36 C 51/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o 12.646 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 12.046 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 775,53 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.354,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4.307,74 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok ve výši 15,00 % ročně z částky 4.102,99 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 600 Kč od 22. 5. 2019 do 30. 6. 2020, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 10. 2019 po žalovaném zaplacení částky 12.646 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 775,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.354,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4.307,74 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 4.102,99 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel).

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o úvěru, předpisu splátek, transakční historie úvěrové smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 5. 10. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytl částku 8.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit celkem částku 14.546 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1.039 Kč, se splatností vždy k 5. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 5. 11. 2016. Žalovaný se zavázal kromě částky 8.000 Kč zaplatit úrok v pevné výši 770 Kč, paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru ve výši 3.200 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 576 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.000 Kč. Celkově se tak zavázal žalobkyni vrátit částku 14.546 Kč Poslední splátka měla být zaplacena nejpozději 5. 12. 2017. Žalovaný zaplatil ve dnech 5. 10., 12. 11., 11. 12. 2016, 14. 2. 2017 splátky po 1.100 Kč, dne 25. 6. a dne 3. 8. 2018 2x splátku 1.500 Kč, tedy celkem 7.400 Kč. Původní věřitel si tyto splátky započítal dle smlouvy na jistinu, úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2019 byla pohledávka původního věřitele postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky.

5. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4.102,99 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 204,75 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1.571,73 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 284,19 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 982,34 Kč, smluvní pokutu ve výši 5.500 Kč, úrok vyčíslený od 6. 12. 2017 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 1.354,38 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 775,53 Kč a dále úroky z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.102,99 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.307,74 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 4.102,99 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 204,75 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení. Žalovaný tuto částku nezaplatil ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 30. 9. 2019.

6. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 14/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. ke dni 5. 10. 2016 (dále jen ZSÚ) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. V rámci výzvy k doplnění tvrzení, označení důkazů a předložení důkazu č. j. 36 C 51/2020-12 ze dne 19. 5. 2020 byla žalobkyně vyzvána, aby mimo jiné doplnila svá tvrzení, obsažená v návrhu na zahájení řízení ze dne 29. 10. 2019 o skutečnosti, zda-li poskytovatel úvěru posuzoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost žalovaného, jakým způsobem a na základě kterých informací byla poskytovatelem úvěru posuzována úvěruschopnost žalovaného s tím, že měl označit důkazy k těmto tvrzením a listinné důkazy k žalobě připojit. Na tuto výzvu žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti v rámci písemného podání ze dne 8. 6. 2020 tvrdila, že úvěruschopnost posoudila na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného, nahlédnutím do veřejných registrů, poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěru ze dne 5. 10. 2016 a byly ověřeny doklady uvedenými v části,,ověřeno”. Majetková situace žalovaného byla ověřena z výplatních pásek žalovaného a z předložené pracovní smlouvy, z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku původní věřitel ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení, ze závěrečných ustanovení žádosti vyplývá, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které původnímu věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé, mimo jiné uvedl, že je zaměstnán od 1. 2. 2011 na dobu neurčitou, má pravidelný měsíční příjem ve výši 17.000 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, původní věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení. Žádné důkazy však k tomu, kromě žádosti o úvěr nepředložil. Soud dospěl k závěru, že původní věřitel při uzavření smlouvy o úvěru vycházel defacto pouze z informací uvedených žalovaným, jako dlužníkem v žádosti o úvěr. Původní věřitel tak porušil své povinnosti stanovené v § 9 odst.1 ZSU, když náležitě schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí neprošetřil, a proto nutno smlouvu o úvěru ze dne 5. 10. 2016 ve smyslu § 9 odst. 1 ZSÚ považovat za absolutně neplatnou.

9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Původní věřitel žalovanému prokazatelně půjčil částku 8.000 Kč, žalovaný celkově původnímu věřiteli vrátil částku 7.400 Kč. Žalovaný se tak v souvislosti s neplatně uzavřenou smlouvou bezdůvodně obohatil o částku 600 Kč, kterou je žalobkyni povinen vrátit, jako plnění bez právního důvodu.

12. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 600 Kč rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2020, jako 2. dne po doručení žaloby, která žalovanému byla doručena fikcí dne 29. 6. 2020. Doručení žaloby lze považovat za výzvu k plnění z bezdůvodného obohacení, přičemž povinnost zaplatit příslušnou částku, jako bezdůvodné obohacení dlužníkovi vzniká až po výzvě věřitele.

13. Soud dále ve výroku ad. II. zamítl žalobu do částky 12.046 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 775,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.354,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4.307,74 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku 15 % ročně z částky 4.102,99 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy a rovněž do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z přiznané částky 600 Kč za dobu od 22. 5. 2019 do 30. 6. 2020.

14. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1895 a násl. OZ (postoupení pohledávky), když bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován písemně.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého by měl v převážné části úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, protože žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.