37 C 67/2019

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobce: , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o vyklizení a odevzdání bytu

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal vyklizení bytu [číslo] nacházejícího se v 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 7 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou soudu doručenou dne 3. 4. 2019 po žalovaném domáhal vyklizení ve výroku uvedeného bytu, neboť nájemní vztah žalovaného k tomuto bytu založený nájemní smlouvou ze dne 19. 2. 2001 skončil zánikem uvedeného bytu - právní mocí kolaudačního rozhodnutí dne 24. 1. 2014, když byl dle dohody stran o výstavbě žalovaným spojen se sousedním bytem [číslo] ke kterému žalovanému zaniklo nájemní právo založené nájemní smlouvou z roku 2011 dne 31. 12. 2011. Žalobce chtěl dle dohody o výstavbě uzavřít s žalovaným nájem k bytu, který vznikl spojením bytů původních, nicméně až poté, co žalovaný uhradí své závazky vůči žalobci, což se však nestalo. Přesto žalovaný předmětný byt dosud žalobci vyklizený nepředal a pronajímá jej jiným osobám bez souhlasu žalobce.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že je řádným nájemcem bytu [číslo] když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, byt [číslo] byl k tomuto bytu připojen dle dohody o výstavbě uzavřené s žalobcem na náklady žalovaného, kdy vložené investice ve výši 210 000 Kč mu měl dle smlouvy o výstavbě žalobce kompenzovat tím, že žalovanému umožní takto rozšířený byt užívat za nájemné ve výši odpovídající původní kvalitě bytu z titulu nově uzavřené nájemní smlouvy, kterou s ním žalobce odmítá uzavřít. Doklady a dokumentaci žalovaný předložil žalobci, tento nechal jeho investice znalecky ocenit, když v prosinci 2017 byt prohlédl znalec, přesto mu přípisem ze dne 1. 12. 2017 žalobce oznámil, že s ním bude dále řešit návratnost investic. Původní byt [číslo] nezanikl, pouze byl rozšířen o byt [číslo] původní nájemní smlouva k bytu [číslo] je tedy stále účinná, když v rozporu se smlouvou o výstavbě nebyla z důvodů na straně žalobce uzavřena nájemní smlouva nová. Dluh na nájemném žalovaný nemá, byt užívá sám.

3. Ve své replice žalobce uvedl, že nájemní smlouva k nově vzniklému bytu nebyla uzavřena z důvodů na straně žalovaného, když se přes výzvu žalobce ze dne 12. 4. 2016 nedostavil k jejímu podpisu.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu na adrese [adresa žalovaného]). Dne 19. 2. 2001 žalobce, jako pronajímatel, s žalovaným, jako nájemcem, uzavřel nájemní smlouvu, kterou byt [číslo] o čemž nebylo mezi účastníky sporu, žalovanému pronajal na dobu neurčitou, jak je zřejmé z této nájemní smlouvy (č. l. 9). Vedle toho žalobce, jako pronajímatel, s žalovaným, jako nájemcem, uzavřel smlouvu o nájmu bytu [číslo] v témže domě, a to na dobu určitou od 1. 7. 2011 do skončení oprav bytu, nejdéle do 31. 12. 2011, jak se podává z této nájemní smlouvy (č. l. 10). Dne 28. 7. 2011 spolu strany se souhlasem Rady městské části [obec] (č. l. 14) dohodly smlouvu o právu provést stavbu či práce, ve které se žalovaný zavázal mimo jiné prodloužit plynové etážové topení z bytu [číslo] do bytu [číslo] opravit elektroinstalaci v obou bytech, zrevidovat plynoinstalaci, spojit byty dveřním otvorem mezi kuchyněmi bytů, vybudovat koupelnu s toaletou v kuchyni bytu [číslo] jak vyplývá z čl. III. smlouvy, s tím, že za dohodnuté práce budou započteny náklady žalovaného ve výši asi 280 000 Kč, jak se podává z čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy. V čl. IV. odst. 16 této smlouvy strany dohodly, že„ budou-li mít prováděné práce vliv na zvýšení kvality bytu, je žalovaný zvýhodněn tím, že po dobu návratnosti vložených investic bude platit úhradu (nájemné) ve výši odpovídající původní kvalitě bytu před provedením úprav. Doba návratnosti bude určena bytovou kanceláří a bytovým odborem Úřadu městské části města Brna, [obec] a její stanovení bude uvedeno v nové nájemní smlouvě vystavené po dokončení prací v bytě.” Dne 20. 1. 2014 byl vydán kolaudační souhlas s užíváním takto sloučených bytů, který nabyl právní moci dne 24. 1. 2014, jak je z tohoto souhlasu zřejmé (č. l. 7). Přípisem ze dne 12. 4. 2016 (č. l. 39) byl žalovaný vyzván k uzavření nájemní smlouvy týkající se nově vzniklého bytu za podmínky, že uhradí své závazky vůči městské části [obec], jak se z tohoto přípisu podává. Z přípisu zástupce žalovaného ze dne 18. 4. 2017 (č. l. 30) je zřejmé, že žalobce žalovanému vyúčtoval dluh na nájemném ve výši 46 284 Kč, který žalovaný neuznal. Z přípisů žalobce zástupci žalovaného ze dne 15. 9. 2017 (č. l. 35) a 21. 9. 2017 (č. l. 34) se podává, že žalovaný byl vyzván k předložení dokumentace prací s tím, že následně budou provedené práce oceněny znalcem, jak rovněž vyplývá z přípisu žalobce ze dne 1. 12. 2017 (č. l. 33). Ze zápisu o místním šetření doručeného žalobci dne 4. 7. 2018 (č. l. 8) vyplývá, že žalovaný byt neužívá a dále ho pronajímá. Z přípisu ze dne 22. 10. 2018 (č. l. 13) ve spojení s jeho doručenkou (č. l. 13 p. v.) se podává, že jím byl žalovaný vyzván k vyklizení nově vzniklého bytu, což však žalovaný přípisem ze dne 5. 11. 2018 (č. l. 31) odmítl. Žalovaný byl k vyklizení bytu naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne 17. 12. 2018 jak se podává z této výzvy (č. l. 15) ve spojení s poštovním podacím archem (č l. 16) a výpisem sledování zásilek (č. l. 16 p. v.), což však rovněž odmítl, jak je zřejmé z přípisu jeho zástupce ze dne 8. 1. 2019 (č. l. 32).

