37 C 14/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno , LL.M. sídlem adresa , obec o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 1. 10. 2018 do 24. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 1. 11. 2018 do 24. 3. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 000 000 Kč od 1. 1. 2019 do 24. 3. 2020, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Vzájemný návrh, kterým se žalovaný po žalobkyni domáhal zaplacení částky 1 000 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 434 797 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 19. 11. 2018 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za opožděné uhrazení úplaty za postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 29. 6. 2017 mezi [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2018 Smluvní pokuta byla splatná v den porušení povinnosti, tedy 31. 10. 2018. Žalobou soudu doručenou dne 23. 1. 2019 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úplaty za tyto pohledávky ve výši 9 000 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podáním ze dne 31. 1. 2020 vzala žalobu ohledně zaplacení úplaty ve výši 9 000 000 Kč zpět s tím, že žalovaný tuto úplatu uhradil dne 24. 3. 2020, a řízení se tak nadále po spojení obou věcí vedlo pro příslušenství úplaty, smluvní pokutu a její příslušenství.

2. Žalovaný nárok žalobkyně na smluvní pokutu ani z části neuznal. Je sice [anonymizováno], že první ani druhou splátku předmětné úplaty neuhradil, první splátka úplaty byla podmíněna tím, že žalobkyně zajistí zastavení exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [příjmení], exekutorský úřad [obec] pod sp. zn. [spisová značka], což se nestalo. Dále bylo dohodnuto, že smluvní pokuta bude pouze započtena na vrácení první splátky úplaty, která uhrazena nebyla, a nebylo tak na co započítávat. Pokud žalovaný neuhradil první splátku úplaty, žalobkyně měla od smlouvy odstoupit. V podepsané písemné smlouvě to ale bylo uvedeno jinak. Proti tomuto písemnému vyhotovení smlouvy se neohrazoval. Smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, když tato zajišťovala pouze zaplacení druhé splátky úplaty ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel jako spotřebitel, když jeho příjmy jsou tvořeny podnikáním pouze okrajově. Žalobkyně způsobila znehodnocení postupovaných pohledávek, neboť je přes upozornění zástupce žalovaného nepřihlásila do insolvenčních řízení dlužníků, resp. přihlásila je pouze do insolvenčního řízení na majetek [jméno] [příjmení], a v rozporu s dobrými mravy tak vyloučila možnost žalovaného uspokojit postoupené pohledávky z majetku [právnická osoba] Pohledávky měly být na žalovaného postoupeny až úplným zaplacením úplaty, k čemuž došlo dne 24. 3. 2020. Součástí dohody též bylo, že žalobkyně prodá svůj spoluvlastnický podíl na zámku [obec] obchodnímu partnerovi žalovaného [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], což se nestalo. Podáním soudu doručeným dne 20. 8. 2020 uplatnil žalovaný vůči žalobkyni svůj vzájemný návrh na zaplacení částky 1 000 000 Kč představující slevu z úplaty za předmětné pohledávky, když tato cena byla vázána též na koupi hospody ve stodole u zámku v [obec] právě ve výši 1 000 000 Kč, k čemuž nedošlo. Výše slevy je rovněž odůvodněna znehodnocením postupovaných pohledávek, kdy je žalobkyně nepřihlásila do insolvenčního řízení [právnická osoba], nezměnila exekutora a skutečností, že součástí smlouvy měl být též převod pohledávky za jistou sestrou [příjmení], žalovaný ale nevěděl kterou a nebyl schopen přes výzvu soudu tuto pohledávku blíže specifikovat.

