36 C 53/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: osobní údaje žalovaného organizace resortu ulice a číslo , PSČ obec a číslo o 400.000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil částku 400.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.300 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 3. 2018 po žalovaném zaplacení částky 400.000 Kč s 8,50 % úrokem z prodlení ročně od 2. 2. 2018 do zaplacení. Tvrdil, že uplatnil nárok na náhradu škody z titulu újmy na zdraví, které je v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce, které bylo vedeno u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] a které bylo vůči němu ukončeno zprošťujícím rozsudkem ze dne 29. 6. 2004. Po celou dobu trestního stíhání byl pod nesmírným psychickým tlakem, z něhož nakonec vyplynulo onemocnění - újma na zdraví, která spočívá v nevratném poškození zdraví, ve vytrpěných bolestech, ve ztrátě lepší budoucnosti (v současné době i minulosti). Došlo u něho k nevratnému poškození psychicky, vracejí se mu děsivé zážitky způsobené tehdy probíhajícím bezdůvodným trestním a na ně navazujícím soudním řízením, trpí věčnou únavou a vyčerpáním, návaly na zvracení, náhlými kolapsy vyvolanými vzpomínkovým stresem, pocitem neodstraněné křivdy. Množství a intenzita hospitalizací, přinaný plný invalidní důchod, značné psychické potíže potvrzují, že jeho zdravotní poškození bylo způsobené postupem žalovaného. Tyto zdravotní problémy se u něj začaly projevovat, jak již v průběhu trestního řízení, tak i v souvislosti s následným řízením u trestního soudu a i po jeho skončení, přestože byl obžaloby zproštěn, z důvodů dlouhodobého stresového zatížení. Jedná se v podstatě i o posstresovou traumatickou poruchu, ze zdravotní dokumentace žalobce by znalec dokázal zhodnotit, kdy začaly u žalobce tyto zdravotní potíže. Příčinnou souvislost mezi újmou na zdraví a jednáním žalovaného spatřil v tom, že dozorující státní zástupce svým chováním umožnil Policii ČR (dále PČR), aby ho nedůvodně stíhala, aby se souhlasem státního zástupce sdělila obvinění, které se ukázalo, jako zcela nedůvodné, když od počátku, popř. po krátké době bylo patrno, že nemá s prošetřovanou trestnou činností nic společného. Skutečnosti vyplývající z trestního spisu musely být dozorovému státnímu zástupci, jako právnímu profesionálovi známé a přesto vůči žalobci ponechal celé trestné řízení po dobu 2001 - 2004 v běhu, nakonec sám podal zcela bezdůvodně obžalobu, čímž celou dobu trestního řízení prodloužil, v důsledku čehož u žalobce k nevratnému poškození zdraví došlo. Výši náhrady škody určil odhadem, navrhl, aby soud ve věc nechal zpracovat znalecký posudek. V předchozích řízeních u zdejšího soudu pod č. sp. [spisová značka] a pod č. sp. [spisová značka] a u Obvodního soudu pro Prahu 2 uplatnil nároky na úhradu nemajetkové újmy, nikoliv nárok na náhradu újmy na zdraví.

2. Písemným podáním ze dne 10. 2. 2021 doplnil tvrzení tak, že dozorujícím státním zástupcem byla státní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení] z Městského státního zastupitelství v [obec], podkladem k zahájení trestního řízení bylo oznámení FÚ [obec] IV ze dne 12. 11. 1999 na žalobce a [jméno] [příjmení], podstatou oznámení FÚ byly skutečnosti týkající se údajné podnikatelské činnosti žalobce, za kterého vždy jednal [jméno] [příjmení] na základě generální plné moci, která nebyla nikdy předložena a na základě plných mocí ze dne 16. 2., 15. 6. 1999 a dohody ze dne 17. 5. 1996, které nebyly nikdy vloženy do spisu FÚ a není patrno, kdy byly vyhotoveny. Trestní soud ve věci č. sp. [spisová značka] i civilní soud ve věci č. sp. [číslo jednací] konstatoval jejich absolutní neplatnost pro nedostatek vůle zastoupeného, podpis zastoupeného byl zfalšován, nikdy nepodepsal ani dohodu ze dne 17. 5. 1996 Trestní řízení vedla vyšetřovatelka npor. Mgr. [jméno] [příjmení], obvinění mu bylo touto vyšetřovatelkou sděleno dne 28. 2. 2001, dne 27. 11. 2001 podal návrh na zastavení trestního stíhání, dne 10. 1. 2002 konstatoval vyšetřovatel PČR npor. [příjmení], že mu bylo vyšetřovatelkou Mgr. [příjmení] sděleno, že trestní stíhání bude proti němu zastaveno na základě skutečností zjištěných po sdělení obvinění, dne 12. 8. 2002 sdělila státní zástupkyně JUDr. [příjmení], že se seznámila z vyšetřovacím spisem a neshledala závady ani průtahy, 16. 10. 2002 sdělila ještě žalobci, že provedla prověrku spisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], seznámila se se všemi důkazy ve spise provedenými a předpokládá ukončení vyšetřování. Dne 16. 1. 2003 zaslala vyšetřovatelka k rukám státní zástupkyně návrh na podání obžaloby, ve kterém se vyjádřila i k odmítnutí návrhu na zastavení trestního stíhání žalobce, dne 27. 2. 2003 podala státní zástupkyně na žalobce a 2. žalovaného - [jméno] [příjmení] obžalobu. Dne 17. 12. 2003 proběhlo 1. hlavní líčení, dne 31. 5. 2004 další hlavní líčení ve věci [spisová značka], kdy byl vyhlášen rozsudek, na základě kterého byl zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek uvedený v obžalobě spáchal on, jako obžalovaný. Dne 31. 8. 2001, 29. 7. 2002, 30. 9. 2002 a 23. 10. 2002 učinil v rámci vyšetřování svá podání jak vyšetřovatelce, tak státní zástupkyni, ve kterých opakovaně deklaroval skutečnosti, z nichž vyplývá, že se trestné činnosti nedopustil a které teprve až soud ve svém rozsudku akceptoval. Státní zástupkyně se pravidelně seznamovala s vyšetřovacím spisem, nespatřovala ve vyšetřování prováděném Mgr. [příjmení] pochybení, tímto přístupem nekorigovala postup vyšetřování a umožnila vyšetřovatelce, aby po sdělení obvinění podala návrh na podání obžaloby a sama státní zástupkyně výsledky vyšetřování zhodnotila nesprávně tak, že se žalobce trestné činnosti dopustil a podala obžalobu. To, že nemá s prošetřovanou činností nic společného, muselo být vyšetřovatelce patrno nejpozději ke dni 27. 11. 2001 poté, co proběhly výslechy obviněných, ze kterých bylo zřejmé, že žalobce nikdy sám v jednáních, ve kterých byl spatřován trestní čin, nevystupoval. Dozorovému státnímu zástupci musely být nejpozději v roce 2002 známy skutečnosti, že se trestní řízení vede proti žalobci na základě plných mocí, jejichž vypovídací hodnota již v té době byla mizivá. Žalobce po celou dobu namítal, že nic nepodepisoval, neprováděl, neorganizoval, orgány činné v trestním řízení (mimo soudu) jeho tvrzení nebraly v potaz, ačkoliv jiné důkazy proti němu neměly. Pokud by vyšetřovatelka nebo státní zástupkyně v pokynech k doplnění vyšetřování přikázala vypracování grafologického posudku podpisu žalobce na plných mocích, bylo jasné, že to není jeho podpis. Pokud mu vyšetřovatel Ing. [příjmení] přípisem ze dne 10. 1. 2002 sdělil, že mu vyšetřovatelka [příjmení] sdělila, že trestní stíhání zastaví, ale nakonec tak neučinila a podala návrh na podání obžaloby, muselo jí již okolo 10. 1. 2002 být zřejmé, že se žádné trestné činnosti nedopustil.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce dne 1. 8. 2017 žalobce uplatnil nárok na náhradu újmy na zdraví ve výši 400.000 Kč v souvislosti s nezákonným trestním stíháním pod č. sp. [spisová značka] u zdejšího soudu, podáním ze dne 4. 10. 2017 rozšířil o nárok na odškodnění bolesti za prožité útrapy a za ztížení společenského uplatnění v nespecifikované výši a o nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 1.586.204 Kč, které však nejsou předmětem této žaloby. Ohledně uplatněné žaloby vznesl námitku promlčení tak, že dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá, nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Pokud nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. V rámci řízení u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby ke dni 29. 6. 2004. V návaznosti na ust. § 32 odst. 1 zákona je nárok žalobce promlčen. Pokud by se soud s tímto závěrem neztotožnil, namítal, že musí být splněny 3 podmínky - nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody, příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody kumulativně. Nárok na náhradu újmy na zdraví byl u žalovaného uplatněn již v žádosti ze dne 8. 11. 2004, kdy požadoval náhradu újmy na zdraví ve výši 360.000 Kč, žádosti žalobce vyhověno nebylo, neboť nebyla najisto postavena příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou na zdraví, neboť žalobce si v žádosti stěžoval kromě trestního stíhání i na postup orgánů daňové správy, činnost [jméno] [příjmení], exekuce prováděné na žalobcův majetek či občansko-právní řízení, která již žalobce vedl. V rámci předběžného projednání nároku na odškodnění je možno poskytnout náhradu škody pouze v případě, kdy lze na základě předložených dokladů učinit nepochybný závěr o tom, že navrhovateli škoda nesporně vznikla, což najisto postavit nelze, žalovaný nároku žalobce nevyhověl. Věc, která se týkala nároku žalobce na přiznání odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění z titulu újmy na zdraví vzniklé neoprávněným trestním řízením pod sp. zn. [spisová značka], byla projednávána MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], věc, která se týkala nároku žalobce na náhradu škody ve výši 400.000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí v rámci řízení u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], byla vedena následně u ObS pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka].

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - výzvou žalobce žalovanému ze dne 30. 7. 2017, přípisy žalovaného žalobci ze dne 3. 8. 2017 a 25. 7. 2018, protokolem o ústním jednání na FÚ [obec] IV ze dne 23. 2. 2000; ze spisu zdejšího soudu č. sp. [spisová značka] oznámením FÚ [obec] IV Městskému státnímu zastupitelství v [obec] ze dne 12. 11. 1999 (dále jen MěSZ), dohodou uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne 17. 5. 1996, plnými mocemi udělenými žalobcem [jméno] [příjmení] ze dne 16. 2. a 15. 6. 1999, návrhem Policie ČR na zahájení trestního stíhání ze dne 27. 2. 2001, sdělením obvinění [příjmení] žalobci a [jméno] [příjmení] ze dne 28. 2. 2001 včetně doručenek, protokoly o výslechu žalobce u Policie ze dne 26. 4. a 1. 11. 2001, přípisy žalobce [příjmení] - vyšetřovatelce Mgr. [příjmení] ze dne 31. 8. 2001, 29. 7. 2002, přípisem žalobce [příjmení] [příjmení], dozorové státní zástupkyni ze dne 30. 9. 2002, přípisem žalobce [příjmení] ze dne 31. 8. 2001, návrhem žalobce na zastavení trestního stíhání ze dne 27. 11. 2001, přípisem Policie ČR - npor. Ing. [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 10. 1. 2002, přípisy JUDr. [příjmení] žalobci ze dne 12. 8., 16. 10. 2002, návrhem Policie na podání obžaloby na čl. 195 - 198 tohoto spisu, obžalobou ze dne 27. 2. 2003, protokoly o hlavním líčení před zdejším soudem ze dne 17. 12. 2003 a 31. 5. 2004, rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 5. 2004 včetně doručenky žalobci a ustanovenému zástupci žalobce v trestním řízení.

