37 C 143/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Pulkrabem ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 45 565,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 570,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 570,47 Kč od 19. 4. 2023 do zaplacení, částku 2 195,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 195,12 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení, částku 100 Kč a částku 100 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 600 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 280 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované, aby jí zaplatila částku 25 570,47 Kč s příslušenstvím, představující dlužnou úhradu za elektřinu dodávanou jí žalobkyní z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 8. 2022 v období 22. 9. 2022 až 27. 3. 2023, smluvní pokutu ve výši 17 600 Kč za předčasné ukončení uvedené smlouvy z důvodu změny dodavatele žalovanou, dlužnou úhradu za elektřinu dodávanou jí žalobkyní z titulu téže smlouvy v období 28. 3. 2023 až 5. 6. 2023, smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury č. hodnota a smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury č. hodnota.

2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”)/. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 22. 8. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla elektřina dodávána žalované do odběrného místa na adrese Adresa žalované, jak se podává z této smlouvy. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a její ceník. Elektřina byla žalované dodávána od 22. 9. 2022, jak se podává ze souhrnu změn a z plné moci udělené žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou var. symbol var. symbol dne 29. 3. 2023 nedoplatek ve výši 29 380,47 Kč se splatností 18. 4. 2023 představující dlužnou cenu za elektřinu dodanou v období 22. 9. 2022 až 27. 3. 2023, jak je zřejmé z této faktury, kdy jí stanovila zálohy na další období, jak se z jejich přehledu podává. Tento dluh žalovaná uznala dne 6. 4. 2023, jak je z tohoto uznání zřejmé, a uhradila na něj částku 3 810 Kč, jak je zřejmé z tvrzení žalobkyně, kterému soud v tomto ohledu neměl důvod nevěřit. Fakturou var. symbol var. symbol žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 17 600 Kč splatnou do 19. 6. 2023 za předčasné ukončení smlouvy, jak se z této faktury podává, když dne 23. 5. 2023 žalovaná požádala o změnu dodavatele elektřiny a dne 6. 6. 2023 k této změně došlo, jak se podává ze sdělení OTE. Oznámení o ukončení smluvního vztahu žalobkyně žalované sdělila přípisem ze dne 13. 6. 2023, jak se z něho podává. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou var. symbol var. symbol dne 13. 6. 2023 nedoplatek ve výši 2 195,12 Kč se splatností 3. 7. 2023 představující dlužnou cenu za elektřinu dodanou v období 28. 3. 2023 až 5. 6. 2023, jak je zřejmé z této faktury. Protože žalovaná fakturu var. symbol var. symbol neuhradila ani ve lhůtě 10 dnů po splatnosti, žalobkyně jí ve smyslu odst. „Ostatní ujednání” smlouvy fakturou var. symbol var. symbol vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč, jak je zřejmé z této faktury a pro nezaplacení faktury var. symbol var. symbol rovněž smluvní pokutu ve výši 100 Kč, jak se podává z faktury var. symbol var. symbol. Žalovaná přes předžalobní výzvu na svůj dluh dosud ničeho neuhradila, jak je z této výzvy ve spojení s poštovním podacím archem zřejmé.

4. Ze souhrnu údajů evidovaných k zákazníkovi soud neučinil žádná skutková zjištění.

5. V projednávané věci soud aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon”). Dle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které žalobkyně řádně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa, žalovaná naproti tomu nesplnila svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a neuhradila cenu elektřiny ani služeb souvisejících. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalovaného. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené a žalované tak rovněž vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokuty za neuhrazené faktury v dohodnuté výši. S ohledem na uvedené soud žalobě této části vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, tedy s úroky z prodlení v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ třídenní.

6. Žalobkyně též požadovala po žalované zaplacení částky vyúčtované jako smluvní pokuta v celkové výši 17 600 Kč, a to ve výši 800 Kč za každý měsíc v období od 1. 6. 2023 do 31. 3. 2025, celkem za 22 měsíců, neboť ke dni 5. 6. 2023 došlo k ukončení dodávky elektřiny z důvodu změny dodavatele. Tato částka však žalobkyni přiznána nebyla, když soud v této části nepovažuje žalobu za důvodnou. Soud vycházel ze skutečnosti, že ujednání o smluvní pokutě v požadované výši je sice obsaženo v samotné smlouvě, avšak daná povinnost je umístěna v oddíle Smlouvy označeném jako „ostatní ujednání“ na straně č. 1/2 smlouvy, která je koncipována formou předtištěného vzoru, jenž neumožňoval žalované jakoukoliv smluvní modifikaci, nebyla s žalovanou sjednána individuálně. Předmětná strana smlouvy je přitom psána velmi malým písmem, neobsahuje žádné údaje za součinnosti zákazníka, ujednání o smluvní pokutě není v textu smlouvy nijak zvýrazněno a daná část smlouvy tak jako celek vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Není přitom pochyb, že žalovaná vystupovala v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy jsou proto v části požadované smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 občanského zákoníku, když zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované a naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/1 současně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Smluvní pokuty stanoveny pro případ porušení smlouvy ze strany žalované jako spotřebitele v případě, kdy by chtěla změnit dodavatele energie, jsou na rozdíl od smluvních pokut 100 Kč za prodlení s placením, nepřiměřené vůči žalobkyní stanoveným smluvním pokutám v případě jejího prodlení s nejzákladnější její povinností, a to dodávkou elektřiny – 3 000 Kč, resp. 100 Kč v případě prodlení s placením. I z uvedeného je patrná nevyváženost smluvních ujednání, která jsou jednoznačně ve prospěch žalobkyně, a to navíc za situace, kdy žalovaná jako spotřebitel je slabší stranou uvedeného právního vztahu. Pokud žalobkyně odkazovala na to, že smluvní pokuta slouží mimo jiné též k náhradě škody, je třeba zdůraznit, že uvedený způsob sjednání značně zvýhodňuje žalobkyni, neboť oproti situaci, kdy by musela v případě uplatnění nároku na náhradu škody prokazovat všechny čtyři předpoklady k náhradě škody (tedy porušení povinnosti, vznik škody, příčinnou souvislost a zavinění), v případě paušalizované náhrady škody, jak o smluvní pokutě žalobkyně hovoří, ji netíží žádné povinnosti ve vztahu k tvrzení a prokázání skutečností ohledně škody. V této souvislosti nelze přehlédnout též to, že i když ve smlouvě je uvedena předpokládaná výše odběru, žalovaná jako spotřebitel se v uvedené smlouvě nezavázala k žádné minimální spotřebě, a tudíž nelze vyloučit, že by po určitou část existence smluvního vztahu žádnou elektřinu ani nemusela odebírat. Lze tedy uzavřít, že soud takové ujednání o smluvní pokutě považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a žalobu tedy v části uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl. Obdobně soud rozhodl ve věci sp. zn. spisová značka, ve které byl tento závěr potvrzen odvolacím soudem, nebo ve věci sp. zn. spisová značka.

7. Procesně částečně úspěšné žalobkyni soud dle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal právo na náhradu 32 % (66 % - 34 %) nákladů řízení, když žalobkyně měla úspěch co do částky 34 806,56 Kč (66 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku, a neúspěch co do částky 17 600 Kč (34 %). Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovená podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrada nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhrada soudního poplatku ve výši 1 823 Kč a částka odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 378 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 4 001 Kč, 32 % pak 1 280 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni nahradit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 OSŘ. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalované nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).