37 C 176/2022
č. j. 37 C 176/2022-66
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. , hodnota, - zahrada o výměře , Anonymizováno, m2 zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.
II. Pozemek parc. č. , hodnota, - zahrada o výměře , Anonymizováno, m2 zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 215 170 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětné nemovitosti. Mezi účastníky není funkční spoluvlastnický vztah, proto je nezbytné podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Žalobce má zájem nemovitosti nabýt do svého výlučného vlastnictví a žalované zaplatit vypořádací podíl, finanční prostředky na uhrazení vypořádacího podílu má připraveny.
2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:Dle výpisu z katastru nemovitostí z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, a informací o předmětném pozemku jsou účastníci podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, každý z jedné ideální poloviny. Z katastrální mapy se podává, že tento pozemek sousedí s rodinným domem žalobce a tvoří jeho zahradu bez přístupu k veřejné komunikaci. Na mimosoudní návrhy žalobce na vypořádání spoluvlastnictví žalovaná nereagovala, jak se podává z jejich korespondence ze dne 15. 3. 2022, 9. 6. 2022 a 13. 6. 2022. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že cena předmětného pozemku činí 430 340 Kč. Soud při zjišťování ceny předmětné nemovitosti nevycházel z informací z veřejného prostoru, ekatalogu ani z inzerátů (č. l. 21 až 24), když tyto se týkaly jiných nemovitostí. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalovaná v přilehlém domě nebydlí od roku , Anonymizováno, , od té doby se o předmětnou nemovitost nezajímá, o pozemek se stará výhradně žalobce, platí za něj daň, na které se žalovaná přes jeho výzvy nikterak nepodílí.
4. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
5. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
6. Podle § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
7. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
8. Podle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
9. V řešené věci bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, nicméně mezi nimi není funkční spoluvlastnický vztah, proto žalobce podal žalobu na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků soud vycházel ze zásady upravené v § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, že nikdo nemůže být nucen, aby ve spoluvlastnictví setrvával. Právo spoluvlastníka žádat zrušení podílového spoluvlastnictví je podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku omezeno jen potud, že o ně nesmí žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, taková skutečnost žalovanou v řízení tvrzena nebyla a ani v průběhu řízení nebyla soudem zjištěna. Předmětný pozemek není reálně dělitelný, když tvoří zahradu přilehlého domu a nemá přístup k veřejné komunikaci. Soud se proto v daném případě, kdy zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením věci není možné, zabýval posouzením předpokladů zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví způsobem uváděným na druhém místě v ustanovení § 1147 občanského zákoníku, a to přikázáním nemovitosti za přiměřenou náhradu jednomu z účastníků. Ani zde nebylo mezi účastníky sporu o tom, že by předmětná nemovitost měla být přikázána do vlastnictví žalobce, který má o něj zájem a s jeho přikázáním do svého výlučného vlastnictví vyslovil souhlas. Soud proto uzavřel, že má za to, že podmínky pro přikázání nemovitosti žalobci za přiměřenou náhradu žalované jsou dány. S ohledem na výše uvedené odůvodnění soud podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k předmětné nemovitosti zrušil (I. výrok), tuto nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobce (II. výrok) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 215 170 Kč, který představuje polovinu obvyklé ceny předmětné nemovitosti (III. výrok).
10. Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 prezentoval ústavně konformní výklad § 142 občanského soudního řádu v řízeních majících povahu tzv. iudicium duplex, spočívající na principu nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení. V aktuálním nálezu sp. zn. IV. ÚS 404/22 Ústavní soud tento ústavně konformní výklad potvrdil. Při rozhodování o nákladech řízení v řízení o vypořádání spoluvlastnictví by tak dle Ústavního soudu soudy neměly aplikovat § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ale měly by spatřovat u obou účastníků (u všech spoluvlastníků) částečný úspěch ve věci ve smyslu § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a zásadně rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S odkazem na citovaný nález ústavního soudu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok (IV. výrok).
11. O náhradě nákladů řízení státu – zaplacené znalečné bude rozhodnuto samostatným usnesením, když v době vyhlášení nebyla ještě těchto nákladů známa, když znalci nebyla přiznána odměna za jeho výpověď při jednání soudu dne 29. 2. 2024.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.