37 C 181/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 42 225,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 225,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 225,75 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 681 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 42 225,75 Kč představující smluvní pokutu z titulu smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitosti ze dne 13. 1. 2024 za nedodržení povinnosti nemovitost prodat výhradně prostřednictvím žalobkyně.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, neboť předmětná smlouva byla podepsána prostým elektronickým podpisem, který není vázán na podepisovaný dokument. Dohoda tedy uzavřena nebyla, když nebyla podepsána podpisem zaručujícím identitu jednající osoby.

3. Ve své replice žalobkyně uvedla, že dohoda účastníků byla uzavřena prostřednictvím aplikace , podezřelý výraz, , která je certifikovanou službou podle evropského nařízení č. 910/2014 (eIDAS), a je v souladu také se zákonem č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Z elektronické obálky a auditní stopy jsou dovoditelná jednotlivá podpisová data ohledně předmětné dohody. Kód ID obálky uvedený v auditní stopě a v detailu obálky č. , Anonymizováno, je totožný s identifikačním číslem předmětné dohody, které je uvedeno v pravém horním rohu této dohody. K uzavření dohody byl použit e-mail , e-mail, a telefonní číslo +, RČ, , což jsou údaje, které žalovaná žalobkyni uvedla pro uzavření dohody. Jednalo se sice o prostý elektronický podpis, nicméně takový postup zákon nezakazuje.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že účastníci dne 13. 1. 2024 uzavřeli výhradní dohodu o zprostředkování prodeje nemovitostí žalované – parcel č. , hodnota, , , adresa, , , adresa, , , adresa, , vše na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , ve které se žalovaná mimo jiné zavázala, že neuzavře smlouvu o prodeji těchto nemovitostí s jinou osobou než s tou, kterou obstará žalobkyně, jak se podává z čl. 9.2 této smlouvy. Pro případ porušení této povinnosti se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny dohodnuté ve výši 944 515 Kč, jak se podává z čl. 10 této smlouvy ve spojení s čl. 4 této smlouvy. Tuto dohodu žalovaná podepsala prostřednictvím služby , podezřelý výraz, dne 13. 1. 2024 ve 13:41:44 ze zařízení ID: , Anonymizováno, , jak se z této smlouvy podává. Z elektronické obálky se podává, že v ní žalobkyně žalované zaslala souhlas s nabídkou, předmětnou dohodu o zprostředkování, náhled LV a vzor RS. Z této obálky je dále zřejmé, že žalovaná tyto dokumenty podepsala, a to poté, co jí byl odkaz na ně zaslán na adresu , e-mail, dne 13. 1. 2024 ve 13:36:46, a její identita byla ověřena sms na tel č. +, RČ, dne 13. 1. 2024 ve 13:41:

11. Tyto kontaktní údaje žalovaná uvedla do dohody o zprostředkování, jak je z této dohody zřejmé. Žalovaná před podpisem všechny dokumenty zobrazila a následně podepsala kliknutím na tlačítko „Podepsat”, a to předmětnou smlouvu dne 13. 1. 2024 ve 13:41:44 z IP adresy , Anonymizováno, jak je z elektronické obálky zřejmé. Služba , podezřelý výraz, .org splňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 elDAS, jak se podává z certifikátu ze dne 28. 7. 2020, i normy ISO/IEC 27001:2013, jak je zřejmé z certifikátu ze dne 30. 4. 2021. Se způsobem podepsání dohody, který detailně popsal svědek , jméno FO, dne 14. 10. 2022 ve věci Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , jak se podává z přílohy protokolu o jednání tohoto soudu, byla žalovaná seznámena průvodní zprávou, jak je z ní zřejmé. Žalovaná předmětné nemovitosti prodala společnosti , právnická osoba, kupní smlouvou ze dne 9. 2. 2024, jak se z této smlouvy podává. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tohoto kupujícího neobstarala žalobkyně v rámci předmětné smlouvy. Žalobkyně tak předžalobní výzvou ze dne 5. 6. 2024 žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 42 225,75 Kč, a to do 7 dnů od doručení, jak je z této výzvy ve spojení se sledováním zásilky (doručeno bylo 10. 6. 2024) a podacím lístkem zřejmé.