5. Dále rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 1. 2003, rozsudkem ObS pro [část Prahy] j. [číslo jednací] ze dne 19. 12. 2016, rozsudkem MěS v [obec] č. j. [číslo jednací], usnesením NS ČR č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 5. 2020; ze spisu zdejšího soudu č. sp. [spisová značka] rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 2. 2008, rozsudkem KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 6. 2009, usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2013 a výslechem žalobce, jako účastníka řízení.

6. Žalobce slyšený jako účastník řízení vypověděl, že pokud v té době hledal právní pomoc, byla mu odmítána. V celém řízení zůstal sám, zachránila ho žaloba na zrušení zfalšovaných plných mocí, kdy mu soud ustanovil advokátku JUDr. [příjmení] v situaci, kdy ležel jako pacient na psychiatrii, chtěl se zabít, chtěl se oběsit, ta mu vysvětlila princip, že pokud je tomu tak, že plné moci vlastně nebyly nikdy uděleny, jsou zfalšované, že se všechno napraví, aby si neubližoval. Byl vytržen ze světa, úplně někde jinde, kde byly narušené rodinné vztahy, okolí se na něj dívalo přezíravě, lidé ho přestávali zdravit, byla to pro něj potupa, která vyvolává úzkost, vnitřní bolest a nejistotu, která se prohlubovala i přes zproštění. Od počátku řízení zůstal paralyzován, byl pod vlivem prášků, jediné období klidu bylo, když byl hospitalizován na psychiatrii, kdy mu Policie dala klid včetně správce daně, ale probíhaly úkony v trestním řízení s ním. Situace měla dopad i na civilní spory. Pocity děsivých zážitků, nutnost bránit se, ta trýzeň ho neopustila a projevila se ve fyzickém zdraví, stres způsobil ve všech orgánech, nejdříve to byl sluch- byl hluchý, pak to bylo srdce, bušení, nepravidelný tep, arytmie, pak žaludek, když nemohl nic pozřít a jenom zvracel, měl závratě, možná z hladu nebo kombinované, což bylo z vyčerpanosti z prožitků, kterými si procházel. V trestním řízení měl stát vrchnostenskou pravomoc a posílil svoji pozici, že on je gauner, nechal na něj vypracovat znalecké posudky. Jeden posudek, kdy znalcem byl Dr. [příjmení], který obhajoval svůj znalecký posudek při soudním jednání 19. 4. 2004, a tento popsal jeho situaci tak, že z něj byl vyroben neurotik. Naštěstí je to schizofrenie, pozůstatky z toho má dodnes a projevují se neklidem vnitřním, fyzickým, než usne, běhají mu nohy, pořád se převaluje, budí se zpocený, křičí ze spaní, brečí, ve svém bydlišti, neboť tam chtěl spáchat sebevraždu, je to zapsáno v paměti, provází ho to soustavně. Protože vyvinul značnou obranu v trestním stíhání, což se nelíbilo vyšetřovatelce, tak na něj nechala udělat druhý znalecký posudek od Dr. [příjmení] a jeho kolegy, byla přizvána ještě psycholožka. Znalci, aby se zavděčili za to, že dostali zakázku, se snažili svým zadavatelům - státu, vyhovět a zkoumali člověka takovým způsobem, kdy si vybírají to, co se jim hodí nebo dávají neúplné testy, které měly člověka přečíst, tudíž závěr posudku byl takový, který se mu nelíbil, neboť byl vyhodnocen jako osobnost s histonskými rysy a pokud má tělesné potíže, jsou hypochondricky akcentované, je osobnost egoistická s dominujícími hysterickými rysy. Tento posudek úředně zlikvidoval- skartoval zdejší soud. K posudku se dostal prostřednictvím MěSZ, kdy už trestní řízení bylo uzavřené, byl zproštěn a dával civilní žaloby, které jsou považovány za promlčené. Tím se přesvědčil, že stát je schopen si vykonstruovat důkazy a posuzovat člověka absolutně nevinného. Celé trestní řízení vzešlo z 3 plných mocí u Finančního úřadu, byl podroben daňovým exekucím, které byly vyčísleny na jistinu 4.000.000 Kč. Exekuce správce daně sebere všechno, tenkrát měl sociální dávky, příspěvek na bydlení, který mu sebrali z důvodu, že vyhrožoval plátci - Magistrátu města Brna. Po roce neměl ani co jíst, z čeho zaplatit nájem, volal družstvu, že je neplatič a žádal právní ochranu, aby nebyl vystěhován na ulici bez náhrady. Těžkými životními podmínkami, kterým byl tak vystaven, byl v neklidu, ale i v obavě, která přetrvala a dala se mu do paměti tak hluboce, že to už nejde léčit. Od té doby žije jako notorický sudič, hájí své nároky, trestní stíhání mu změnilo osobnost. Stal se uzavřeným, bojácným, plačtivým, nekomunikativním. Prošel si neuvěřitelným příběhem, dostal se do starobního důchodu s vědomím, že invalidita nikdy neodezní. Ve většině případů na něj stát jenom útočil a byl vystaven trestním stíháním za celkem 9 skutků, za 1 byl částečně zproštěn, částečně souzen, je to již zahlazené, ale vše souviselo se stavem, že zůstal nemocný, nemajetný, že důvěřoval lidem, očekával pomoc, aby přežil. Depresiva mu nedělala dobře, byla to možná vadná metoda léčby, protože potřeboval zklidnit, nemůže najít klid, pořád před sebou vidí obraz, když se chtěl pověsit, když od něj všichni dávají ruce pryč, kdy mu nikdo nechtěl pomoci. Pokud se do takového stavu dostane, není schopen podat nějaký výkon, všichni mu pomřeli, zůstal sám, zjistil, že v tomto stavu by ho nikdo nezaměstnal, že vlastně skončil, je to likvidace člověka a pokud se soudí dál, namítá se, že je to promlčeno. Zůstal ekonomicky odkázán jen na sociální dávky. Ví, že už nebude nikdy zdráv, asi umře, což je také děsivý zážitek vědomí, jak se vypořádat s tím, že tady vznášejí nemravnou námitku promlčení. Zůstal na všechno sám, neměl ani na platby, na to, aby se chránil. Pokud to na něj přijde, tak se vždy snaží všechno zaspat, snaží se vypořádat cestou psychoterapie. Zklidnily ho kočky, že s ním aspoň někdo komunikuje, trochu hudba, ale nemá na to, aby navštěvoval kulturu, zavřeli divadla, kina, tyto aktivity, jak byl zvyklý, vymizely z jeho života. Zůstal pod vlivem táhnoucích se soudů, první dvě třetiny života měl velice krásné, plnohodnotné, prožité, jak pracovně, tak soukromě a v poslední třetině v rámci následku - tj. likvidace, volá zemřelé rodiče, ať si už pro něj přijdou. Zdravotní problémy zesílily už v průběhu přípravné fáze trestního řízení, tenkrát v něm hrklo, ale nikdo mu nic neukázal, neřekl, ještě nebylo obvinění. K dotazu, zda to bylo od prvních výslechů na Policii, uvedl, že od první identifikace, jestli existuje, jestli je to on, jestli něco ví, od prvního kontaktu s Policií v roce 2000. Odvolal se na zdravotní dokumentaci z důvodu, že byl opakovaně hospitalizován, byl léčen, proto bral medikaci, ale medikace nezabírá. Na psychiatrii byl hospitalizován už v roce 2002, pak to pokračovalo. První kontakt s psychiatrií byl v souvislosti se stíháním v roce 2001. S neurotickou poruchou se léčí tak, jak uvedl Dr. [příjmení] ve znaleckém posudku. V roce 2006 mu byl přiznán invalidní důchod, trestní řízení probíhalo v letech 2001 - 2004, následně proti němu byla vedena trestní řízení v roce 2010, 2011. V této věci, to bylo jeho první setkání s trestním právem. Bránil se vůči člověku, který ho poškodil – [příjmení]. Žaloby vyústily na žaloby za nepřiměřenou délku řízení, které byly shledány důvodné, od roku 1999 vede spor se zaměstnavatelem - [anonymizováno], řízení skončilo rozsudkem KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 5. 2017. Dále měl spor s panem [příjmení], co ho poškodil. Bylo to až po zproštění obžaloby, když se dozvěděl, jaké škody mu způsobil. Bylo na něj dáno zákeřné trestní oznámení, neměl čas se připravit, nemohl si najmout advokáty, tyto věci musel řešit současně v trestním řízení nebo po jeho skončení. V tomto řízení požaduje nároky v souvislosti s poškozením na zdraví, chtěl by alespoň finančně kompenzovat částku, která byla uplatněna v původní žalobě. K opětovným dotazům soudu, co v rámci tohoto řízení požaduje, jaké konkrétní nároky uplatňuje, zda se jedná o bolest nebo ztížení společenského uplatnění uvedl, že je to utrpení, kterým si prošel jenom proto, že se to stalo. Dnes se od znaleckých posudků nebo bodových ohodnocení upustilo, tudíž proto, že si tím prošel, že to zanechalo následky, že to přežil s tím vědomím, že je to neléčitelné, trvalé, že je vyřazen ze společnosti, ze života, na který byl zvyklý, za to chce tuto kompenzaci.

