36 C 50/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Alešem Kobzou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 21 776,19 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 21 776,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 938,34 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 2 162,15 Kč od 16. 1. 2024 do 21. 6. 2024 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 11. 2024 po žalované zaplacení částky 21 776,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 938,34 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 2 162,15 Kč od 16. 1. 2024 do 21. 6. 2024 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalovanou uzavřela dne 3. 5. 2021. Tvrdila, že žalované na základě smlouvy poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl poskytnut dne 4. 5. 2021 částkou 8 351 Kč na účet žalované č. , č. účtu, , částkou 15 649 Kč ve prospěch věřitele žalované - žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku dle smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 4. 2021, částka 6 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně jako poskytovatele specifikované v bodu 4.8 smlouvy. Žalovaná se zavázala splácet měsíčně 1 298 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce, žalovaná se dostala do prodlení se splátkou, která byla splatná 15. 1. 2024, tuto částku nezaplatila ani na základě upomínky ze dne 20. 1. 2024 a další splátky neplatila. Žalobkyně proto zesplatnila úvěr ke dni 21. 6. 2024 a po žalované požaduje 21 776,19 Kč jako zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 162,15 Kč vypočtený jako 23 % sjednaného smluvního úroku ve smlouvě z částky 21 776,19 Kč, tj. zbývající výše jistiny ke dni zesplatnění, od 16. 1. 2024, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti neuhrazené splátky do 21. 6. 2024, tj. dne odeslání zesplatnění a výzvy k úhradě, dále náklady na upomínkování v celkové výši 800 Kč. Dále tvrdila, že žalovaná celkem zaplatila 31 splátek po 1 298 Kč, tedy celkem 40 238 Kč, úhrady byly započteny v souladu s tabulkou umoření, která je součástí předsmluvních informací, tj. na jednotlivé nároky vyplývající ze smlouvy. Posoudila schopnost žalované splácet pravidelné splátky dle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, pro účely posouzení úvěruschopnosti vyžádala občanský průkaz, druhý doklad totožnosti kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno žalované s viditelnou příchozí mzdou a dále výpisem z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele a výpisem z registru SOLUS. Zjistila průměrný příjem za poslední 3 měsíce ve výši 13 912 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč jako pravidelnou částku, existenci jednorázových závazků (mikro Oúvěrů) s finančním zůstatkem žalované ve výši 9 614 Kč.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o úvěru, předsmluvních informací před uzavřením smlouvy, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o zaplacení verifikační platby při uzavření smlouvy elektronicky, upomínky ze dne 20. 1. 2024 a další upomínky ze dne 5. 2. 2024 včetně podacího lístku o odeslání, kopie občanského průkazu, výpisu z databáze neplatných dokladů, kopie rodného listu žalované, kompletního výpisu z bankovního účtu za 3 měsíce č. , č. účtu, , výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena distanční formou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , jejíž přílohou č. , hodnota, je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zde je uvedeno, že žalovaná je rozvedená, nejvyšší vzdělání nezjištěno, trvalé bydliště , adresa, , dále je zde uvedeno číslo občanského průkazu - toto je shodné s kopií, kterou žalobkyně pořídila, číslo bankovního účtu žalované č. , č. účtu, , zaměstnavatel - , právnická osoba, ., zjištěný průměrný příjem za poslední 3 měsíce 13 912 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč jako pravidelná částka, pravidelné finanční závazky - 0 Kč, sázky - 0 Kč, jednorázové závazky (mikro úvěry) - ano, finanční zůstatek spotřebitele 9 614 Kč. Jako jednorázové finanční závazky žalované je uveden úvěr společnosti , právnická osoba, ve výši 12 000 Kč, v systému SOLUS, AML, AML + AML/CFT, insolvenčním rejstříku, databází odcizených dokladů, nebyly zjištěny žádné záznamy, tudíž byla vyhodnocena jako úvěrovatelná. V rámci skóringu spotřebitele je uvedeno výsledné skóre - průměrná bonita, maximální výše úvěru 30 000 Kč, spotřebitelem zvolený typ produktu - s doplňkovými službami, doba splatnosti 72 měsíců, výše splátky 772 Kč, platba za doplňkové služby 526 Kč, celková měsíční splátka 1 298 Kč. V rámci doplňujících informací k posouzení úvěruschopnosti je uvedeno, že dle metodiky ČSÚ jsou do běžných nákladů spotřebitele započítávány průměrné výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, odívání a obuv, bytové vybavení, zařízení, zařízení domácnosti a opravy, zdraví, doprava, pošta a telekomunikace, rekreace a kultura, vzdělávání, stravování a ostatní zboží a služby. Do této kategorie nejsou započítány náklady na