5. Pro nadbytečnost soud neprováděl důkaz instruktážním videem ani výslechem svědka Furcha.

6. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2022 č. j. , spisová značka, , resp. Okresního soudu ve , adresa, ze dne 20. 12. 2021 č. j. , spisová značka, soud nemohl vycházet, když tento se netýkal otázky elektronických podpisů, ale vlastnoručního podpisu prováděného prostřednictvím elektronického zařízení (tabletu). Odvolací soud navíc uvedl, že rozhodnutí soudu nalézacího nebylo správné, jak se podává z odst. 7 rozsudku odvolacího soudu. Dovolací řízení v té věci bylo skončeno odmítnutím dovolání, jak se podává z informací o soudním řízení (č. l. 18 p. v. a 19).

7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ”). Dle ustanovení § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V projednávané věci si účastníci pro případ, že žalovaná uzavře smlouvu o prodeji předmětných nemovitostí s osobou, kterou neobstará žalobkyně, dohodli smluvní pokutu ve výši 47 225,75 Kč (944515*0,05), žalovaná tuto svoji povinnost následně porušila, a tak ji soud zavázal k zaplacení dohodnuté smluvní pokuty žalobkyni, která ji požadovala ve výši 42 225,75 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh neuhradila ve lhůtě stanovené v předžalobní výzvě, dostala se dnem následujícím ve smyslu § 1970 OZ do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované též povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství - úrok z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”) stanovil třídenní.

8. K argumentaci žalované soud uvádí, že žalovaná nezpochybňovala, že by se s žalobkyní na smluvní pokutě dohodla, ohrazovala se pouze ke způsobu podepsání této dohody. V tomto ohledu soud odkazuje na žalobkyní předložená soudní rozhodnutí, a zdůrazňuje, že elektronický podpis žalované byl „prostým“ elektronickým podpisem ve smyslu § 561 odst. 1 třetí věty OZ ve spojení s § 7 zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů (dále „ET“) a ve spojení s § 3 odst. 1 první větou e. p. , jméno FO, totiž o žádný z případů povinného použití kvalifikovaného ani uznávaného podpisu ve smyslu § 5 – § 6 ET (či např. podle § 335 odst. 2 zákoníku práce) a z ničeho neplyne, že by musel být použit podpis zaručený podle § 7. E. p. pak rozlišuje zaručený elektronický podpis /§ 2 písm. b), § 3 odst. 2 e. p./ a „prostý“ elektronický podpis /§ 2 písm. a), § 3 odst. 1 první věta e. p./. Zároveň však (narozdíl od ET) neupravuje žádnou situaci, v níž zaručený podpis musí být použit. Případy povinného použití vyšších úrovní elektronického podpisu zakotvuje ET. a jeho unijní předloha - nařízení EP a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále „eIDAS“). Z těchto důvodů zde postačoval podpis „prostý“. Podle čl. 25 odst. 1 eIDAS „elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.“ Názor žalované by ovšem vedl právě k takovému výsledku. Pravidla ochrany spotřebitele přitom na těchto východiscích nic nemění, protože nařízení eIDAS a ET mají posilovat důvěru v elektronické transakce také u spotřebitele (čl. 1) preambule eIDAS).

9. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za pět úkonů právní služby po 2 820 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ve věci a účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za pět úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč a náhradou soudního poplatku ve výši 1 690 Kč. Jelikož byl úkon spočívající v účasti na jednání soudu proveden mimo sídlo zástupce žalobkyně, soud odměnu za právní pomoc navýšil o náhradu za ztrátu času za 8 půlhodin po 100 Kč tedy 800 Kč dle § 14 advokátního tarifu, a cestovné spočívající v použití osobního motorového vozidla BMW 4300 za cestu , adresa, a zpět ve vzdálenosti 2 x 170 km. Průměrná spotřeba nafty činí dle TP 5,3 litrů na 100 km, cena pohonných hmot dle vyhl. č. 398/2023 Sb. činí 38,70 Kč za 1 litr nafty, a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 5,60 Kč. Cestovné včetně náhrad za ztrátu času činí celkem 3 401 Kč. Částka za odměnu advokáta, režijní paušály, cestovné a náhradu za ztrátu času pak byla v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 OSŘ navýšena o 21 % DPH, tedy o částku 3 990 Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 24 681 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupkyně žalobkyně.