7. Z výše citovaných listinných důkazů soud zjistil, že přípisem ze dne 30. 7. 2017 se žalobce obrátil na žalovaného se žádostí o odškodnění újmy na zdraví v důsledku neoprávněného trestního stíhání ve věci MěS [obec] sp. zn. [spisová značka], kdy odkázal na rozsudek MěS v [obec] ze dne 28. 6. 2017 č. j. [číslo jednací], který zopakoval jeho možnost, že lze docílit odškodnění utrpěné újmy na zdraví v důsledku nezákonného trestního stíhání s tím, že se takové právo nepromlčuje. Zdravotními problémy psychického původu trpí neustále a tyto byly zesíleny následnými ataky ze strany státu, kdy rovněž žalovaný byl účastníkem v následných odškodňovacích řízeních. Jeho nepříznivý zdravotní stav byl dotčen úkony, jak správce daně, tak i orgány činnými v trestním řízení a dospěl do stádia původní plné invalidity a děsivé zážitky se mu vracejí. Protože se žalovaný zdráhal uznat doslova šikanózní delikt spáchaný na jeho osobě a vznášel opakovaně námitku promlčení v situaci, kdy stát upravoval dotčenou legislativu, soudům nezbylo, než mu nevyhovět a tímto rozsudkem MěS v [obec] došlo k vyčerpání opravných prostředků z jeho strany. Protože se v mezidobí ustoupilo od bodového ohodnocení a NS ČR vydal doporučující metodické pokyny jak postupovat v rámci odškodnění újmy na zdraví, odkázal na jejich existenci s tím, že žalovaný měl v soudních spisech k dispozici lékařské zprávy včetně posudku o jeho původně plné invaliditě a poukazoval na nepřiměřené reakce organismu vystavením nepřiměřené stresové zátěži s dopadem na neurotizaci jedince, jako reakce na prožité děsivé zážitky a posttraumatický stresový syndrom, resp. již přímo úzkostné a depresivní stavy. Přestože by mohl požadovat odškodnění mnohem vyšší, stále požaduje to samé i nadále, tj. uplatňovaných 400.000 Kč dle znaleckého posudku, jímž by byla realutárně vyčíslitelná újma konkrétně stanovena. Invalidita s sebou nese automaticky ztížení společenského uplatnění, které se promítá do schopností si zaopatřit příjem, možnosti docílit jistých výdělkových možností, kdy v jeho případě byl prakticky paralizován a odsouzen k živoření jen proto, že se oním trestním stíháním prokázala jeho nevina. Na všem se podílel stát, který jednal nečestným podvodným způsobem a následně ho neoprávněně trestně stíhals vědomím, že správce daně, jako oznamovatel trestní věci vše oznámil na podkladě existence zfalšovaných plných mocí, které nebyly v daňovém spise ani řádně zažurnalizovány, jak vyšlo najevo v civilním sporu, který zavdal a uspěl ve výsledku a celá kauza probíhala směrem vůči jeho osobě bez [anonymizováno] důvodného podezření, dle nesprávného úředního postupu mimo jiné. V tomto případě bylo státem jeho šikanózním jednáním zasaženo do jeho přirozených práv a s odkazem na úmluvu o ochraně lidských práv a judikaturu ESLP, čerpá požadavek na odškodnění ve smyslu akceptace a praxe dobrovolného plnění. Zjistí-li zdejší úřad (Ministerstvo spravedlnosti ČR) jakýkoliv případ pochybení v obecném měřítku a nikoliv jen směrem vůči jeho osobě, nepotřebuje skutečně pro odškodnění rozhodnutí soudu, čímž šetří v rámci procesní ekonomie náklady soudních řízení. Protože je zdejšímu úřadu vše známo z předchozí činnosti, nemusí činit reakci plného čerpání šestiměsíční lhůty a neměl by být problém se k nároku vyjádřit obratem. Přípisem ze dne 3. 8. 2017 žalovaný žalobci potvrdil, že mu bylo dne 1. 8. 2017 doručeno jeho podání ve věci MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že má právo projednat žádost nejdéle do 6 měsíců a pokud hodlá v případě prodlevy úřadu podat žalobu proti státu, je v těchto sporech místně i věcně příslušný ObS pro [část Prahy] soud, v jehož obvodu došlo k události zakládající žalované právo. Přípisem ze dne 25. 7. 2018 žalobci sdělil, že podáním, které mu bylo doručeno 1. 8. 2017, uplatnil nárok na náhradu újmy na zdraví v důsledku nezákonného trestního stíhání u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], podáním doručeným dne 4. 10. 2017 svou žádost rozšířil o nárok na odškodnění bolesti za prožité útrapy a za ztížení společenského uplatnění v nespecifikované výši a o nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 1.586.204 Kč. Podání bylo podle obsahu posouzeno, jako žádost dle zák. č. 82/1998 Sb. v platném znění, dle zákonné úpravy musí být splněny 3 podmínky, a to nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Nárok na náhradu újmy na zdraví vedený u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byl u úřadu uplatněn již žádosti ze dne 8. 11. 2004, věc byla vedena pod sp. zn. 991/ 2004. Poukázal na stanovisko ze dne 9. 5. 2005 [číslo] 2004 [spisová značka] s tím, že možný nárok na náhradu za újmu na zdraví je dle ust. § 32 odst. 1 zákona již promlčen, když byl pravomocně zproštěn obžaloby ke dni 29. 6. 2004. Ve věci požadavku na odškodnění bolesti za prožité útrapy a za ztížení společenského uplatnění požadavek nebyl dostatečně vyčíslen ani specifikován, tudíž nemohlo dojít k jeho projednání. Pokud tento požadavek má představovat nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání, tak o tomto nároku bylo již soudně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2008 č. j. [číslo jednací]. Ve věci požadavku na náhradu ušlého zisku uvedl, že i tento nárok je promlčen a nebyla by rovněž dána příčinná souvislost, neboť ušlý zisk má být způsoben zdravotním stavem žalobce a není dáno najisto, že tento stav byl způsoben předmětným trestním stíháním. Současně bylo žalobci sděleno, aby tímto sdělením, považuje mimosoudní projednání jeho věci za ukončené.