3. Žalobkyně vyloučila, že by byla dohodnuta podmínka zaplacení úplaty v zastavení exekuce. Výklad žalovaného ohledně vzniku práva žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty je nesprávný a nelogický. Bylo případným právem žalobkyně, zda od smlouvy odstoupí, či bude požadovat zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta neplnila pouze sankční funkci, ale i funkci prevenční. Výše smluvní pokuty byla přiměřená, když zajišťovala zaplacení celé úplaty ve výši 9 000 000 Kč. Žalovaný rozhodně není spotřebitelem. Kdyby žalovaný včas uhradil celou úplatu, stal by se vlastníkem pohledávek, které sám mohl uplatnit v insolvenčních řízeních dlužníků. Je pravdou, že účastníci jednali o prodeji podílu žalobkyně na zámku [obec], nicméně nedohodli se, a tato jednání nikterak nesouvisela s předmětnou smlouvou o postoupení pohledávek. Vzájemný návrh žalobkyně odmítla, neboť dohodnutá výše úplaty 9 000 000 Kč se týkala pouze postupovaných pohledávek, ničeho jiného.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobkyně, jako věřitel, a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], jako dlužníci, dne 29. 6. 2017 uzavřeli smlouvu o úvěru částky 6 360 000 Kč, jak se z této smlouvy (č. l. 13) podává, splatném dle splátkového kalendáře (č. l. 19). Tento splátkový kalendář strany změnily dohodou uzavřenou ve formě notářského zápisu ze dne 29. 6. 2017 zn. [spisová značka], NZ [číslo], jak se z tohoto notářského zápisu (č. l. 20) a jeho pokračování ze dne 7. 7. 2017 zn. [spisová značka], NZ [číslo] (č. l. 24) ve spojení s plnou mocí (č. l. 25) podává.

5. Žalobkyně, jako postupitel, s žalovaným, jako postupníkem, dne 28. 8. 2018 uzavřela smlouvu o postoupení této pohledávky s příslušenstvím a smluvní pokuty z této smlouvy plynoucí, tedy jistiny ve výši 6 360 000 Kč, splátky smluvního úroku ve výši 35 000 Kč, úroku ve výši 18 % ročně z dlužné jistiny od 26. 8. 2017 do zaplacení, a smluvní pokuty od 26. 8. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši od 26. 8. 2017 do zaplacení, jak je zřejmé z čl. 1 této smlouvy (č. l. 27) s tím, že účinky postoupení nastanou ke dni úplného zaplacení úplaty, jak se podává z čl. 1 této smlouvy. Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek byla smlouva o úvěru ze dne 29. 6. 2017, jak se z této přílohy (č. l. 29) podává, smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 29. 6. 2017, jak se podává z přílohy 2 (č. l. 36) a výše uváděné notářské zápisy, jak je zřejmé z přílohy 3 (č. l. 42 p. v.). Účelem této smlouvy bylo, aby žalovaný byl největším věřitelem v insolvenčních řízeních dlužníků a mohl je zastavit, jak vypověděl svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova]. Úplata byla dohodnuta ve výši 9 000 000 Kč splatná ve výši 1 000 000 Kč do 30. 9. 2018, ve výši 1 000 000 Kč do 31. 10. 2018 a ve výši 7 000 000 Kč do 31. 12. 2018, jak se podává z čl. 2 smlouvy a jak je rovněž zřejmé z emailu [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 8. 2018, kde [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] uvádí cenu za pohledávky ve výši 9 000 000 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením první splátky strany dohodly právo žalobkyně od smlouvy odstoupit, jak je zřejmé z čl. 2 smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením druhé a třetí splátky strany dohodly právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč splatnou v den, ve který došlo k porušení platební povinnosti. Pro případ, kdy by nedošlo k postoupení pohledávky byla žalobkyně oprávněna tuto smluvní pokutu započíst na pohledávku žalovaného na vrácení první splátky úplaty, jak se podává z čl. 2 smlouvy. Tato smlouva následně měněna nebyla, jak vypověděl svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova]. V emailu ze dne 27. 8. 2018 zaslaném [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] JUDr. [jméno] [příjmení] sice mluví o záloze 1 000 000 Kč, jejíž nevratnost je zohledněna v ujednání o smluvní pokutě, jak se z tohoto emailu podává, nicméně i z tohoto emailu je zřejmé, že se jednalo o smluvní pokutu, ve smlouvě o postoupení pohledávek, jejímuž podpisu byli přítomni jak žalovaný, tak svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova], jejíž text navíc měli k dispozici předem, jak tento svědek vypověděl, se také účastníci dohodli na smluvní pokutě. Svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] tuto zálohu vysvětloval jako projev vážnosti, že předmětné pohledávky chce žalovaný skutečně koupit. Není ale logické, aby někdo přesvědčoval smluvního partnera, že chce splnit už uzavřenou smlouvu. Povahu zálohy má plnění poskytnuté před uzavřením smlouvy, nikoliv první splátka dohodnuté úplaty, kdy záloha je plněním budoucího závazku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1814/2011), přičemž dohodnutá smluvní pokuta měla mimo jiné i účel kompenzovat žalobkyni případné škody, jak se ze smlouvy podává, tedy účel typický pro smluvní pokutu. Sám svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] přiznal, že žalovaný žalobkyni první splátku stejně uhradit nechtěl, aby o ni nepřišel. Z emailu [příjmení] ze dne 7. 11. 2018 a z odpovědi [anonymizována dvě slova] z téhož dne vyplývá, že ustanovení o smluvní pokutě do smlouvy bylo začleněno [anonymizována dvě slova], což tento svědek potvrdil.

