouvy žalovanému částku 14.000 Kč vyplatil, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, počínal si zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti došlo k porušení povinnosti uložené úvěrujícímu v ust. § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost, neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv následky dlužníkova předdlužení a případné insolvence (srov. III. ÚS 4129/18), dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru též zjevně narušuje veřejný pořádek a je absolutně neplatná dle § 588 OZ. K neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry NS ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a v rozsudku NSS sp. zn.As 30 /2015 ze dne 1.4.2015.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 27. 2. 2018 čerpal finanční plnění ve výši 14.000 Kč, došlo z jeho strany k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 OZ, které je povinen žalobci vydat. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z ust. § 1895 a násl. OZ (postoupení pohledávky). Soud proto ve výroku ad. I. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 14.000 Kč, jako dlužnou jistinu a ve výroku ad. II. zamítl všechny zbývající částky, které žalobce požadoval, neboť se jedná o finanční plnění (úrok, poplatky za uzavření smlouvy, za správu úvěru, za hotovostní výběr, smluvní pokuty) z absolutně neplatné smlouvy.

13. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z přiznané jistiny 14.000 Kč, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy povinnost žalovaného zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení vzniká až na základě doručení výzvy k plnění. Pokud žalobce žalovanému zaslal před podáním žaloby předžalobní upomínku ze dne 24. 7. 2020, tato byla zasílána na úřední adresu, za prokazatelné doručení výzvy lze považovat doručení žaloby a jejího doplnění, ke kterému došlo dne 10. 2. 2021, kdy tyto žalovaný převzal proti vlastnoručnímu podpisu. Povinnost žalovaného zaplatit zákonný úrok z prodlení tak vzniká druhým dnem po doručení žaloby, tj. dnem 12. 2. 2021, a to nikoliv ve výši 9,75 % ročně, ale ve výši 8,25 % ročně. Soud proto zamítl ve výroku ad. II. i požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 28. 3. 2019 do 11. 2. 2021 a úrok v rozsahu 1,50 % ročně za dobu od 12. 2. 2021 do zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšný v rozsahu 42 %, neúspěšný v rozsahu 58 %, procento úspěšnosti ve prospěch žalovaného činí 16 %. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to ve třech písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.