37 C 58/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Pulkrabem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 23 966,88 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení:- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 2. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 3. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 4. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 5. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 6. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 7. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 8. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 9. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 10. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 11. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 12. 2020 do 21. 2. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 1. 1. 2021 do 21. 2. 2021.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 966,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23.966,88 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení:- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 10 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021,- ve výši 8, 25 % ročně z částky 2.205 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 4. 2021.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 456 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 240 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 21. 2. 2024 po žalované domáhala zaplacení částky 23 966,88 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení z jednotlivých záloh, představující dlužnou úhradu za služby poskytnuté žalované spolu s nájmem bytu č. 2189/10 z titulu smlouvy o nájmu tohoto bytu ze dne 3. 8. 1994 v roce 2020, kdy celkový její dluh činil 25 806,05 Kč, žalovaná na něj uhradila částku 402 Kč, žalobkyně od něj žalované odečetla skutečné náklady na správu domu ve výši 1 366,56 Kč a pojištění nemovitosti ve výši 472,61 Kč. Žalovaná hradí pouze nájemné, nikoliv i zálohy na služby. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do všech úroků z prodlení až do 21. 2. 2021, vyjma úroku ve výši 15 % ročně z částky 23 966,88 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení.

2. Dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Z uvedeného důvodu soud řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, neboť dluh má řádně uhrazen, předmětné právo žalobkyně je navíc promlčené.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaná s městem , Anonymizováno, uzavřela dne 3. 8. 1994 smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, , kde se zavázala nájemné včetně záloh za služby hradit měsíčně nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, jak se z této smlouvy podává. Z evidenčního listu platného od července 2010, resp. od října 2010 se podává, že zálohy na služby činily 2 205 Kč měsíčně. Přípisem ze dne 23. 11. 2011 byla žalovaná informována, že vlastníkem předmětného bytu se stala žalobkyně, a bylo jí navrhnuto nájemné ve výši 6 030 Kč, jak se z tohoto přípisu podává, S čímž žalovaná souhlasila, jak se podává z přípisu jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 21. 12. 2011. Z žalovanou předložených poštovních poukázek soud zjistil, že jimi žalovaná v období měsíců červenec až prosinec 2020 hradila pouze částku 6 030 Kč. Platbu sice označila „nájem + služby”, nicméně neurčila, jaká částka má být na jaký dluh uhrazena, a žalobkyně tak celou platbu započítávala na nájemné. Pokud žalovaná navrhovala, že doklady o zaplacení záloh na služby za období prvního pololetí roku 2020 má k dispozici , tituly před jménem, , Anonymizováno, , z jejího vyjádření ze dne 17. 1. 2025 je zřejmé, že tato je k dispozici nemá. Z faktury číslo , hodnota, se podává že jí žalobkyně žalované podle přeúčtování nájemci, jak je z tohoto přeúčtování zřejmé, vyúčtovala služby dodané žalované v období roku 2020 ve výši 23 966,88 Kč splatných do 17. 6. 2021, a to po odečtení částky 402 Kč, jak se podává z vyúčtování zálohových plateb za rok 2020. Ani přes opakované výzvy žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, jak se podává z předžalobní výzvy vč. sledování této zásilky a z výzvy dlužníkovi, ze které je rovněž zřejmé, že žalovaná hradí pouze nájemné ve výši 6 030 Kč měsíčně, nikoliv zálohy na služby.

5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení § 7 odst. 1, 3 tohoto zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Žalovaná v roce 2020 spotřebovala služby dodávané jí v souvislosti s nájmem předmětného bytu v hodnotě 23 966,88 Kč, které žalobkyni neuhradila, když hradila pouze nájemné a nikoliv zálohy na tyto služby, a tak ji k tomu zavázal soud spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ”) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 21. 12. 2023 požadovaného žalobkyní. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.

6. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jednotlivé zálohy byly dle nájemní smlouvy splatné do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, tj. v případě záloh za služby dodané v měsíci lednu 2020 dne 31. 1. 2020 a obdobně v případě dalších měsíců, dle ustanovení § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Dle ustanovení § 610 odst. 1 OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Dle ustanovení § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky a dle ustanovení § 619 odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Tzn. že právo na zaplacení zálohy za služby poskytnuté v lednu 2020 mohlo být poprvé uplatněno dne 1. 2. 2020, poslední den promlčecí lhůty tedy byl 1. 2. 2023, pokud tedy byla žaloba podána dne 21. 2. 2024, byla podána po skončení této lhůty. Uvedené platí pro všechny zálohy, a protože osud jistiny sdílí i její příslušenství, nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení s placením těchto záloh zanikl, a protože se jeho promlčení žalovaná dovolala, nebylo lze jej žalobkyni přiznat.

7. Procesně částečně úspěšné žalované soud dle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal právo na náhradu 76 % (88 % - 12 %) nákladů řízení, když žalovaná měla úspěch co do částky 209 919,36 Kč (88 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku vč. té části řízení, ve které bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno, a neúspěch co do částky 28 438,50 Kč (12 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 cit. vyhlášky soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč, a to za dva úkony dle § 1 odst. 3 cit. vyhlášky, spočívající ve vyjádření k návrhu ve věci samé ze dne 5. 8. 2024 a ze dne 13. 1. 2025. Celkem tak náklady řízení žalované činí částku 600 Kč, 76 % pak 456 Kč, kterou je žalobkyně povinna žalované nahradit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 OSŘ.

8. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, činí soudní poplatek za žalobu dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků za použití položky 2 odst. 2 tohoto sazebníku 1 199 Kč, a protože žalobkyně dosud uhradila pouze částku 959 Kč, zavázal jí soud k doplacení rozdílu, a to ve lhůtě stanovené podle ustanovení § 7 zákona o soudních poplatcích.