6. Uzavření smlouvy předcházela jednání, kdy svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] požádal zástupce žalobkyně o zaslání předmětné úvěrové smlouvy, LV v době před uzavřením smlouvy, notářského zápisu k úvěrové smlouvě, návrhu výše úplaty a potvrzení o poskytnutí úvěru, jak se podává z emailu ze dne 28. 6. 2018 (č. l. 261). Součástí smlouvy o postoupení pohledávek nebyla žádná dohoda ohledně zámku [obec], jak svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] připustil, když uvedl, že vyjednávání skončila, když žalobkyně proti žalovanému podala žalobu na zaplacení předmětné smluvní pokuty. Z toho je tedy zřejmé, že pokud jednání stále probíhala, dohoda dohodnuta nebyla a součástí předmětné smlouvy o postoupení pohledávek nemohla taková dohody být. Smlouva o postoupení pohledávek nemohla zohledňovat ani ceny za plnění ohledně zámku [obec], když ani tyto dohodnuty nebyly. Že by se strany ohledně uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dohodly, nikoliv, že jen vyjednávaly o dalších vztazích, je vyvráceno výpovědí svědka [příjmení], který sice má vztah k žalobkyni, je její spolumajitel, jak sám uvedl, ale jeho výpověď byla daleko více konzistentní než výpověď svědka [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova], a je navíc podpořena samotnou smlouvou o postoupení pohledávek, ve které žádná taková skutečnost uvedena není. Pro rozpor výpovědi svědka [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] s předmětnou smlouvou o postoupení pohledávek i pro rozpor s jeho vlastním emailem ze dne 24. 3. 2019, kde žalovanému píše, že chybu se smluvní pokutou způsobil on, soud jeho výpovědi v této části jako účelové neuvěřil, když byla motivována jednak snahou pomoci žalovanému jako dlouhodobému obchodnímu partnerovi, i sobě, když žalovanému při výslechu i v emailu ze dne 24. 3. 2019 přislíbil, že mu smluvní pokutu, kterou bude muset uhradit, zaplatí. Není logické, aby se žalovaný zavázal uhradit částku 1 000 000 Kč za stodolu v [obec], o kterou neměl zájem, žalobkyni, která nebyla jejím vlastníkem. Skutečnost, že žádná dohoda o prodeji zámku v [obec] realizována nebyla, potvrdil i svědek [jméno] [jméno] [anonymizována dvě slova], bratr svědka [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova], pro kterého měl zámek v [obec] být, když uvedl, že nakonec koupil jiný zámek. Z nabídky nemovitostí k prodeji žalobkyně (č. l. 230) v žádném případě nevyplývá, že pod [číslo] (č. l. 234 p. v.) nabízená hospoda v [obec] byla součástí předmětné smlouvy o postoupení pohledávek. Z emailu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne 19. 8. 2018 (č. l. 200 resp. 281) ani z emailu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] ze dne 14. 8. 2018 (č. l. 164) nelze dovozovat, že by spolu s předmětnou smlouvou o postoupení pohledávek byla dohodnuta nějaká jiná, na které by tato smlouva byla závislá, když v tomto emailu [anonymizována dvě slova] mluví pouze o projednání nabídky, resp. o zaslání bližších informací.

