37 C 83/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; ě, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupenému opatrovníkem příjmení jméno příjmení, anonymizováno sídlem adresa o zaplacení 7 298,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 298,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 298,94 Kč od 9. 1. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. O odměně opatrovníka a náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 6. 2020 na formuláři dle nařízení příjmení číslo domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 298,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovanému bylo v období 6. až 7. 1. 2018 poskytnuto ošetření, za které byla žalobkyní dne 8. 1. 2018 vystavena faktura číslo na částku 7 298,94 Kč se splatností dne 22. 1. 2018. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou, avšak ze strany žalovaného nebylo do dnešního dne ničeho neuhrazeno. Na nárok žalobkyně se uplatní nařízení ES č. 861/2007, jež se aplikuje ve vztahu mezi všemi členskými státy EU (kromě Dánska). Česká republika a Slovensko, kde se nachází bydliště žalovaného, jsou členy EU, tato úprava je účinná od 1. 1. 2009. Jde o nárok v občanské věci, hodnota nároku na jistině nepřesáhla v době doručení žalobního formuláře soudu částku 5 000 EUR. Žalovanému byl v rámci evropského řízení o drobných nárocích zaslán žalobní formulář a formulář C pro doplnění odpovědí ve slovenském jazyce. Opatrovník žalovaného rozporoval příslušenství žalované částky, neboť žalobkyně neprokázala doručení předmětné faktury. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně žalovanému v období 6. až 7. 1. 2018 poskytla vyšetření, jak se podává ze zpráv o hospitalizaci žalovaného a z účtu za ambulantní péči. Z tohoto důvodu žalobkyně žalovanému dne 8. 1. 2018 vystavila fakturu č. číslo na částku 7 298,94 Kč, jak se podává z této faktury, kdy předmětnou částku se žalovaný zavázal uhradit do 8. 1. 2018, jak se podává z jeho prohlášení ze dne 7. 1. 2018 Ani přes předžalobní výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobkyně vyúčtované lékařské služby provedla, povinností žalovaného pak bylo náklady vynaložené v souvislosti s laboratorním vyšetřením řádně a včas uhradit dle § 16 odst. 8 věty první zákona č. 379/2005 Sb. Soud tedy žalobě s ohledem na výše uvedené plně vyhověl. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobkyně měla plný úspěch ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a tří paušálních náhrad výdajů po 100 dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za tři úkony spočívající ve výzvě k plnění, návrhu ve věci samé a účasti při jednání soudu, jelikož se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.