8. Dále soud z listinných důkazů - v pořadí tak, jak jsou výše uvedeny, zjistil, že FÚ [obec] IV oznámením ze dne 12. 11. 1999 zaslaným MěSZ oznámil skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin zkrácení daně z přidané hodnoty za zdaňovací období II/IV/1996 - IV/IV/1998 daňovým subjektem - žalobcem, DIČ: [číslo] ve výši 1.602.037 Kč s odůvodněním, že správce daně zahájil dne 18. 2. 1999 u tohoto daňového subjektu, na základě plné moci [jméno] [příjmení] kontrolu daně z přidané hodnoty a bylo zjištěno, že na účtech daňového subjektu u [právnická osoba] jsou evidovány příjmové platby, o kterých daňový subjekt neúčtuje, přičemž příjmy v celkové výši 7.281.987 Kč proplatila [anonymizována dvě slova] x [právnická osoba] a podařilo se zajistit příslušné faktury. Jediná faktura byla vystavena na [právnická osoba], a. s., několik na fyzickou osobu [celé jméno žalobce], většina byla adresována [anonymizována dvě slova] se sídlem [adresa žalobce], přičemž takovýto odběratel neexistuje. DIČ uváděné na daňových dokladech je vymyšlené. V převažující míře se mělo jednat o kancelářské potřeby, veškeré doklady schválil k proplacení pan [příjmení], který v předmětném období vykonával u [právnická osoba] funkci vedoucího hospodářské správy. Jmenovaný je oprávněn disponovat s účty vedenými u [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalobce], částka 1.602.037 Kč představuje 22 % DPH, uváděnou na fakturách, která nebyla zahrnuta v daňových přiznáních k DPH a odvedena na účet FÚ. Je rovněž zřejmé, že daňový subjekt zkrátil rovněž daňovou povinnost na dani z příjmu fyzických osob, na této dani zahájena daňová kontrola nebyla doposud ukončena. (Dne 23. 2. 2000 proběhlo na FÚ [obec] IV jednání, kterého se zúčastnil za daňový subjekt v plné moci [jméno] [příjmení], který vypověděl, že pan [celé jméno žalobce] vlastnil živnostenský list pouze na činnost,,úklidové práce” jako fyzická osoba, měl účty u [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], u [anonymizováno], který byl založen [celé jméno žalobce], disponoval s ním však on podle podpisového práva. Účet používal pro obchodní účely své činnosti. Firma [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice a číslo] je jeho, registrace je na FÚ [obec a číslo], na fyzickou osobu, dodávky [anonymizováno] prováděl tím způsobem, že zboží bylo dovezeno na různá pracoviště [anonymizováno], poté byla vystavena faktura na dodané zboží + materiál pro [anonymizováno] [obec], fakturu přijal jako zástupce [anonymizováno] a následně se faktura proplatila na účet u . Uváděné DIČ není jeho, fakturu osobně nevystavoval, vystavil ji pracovník papíren, jehož jméno si nepamatuje, byl z [obec], jeho [právnická osoba] [anonymizováno] nakupovala od této osoby, doklady byly vystavovány, na základě těchto jemu provedl platbu v hotovosti, kterou vybíral z účtu u banky . Pokud u banky byl zjištěn další účet, měl být náhradou za uvažované zrušení účtu u banky, s tímto účtem rovněž disponoval pro pana [celé jméno žalobce], příjmy z tohoto účtu jsou zaúčtovány v účetnictví, jako daněný příjem. V trestním spise č. p. [spisová značka] byly ještě založeny dohoda uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 17. 5. 1996, ve které se dohodli, že [jméno] [příjmení] zřídil u [obec] běžný účet [číslo] [bankovní účet] a [jméno] [příjmení] bude zasílat na účet tržby ze svého podnikání, tržby nejsou příjmem [jméno] [příjmení], budou jím však z účtu vyzvedávány a předány [jméno] [příjmení] v hotovosti, dohoda je podepsána [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dle plné moci ze dne 16. 2. 1999 zplnomocnil žalobce [jméno] [příjmení] k zastupování při jednáních na FÚ [obec], ul. [obec] na dobu neurčitou až do odvolání, na základě další plné moci ze dne 15. 6. 1999 žalobce jmenovaného [příjmení] zplnomocnil k jednání na FÚ za [právnická osoba] - [celé jméno žalobce], [adresa žalobce] s tím, že [příjmení] je oprávněn vyjadřovat se ke všem skutečnostem na FÚ a má veškeré pravomoce rozhodovat o firmě a má i podpisové právo, plná moc platí až do odvolání. Přípisem ze dne 27. 2. 2001 Policie ČR - Městské ředitelství [obec] pod [číslo jednací] podala k Městskému úřadu vyšetřování Policie ČR (k rukám npor. Mgr. [příjmení]) návrh na zahájení trestního stíhání žalobce a [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že bylo šetřením zjištěno, že jmenovaní v době od IV/1996 do XII/1998 prováděli obchodní transakce, které nebyly zaneseny v účetnictví nebo byly zaneseny nepřesně, částečně se jedná o nedoplatky na DPH za úklidové práce prováděné pro [právnická osoba] [anonymizováno], [celé jméno žalobce] podniká v této oblasti a z větší části se jedná o dodávky kancelářských potřeb pro [anonymizována dvě slova], [příjmení] byl odpovědným pracovníkem v [anonymizována dvě slova], kdy měl pravomoc podepisovat faktury, zároveň byl zplnomocněným zástupcem [celé jméno žalobce], disponoval s jeho účty, podával daňová přiznání, platby za faktury nechal z [anonymizována dvě slova] zasílat na účty [celé jméno žalobce], kde hotovost vybíral a ponechával pro svoji potřebu. [příjmení] [příjmení] uvedl, že tyto prostředky předával další osobě, své tvrzení nedoložil žádnými daňovými doklady a lze toto jeho tvrzení považovat za účelovou obhajobu k zastření zanedbání daňové povinnosti na DPH ve výši 1.602.037 Kč a daně z příjmu fyzických ve výši 1.965.375 Kč Tyto prostředky měl zdanit subjekt, na jehož účet platby přicházely - [celé jméno žalobce], toto neučinil ani on, ani jeho zplnomocněný zástupce [příjmení], současně bylo poukázáno na to, že [celé jméno žalobce] se dopustil trestného činu nedovoleného podnikání, neboť nemá oprávnění provádět obchodní živnost, podniká v rámci úklidových prací a na jeho účet chodily platby za prodej kancelářských potřeb, přičemž objem obchodních případů přesáhl za období minimálně 2,5 roků 7.000.000 Kč Policie ČR pod č. sp. VSMVMB [číslo] prostřednictvím vyšetřovatelky Mgr. [jméno] [příjmení] dne 28. 2. 2001 žalobci a [jméno] [příjmení] sdělila obvinění za trestný čin zkrácení daně, poplatků a jiné platby a nedovolené podnikání, a to včetně písemného odůvodnění, kdy byl popsán zjištěný skutek v návaznosti na návrh na zahájení trestního stíhání ze dne 27. 2. 2001. Žalobce převzal toto obvinění dne 2. 3. 2001, [jméno] [příjmení] dne 22. 3. 2001. V rámci trestního řízení byl vyslechnut vyšetřovatelkou za přítomnosti ustanoveného zástupce z řad advokátů Mgr. [příjmení], kdy po poučení uvedl, že probíhá soudní řízení o neplatnost právního úkonu, je pod vlivem uklidňujícího prostředku - [anonymizováno], s [příjmení] se zná asi 10 let, v roce 1995 zvolil zaměstnanecký poměr i podnikání, po možnosti provádět úklid u [anonymizována dvě slova] vstoupil v jednání s [příjmení], v roce 1996 začal provádět úklid a zřídil si účet u [anonymizováno], u této banky má ještě další účet, čísla si nepamatuje, současně dal dispoziční právo ke všem 3 účtům [příjmení]. Až poté, co komunikoval s vyšetřovatelem [příjmení], se obrátil na FÚ [obec] IV, aby zjistil, co se děje kolem jeho osoby, [příjmení] dal universální plnou moc někdy v roce 1996, k předloženým plným mocem ze dne 16. 2. a 15. 6. 1999 uvedl, že je nepodepsal, není to jeho podpis. Má rozdíly v podpisech, což je způsobeno jeho poškozením, ekonomickou agendu vyřizoval [příjmení]. O částce uvedené v trestním oznámení neví vůbec nic, výpisy z účtů mu nechodily, osobně nedělal na svých účet žádné operace, kromě založení, ani nevybíral žádné peníze ani žádné neposlal. Přiložil protokol o ústním jednání na FÚ [obec] IV, od kterého mu nebyla doručena výše nedoplatku na dani z příjmů a na DPH, dne 17. 1. 2001 se zúčastnil jednání na FÚ [obec] IV, záležitost se týkala nedoplatků z DPH, správce daně se choval značně arogantně, zneužívajíc své pravomoci, nehodlá postoupit žádnou námitku nadřízenému orgánu. Neobchodoval s kancelářskými potřebami, pokud by měl zájem provádět činnost, která by byla v rozporu s jeho předmětem podnikání, mohl si zřídit další živnostenský list s jiným předmětem podnikání. Dále byl vyslechnut na Policii dne 1. 11. 2001 stejnou vyšetřovatelkou opět za účasti ustanoveného obhájce, kdy uvedl, že [příjmení] dával celkem 2 plné moci, u první bylo jediné vyhotovení strojopisem, týkal se zastupování v předmětu úklidové práce v universálním rozsahu bez omezení, dále předložil kopii druhé plné moci s tím, že byla universální a byla vázána ke škodnímu stavu, který se mu stal v zaměstnání a vázán na jeho pracovní neschopnost, [příjmení] nepověřil, aby ho zastupoval v jakékoliv jiné záležitosti, rozhodně ho nezplnomocnil, aby za něj obchodoval s kancelářskými potřebami, neboť k tomuto podnikání neměl živnostenský list, dispoziční právo k účtům ve prospěch [příjmení] podepisoval s vědomím, že se jedná o předmět podnikání úklidových prací, toto podepsal proto, že se mu defacto ze dne na den zhoršil jeho zdravotní stav, dohodu mezi [příjmení] a [anonymizováno] viděl poprvé, až po sdělení obvinění, osobně komunikoval s FÚ [obec] IV dne 28. 6. 1999, výsledek vyměřovacího řízení mu sdělen osobně nebyl, platební výměry na úklidové práce za rok 1996, 1997, 1998 si hlídal, daně byly řádně odvedeny. [příjmení] měl jeho souhlas k podání daňového přiznání, pokud od [příjmení] dostal kopie daňových přiznání, zjistil, že se podpisuje jeho jménem, přiznání ze dne 22. 3. 2000 za rok 1999 podepsal [příjmení], jako jeho zástupce. O obchodování s kancelářskými potřebami se dozvěděl až při exekuci, exekuční příkaz mu [příjmení] předal až 7. 7. 2001, šetřením se dostal k tomu, že transakce proběhly bez jeho souhlasu na jeho účtu, který si zřídil jako účet záložní, rezervní a který nesledoval a žádnou transakci tam neprovedl. Obhájce žalobce při tomto výslechu navrhl vypracování znaleckého posudku za účelem prověření tvrzení obviněných, konfrontaci mezi [celé jméno žalobce] a [příjmení], vzhledem k tomu, že byl přinejmenším spoluviníkem uveden v omyl, následně bylo pokračováno ve výslechu žalobce dne 19. 3. 2002, kdy předložil kopii trestního oznámení na [příjmení], které podal 13. 11. 2001 na MSZ v [obec], vypověděl, že se mu [příjmení] definitivně odmlčel asi týden po konfrontaci, která byla na MUV [obec], v současné době existují civilní řízení, která souvisí s trestním řízením, opakovaně uvedl, že pověřil [příjmení] dvěma plnými mocemi, ta první již asi neexistuje, neboť byla bez kopií, druhou vystavil až 6. 4. 1999 a její kopie je založena ve vyšetřovacím spise, byla vystavena z důvodu vzniku jeho pracovní neschopnosti a pouze k účelům souvisejícícm s chodem firmy - [celé jméno žalobce], [ulice a číslo] [obec], která se zabývala úklidem v [anonymizováno]. Této situace [příjmení] využil, perspektiva byla pesimistická, chtěl podnikání ukončit a žádal [příjmení], aby jeho podnikání dovedl do konce a ke konci roku ukončil podnikání. [příjmení] mu nedával žádná vyúčtování, ani z uklízečských prací prováděných jeho firmou, neměl a nemá žádný přehled o příjmech ani hospodaření, kdy za firemní prostředky byly nakupovány bez jeho vědomí prostředky, se kterými hospodařil [příjmení]. Nemá přehled ani o tom, které peníze byly získány úklidovými pracemi a které od údajných [anonymizována dvě slova], rok 1999 je pro něho vzhledem k nemoci velkým otazníkem. Všechny protokoly o výslechu žalobce jako obviněného v rámci trestního řízení jsou prováděny vyšetřovatelkou npor. Mgr. [jméno] [příjmení] - policejním radou, a to za přítomnosti jemu ustanoveného obhájce Mgr. [jméno] [příjmení], výslechy ze dne 26. 4. 2001 a 1. 11. 2001 navíc za účasti ustanovené zástupkyně spoluobviněnému [příjmení] Mgr. Ing. [příjmení], při podpisu protokolu byl přítomen ppk. Mgr. [jméno] [příjmení], policejní rada. Přípisem ze dne 31. 8. 2001 se žalobce obrátil na vyšetřovatelku Mgr. [příjmení], kdy jí sdělil, že mu byl zamlčen doklad - existence podání ze dne 28. 5. 1996, ze kterého plyne, že správce daně, který ho dříve oznámil a pomluvil, byl řádně a včas informován o jiném použití účtu a byla splněna podmínka právního ošetření mu poskytnuté,,dohody” ze dne 17. 5. 1996 a že se jedná o akt jiných fyzických osob, čímž nelze prokázat či tvrdit, že má na věci nějakou účast. Jeho zmocněnec správci daně poskytl všechny potřebné údaje a ten měl možnost sledovat pohyby na účtu či jinak zasáhnout. Osoba p. [příjmení] není fiktivní a pokud peníze přijímal, nelze dovodit, že se opravdu dohodl, nikoliv však s žalobcem, ale s [příjmení], kde se jednalo o obchodování mimo pravomoc jeho zmocnění. Je úmysl způsobit mu škodu ze strany Ing. [anonymizováno] zodpovědného správce daně. Postupně se dopídí všech podstatných okolností, ten, kdo fixluje, je úřední moc, přestože správce zbavil mlčenlivosti. 3 roky byla dostatečně dlouhá doba, a pokud měli potřebné informace, měli konat, jinak nelze dovodit, že s tímto souhlasili. O jiných okolnostech může vypovídat jako svědek. Předpokládá, že bude spisový materiál zkompletován, on byl průběžně procesně činný a měl zůstat poškozeným. Přípisem ze dne 29. 7. 2002 žalobce sdělil vyšetřovatelce Mgr. [příjmení], že předložil zkrácenou verzi protokolu o ústním jednání FÚ [obec] IV ze dne 17. 1. 2001, s tímto nebylo pracováno v policejním spisu, je toho názoru, že je nutno za účelem objasnění věci vyhodnotit data, poukázal na to, že pachatel se obrátil se žádostí na správce daně o posečkání s platbou daně - neautentický právní úkon z 22. 3. 2000, [příjmení] nemá působnost bankovní instituce a pokud tak měl půjčovat své vlastní finance a pokud způsobil problém, měl následky garantovat na úkor svého majetku, kdy mu nic nebránilo v tom, aby prodal jeden z jeho rodinných domů, aby se zbavil dluhů, které napáchal. Poukázal na přílohu [číslo] str. a) a str. b) protokolu o ústním jednání FÚ ze dne 17. 1. 2001, pro objasnění problematiky toku peněz navrhl konfrontaci, která může vydat více než znalecké posudky a bude dříve, neboť správce daně byl tvrzením pachatele dne 17. 1. 2001 a on taktéž oklamán, jednalo se o lichvu, což si zasluhuje provést konfrontaci, aby pan [příjmení] uvedl, jak tomu bylo. Dále se dotazoval, proč nebyla učiněna opatření nebo o nich jen dosud neví, pokud by tomu tak bylo a měl být postižen jeho majetek, bylo by řádně a včas zaplaceno a nechápe stále, nač policie čeká. Přípisem ze dne 30. 9. 2002 se obrátil na dozorovou státní zástupkyni JUDr. [příjmení], kdy poukázal na to, že se k problematice vyjádřil ředitel Finančního ředitelství v [obec] v písemnosti ze dne 1. 7. 2002, ze které lze dovodit zjištění, že pracovníci Finančního úřadu jsou povinni dodržovat zákony a předpisy, postupně tak vyhodnocuje skutečnosti, jak se nyní nabízejí a s odkazem na přílohu [číslo] prokazuje porušování zákonů a tak vyvrací to, co bylo namířeno vůči jeho osobě s tím, že poté, co 2. 3. 2001 převzal sdělení o obvinění, které nikdy nespáchal, požádal o povolení k nahlédnutí do spisu, kdy jeho požadavku bylo vyhověno dne 8. 8. 2001. Na základě legitimního postupu řádně a včas učinil právní krok v podobě písemností ze dne 13. 8. 2001, kterou následně doručil Finančnímu ředitelství v [obec] a byla tak povinnost vyvodit závěry a učinit příslušná opatření, což se nestalo. Mechanismus zaviněného poškozování jeho osoby tkví konkrétně v úmyslném krácení účastnických práv daňového subjektu. Na jeho podnět nebylo Finančním ředitelstvím (dále jen FŘ) vůbec reflektováno, místo, aby věc FŘ projednalo, bylo zahájeno toto trestní stíhání. Rozhodnutí FŘ [číslo jednací] [číslo], [spisová značka] [číslo] bylo napadeno cestou přezkumu ve správním soudnictví, o čemž již nebyla ani zmínka. Jako osoba poškozená nesprávným úředním postupem oznamovatele věci, když se ho nikdo neptal, jestli má vlastnit a provozovat 2 firmy dle jednoho živnostenského oprávnění, což má za důsledek probíhající trestní řízení, nadbytečnou žádost soudnictví rovněž na úrovni orgánů činných v trestním řízení, věc mohla být řešena dle rozhodnutí vydaného Krajským státním zastupitelstvím v [obec] dle pokynů vydaných pod sp. zn. [spisová značka] z 17. 9. 2001, pokud by FŘ v [obec] v dané věci reflektovalo na jeho písemnost ze dne 13. 8. 2001, pak by se ustanovený tým vůči jeho osobě rozpadl pro pochybení z jejich strany. Opětovně se obrátil na MSZ [obec] pod č. sp. [anonymizováno], aby byl učiněn dotaz, jak bylo vyřízeno jeho podání ze dne 13. 8. 2001 na FŘ v [obec]. To by mohlo ve věci vše objasnit, nemohou mu prokázat zánik předmětu podnikání z pohledu, v jakém ho hodlali prezentovat dle podaného trestního oznámení. To je nutno vyšetřit, vyhodnotit a činit závěry. Poukázal na,,jánabráchysmus“, kde kolega kolegu neshodí, kde panuje ona propojenost mezi oznamovatelem a policií, která zasluhuje rovněž dohled, v čemž má roli orgán MěSZ. U KS [obec] vede spor pod č. sp. [spisová značka], kdy je řešena otázka jeho zastoupení, poukázal na zvůli ze strany Ing. [anonymizováno], která uplatnila pravomoce, které nikdy neměla, kdy spáchala trestný čin vůči jeho osobě, jako daňovému subjektu minimálně v otázkách, kdy se snažila rozhodovat o tom, co jako zdravotně postižený občan a subjekt dle jejího názoru potřebuje či nepotřebuje k udržení svého zdravotního a pracovního potenciálu. FÚ [obec] IV zkrátil v daňovém řízení jeho nezadatelná práva. Dále vznesl dotaz, proč je nadbytečně šetřeno to, co bylo špatně právně kvalifikováno, kde se jedná o pomluvu a křivé obvinění vůči jeho osobě, správci daně nic nebránilo v tom, aby jednal v jednotlivých případech přímo s ním, jako s daňovým subjektem, spoluobviněný se zjevně držel toho, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, prokuru si vysvětlil po svém, proto vyvodil opatření, kdy vyčerpal všechny zákonem povolené možnosti.

9. Přípisem ze dne 23. 10. 2002 se obrátil žalobce opět na státní zástupkyni JUDr. [příjmení], kterým potvrdil přijetí potvrzení jeho podání a oznámení o opatření, dále uvedl, že nynějšími 3 přílohami k dokumentu je, že oznamovatel trestní věci se vůči jeho osobě zjevně nemůže vykázat platně udělenými zplnomocněními, celé řízení je postaveno na podvrhu vůči jeho osobě, trestní řízení směřované na jeho osobu, jako daňový subjekt nikoliv osobu spoluobviněného, je nezákonným. Je proti zdravému rozumu, když policie koná z padělků zplnomocnění, když on do spisu doložil třetí verzi jím zjištěné neautentické plné moci, pokud se vydával pachatel za něj, činil všechny ty kroky, k nímž se doznal, nechápe, proč je exekuován z pohledávek, které vzešly z neplatných právních úkonů. Pokud se pachatel nevykáže původní prokurou, kterou se snažil pozměnit a raději ji stornoval, je v nezáviděníhodné situaci, neboť jeho v pořadí druhá prokura ze 6. 4. 1999 byla i jako generální omezena na působnost firmy, nebyla způsobilá k daňovému řízení, a proto se snažil, jak uvedl v protokolu policie dne 26. 4. 2001, což vysvětluje i jeho prohlášení k exekučnímu příkazu z 2. 8. 2000 proč mu jej nepředal, protože se snažil do poslední chvíle pozdržet věci nepříjemné, že snad opět někde něco uplatní, naplňují se slova KSZ dle pokynů z 17. 10. 2001, že pokud by bylo zjištěno spáchání tr. činu vůči jeho osobě, bude toto prověřeno samostatně a případně zahájeno i trestní stíhání. Celou událost dominantně nepříznivě vnímá, panuje však zájem na jeho destrukci, jako nepohodlném svědkovi vůči všem, kdo ho poškodili. Policie ho napadla křivým obviněním založeným na nesprávných skutkových zjištěních, které podstrčil oznamovatel, pokud mu pachatel i úřední moc nedoloží prokuru, musí se každý zodpovídat ze skutků. Jeho obhajoba ustavená soudem přihlíží a slepě mlčí, brání se sám, protože určil osobu pachatele a navrhl řádně a včas opatření, pak někdo jiný nezamezil škodě a umožnil pachateli dispozice s majetkovými hodnotami, které přesměroval na svoji manželku a její rodinu, aby tvrdil, že již nic nemá. Po škodní události na zdraví má možná obtížněji srozumitelné vyjadřovací schopnosti, strukturovanost je mu cizí, vše je výrazem spáchaných křivd a tlaků, osobně nesdělitelných prožitků, že žije mezi lidskými hyenami. Nejen spoluobviněný, jež se doznal, ale i Policie ČR a FÚ [obec] IV a částečně FŘ v [obec] mu mají co vysvětlovat. Zastavení trestního stíhání je v její moci, ne Policie ČR a za křivdu mu plně odpovídá. Návrhem ze dne 27. 11. 2001 prostřednictvím ustanoveného obhájce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] žalobce požádal o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. c) Tr. ř. s odůvodněním, že ke sdělení obvinění se podrobně vyjádřil ve svých výpovědích ze dne 26. 4. a 1. 11. 2001, dle jeho názoru provedené vyšetřování prokázalo, že se jednání, které je mu kladeno za vinu nedopustil, zejména poukázal na výpovědi spoluobviněného [příjmení], který jeho tvrzení potvrdil a uvedl, že veškeré transakce týkající se [anonymizována dvě slova] a předmětného bankovního účtu prováděl se sv. [anonymizováno] bez jakékoliv jeho účasti a vědomosti, že svým jednáním překročil pravomoci, kterými jej pověřil plnou mocí udělenou za účelem zastupování před FÚ [obec] IV a zneužil dispoziční práva k bankovním účtům, které byly vedeny pro účely podnikání v úklidových pracech a nikoliv pro podnikání svědka [příjmení] či obv. [příjmení]. Přípisem ze dne 10. 1. 2002 zpracovala Policie ČR - Městské ředitelství SKPV odbor hospodářské kriminality pod [číslo jednací] zprávu o šetření, ve které uvedla, že cestou MÚV [obec] a VSZ [obec] obdržela podání žalobce, které se týká věci, ve které mu bylo jako spluobviněnému sděleno obvinění pro tr. zkrácení daně, poplatků a podobné dávky dle § 148/1, 4 T. zák. s tím, že věc byla šetřena MěÚ vyšetřování pod č. v. s. MVMB [číslo] a ve věci bylo sděleno obvinění jak [celé jméno žalobce], tak i [příjmení]. Obhájce [celé jméno žalobce] navrhl zastavení trestního stíhání, dle sdělení npor. [příjmení] bude trestní stíhání obv. [celé jméno žalobce] v nejbližších dnech skutečně zastaveno, a to na základě skutečností zjištěných po sdělení obvinění. Na podání [celé jméno žalobce] je nutno pohlížet jako na obhajobu v této trestní věci a bylo by neúčelné nově věc rozpracovávat. Podání doručené tamní policii dne 30. 11. a 6. 12. 2001 lze považovat za obhajobu spoluobviněného [celé jméno žalobce], oznámení pro trestnou činnost pracovníků FÚ [obec] IV lze považovat za účelové, směřující k zastavení trestního stíhání. Z vyjádření JUDr. [příjmení] z KSZ v [obec] ([spisová značka]) ze dne 17. 10. 2001 vyplývají skutečnosti - k oprávnění a dokonce k povinnosti Finančních úřadů patří i oznamovací povinnost vůči orgánům činným v trestním řízení, pokud se dozví, že někdo mohl spáchat trestní čin. Podáním trestního oznámení nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu poškozování cizích práv, proti rozhodnutím FÚ jsou běžné opravné prostředky, o kterých nerozhoduje orgán činný v trestním řízení, ze správy KSZ dále vyplývá, že ke spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele nepostačuje pouhé správné rozhodnutí příslušného pracovníka FÚ. Vydání exekučního příkazu na pronájem movitých věcí a nařízení vlastní exekuce nenese znaky skutkové podstaty trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. Tyto úkony byly provedeny v souladu s platnými právními normami. Dále z písemností KSZ vyplývá, že ze strany pracovníků FÚ [obec] IV nedošlo ani k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 206 Tr. zák., neboť je zřejmé, že v případě [celé jméno žalobce] byla dána existence pravomocných rozhodnutí, na základě kterých bylo možno [celé jméno žalobce] označit jako dlužníka. Rovněž z této písemnosti vyplývá i to, že ve věci nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. Oznámením o podezření ze spáchání tr. činu vydírání dle § 235 Tr. zák. se zaobírá zpráva KSZ, která uvádí, že ve věci nebylo činěno ze strany pracovníků FÚ [obec] IV vůči [celé jméno žalobce] žádného nátlaku nebo mu nebyly činěny žádné výhrůžky. Za vyhrožování nelze považovat upozornění správce daně na možné právní důsledky nedodržení pravomocných rozhodnutí správce daně. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a vzhledem ke stavu rozpracovanosti spisového materiálu ČVS MVMB [číslo] [jméno] se jeví jako správné sloučení tohoto podání k výše uvedenému trestnímu spisu. Tuto zprávu vypracoval npor. Ing. [jméno] [příjmení]. Přípisem ze dne 12. 8. 2002 sdělila státní zástupkyně JUDr. [příjmení] žalobci, že jeho podání ze dne 29. 7. 2002 bylo MěSZ postoupeno prostřednictvím KSZ v [obec], na základě materiálu, který policejní orgán předložil dne 7. 8. 2002 v souladu s ust. § 167 odst. 3 tr.ř. závady v postupu policejního orgánu neshledává, neshledává ani průtahy v řízení, neboť je ve věci třeba zpracovat znalecký posudek na základě opakovaně vyžádaných bankovních informací, které policejní orgán dosud neobdržel. Jako nejzazší termín ukončení věci byl stanoven 30. 9. 2002. Přípisem ze dne 16. 10. 2002 sdělila JUDr. [příjmení] žalobci, že o provedení prověrky vyšetřovacího spisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], že ve věci byly policejnímu orgánu uděleny závazné pokyny k doplnění vyšetřovacího spisu, ukončení věci a seznámení s výsledky vyšetřování proběhne již v avizovaném termínu, o čemž bude řádně vyrozuměn. S ohledem na skutečnost, že ve spisovém materiálu jsou již založeny všechny stěžejní důkazní materiály, nezle předpokládat, že by vyšetřování věci mělo ještě v přípravném řízení pokračovat. V tomto smyslu má možnost navrhnout při seznámení s výsledky vyšetřování své případné návrhy na doplnění vyšetřování, další důkazy, přičemž opodstatněnost takového návrhu zhodnotí vyšetřující policejní orgán. Výše uvedené i další přípisy budou brány jako součást obhajoby žalobce a bude k nim takto přihlíženo. Současně sdělila, že jeho podněty z 14. 10. 2002 byly odstoupeny k prověření PČR MŘ. SKVP OHK [obec] k [anonymizováno] [číslo] 2002. Jménem policejního orgánu podala npor. Mgr. K. [příjmení] návrh na podání obžaloby na obviněné [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] ohledně vyšetřované trestné činnosti v návaznosti na podané obvinění, přičemž tento návrh byl odůvodněn včetně označení důkazů, mimo jiné znaleckými posudky a odbornými vyjádřeními. Odmítnutí návrhu na zastavení trestního stíhání obou obviněných je odůvodněno v rámci jednostránkového písemného odůvodnění, kdy Policie vycházela zejména ze zjištění, že [celé jméno žalobce], jako daňový subjekt podnikající jako OSVČ opakovaně vědomě zplnomocnil spoluobviněného [příjmení], spolu se kterým následně i on osobně jednal s pracovníky správce daně FÚ [obec] IV a tuto plnou moc mu ani po těchto jednáních nevypověděl, [příjmení] jednal na základě této plné moci a také vybíral peníze z podnikatelských účtů [celé jméno žalobce] na základě dispozičního oprávnění - podpisového vzoru, který měl k těmto podnikatelským účtům s vědomím a souhlasem [celé jméno žalobce]. Dne 6. 1. 2002 podal [příjmení] tr. oznámení pro vydírání, pro pomluvu na [celé jméno žalobce], které bylo evidováno pod [číslo jednací] a bylo dne 22. 1. 2003 postoupeno EČR-lexikoriální oddělení OO [obec] [ulice].