5. Z předávacího protokolu (č. l. 12) soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť se týká procesní plné moci zástupci žalobce a s meritem věci nemá žádnou souvislost.

6. Soud v projednávané věci s ohledem na ustanovení § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) aplikoval právě tento zákon. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle ustanovení § 2226 odst. 1 OZ zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který vznikl spojením bytů [číslo] které žalovanému pronajal. Byt [číslo] za účelem bydlení, byt [číslo] za účelem jeho oprav, jak vyplývá z nájemní smlouvy, resp. jeho sloučení s bytem [číslo] jak je zřejmé z usnesení rady městské části. Následně si strany dohodly, že žalovaný na svůj náklad provede úpravy bytů a žalobce mu jeho náklady bude kompenzovat rozdílem v kvalitě nového bytu za dosavadní nájemné z titulu nově uzavřené nájemní smlouvy, kdy dobu návratnosti sám určí. Tato smlouva však dosud uzavřena nebyla, přestože žalovaný žalobci doložil všechny potřebné dokumenty týkající se prací, jak je zřejmé ze skutečnosti, kdy žalobce nabídl žalovanému uzavření této nové smlouvy, nicméně s podmínkou, že žalovaný uhradí své závazky vůči němu. Na žádné takové podmínce se ale strany ve smlouvě o právu provést stavbu nedohodly a soud proto pro nadbytečnost nezkoumal, zda nějaký takový dluh žalovanému vznikl, když tento jej popírá. Proto důvod, proč nebyla uzavřena nová nájemní smlouva, je třeba spatřovat na straně žalobce, když skutečnost, zda žalovaný žalobci oznámil ukončení prací, čili nic na tyto závěry nemá vliv, neboť i kdyby k tomuto nedošlo, nebránilo to žalobci nabídnout žalovanému uzavření nové nájemní smlouvy. S ohledem na uvedené nebylo tedy lze žalobě vyhovět, neboť byl-li by žalovaný povinen předmětný byt vyklidit, žalobce by tak nemohl splnit svoji povinnost kompenzovat mu náklady za úpravu bytů způsobem, jakým si strany dohodly ve smlouvě o právu provést stavbu, a to pouze z důvodu svého prodlení se splněním své povinnosti plynoucí ze smlouvy o právu provést stavbu – uzavřít s žalovaným novou nájemní smlouvu. Soud nemá pochyb, že ke zvýšení kvality bytu došlo – srov. porovnání dispozic bytů níže. Soud na závěr pouze podotýká, že nájem bytu [číslo] zanikl nejpozději uplynutím dohodnuté doby, tedy dne 31. 12. 2011, nájem bytu [číslo] pak zánikem předmětu bytu, když byt nově vzniklý má úplně jiné dispozice, než původní byt [číslo] (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 831/2011 nebo 26 Cdo 2669/2004). Oproti původnímu bytu [číslo] má nový byt dvě obytné místnosti, kuchyň s jídelnou a vlastní koupelnu a toaletu, jak je zřejmé z kolaudačního souhlasu, kdežto původní byt [číslo] byl jednopokojový s kuchyňským koutem, jak vyplývá nájemní smlouvy tohoto bytu. Protože žalovaný v současné době předmětný byt neužívá z titulu nájemní smlouvy, nemůže se dostat do rozporu s ustanovením § 2275 OZ.

7. Procesně plně úspěšnému žalovanému soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 6 000 Kč za čtyři úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu dne 8. 10. 2020 a dne 4. 5. 2021) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“) za použití § 9 odst. 1 advokátního tarifu a paušální náhradou nákladů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč. Žalobce je tak povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 7 200 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalovaného.