37 C 254/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Pulkrabem ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozený/á dne Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného žalované:

2. Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. č. hodnota zahrada, o výměře 339 m2, zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota, se zrušuje. II. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. č. hodnota zahrada, o výměře 339 m2, zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, obec adresa, katastrální území adresa na listu vlastnictví č. hodnota se vypořádává tak, že se tento pozemek mezi účastníky řízení rozděluje tak, že: - do vlastnictví žalobkyně se přikazuje geometrickým plánem vyhotoveným společností právnická osoba., pod číslem hodnota a odsouhlaseným dne 30. 8. 2023 pod č. Anonymizováno Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově vytvořený pozemek označený parc. č. Anonymizováno, o výměře 169 m2, - do společného jmění žalovaných 1. a 2. se přikazuje geometrickým plánem vyhotoveným společností právnická osoba., pod číslem hodnota a odsouhlaseným dne 30. 8. 2023 pod č. Anonymizováno Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, nově vytvořený pozemek označený parc. č. Anonymizováno, o výměře 170 m2. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 16. 11. 2023 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku, neboť již nemá vůli ve spoluvlastnictví setrvat, když pozemek bez jejího souhlasu užívá třetí osoba a na pozemku se nachází nepovolená stavba, a účastníci se na způsobu vypořádání spoluvlastnictví nedohodli. Žalobkyně navrhovala reálné rozdělení pozemku dle přiloženého geometrického plánu, neboť takové rozdělení je možné, hodnota pozemku se nesníží a vzniknou dva v zásadě stejně velké pozemky nové. Žalobkyně dále uvedla, že má zájem pozemek sama užívat, nemá ale zájem o odkup podílu žalovaných. Zřízení neoprávněné stavby na pozemku stejně jako jeho užívání třetí osobou umožnil předchůdce žalovaných, přičemž tato stavba zůstane na druhé části pozemku.

2. Žalovaní se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřili.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno týkajícího se předmětného pozemku je zřejmé, že tento pozemek je ve spoluvlastnictví účastníků, kdy každý z nich má na pozemku ideální poloviční podíl (žalovaní v SJM). Žalobkyně již v tomto spoluvlastnictví setrvávat nechce a navrhla reálné rozdělení pozemku na pozemek parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, jak se podává z geometrického plánu. Ani přes komunikaci zástupců žalobkyně a zástupce předchůdce žalovaných v období 19. 1. 2023 až 9. 11. 2023 se strany na způsobu vypořádání spoluvlastnictví nedohodly, jak je z této komunikace zřejmé.

4. Dle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ”) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle ustanovení § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ustanovení § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Protože žalobkyně již nechce ve spoluvlastnictví setrvat, soud toto spoluvlastnictví zrušil, neboť návrh nebyl podán v nevhodnou dobu nebo jenom k újmě žalovaných, když taková újma žalovanými ani nebyla tvrzena. Zákon jako způsob vypořádání v tomto případě preferuje reálné rozdělení věci. Z provedeného geometrického plánu vyplývá, že rozdělení předmětného pozemku je možné, kdy vzniknou dva nové pozemky o stejné velikosti (nový pozemek žalobkyně je pouze o 1 m2 menší). Žádný z účastníků nezpochybňoval, že by tyto nové pozemky nebyly srovnatelně využitelné, ani že by rozdělením předmětného pozemku došlo k podstatnému snížení hodnoty věci (více jak o 15 % dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1450/2015). Nad rámec uvedeného soud podotýká, že rozdělení pozemku je možné i přes to, že na pozemku vázne právo třetích osob, z výpisu z katastru nemovitostí totiž soud zjistil, že se jedná o zástavní právo společnosti právnická osoba., které zatěžuje pouze podíl žalovaných. Jedná se tedy o právo věcné, kdy existence tohoto práva rozdělení věci nebrání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 300/2016) a zatížen tímto zástavním právem bude nadále pouze nový pozemek parc. č. Anonymizováno který byl přikázán žalovaným (srov. Králík M. in Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 765 – 791). Ani existence neoprávněné stavby a užívání pozemku třetí osobou rozdělení věci nepřekáží, když po celou dobu se spoluvlastníci proti tomuto stavu nikterak právně nebránili, a je tedy zřejmé, že daná situace jim po celou dobu nikterak významně nevadila, nemůže tak mít bez dalšího vliv na možnost rozdělení věci. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl, a předmětný pozemek rozdělil dle geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a nový pozemek parc. č. Anonymizováno přikázal do vlastnictví žalobkyně, nový pozemek parc. č. Anonymizováno pak přikázal do SJM žalovaných.

5. Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 prezentoval ústavně konformní výklad § 142 občanského soudního řádu v řízeních majících povahu tzv. iudicium duplex, spočívající na principu nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení. V aktuálním nálezu sp. zn. IV. ÚS 404/22 Ústavní soud tento ústavně konformní výklad potvrdil. Při rozhodování o nákladech řízení v řízení o vypořádání spoluvlastnictví by tak dle Ústavního soudu soudy neměly aplikovat § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ale měly by spatřovat u obou účastníků (u všech spoluvlastníků) částečný úspěch ve věci ve smyslu § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a zásadně rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S odkazem na citovaný nález ústavního soudu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.