10. Dne 4. 3. 2003 podalo MěSZ jednající státní zástupkyní JUDr. [jméno] [příjmení] obžalobu k MěS [obec] ze dne 27. 2. 2003 na obviněné [celé jméno žalobce] a [příjmení] pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby dle § 148 odst. 1, 3 písm. c) Tr. zák. a pro trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 2 písm. b) Tr. zák., kdy tato obžaloba je odůvodněna, navrženy důkazy a mimo jiné v rámci odůvodnění byl rovněž učiněn odkaz na zpracovaný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze kterého se podává, že obviněný [celé jméno žalobce] netrpí duševní poruchou a netrpěl jí ani v době, kdy se měl dopouštět trestných činů. Trpí neurotickou smíšenou úzkostně depresivní poruchou, která se u něj projevila až v lednu, únoru roku 1999. Soud ve věci jednal v rámci hlavního líčení dne 17. 12. 2003, kdy byla přítomna státní zástupkyně JUDr. [příjmení], [celé jméno žalobce] osobně, [jméno] [příjmení] se k jednání nedostavil, dále byli přítomni ustanovení zástupci z řad advokátů, [celé jméno žalobce] Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení]. Soud vyloučil k samostatnému projednání věc vedenou proti obž. [příjmení] s odůvodněním, že se nedostavil k jednání, během líčení soud opět spojil ke společnému projednání i věc obž. [jméno] [příjmení]. Při hlavním líčení vypovídal obž. [celé jméno žalobce], shodně, jako v rámci předchozích výpovědí, které byly založeny v trestním spise a navíc dodal, že před několika dny zjistil od ČSÚ skutečnost, že obžalovanému [příjmení] byl vydán živnostenský list s předmětem podnikání ostatní velkoobchod s adresou [adresa žalobce], která je jeho trvalé bydliště. [příjmení] na jeho osobu pořizoval majetky, v roce 1998 proběhl pokus o vykradení jeho bytu, ke všem svým 3 účtům dal [příjmení] dispoziční právo, neuvědomil si, jaké může mít důsledky, pokud by věděl, že [příjmení] obchoduje s kancelářským zbožím, nikdy by s tím nesouhlasil, o obchodování s [anonymizována dvě slova] mu není nic známo, Ing. [příjmení] nezná, [jméno] [příjmení] nezná, pouze ví, že jsou 3 [příjmení] [příjmení], jeden z nich s [příjmení] v příbuzenském vztahu. K plným mocem, které byly založeny na čl. 60 - 61 spisu uvedl, že tyto jsou podvrh, takto bylo rozhodnuto nepravomocně rozsudkem MěS [obec] sp. zn. [spisová značka], plná moc na čl. 300 spisu je pravá. [příjmení] [příjmení] dával, neboť se dostal do tíživé zdravotní situace, když byl v pracovní neschopnosti. [příjmení] [příjmení], aby ukončil jeho podnikatelskou činnost - úklidové práce. Nedokáže vysvětlit, proč při jednání u soudu uvedl něco jiného, než když jako obviněný dne 19. 3. 2002, kdy vypověděl, že žádal [příjmení], aby jeho podnikání dovedl do konce a do konce roku ho ukončil. 2 plné moci z roku 1996 a z roku 1997 pro MSSZ byla vydaná pouze ke kontrole agendy, vydal ji on, neboť dokumentaci měl u sebe [příjmení], byla pouze v jednom vyhotovení, později však zjistil, že jsou plné moci falešné. Věděl, že probíhá vytýkací řízení, FÚ mu sdělil, že rozhodnutí mu bude zasláno, vyčkával, jednal s [příjmení], který vše zapřel a zjistil to až 28. 11. 2000 na FÚ. Dále proběhlo hlavní líčení dne 31. 5. 2004, kterého se osobně zúčastnili oba obžalovaní za účasti obou jimi ustanovených obhájců. Obž. [celé jméno žalobce] s odkazem na návrh, který učinil již u předchozího hlavního líčení - výslech zástupce FÚ další důkazy nenavrhoval, obž. [příjmení] navrhoval ještě výslech dalších svědků. Soud provádění dalších důkazů zamítl. V rámci posledního slova ještě obž. [celé jméno žalobce] uvedl, že děkuje váženému soudu a senátu za spolupráci, kdy mu byl poskytnut v plné dispozici trestní spis a veškerý materiál, sám za sebe se cítí nevinen, dostal se do této těžké životní situace cizím zaviněním, kdy byl zneužit, obž. [příjmení] v rámci posledního slova podal námitku na podjatost senátu pro porušování Ústavy a žáda,laby bylo líčení přerušeno do rozhodnutí o jiném senátu. Soud následně ve věci rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 31. 5. 2004, kterým obž. [celé jméno žalobce] zprostil obžaloby ze dne 27. 2. 2003 pro skutek spočívající v tom, že za období od dubna 1996 do prosince 1998 v [obec] v úmyslu obohatit se na základě živnostenského listu vydaného [celé jméno žalobce] dne [datum], že u MěČ [obec] [část obce] s předmětem podnikání úklidové práce v rozporu s předmětem podnikání, za uvedené období dodával kancelářské potřeby a kancelářské zboží zástupci [právnická osoba], na základě faktur opatřených padělaným razítkem [právnická osoba] [anonymizováno], na kterých byla uvedena neexistující adresa, kterou společnosti a DIČ a platby byly deponovány na účtu [číslo] dále [právnická osoba] zasílal platby na účet [číslo] později i na účet vedený u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], když měl příjmy za podnikatelské činnosti v celkové výši 6.540.781,95 Kč a z těchto příjmů neodvedl daň z přidané hodnoty v celkové výši 1.692.037 Kč a daň z příjmů fyzických osob ve výši 1.965.375 Kč, čímž České republice - FÚ [obec] IV zkrátil daň v celkové výši 3.567.412 Kč, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný, naopak obž. [příjmení] byl shledán vinným, že za období od dubna 1996 do prosince 1998 v [obec] v úmyslu obohatit se na základě ŽL vydaného [celé jméno žalobce] dne [datum] Živnostenským úřadem MěČ [obec] [část obce] s předmětem podnikání úklidové práce v rozporu s předmětem podnikání, za uvedené období dodával kancelářské potřeby a kancelářské zboží zástupci [právnická osoba] na základě faktur opatřených padělaným razítkem [právnická osoba] [anonymizováno], na kterých byla uvedena neexistující adresa této společnosti a DIČ a platby deponoval jménem [právnická osoba] ve prospěch účtu obž. [celé jméno žalobce], se kterým disponoval, přičemž účty byly vedeny v [právnická osoba] [obec], č. ú. [číslo], dále pak [právnická osoba] zasílal platby na účet obž. [celé jméno žalobce] [číslo] později na účet vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] a měl příjmy z podnikatelské činnosti v celkové výši 6.540.781,95 Kč, přičemž spáchal trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 2 písm. b) Tr. zák. a byl odsouzen ještě za sbíhající se trestné činnosti [anonymizováno]. a [anonymizováno]., jímž byl uznán vinným pravomocným rozsudkem MěS [obec] ze dne 7. 8. 2001 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením KS [obec] ze dne 5. 11. 2001 sp. zn. . Současně byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců s podmíněným odložením na zkušební dobu v trvání 60 měsíců a současně byl nad ním vysloven dohled. Soud při rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, který zjistil z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], listinných důkazů, protokolu o konfrontaci mezi [jméno] [příjmení] a obž. [příjmení], které byly v souladu. Skutečnost, že obž. [příjmení] takovýmto způsobem neoprávněně podnikal, vyplynula zejména z výpovědi obž. [celé jméno žalobce], z které soud vycházel, kdy tento zejména uvedl, že byl spoluobž. neustále ubezpečován, že je podnikáno v úklidových pracech, pokud mohl, tak kontroloval činnost obž. [příjmení], daňová přiznání, která byla FÚ předkládána a neustále byl ubezpečován spoluobžalovaným, že je vše v pořádku, ač později sám zjistil, že si [příjmení] na jeho původním podnikání založil podnikání své. [celé jméno žalobce] podrobně popsal, jakým způsobem [příjmení] zneužil plnou moc, kterou mu udělil a další plné moci podepsal jeho jménem, jak se [příjmení] střežil, aby jemu nepřišla do rukou žádná korespondence a tuto mu vybíral. Z této výpovědi soud dovodil, že je zcela zřejmé, že [příjmení] si za zády [celé jméno žalobce] vybudoval své vlastní podnikání, o čemž on sám vypovídal před správcem daně - FÚ [obec] IV dne 23. 2. 2000. [příjmení] usvědčili i [jméno] [příjmení], který zcela jednoznačně, ať při své výpovědi či při konfrontaci s [příjmení] uvedl, že obž. vůbec nezná, s kancelářskými potřebami nikdy neobchodoval, navíc uvedl, že od roku 1994 žil na ulici, zatímco při konfrontaci obž. [příjmení], osobu, s kterou obchodoval, bezpečně poznal, když uvedl, ano, je to ten muž, s kterým jsem uzavíral dohodu. Soud uvěřil výpovědi svědka [příjmení], neboť tato byla logická a uspořádaná v souvislosti s dalšími provedenými důkazy, zatímco výpověď [příjmení] se jeví jako chaotická, navíc nelze přehlédnout ani dohodu, kterou mezi sebou měli uzavřít. Obž. [celé jméno žalobce] v zastoupení obž. [příjmení] a právě svědek [jméno] [příjmení] dne 17. 5. 1996, kdy v bodě II. obž. [příjmení] svým způsobem prozradil, že jméno [jméno] [příjmení] je pouze jeho,,maska” a když uvedl, že se smluvní strany dohodly, že [anonymizováno] bude zasílat na tento účet tržby ze svého podnikání. Pokud by to měla být pravda, tak naopak on by měl [anonymizováno] zasílat v zastoupení [anonymizována dvě slova] finanční prostředky na účet, dohoda se jeví jako naprosto nesmyslná ve vztahu k dalšímu provedenému důkazu, a to svědectví svědka [jméno] [příjmení], pracovníka skutečných [anonymizováno] papíren, který zpochybnil, že by významným obchodním partnerům dodávali zboží pouze proti hotovosti, když [právnická osoba] označil jako významného partnera, pokud by s ním ovšem bylo obchodováno, navíc tento svědek vyloučil, že by v [obec] měl jakoukoliv pobočku. DIČ uvedené v razítku, které bylo vyrobeno dětským způsobem, je nesmyslné. [příjmení] se v podstatě pouze skrýval za [anonymizováno], což je zřejmé i z toho, že [anonymizována dvě slova], pobočka 5 dle daňových dokladů měl mít sídlo na adrese, [obec], U [anonymizováno] 2, na adrese naprosto nesouvisející, ať už se skutečným [anonymizována dvě slova] či svědkem [příjmení], ale naprosto související s obž. [celé jméno žalobce], kdy se jedná o místo jeho trvalého pobytu. [anonymizována dvě slova], pobočka 5 [obec], U [anonymizováno] 2, [PSČ] nebyl nikdo jiný, než obž. [příjmení], který tímto způsobem maskoval skutečnost, že nemohl přímo dodávat kancelářské potřeby a zboží obch. [právnická osoba] [anonymizováno]. Obž. [celé jméno žalobce] soud zprostil obžaloby pro skutek tam uvedený, neboť v průběhu hlavního líčení nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal právě on. Z dokazování vyplynulo, že obž. [celé jméno žalobce] podnikal na základě ŽL vydaného dne [datum] ÚMČ [obec] [část obce] s předmětem podnikání úklidové práce, na základě dohody mu v tomto podnikání pomáhal [příjmení], dohoda mezi oběma obž. byla pouze taková, že nebude provozována jiná podnikatelská činnost, než úklidové práce, a to v budově [právnická osoba], na [anonymizováno] náměstí 4 v [obec]. V žádném případě obž. [celé jméno žalobce] nevěděl a ani vědět nemohl, že je jeho živnostenský list, účty a nakonec i jeho osoba spolu s jinými využívána [příjmení] pro jeho jiné podnikání. Tento obž. nemůže být naprosto odpovědný za jednání [příjmení], jako spoluobž., o kterém naprosto vůbec nevěděl a s kterým nesouhlasil a které taktéž bylo v rozporu s jejich dohodou. Nelze dovodit subjektivní stránku trestného činu u [celé jméno žalobce] vztahující se k trestnému činu zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby, neboť tento obž. v rámci možnosti kontroloval činnost spolubž. ve vztahu k úklidovým pracem, kontroloval podávaná daňová přiznání, ale v žádném případě nemohl vědět, že za jeho zády je provozována v daleko větším objemu zcela jiná podnikatelská činnost, navíc tento obž. v okamžiku, kdy zjistil, že něco není v pořádku, okamžitě zahájil příslušné kroky k tomu, aby se věci uvedly na pravou míru, tzn., aby obž. [příjmení] zaplatil daň ze svého podnikání a přestal dále vyvíjet podnikatelskou činnost jeho jménem a na jeho účet. V celém trestním řízení se tento obž. choval naprosto příkladným způsobem, kdy sám z vlastní iniciativy pomáhal objasňovat skutečnosti související s trestnou činností obž. [příjmení], kterého významnou měrou usvědčil z trestního jednání. Státní zástupkyně JUDr. [příjmení], která byla přítomna všech jednání, se po vyhlášení rozsudku při hlavním líčení dne 31. 5. 2004 vzdala práva stížnosti proti tomuto rozsudku. Rozsudek byl doručen žalobci do vlastních rukou dne 22. 6. 2004, jeho ustanovenému zástupci téhož dne.

