37 C 73/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Pulkrabem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 107 210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 107 210 Kč s úrokem z prodlení ve výši: - 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 5 608 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení,- 15 % ročně z částky 45 522 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení,- 12,75 % ročně z částky 22 432 Kč od 7. 11. 2024 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 889 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 39 256 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné za užívání bytu č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, v období měsíců duben až říjen 2023, dlužné ceny služeb dodaných mu v roce 2022 s nájmem bytu ve výši 45 522 Kč s příslušenstvím a jeho bezdůvodné obohacení za užívání tohoto bytu za období listopad 2023 až únor 2024 ve výši 22 432 Kč s příslušenstvím. Nájemní vztah ohledně předmětného bytu skončil ke dni 31. 10. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”)/.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že žalobce je vlastníkem předmětného domu. Žalobce s žalovaným uzavřel dne 10. 10. 2022 smlouvu o nájmu předmětného bytu v tomto domě, jak se podává z nájemní smlouvy s evidenčním listem, ze kterého se podává, že žalovaný za užívání bytu měl hradit nájemné ve výši 5 608 Kč měsíčně. Z nájemní smlouvy je rovněž zřejmé, že nájem byl sjednán do 31. 10. 2023. Z evidence předpisů a plateb je zřejmé, že žalovanému za období měsíců duben až říjen 2023 vznikl dluh na nájemném ve výši 39 256 Kč, za období listopad 2023 až únor 2024 dluh za užívání tohoto bytu bez právního důvodu ve výši 22 432 Kč a z vyúčtování záloh se podává, že žalovanému za rok 2022 vznikl dluh na úhradě za poskytnuté služby ve výši 45 522 Kč. Tyto dluhy žalovaný přes opakované výzvy neuhradil.

5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ”). Dle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaný v období listopad 2023 až únor 2024 užíval byt žalobce bez právního důvodu, když jeho nájemní vztah k tomuto bytu skončil uplynutím dohodnuté doby. Protože žalovaný tento byt užíval i po zániku nájemního vztahu, je povinen předmět obohacení vydat ochuzenému, tedy žalobci. Předmět obohacení je představován náhradou za užívání bytu ve výši dojednaného nájemného dle ustanovení § 2295 OZ. Před tím žalovanému vznikl dluh na nájemném, které řádně žalobci nehradil, a též dluh na úhradě za služby poskytnuté mu v souvislosti s nájmem bytu v roce 2022. Dle ustanovení § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. S ohledem na uvedené soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému vedle dlužné částky zaplatit i příslušenství - úrok z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.

6. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a dále z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 289 Kč. Ve smyslu ustanovení § 1, 2 cit. vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 600 Kč, a to za dva úkony spočívající v návrhu ve věci samé vč. jeho opravy ze dne 7. 2. 2025 a výzvy k plnění po 300 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 889 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému dle § 160 odst. 1 OSŘ do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 OSŘ. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 OSŘ z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení se nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010).