36 C 96/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Alešem Kobzou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta . sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 418,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku ve výši 3 418,83 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 130,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 158,39 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 418,43 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení ve výši 15,00 % ročně a úrok 14,75 % ročně z částky 13 418,43 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 186,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3.2.2025 po žalovaném zaplacení částky 13.418,43 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.130,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.158,39 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13.418,43 Kč od 30.7.2024 do zaplacení ve výši 15% a úroku 14,75% ročně z částky 13.418,43 Kč od 30.7.2024 do zaplacení, jako nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou dne 25.10.2022 uzavřel s žalovaným právní předchůdce žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen původní věřitel). Dále tvrdila, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024, původní věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“, mezi které patřily zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva, rovněž ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek smlouvy otištěných na zadní straně smlouvy, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, (seznamu postoupených pohledávek), oznámení o postoupení pohledávky žalovaného včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že dne 25.10.2022 původní věřitel prostřednictvím obchodního zástupce uzavřel dne 25.10.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2390 a násl. OZ a § 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžité prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za poskytnutí úvěru se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 14.340 Kč jako poplatek, který byl vypočten jako úrok ve výši 9.563 Kč, 1.500 Kč za zpracování úvěru a 3.277 Kč jako poplatek za komfortní poskytnutí a splácení úvěru. Dále se zavázal zaplatit pojistné 2.405 Kč, celková dlužná částka byla stanovena na 31.745 Kč, úroková sazba byla dohodnuta ve výši 86,00 % jako pevná RPSN sjednána ve výši 162,48%. Žalovaný se zavázal dlužnou částku zaplatit v pravidelných 65 týdenních splátkách po 489 Kč s poslední splátkou 449 Kč, která byla splatná dne 23.1.2024. Žalovaný vrátil původnímu věřiteli částku 5.000 Kč, která byla započtena na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy.

5. V zákaznické kartě vyplněné před uzavřením smlouvy vyplnila zástupkyně původního věřitele dne 25.10.2022 údaje k osobě žalovaného, kde je uvedeno číslo jeho občanského průkazu (dále jen OP), adresa trvalého pobytu – , adresa, (úřední adresa), adresa výběru – , adresa, , ohledně druhu bydlení je zaškrtnuta kolonka – jiné, dosažené vzdělání učňovské, rodinný stav vdaná, náhradní kontaktní adresa , adresa, , jako zdroje příjmů plný úvazek s pracovním zařazením – člen výjezdové skupiny, zaměstnavatel , právnická osoba, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, , čistý příjem 30.247 Kč, počet příjmů žalovaného – jeden, ostatní příjmy - nula, další čisté příjmy domácnosti 14.500 Kč, celkem 44.747 Kč. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny pouze odhadované ve výši 7.000 Kč. Spotřebitelský úvěr u jiné společnosti – ne, bankovní účet na jméno žalovaného – ne, pracovní smlouva ze dne 20.2.2022, ověřené výplatní pásky za měsíce VIII., IX/2022. Zástupce původního věřitele , právnická osoba, dle této listiny ověřila dne 25.10.2022 výše uvedená zjištění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024 byla pohledávka postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 29.7.2024, což bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem původního věřitele ze dne 29.7.2024. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

6. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti původní věřitel řádně nezjišťoval informace týkající se reálných výdajů žalovaného. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. Původní věřitel nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).

18. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

19. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru, že původní věřitel sice ověřil výši příjmů žalovaného, ale naprosto rezignoval na ověření výše výdajů a výloh žalovaného, porušil svoji zákonem stanovenou povinnost řádně ověřit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovanému byla prokazatelně vyplacena částka ve výši 15.000 Kč v hotovosti, což žalovaný vlastnoručním podpisem smlouvy potvrdil, žalovaný celkem zaplatil původnímu věřiteli částku 5.000 Kč, a je proto povinen žalobkyni zaplatit rozdíl mezi půjčenou částkou 15.000 Kč a vrácenou částkou 5.000 Kč, tedy částku 10.000 Kč.

20. Ve věci uplatněného nároku na zaplacení částky 3.418,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.130,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.158,39 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13.418,43 Kč od 30.7.2024 do zaplacení ve výši 15% ročně a úroku 14,75% ročně z částky 13.418,43 Kč od 30.7.2024 do zaplacení soud ve výroku ad. II. nárok žalobkyně zamítl, neboť se jedná o plnění z absolutně neplatné smlouvy.

21. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení písemně informována.

22. Pokud se týká lhůty k plnění žalované, žalovaná je nekontaktní, na výzvy soudu nereaguje, soudu nejsou známy její majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Proto dle § 87 odst. 1 ZSÚ soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud přiznal částečně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.186,50 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 13.418,43 Kč, byla jí přiznána částka 10.000 Kč, tedy 75 %, v rozsahu 25 % byla neúspěšná. Procento úspěšnosti činí rozdíl (75 - 25) = 50 %. Při plné úspěšnosti by měla žalobkyně právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 2.373 Kč, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, 2x odměny dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024, za 2 úkony právní pomoci (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, za podanou žalobu dne 3.2.2025) ve výši 400 Kč vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 (dále jen AT), 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b AT v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci, tj. celkem 1.300 Kč, 21% DPH z této částky – 273 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně, 50% z částky 2.373 Kč činí 1.186,50 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní pomoci – doplnění žaloby ze dne 22.5.2025, neboť se jedná o neúčelně vynaložené náklady řízení, když žalobkyně doplňovala chybějící skutková tvrzení na základě výzvy soudu, která měla být uvedena již v žalobě.