11. Rozsudkem MěS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 1. 2003 bylo ve sporu žalobce proti žalovanému [jméno] [příjmení] pro určení neplatnosti právních úkonů rozhodnuto, že plné moci ze dne 8. 2. 1999, 16. 2. 1999 a ze dne 15. 6. 1999 jsou neplatné. Žalobce ve věci podal žalobu dne 15. 5. 2002, v rámci řízení tvrdil, že o existenci těchto plných mocí se dozvěděl až z probíhajícího trestního řízení, tyto plné moci nepodepsal, jeho podpis napodobil [příjmení] bez jeho vědomí. Připustil, že žalovaný ho po určitou dobu zastupoval, pokud se jedná o plné moci z 8. 2., 16. 2. a 15. 6. 1999, nešlo o projev vůle žalobce, neboť jeho podpis napodobil na těchto plných mocech žalovaný. Žalovaný namítal, že tvrzení žalobce jsou smyšlená, plné moci byly vystaveny se souhlasem žalobce, jelikož byl v předmětné době v Psychiatrické léčebně a pokud chce plné moci zrušit, nemusí tím zatěžovat soud a raději, ať mu zrušení oznámí na jeho adresu a navrhl zamítnutí žaloby. Soud dospěl k závěru, že se ve všech třech případech jednalo o zdánlivý právní úkon, neboť chyběl projev vůle žalobce. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 10. 2004 poté, co o věci v rámci podaného odvolání [příjmení] rozhodoval odvolací soud.

12. Rozsudkem ObS pro [část Prahy] j. [číslo jednací] ze dne 19. 12. 2016 byl zamítnut návrh žalobce proti žalovanému o zaplacení částky 400.000 Kč s úrokem z prodlení od 4. 9. 2014 do zaplacení a částky 6.050 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 4. 9. 2014 do zaplacení. Žalobce se domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, stejně jako v této věci. Soud žalobu zamítl s přihlédnutím k řízení vedeném u zdejšího soudu pod č. sp. [spisová značka] a dospěl k závěru, že se žalobce v tamním řízením domáhal náhrady škody - majetkové újmy 400.000 Kč a 6.050 Kč, částku 400.000 Kč požadoval jako škodu vzniklou tvrzeným nesprávným úředním postupem. Částku 6.050 Kč požadoval jako vynaložené náklady právního zastoupení, kdy ho v části řízení ve věci MěS [obec] pod č. sp. [spisová značka] zastupoval advokát Mgr. [jméno] [příjmení]. Soud dospěl k závěru, že se nejedná o překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k řízení vedeném u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], neboť v tom řízení se domáhal nemajetkové újmy - zadostiučinění ve výši 400.000 Kč, přičemž v řízení u tamního soudu se domáhal mimo jiné též náhrady škody - majetkové újmy ve výši 400.000 Kč, která mu vznikla nepřiznáním zadostiučinění požadovaným právě v řízení u MěS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], a to v souvislosti s tvrzením nemravného zohlednění promlčení uplatněného nároku. Soud dospěl k závěru, že není splněna podmínka pro rozhodnutí v tom, že ve věci pod sp. zn. [spisová značka] nebylo žádné rozhodnutí soudu zrušeno pro nezákonnost a věc je pravomocně skončena. Rozsudkem MěS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 6. 2017 bylo rozsudek ObS pro [část Prahy], ve výroku o náhradě nákladů řízení byl pouze změněn tak, že na místo přiznané částky 900 Kč, byla ČR přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč Odvolací soud se ztotožnil s tím, že nebylo-li pravomocné rozhodnutí MěS v [obec] ze dne 4. 2. 2008 č. j. [číslo jednací] zrušeno anebo změněno pro nezákonnost, absentuje v projednávané věci první předpoklad o odpovědnosti státu za škodu. NS ČR usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 5. 2020 odmítl žalobcovo dovolání proti těmto rozhodnutím zejména s odůvodněním, že základní podmínkou vzniku odpovědnosti státu za škody dle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. je zrušení či změna nezákonného rozhodnutí.

13. V rámci řízení vedeného u MěS [obec] pod č. sp. [spisová značka] se žalobce domáhal proti žalovanému náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem v rámci trestního řízení pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 400.000 Kč, tuto částku požadoval jako odškodnění za svoji zdravotní újmu v souvislosti s předmětným trestním řízením, následně žalobu upřesnil tak, že se jedná o požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem orgánů Policie ČR dle § 31a zák. č. 160/2006 Sb. Zdejší soud rozsudkem ze dne 4. 2. 2008 č. j. [číslo jednací] žalobu zamítl s odůvodněním, že nárok žalobce je promlčen, neboť trestní řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo skončeno pravomocným rozsudkem dne 29. 6. 2004 a žaloba byla podána až dne 31. 10. 2005, tedy po uplynutí promlčecí doby. K samotnému promlčení nároku soud dále uvedl, že promlčení jakožto objektivní právní skutečnost bylo zkoumáno přímo na základě právní normy - dle zvláštní zákonné konstrukce přechodných ustanovení v čl. II. zák. č. 160/2006 Sb. K odvolání žalobce proti tomuto rozsudku odvolací soud - KS v [obec] rozsudkem ze dne 15. 6. 2009 č. j. [číslo jednací] rozsudek I. stupně potvrdil, rozsudek nabyl právní moci dne 15. 7. 2009. Dne 28. 1. 2011 podal žalobce návrh na obnovu, MěS [obec] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2013 návrh žalobce na obnovu řízení zamítl. Usnesení nabylo právní moci dne 19. 4. 2013.

14. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. v platném znění o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen ZOŠ) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 5 písm. b) ZOŠ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 13 odst. 1 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinností učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

17. Podle § 13 odst. 2 ZOŠ právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 1 ZOŠ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

19. Podle § 6 odst. 1 ZOŠ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen úřad).

20. Podle § 4 odst. 2, 3 zákona o Policii ČR ve znění zákona účinném v době průběhu trestního řízení - zák. č. 265/2001 Sb. (dále jen zák. o PČR) vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze Ústavou, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy, a v rozsahu stanoveném trestním řádem, též pokyny státního zástupce. V ostatních věcech týkajících se výkonu služby v Policii jsou vyšetřovatelé podřízení vedoucím útvarů vyšetřování.

