36 C 277/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o 39.296,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19.300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 7.910,59 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.575,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10.170,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27.210,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 29 % ročně z částky 27.210,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.795 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 4. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 10.291,29 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.081,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5.339,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 12.086,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 12.086,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 7. 2021 po žalované zaplacení částky 27.210,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.575,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.170,71 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.210,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku ve výši 29 % ročně z částky 27.210,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 21. 1. 2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba], [IČO] (dále jen nárok [číslo] původní věřitel). Dále se domáhala zaplacení částky 12.086,29 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.081,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5.339,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 12.086,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 28 % ročně z částky 12.086,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 9. 10. 2016 s týmž věřitelem.

2. K jednotlivým nárokům:

1. Ve věci smlouvy [číslo] tvrdila, že tuto uzavřel původní věřitel s žalovanou po posouzení schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet, kdy poskytnuté informace žalovanou byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané,,ověření dokumenty”, tyto však jsou soudu nepředložila. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 36.000 Kč, které se zavázala vrátit původnímu věřiteli včetně částky 30.800 Kč, jako poplatku v souvislosti s uzavřením smlouvy, tuto celkovou částku měla zaplatit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po [číslo], Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2018. Žalovaná původnímu věřiteli zaplatila celkem částku 16.700 Kč, která byla započítána na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, žalovaná nevrátila ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

4. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce na zadní straně smlouvy, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní včetně přílohy [číslo] předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne 21. 1. 2017 s žalovanou předmětnou smlouvu o zápůjčce, na základě které v den uzavření smlouvy žalované poskytl částku 36.000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 36.000 Kč, jako jistinu + 30.800 Kč, jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.439 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 8.492 Kč a částku 15.869 Kč, jako poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Celkovou částku se zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1.114 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2018, žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem částku 16.700 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná má čistý příjem ve výši 19.100 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20.000 Kč, celkem 39.100 Kč, interní splátky 3.474 Kč s ověřením dokumentů - výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky bez bližšího určení. Původní věřitel vůbec neověřoval žádnými důkazy skutečné výdaje žalované, tyto pouze odhadl částkou 14.250 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 24. 6. 2019, postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná nezaplatila požadovanou částku ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) řádně nezjišťoval informace týkající se příjmu žalované, ani ohledně jejích reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou ohledně jejích skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

18. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl zápůjčku v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C [číslo], ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

19. Soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

20. Protože smlouva o zápůjčce byla uzavřena dle Občanského zákoníku a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, posoudil soud nárok žalobkyně podle výše citovaných ustanovení OZ a ZSÚ. Původní věřitel ověřil výši příjmů žalované, ale naprosto rezignoval na ověření výše výdajů a výloh žalované. Tímto porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalované byla prokazatelně vyplacena částka 36.000 Kč, žalovaná vrátila částku 16.700 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit rozdíl mezi částkou 36.000 Kč a částkou 16.700 Kč, tedy 19.300 Kč.

21. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 27.210,59 Kč a přisouzené částky 19.300 Kč, tedy do částky 7.910,59 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.575,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.170,71 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.210,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 29 % ročně z částky 27.210,59 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení zamítl, neboť se jedná o plnění z absolutně neplatné smlouvy.

22. Pokud se týká lhůty k plnění žalované, žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy její majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. K nároku [číslo] smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 10. 2016. Žalobkyně tvrdila, že tuto smlouvu rovněž uzavřel původní věřitel dne 9. 10. 2016, po ověření úvěruschopnosti, kdy ověřené údaje jsou zaznamenány v zákaznické kartě byla žalované poskytnuta částka 25.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny 25.000 Kč ještě 21.268 Kč, jako poplatky za uzavření smlouvy, celkovou částku 46.268 Kč se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách á 772 Kč s poslední splátkou 3. 12. 2017. Žalovaná původnímu věřiteli zaplatila částku 23.205 Kč, pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována a žalovanou částku nezaplatila ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

24. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

25. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

26. Z listinných důkazů - smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce otištěných na zadní straně smlouvy, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 9. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce dle Občanského zákoníku (dále jen [příjmení]) a zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), na základě které žalované poskytl částku ve výši 25.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se kromě půjčené jistiny 25.000 Kč ještě zavázala zaplatit částku ve výši 21.268 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.310 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.375 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 14.583 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 772 Kč, poslední splátka byla stanovena na 3. 12. 2017. V zákaznické kartě vyplněné manažerem [jméno] [příjmení] byly stejně jako u předchozí smlouvy vyplněny údaje, dle kterých žalovaná je nájemcem bytu, dosažené vzdělání má základní, čistý příjem 7.000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 18.000 Kč, celkem 25.000 Kč, interní splátky ve výši 4.023 Kč a odhadované měsíční výdaje 14.000 Kč. Jako ověřený dokument ohledně příjmů je zaškrtnuta kolonka - výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, bez bližší konkretizace. Žalobkyně ani nepředložila žádný důkaz, ze kterého by bylo možno tyto údaje zjistit. Původní věřitel vůbec v zákaznické kartě ani v uzavřené smlouvě neuvedl výdaje žalované, resp. neposoudil skutečné výlohy žalované, a ani k tomu nepředložil žádné důkazy. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila celkem částku 23.205 Kč, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní byla tato pohledávka ke dni 24. 6. 2019 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovanou částku žalovaná nezaplatila ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

27. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena podle Občanského zákoníku a ZSÚ ve znění zák. č. 145/2010 Sb., posoudil soud tento nárok podle těchto zákonných ustanovení.

28. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

29. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

30. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

31. Soud dospěl k závěru, že tato smlouva o zápůjčce je ve smyslu výše citovaného ustanovení ust. § 9 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, neboť původní věřitel neposoudil úvěruschopnost žalované, jako spotřebitele s odbornou péčí, a to zejména z důvodu, že naprosto rezignoval na zjištění a ověření skutečných výloh žalované.

32. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované úvěr splácet, pokud vůbec nezjišťoval výlohy žalované. Lze tak dospět k závěru, že své povinnosti původní věřitel v rámci zkoumání úvěruschopnosti, a to zejména výdajů žalované, neposoudil správně. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat. Žalobkyni lze přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 OZ, neboť bylo prokázáno, že žalovaná čerpala od původního věřitele částku 25.000 Kč a vrátila částku 23.205 Kč, tudíž je povinna zaplatit rozdíl - částku 1.795 Kč. Jestliže byla uzavřena absolutně neplatná smlouva, nelze přihlížet k tomu, zda původní věřitel nebo žalobkyně započítala zaplacenou částku částečně na jistinu, částečně na další poplatky či úroky ve smlouvě.

35. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, rozhodl soud podle § 1970 OZ a vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení od 1. dne následujícího poté, co se žalovaná zavázala dlužnou částku zaplatit (3. 12. 2017 - poslední platba), a to ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.

36. Ve výroku ad. II. soud ve zbývající části, tj. do částky 10.291,29 Kč, jako rozdílu mezi žalovanou částkou 12.086,29 Kč a přisouzenou částkou 1.795 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.081,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.339,45 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12.086,29 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku ve výši 28 % ročně z částky [číslo] kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítl, neboť se jedná o plnění z neplatné smlouvy a ve věci úroků z prodlení soud přiznal zákonný úrok z prodlení od 1. dne následujícího po splatnosti poslední splátky.

37. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení písemně informována.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně ve věci 1. nároku byla úspěšná v rozsahu 71 %, neúspěšná v rozsahu 29 %, tudíž procento úspěšnosti pro žalobkyni činí 42 %, ve věci 2. nároku byla úspěšná v rozsahu 16 %, neúspěšná v rozsahu 84 %, procento úspěšnosti pro žalovanou činí 68 %, přičemž žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.