7. Žalovaný úplatu za postoupení pohledávek ke dni 7. 11. 2018 neuhradil, jak se podává z výzvy žalobkyně z toho dne (č. l. 52) ve spojení s dodejkou (č. l. 53) a z přípisu žalovaného ze dne 29. 11. 2018 (č. l. 54), ve kterém nárok žalobkyně na zaplacení úplaty odmítl. Celou úplatu žalovaný uhradil až dne 24. 3. 2020, jak se podává z potvrzení z toho dne (č. l. 131). Přípisem ze dne 26. 3. 2020 žalobkyně dlužníkům z postupovaných pohledávek oznámila postoupení pohledávky na žalovaného, jak se z tohoto přípisu (č. l. 262) ve spojení s plnou mocí (č. l. 262 p. v.) a podacími lístky (č. l. 263 a 264) podává. Dne 27. 3. 2020 žalobkyně zástupci žalovaného předala dokumenty týkající se převáděných pohledávek, jak se podává z předávacího protokolu ze dne 27. 3. 2020 (č. l. 265). Návrh na záměnu věřitelů (č. l. 267) v insolvenčním řízení dlužníka [příjmení] podali účastníci tohoto řízení 2. 4. 2020, jak se z tohoto návrhu ve spojení s dodejkou (č. l. 269) podává. Do insolvenčního řízení [příjmení] vstoupil jako věřitel žalovaný na místo žalobkyně, jak se podává z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2020 [anonymizováno] [insolvenční spisová značka] [číslo] (č. l. 266), kdy součástí tohoto řízení jsou i předmětné postoupené pohledávky, jak je obecně známo z insolvenčního rejstříku. Z vyrozumění katastrálního úřadu (č. l. 273 až 276) se podává, že zajištění ve prospěch žalobkyně na zajištěných nemovitostech byla vymazána.

8. Z SMS zpráv ze dne 10. a 11. 9. 2018 (č. l. 192) se podává, že [anonymizována dvě slova] a [příjmení] spolu řešili komunikaci vůči exekutorovi [příjmení] ohledně úpadku [příjmení], kdy JUDr. [příjmení] vedl exekuci na majetek [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] k vymožení postupovaných pohledávek, jak se podává z vyrozumění o zahájení exekuce [anonymizováno] [číslo jednací] (č. l. 259). V emailu ze dne 1. 10. 2018 zaslaném [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] JUDr. [jméno] [příjmení] píše, že se soudním exekutorem [příjmení] dohodl odměnu ve výši 50 000 Kč, kterou požaduje uhradit, jak se z tohoto emailu podává. Z emailu [jméno] [příjmení] z exekutorského úřadu JUDr. [příjmení] ze dne 11. 9. 2018 (č. l. 258) vyplývá, že o změně exekutora JUDr. [příjmení] jednal, nicméně z něj nelze dovodit, jaké byly s žalovaným dohodnuty podmínky této změny, když email [příjmení] ze dne 11. 9. 2018 (též č. l. 258) pouze uvádí jeho stanovisko, že žalovaný uhradí 50 000 Kč, nicméně tento email nebyl žalovaným nikterak potvrzen. [příjmení] zde navíc v rozporu se svým emailem ze dne 1. 10. 2018 zaslaným [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], ve kterém tvrdil, že to, že odměnu ve výši 50 000 Kč uhradí žalovaný, dohodl právě se soudním exekutorem, píše, že toto dohodl s žalovaným. Svědek [příjmení] pouze potvrdil, že se setkal se svědkem [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova], nepamatoval si už ale, o čem spolu jednali. Pokud svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] tvrdil, že změna exekutora byla pro žalovaného podmínkou, bez které by smlouvu o postoupení pohledávek neuzavřel, toto své tvrzení následně sám vyvrátil, když uvedl, že do smlouvy tato podmínka začleněna nebyla, neboť to byla pouze marginálie, o které není třeba se ani bavit. Skutečnost, že změna exekutora nebyla podmínkou uhrazení úplaty, potvrdil svědek [příjmení], jehož výpověď je podpořena samotnou smlouvou o postoupení pohledávek, ve které žádná taková podmínka uvedena není. S ohledem na uvedené a na vnitřní rozpor výpovědi svědka [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] soud uvěřil výpovědi svědka [příjmení].