21. Podle § 6 odst. 1 zák. o PČR při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti a vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. Dle odst. 2 cit. zák. ust. policista je povinen při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je o jejich právech, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního výkonu dovolují; v opačném případě je poučit dodatečně.

22. Podle § 2 Tr. ř. ve znění účinném v době průběhu trestního řízení - zák. č. 265/2001 Sb. (dále jen Tr. ř.) odst. 1 - 14 nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak, než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon, dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen, státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti; musí trestní věci projednávat co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených Ústavou. Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu, hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, vzájemně spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení. Trestní stíhání před soudem je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem, v trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat, jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá, při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny, ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujícím mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv, každý je oprávněn používat před orgány v trestním řízení i svého mateřského jazyka, orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce.

23. Podle § 167 Tr. ř. obviněný a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu vyšetření žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu vyšetřovatele. Žádost není vázána lhůtou. Tuto žádost, kterou je nutno státnímu zástupci ihned předložit, musí státní zástupce neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn.

24. Podle § 172 odst. 1 písm. a) - f) Tr. ř. vyšetřovatel zastaví trestní stíhání, je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede, není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci, není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný, je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1), nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo zanikla-li trestnost činu.

25. Podle § 172 odst. 2 písm. a) a b) Tr. ř. vyšetřovatel může zastavit trestní stíhání, je-li trest, k němuž může stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne, nebo bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně, nebo cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující.

26. Podle § 174 odst. 1 Tr. ř. s. dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce. Podle odst. 2 písm. a) - f) si zák. ust. při výkonu tohoto dozoruje státní zástupce oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, vyžadovat od vyšetřovatele nebo policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a správy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda vyšetřovatel včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje, zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatele nebo policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu, jako proti rozhodnutí vyšetřovatele, vracet věc vyšetřovateli se svými pokyny doplnění, rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatele a policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními, u usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí vyšetřovatele a policejního orgánu nahradí vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení vyšetřovatele a policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu, jak proti rozhodnutí vyšetřovatele a policejního orgánu, odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli.

27. Podle § 176 odst. 1 Tr. ř. jestliže výsledky vyšetřování dodatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. O podání obžaloby vyrozumí obviněného a obhájce. Podle odst. 2 cit. zák. ust. obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo sděleno obvinění, míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, jež jak ho posuzoval vyšetřovatel, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit.

28. Podle § 180 odst. 1 Tr. ř. trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce. Podle odst. 2 cit. zák. ust. při podání a zastupování obžaloby se státní zástupce řídí zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu.

29. Podle § 181 odst. 1 Tr. ř. podanou obžalobu je třeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověřit, zda přípravné řízení, které jí předcházelo, bylo provedeno způsobem odpovídajícím tomuto zákonu a zda jeho výsledky dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. K tomu slouží předběžné projednání obžaloby. Podle odst. 2 cit. zák. ust. po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení směřovalo k vyřízení věci, včetně výkonu soudního rozhodnutí.

30. Podle § 226 z. ř. s. písm. a) - e) soud zprostí obžalovaného obžaloby, nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, není-li tento skutek trestným činem, nebylo-li prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný, není-li obžalovaný pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo zanikla-li trestnost činu.

31. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění do výše uvedená zákonná ustanovení zákona o Policii ČR a Tr. ř. soud nejdříve řešil otázku, zda orgány činné v trestním řízení neporušily své povinnosti tak, že by postupovaly nesprávným úředním postupem. Ze všech provedených důkazů lze uzavřít, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Žalobci byl ustanoven pro trestní řízení zástupce z řad advokátů, který byl přítomen při výsleších, které vedly orgány Policie - zejména vyšetřovatelka Mgr. [příjmení], která prováděla výslech poté, co byl žalobce řádně poučen, dále za přítomnosti dalšího policisty byl čten a podepisován protokol, jednotlivých výslechů byl přítomen žalobcův ustanovený zástupce. Pokud žalobce podával stížnost na postup Policie ke Státnímu zastupitelství, jeho stížnosti byly řešeny, státní zástupkyně JUDr. [příjmení] jednak přípisem ze dne 12. 8. 2002 sdělila, že v postupu policejního orgánu nebyly shledány závady, přípisem ze dne 16. 10. 2002 mu sice sdělila, že s ohledem na skutečnost, že ve spisovém materiálu jsou již založeny všechny stěžejní důkazní materiály, nelze předpokládat, že by vyšetřování věci mělo ještě v přípravném trestním řízení pokračovat, což v žádném případě neznamená, že by nemělo pokračovat dalším stadiem-předáním MěSZ s návrhem na podání obžaloby. Žalobci nebylo ze strany státní zástupkyně sděleno, že trestní stíhání bude zastaveno, jediná zpráva Policie ČR, a to vypracovaná npor. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 1. 2002 zmiňuje, že byl podán návrh na zastavení trestního stíhání ze strany ustanoveného zástupce žalobce a že dle sdělení npor. [příjmení] bude trestní stíhání obviněného [celé jméno žalobce] v nejbližších dnech skutečně zastaveno, a to na základě skutečností zjištěných po sdělení obvinění. Bližší skutečnosti však zde nejsou uvedeny. Stanovisko npor. Ing. [jméno] [příjmení] nemělo pro rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobce na zastavení trestního řízení žádný vliv. Pokud žalobce návrh na zastavení trestního řízení podal, tento návrh byl zamítnut (návrh ze dne 27. 11. 2001), kdy ustanovený zástupce jako důvod pro zastavení podle § 172 odst. 1 písm. c) Tr. ř. uvedl, že se žalobce k obvinění vyjádřil ve svých svědeckých výpovědích ze dne 26. 4. a 1. 11. 2001, a je toho názoru, že bylo prokázáno, že se jednání, které je mu kladeno za vinu nedopustil. Policie ČR sdělila žalobci řádně obvinění ze dne 28. 2. 2001, toto bylo doručeno do vlastních rukou žalobce, trestní řízení bylo zahájeno na základě trestního oznámení FÚ [obec] IV, který po zjištění skutečností, že ze strany žalobce došlo ke zkrácení daně, byl povinen takové zjištění Policii oznámit, pokud si žalobce během trestního řízení stěžoval i na postup FÚ [obec] IV, nebylo zjištěno, a to zejména ze strany nadřízeného orgánu - Finančního ředitelství, že by ze strany pracovníků FÚ došlo k trestné činnosti v rámci trestního oznámení. Trestní stíhání nebylo zastaveno, neboť orgány činné ve vyšetřování nedospěly k závěru, že by bylo jednoznačně prokázáno, že skutek nespáchal obviněný [celé jméno žalobce], ale pan [příjmení]. Žalobce rovněž během přípravného trestního řízení poukazoval na to, že podepsal 2 plné moci, podával obsáhlá zmatečná a chaotická vyjádření, která musela způsobit ze strany vyšetřujících orgánů značné nejasnosti, v rámci tvrzených skutečností nebylo najisto postaveno, že by skutečně skutek žalobce nespáchal. Žalobce si obsáhle stěžoval na postup nejen na orgány činné v trestním řízení, ale i na FÚ, finanční ředitelství a rovněž na jemu ustanovenou obhajobu s tím, že se musí hájit sám. K plným mocem pouze během přípravného trestního řízení zmínil, že jsou předmětem řízení u soudu, ze spisového materiálu však v žádném případě nevyplývá, že by orgánům činným v trestním řízení předložil buď podanou žalobu na určení nicotných právních úkonů proti [jméno] [příjmení] ze dne 15. 5. 2002 nebo rozsudek ze dne 9. 1. 2003, kdy soud určil, že předmětné plné moci jsou nicotné - neplatné. Je pravdou, že toto řízení nebylo ihned pravomocně ukončeno. Soudu je z úřední činnosti známo, že v rámci řízení o neplatnost právního úkonu ještě proběhlo odvolací řízení na návrh pana [příjmení], Krajský soud v Brně však rozsudkem ze dne 14. 9. 2004 rozhodnutí v části o neplatnosti právních mocí potvrdil. Pokud by žalobce informoval orgány činné v trestním řízení alespoň tímto způsobem, bylo by možno uvažovat o tom, že by orgány činné v trestním řízení mohly k tomuto rozhodnutí přihlížet, řízení však bylo pravomocně skončeno až 13. 10. 2004, tedy až po právní moci zprošťovacího rozsudku. Z tohoto lze dovodit, že orgány činné v trestním řízení nemohly mít najisto postaveno, zda plné moci jsou platné či nikoliv, zda bylo možné přisvědčit žalobci, že je nikdy panu [příjmení] neudělil. Policejní orgány následně podaly návrh na podání obžaloby, státní zástupkyně JUDr. [příjmení] po prostudování dospěla k závěru, že obžaloba podána bude a rovněž také k podání řádné obžaloby došlo, soud ve věci jednal v rámci tří hlavních líčení, kdy si ještě vyslechl opakovaně svědky a pokud zprostil žalobce obžaloby, dospěl tak na základě svého vyhodnocení důkazů, kdy navíc rozhodoval v senátě. Soud ve smyslu ust. §181 odst. 1 Tr.ř. nedospěl k závěru, že by přípravné řízení proběhlo v rozporu s Tr.ř. neboť nenařizoval předběžné projednání a věc nevrátil zpět MěSZ k došetření. Je zcela běžné, že soud vyhodnotí závěry trestního stíhání po provedeném dokazování jinak, jak se stalo právě v této věci. Soud tedy dospěl k závěru, že ze strany orgánů činných v trestním řízení - orgánů Policie ani Státního zastupitelství nedošlo k porušení povinností, tedy že by z jejich strany došlo k nezákonnému úřednímu postupu.

32. Ke splnění podmínky pro odškodnění je nutno, aby v této věci bylo prokázáno, že došlo ze strany státu prostřednictvím Policie a Státního zastupitelství k porušení povinností stanovených zákonem, následně, aby pak vznikla žalobci škoda - újma, a aby porušení povinností ze strany státu bylo v příčinné souvislosti s touto škodou. Žalobce popisuje, že má zdravotní problémy, o těchto zdravotních problémech se zmiňoval i v rámci trestního řízení. Vzhledem k tomu, že pro rozhodnutí o přiznání náhrady škody dle ZOŠ musí být splněny tyto 3 podmínky kumulativně, přičemž soud dospěl k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupuí, soud již neřešil, zda žalobci vznikla škoda, a proto zamítl všechny jeho návrhy lékařskými zprávami, znaleckým posudkem, neřešil otázku příčinné souvislosti a rovněž ani neřešil vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaného.

33. O náhradě nákladů řízení úspěšného žalovaného rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého mu přiznal na náhradě nákladů řízení paušální náhrady á 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za 6 úkonů - písemné vyjádření k žalobě, 5x příprava k jednání u soudu dne 4. 3., 12. 6. 2020, 21. 5., 31. 8., 27. 10. 2021 + 5x účast při jednání, tj. celkem 3.300 Kč.