bydlení, vody, energie, paliva a ubytování, protože pokud takové náklady spotřebitel má, jsou uvedeny v nákladech na bydlení. Finanční zůstatek spotřebitele musí být rovněž v dostatečné výši na náklady spojené s jeho rodinou, výše zůstatku je promítnuta do skóre spotřebitele. Sportovní sázky představují rozdíl mezi odeslanými a přijatými finančními prostředky ze sázkového účtu spotřebitele, které jsou viditelné ve výpisu z bankovního účtu, tato částka může být pouze záporná a zhoršuje skóre spotřebitele. Případné jednorázové závazky viditelné na výpisu z účtu spotřebitele v odchozích platbách nejsou započítány, neboť se jedná o doplatky zbývajících částí jistin úvěru, tzv. mikro půjček, pokud spotřebitel využívá tento produkt, je tato skutečnost promítnuta do zhoršení jeho skóre. Jako náklady na bydlení jsou brány náklady na splátku hypotéky, nájemné, příspěvek na společné bydlení, platba na ubytování a další obdobné platby, které jsou započítávány i u klientů, kterým tento druh nákladů v platbách nelze identifikovat. Dále z tohoto důkazu vyplývá, že na výpisu z bankovního účtu žalované byly dohledány i závazky, které již jsou zcela uhrazeny, které představují již doplacený úvěr z minulosti a proto k nim ani nemůže být přistupováno jako k pravidelné platbě odcházející z účtu klienta s tím, že se jednalo o závazky: , Anonymizováno, úvěr -3 536 Kč, , Anonymizováno, - , Anonymizováno, - mikro úvěr -5 520 Kč, , právnická osoba, - mikro úvěr -5 930 Kč, , Anonymizováno, - mikro úvěr -7 599 Kč. Ve smlouvě o úvěru v rámci čl. IV/4.3. v rámci podmínek čerpání úvěru bylo dohodnuto, že celkový úvěr ve výši 30 000 Kč bude poskytnut ve splátkách a) 8 351 Kč na účet žalované č. , č. účtu, , b) částka 15 649 Kč bude vyplacena ve prospěch žalované žalobkyni za účelem úplné úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 4. 2021, d) částka 6 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8 smlouvy (náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady ve výši 3 700 Kč, odměna zprostředkovateli/obchodnímu zástupci ve výši 1 200 Kč a náklady na ověření úvěrového případu 600 Kč. Dle čl. VII se ještě dohodli na poskytování doplňkových služeb Podpora dle přílohy č. , hodnota, jako samostatné smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora pro možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnosti přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, možnosti přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc II/2021 byl zjištěn příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 17 625 Kč, příchozí platba od , právnická osoba, 6 000 Kč, 3 platby v potravinách (376,80 Kč, 321,90 Kč, , Anonymizováno, 317,90 Kč, potraviny , Anonymizováno, - 79 Kč), počáteční zůstatek činil -5,48 Kč, konečný zůstatek -13,58 Kč, celkově bylo připsáno na účet 33 185 Kč a odepsáno 33 193 Kč, nikde není uvedena platba za nájem. Za měsíc III/2021 byl zjištěn příjem za nemocenskou ve výši 6 136 Kč, platba 3 000 Kč označená jako ,,, Anonymizováno, ” a opět několik stovkových plateb v prodejnách, ve kterých se prodávají potraviny a rovněž platby u , Anonymizováno, . Z těchto důkazů vůbec nelze dovodit, jaké konkrétní výdaje a výlohy žalovaná měla, pokud se týká výpisu za měsíc III/2021 bylo na účet připsáno 19 632 Kč a odepsáno 19 636,54 Kč, tedy žalovaná byla opět v záporném zůstatku.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně řádně nezjišťovala informace týkající se konkrétních výdajů a výloh žalované. Nepostupovala tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřovala údaje uvedené žalovanou. Výši příjmů zjistila, tyto činily v průměru 13 000 Kč měsíčně, žalovaná navíc byla v době, kdy byl uzavírán smluvní vztah v pracovní neschopnosti, k čemuž měla žalobkyně přihlédnout. Už z tohoto zjištění vyplývalo, že není dostatečně solventní, navíc když ještě částečně platila další svůj závazek vůči žalobkyni z poskytnuté částky 30 000 Kč, a to 15 649 Kč na další úvěr, který čerpala od žalobkyně. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Žalobkyně nesplnila svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytla úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

18. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice ověřila výši příjmů žalované, ale naprosto rezignovala na ověření výši výdajů a výloh žalované, porušila svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalované byla prokazatelně vyplacena částka 8 351 Kč na její účet, 15 694 Kč na jiný úvěr žalobkyně, 6 000 Kč bylo započítáno na náklady žalobkyně na poskytnutí úvěru, tudíž celkem částka 30 000 Kč. V tomto rozsahu se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná však zaplatila celkem 40 238 Kč, tudíž přeplatila dlužnou částku jako bezdůvodné obohacení o 10 238 Kč a není již proto povinna žalobkyni ničeho jako bezdůvodné obohacení vrátit. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by měla úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl ve výroku II. tak, že jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.