9. Zástupce žalovaného [jméno] [příjmení] emailem ze dne 13. 2. 2019 [příjmení] upozornil, že ohledně [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] bylo rozhodnuto o jejich úpadku a vyzval ho, aby žalobkyně, jako v té době věřitelka z pohledávek z úvěrové smlouvy tyto pohledávky včas přihlásila do insolvenčního řízení, jak se z tohoto emailu podává. Z odpovědi [příjmení] ze dne 22. 2. 2019 vyplývá, že přihlášku do insolvenčního řízení [právnická osoba] podal [příjmení], a ohledně přihlášky do insolvenčního řízení [příjmení] posečkají do poloviny března a pak se spolu dohodnou, kdo přihlášku podá. Postupované pohledávky žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba], jak se přihlášky této pohledávky (č. l. 194) s doručenkou (č. l. 199) podává. Ze seznamu přihlášených pohledávek za [právnická osoba] se podává, že do tohoto řízení byla přihlášena pohledávka žalovaného ve výši 14 337 882 Kč, která ale byla v plné výši popřena. Ze soupisu majetkové podstaty tohoto dlužníka se podává, že v majetkové podstatě byl majetek v celkové výši 40 050 000 Kč, majetek ve výši 40 000 000 Kč byl zajištěný, jak je z tohoto soupisu rovněž zřejmé. Ze seznamu přihlášených pohledávek za dlužníkem [příjmení] se podává, že do tohoto insolvenčního řízení byly přihlášeny dvě pohledávky žalobkyně – zajištěná ve výši 20 734 961,48 Kč, zjištěná ve výši 17 541 961,48 Kč, a nezajištěná ve výši 12 400 000 Kč, zjištěná ve výši 7 440 000 Kč. Účastníci se shodli, že ani jedna z nich nebyla tou pohledávkou, která byla postoupena předmětnou smlouvou. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka [příjmení] soud zjistil, že jeho majetková podstata činila 11 040 000 Kč.

10. Žalovaný byl vyzván k úhradě smluvní pokuty přípisem ze dne 7. 11. 2018, jak se z tohoto přípisu ve spojení s dodejkou podává.

11. Nárok žalovaného na slevu z úplaty předmětných pohledávek žalobkyně ani z části neuznala, jak se podává z jejího přípisu ze dne 10. 6. 2020 (č. l. 270) ve spojení s dodejkami (č. l. 271 a 272).

12. Z oznámení o postoupení pohledávek (č. l. 50) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť oznámení není vyplněné, kdy chybí zejména uvedení postupníka. Z další provedené emailové a SMS komunikace soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť nemají vztah k předmětné smlouvě o postoupení pohledávek. Ze stejného důvodu soud neučinil žádná skutková zjištění z mapy (č. l. 176) ani z nabídky nemovitostí (č. l. 177 a 178). Z evidence práv žalovaného v katastru nemovitostí soud neučinil žádná skutková zjištění. Ze znaleckého posudku (č. l. 207) s přílohami (č. l. 217 až 229) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť měl prokazovat tržní hodnotu majetku žalovaného, což pro rozhodnutí věci nebylo podstatné. Ze znaleckého posudku (č. l. 240) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť tento měl prokazovat vztah žalovaného a svědka [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova], tento vztah ohledně projednávané věci ale potvrdil sám svědek [příjmení] [anonymizováno], když přislíbil, že v případě neúspěchu žalovaného mu předmět řízení uhradí ze svého. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud nezjistil žádná skutková zjištění, když o předmětné smlouvě o postoupení pohledávek ani o změně exekutora v exekučním řízení týkajícím se postupovaných pohledávek svědkovi nebylo nic známo.

13. Soud k důkazu dle ustanovení § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ”) neprováděl výslech žalovaného, neboť tvrzení, která měla jeho výpověď prokazovat, bylo lze prokázat jinými důkazními prostředky, a to zejména výpovědí svědka [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova]. Soud rovněž k důkazu neprováděl konečnou zprávu z insolvenčního řízení, jenž dle žalovaného měla prokazovat hodnotu zajištění předmětných pohledávek, neboť z výpovědi [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že tyto pohledávky nekupoval za tím účelem, aby za ně dostal odpovídající protihodnotu, ale aby posílil své postavení vůči dlužníkům postupovaných pohledávek, z čehož je zřejmé, že pro něho dohodnutá cena předmětných pohledávek nevycházela pouze z jejich hodnoty.

14. V projednávané věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V projednávané věci se žalobkyně zavázala žalovanému postoupit předmětné pohledávky, a tento se jí za to zavázal zaplatit úplatu. Žalovaný se však s plněním dostal do prodlení, když dohodnutou úplatu neuhradil žalobkyni v dohodnutých splátkách, ale až dne 24. 3. 2020. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství úplaty - úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne v souladu se zákonem, požadovaném žalobkyní. Součástí této smlouvy nebyla žádná další ujednání, ani tato dohoda existenčně nezávisela na žádných dalších smlouvách, které ostatně ani nebyly dohodnuty.

15. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 2051 OZ nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Strany si pro případ prodlení žalovaného s placením druhé a třetí splátky úplaty dohodly smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč. Druhá splátka úplaty byla dle smlouvy splatná do 31. 10. 2018, třetí pak do 31. 12. 2018. Žalovaný je uhradil až dne 24. 3. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo na dohodnutou smluvní pokutu, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by žalobkyně byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou první splátky úplaty od předmětné smlouvy povinna odstoupit, vzniklo jí na to pouze právo. Žalovaný namítal nepřiměřenou výši smluvní pokuty. Je třeba uvést, že to byl on, resp. jeho zástupce, kdo navrhl dohodnout smluvní pokutu v této výši. Smluvní pokuta navíc zajišťovala nejpodstatnější povinnost žalovaného, a to uhradit za postoupené pohledávky dohodnutou úplatu v části celkem 8 000 000 Kč (na úhradu první splátky úplaty se smluvní pokuta nevztahovala). Dohodnutá výše smluvní pokuty tedy činí 12,5 % částky, jejíž zaplacení zajišťovala, a nelze ji tedy považovat za nepřiměřeně vysokou, tím spíše, když se jednalo o jednorázovou smluvní pokutu, která navíc měla nahradit žalobkyni všechny případné škody způsobené prodlením žalovaného. Výklad žalovaného, že smluvní pokuta bude pouze započtena na vrácení první splátky úplaty, která uhrazena nebyla, a nebylo tak na co započítávat, nemá oporu v dohodnuté smlouvě. Takovému výkladu by nebylo lze pro jeho nepoctivost ani poskytnout právní ochranu, když svědek [příjmení] [jméno]. [anonymizována dvě slova] přiznal, že první splátku žalovaný žalobkyni uhradit od počátku nechtěl, aby nebylo smluvní pokutu na co započítávat. Interpretace směřuje k odstranění nedostatků srozumitelnosti, a určitosti projevu vůle, jeli význam projevu vůle jasně a srozumitelně vymezen, aniž by vznikly pochybnosti o jeho významu, jako v projednávané věci, nelze právní ujednání pod záminkou interpretace měnit (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, [číslo] s., komentář k § 556). Na žalovaného v projednávané věci nelze v žádném případě hledět jako na spotřebitele, když předmětné pohledávky rozhodně ze své povahy nemohly být určeny k osobní spotřebě žalovaného (srov. definici spotřebitele v ustanovení § 419 OZ). Uvedené ustanovení má navíc chránit slabšího smluvního partnera, přičemž žalovaný ve vyjednávání měl stejně silné postavení jako žalobkyně. Co se tvrzeného znehodnocení pohledávek týče, je třeba uvést, že kdyby žalovaný dohodnutou smlouvu plnil řádně, stal by se vlastníkem a věřitelem, resp. oprávněným, z uvedených pohledávek úplným zaplacením úplaty tedy nejpozději dne 31. 12. 2018. Sám by tedy mohl předmětné pohledávky přihlásit včas do insolvenčních řízení dlužníků, když věřitelé na to měli dva měsíce od 17. 12. 2018, jak je obecně známo z insolvenčního rejstříku, resp. změnit soudního exekutora. Protože se žalovaný dostal s placením úplaty do prodlení, ve smyslu ustanovení § 1974 odpovídá za případné znehodnocení pohledávek on sám, nikoliv žalobkyně. S ohledem na uvedené soud zavázal žalovaného též k zaplacení dohodnuté smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. Z výše uvedených důvodů soud jako nedůvodný zamítl vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 1 000 000 Kč. Dlužno dodat, že ohledně tvrzení, že součástí předmětné smlouvy měl být též převod pohledávky za jistou sestrou [příjmení], žalovaný přes výzvu soudu nebyl schopen tuto pohledávku nikterak specifikovat.

16. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 155 050 Kč za 4 úkony právní služby po 44 300 Kč /příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva a 0,5x za návrh na vydání předběžného opatření dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“) / stanovenou podle § 7 bod 6 advokátního tarifu, kdy předmětem řízení v době zahájení úkonů právní služby byla částka 9 000 000 Kč, odměnou ve výši 96 600 Kč za 2 úkony právní služby po 48 300 Kč (částečné zpětvzetí žaloby dne 31. 1. 2020 a účast při jednání soudu dne 12. 5. 2020) stanovenou podle § 7 bod 6 advokátního tarifu, po spojení s věcí 37 C 53/2019, kdy předmětem řízení v době zahájení úkonů právní služby byla dle ustanovení § 12 odst. 3 advokátního tarifu částka 10 000 000 Kč, odměnou ve výši 147 600 Kč za 12 úkonů právní služby po 12 300 Kč (podání ze dne 3. 7. 2020, 3x účast při jednání soudu dne 21. 7. 2020, kdy toto jednání trvalo více než čtyři hodiny, vyjádření ze dne 20. 8. 2020, vyjádření ze dne 22. 9. 2020, 3x účast při jednání soudu dne 20. 5. 2021 když toto jednání trvalo déle než čtyři hodiny, účast při jednání soudu dne 12. 8. 2021 a dne 14. 10. 2021) stanovenou podle § 7 bod 6 advokátního tarifu, kdy předmětem řízení v době zahájení úkonů právní služby byla částka 1 000 000 Kč, odměnou ve výši 36 900 Kč za tři úkony právní služby ve věci sp. zn. 37 C 53/2019 před spojením věcí po 12 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby a podání vyjádření ze dne 22. 7. 2019) stanovenou podle § 7 bod 6 advokátního tarifu, kdy předmětem řízení v době zahájení úkonů právní služby byla částka 1 000 000 Kč, předžalobní výzva v obou věcech byla totožná, a proto ji soud přiznal pouze jednou, podání ze dne 3. 6. 2020 s ohledem na jeho obsah nelze považovat za účelné, když se netýká přímo předmětu řízení, ale pouze odůvodnění usnesení o částečném zastavení věci, paušální náhradou nákladů za 21 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 6 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 450 000 Kč, 40 000 Kč a 1 000 Kč. Jelikož byly úkony spočívající v účasti na jednáních soudu provedeny mimo sídlo zástupce žalobkyně, soud odměnu za právní pomoc navýšil o náhradu za ztrátu času za 8 půlhodin po 100 Kč tedy 800 Kč za jedno jednání dle § 14 advokátního tarifu, a cestovné spočívající v použití osobního motorového vozidla Hyundai Tucson za cestu [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 2 x 203 km za jedno jednání. Průměrná spotřeba nafty činí dle TP 4,6 litrů na 100 km, cena pohonných hmot dle vyhl. č. 358/2019 Sb. činí 31,80 Kč za 1 litr nafty, a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 4,20 Kč, cena pohonných hmot dle vyhl. č. 589/2020 Sb. činí 27,20 Kč za 1 litr nafty, a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 4,40 Kč. Zástupce žalobce se v roce 2020 účastnil dvou jednání soudu, cestovné včetně náhrad za ztrátu času činí za rok 2020 6 198 Kč, za rok 2021, kdy se zástupce žalobkyně účastnil tří jednání soudu, pak 9 283 Kč, celkem tedy 15 481 Kč. Částka za odměnu advokáta, režijní paušály, cestovné a náhradu za ztrátu času pak byla v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 OSŘ navýšena o 21 % DPH, tedy o částku 96 166 Kč. Žalovaný by tak byl povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 045 097 Kč. Protože žalobkynině s ohledem na dohodu s žalovaným požadovala zaplacení pouze částky 434 797 Kč, zavázal soud žalovaného k zaplacení této částky. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.

17. Protože ve věci sp. zn. 37 C 53/2019 nebyl vydán elektronický platební rozkaz, dle ustanovení položky 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, je třeba doplatit soudní poplatek za žalobu v té věci, který dle položky 1 odst. 1 písm. b) tohoto sazebníku činí 50 000 Kč, uhrazeno bylo 40 000 Kč, zbývá tedy doplatit 10 000 Kč, k čemuž soud podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zavázal ve věci zcela neúspěšného žalovaného, který vůči žalobkyni nemá právo na náhradu nákladů řízení, a na jehož straně nebyly shledány důvody pro jeho osvobození od placení soudních poplatků.