38 C 12/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Věry Kadlecové a Anny Kalné ve věci žalobců: ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa původního účastníka, žalobkyně a žalobce ; c) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa původního účastníka, žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 202.248 Kč s příslušenstvím - odstupné

I. Žaloba, podle které se žalobci domáhají zaplacení částky ve výši 202.248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 202.248 Kč od 16. 4. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 192.871 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně společně a nerozdílně náklady státu za znalečné ve výši 31.064 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 13. 1. 2016 se původní žalobce [celé jméno původního účastníka], [datum narození] (zemřelý dne [datum]), domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 202.248 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Původní žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 18. 7. 2007 na pozici izolatér. Pracovní poměr mezi účastníky byl ukončen dohodou ze dne 15. 3. 2015 iniciovanou žalovaným s důvodem ukončení dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce. Pracovní neschopnost původního žalobce vyvolána pracovním úrazem ze dne 21. 8. 2012 byla ukončena dne 14. 3. 2015 Dohoda o ukončení práce byla uzavřena, aniž by původní žalobce nastoupil do práce. Původní žalobce dohodu přijal, neboť práci sjednanou dle pracovní smlouvy nemohl nadále vykonávat a zaměstnavatel mu nenabídl jinou práci a nevyslal jej k posudkovému lékaři. Žalovaný i přes výzvu odmítnul původnímu žalobci vyplatit odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku, který činil 16.845 Kč. Žalobce požadují zákonné úroky z prodlení ze žalované částky od 16. 4. 2015 do zaplacení. Měsíční mzda byla splatná 15. den v měsíci. Zdravotní posudek předložený žalovaným byl vyhotoven bez účasti původního žalobce.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Původní žalobce byl u žalovaného zaměstnán. Znění dohody o ukončení pracovního poměru bylo předloženo původním žalobcem a bylo tak hlavně vůlí původního žalobce ukončit u žalovaného pracovní poměr. Původní žalobce byl před uzavřením dohody v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dne 16. 3. 2015 se původní žalobce dostavil na pracoviště, předložil doklad o ukončení své pracovní neschopnosti a posudek o invaliditě ze dne 12. 2. 2015 a domáhal se ukončení pracovního poměru. Žalovaný pouze vyhověl přání původního žalobce. Důvod ukončení pracovního poměru uvedený v dohodě nebyl ve skutečnosti dán, a proto nelze tvrdit, že by k ukončení pracovního poměru došlo z důvodu tvrzeného v dohodě. Nebyly naplněny podmínky pro užití ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce, když původní žalobce nepředložil lékařský posudek, ze kterého by vyplývalo, že by nebyl schopen vykonávat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu. Původním žalobcem předložený posudek o invaliditě nebyl vydán autorizovaným subjektem. Žalovaný si nechal vypracovat lékařský posudek ze dne 31. 3. 2015, ze kterého vyplývá, že původní žalobce je způsobilý vykonávat dosavadní práci s omezením. Důvod rozvázání pracovního poměru není podstatnou náležitostí dohody o ukončení pracovního poměru a jeho neplatnost nezakládá neplatnost celé dohody. Z tohoto důvodu nepodal žalovaný žalobu na určení neplatnosti dohody o ukončení pracovního poměru.

3. Ve věci byl Městským soudem v Brně vydán rozsudek ze dne 7. 9. 2016, č. j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný zavázán uhradit původním žalobci požadovanou částku a náklady řízení. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2017, č. j. [číslo jednací]. Soud prvního stupně se nezabýval tvrzeními, zda skutečně původní žalobce nebyl pro pracovní úraz schopen vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Aby zaměstnanci příslušelo odstupné podle § 67 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), musí zaměstnanec prokázat, že dosavadní práci nesměl konat pro pracovní úraz. Odstupné pak přísluší za situace, kdy se žalovaný nezprostí povinnosti platit odstupné podle § 367 odst. 1 zákoníku práce.

4. Městský soud v Brně vydal dne 13. 6. 2018 rozsudek č.j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2019, č.j. [číslo jednací], dle kterého soud I. stupně pochybil, pokud nepoučil žalobce k označení důkazů v případě, že zpochybňují lékařský posudek. Soud I. stupně by se měl vypořádat se zdravotní způsobilostí zaměstnance k práci ke dni skončení pracovního poměru.

5. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Z pracovní smlouvy ze dne 18. 7. 2007 a dodatku k pracovní smlouvě ze dne 15. 7. 2009 vyplývá, že původní žalobce byl zaměstnán u žalovaného od 1. 8. 2009 na pracovní pozici izolatér.

7. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 15. 3. 2015 vyplývá, že účastníci měli ukončit pracovní poměr dohodou ke dni 15. 3. 2015 z důvodu pracovního úrazu dle § 52 písm. d).

8. Z rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti č. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že původní žalobce nebyl schopen práce do 14. 4. 2015.

9. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne 25. 6. 2019 a 3. 7. 2019 má soud za prokázáno, že Městská správa sociálního zabezpečení Brno vyplácela původnímu žalobci [celé jméno původního účastníka] dávky nemocenského pojištění v období od 21. 8. 2012 do 4. 9. 2013 (380 dnů) a v době od 9. 5. 2014 do 14. 3. 2015 (310 dnů).

10. Z potvrzení o změně zaměstnání ze dne 14. 3. 2015 vyplývá, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] byl v pracovním poměru u žalovaného od 18. 7. 2007 do 14. 3. 2015.

11. Z lékařského posudku ze dne 13. 2. 2014 vyplývá, že k tomuto datu byl původní žalobce zdravotně způsobilý k vykonávání pracovní činnosti„ vstup do kolejiště“.

12. Z posudku o invaliditě MSSZ Brno sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že původnímu žalobci byla přiznána invalidita prvního stupně. Snížení pracovního potenciálu se pohybuje v rozmezí 20 až 30 %.

13. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 31. 3. 2015 soud zjistil, že původní žalobce měl být zdravotně způsobilý vykonávat dosavadní pracovní náplň s podmínkou.

14. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 4. 9. 2013 s podacím razítkem 19. 9. 2013 vyplývá, že dočasná pracovní neschopnost původního žalobce skončila ke dni 4. 9. 2013 s tím, že [celé jméno původního účastníka] nastoupil do práce dne 9. 9. 2013.

15. Z žádosti o preventivní zdravotní prohlídku včetně potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 13. 2. 2014 vyplývá, že žalovaný požádal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o provedení preventivní zdravotní prohlídky původního žalobce.

16. Z lékařské dokumentace [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a z obsahu spisu Městské správy sociálního zabezpečení [okres], sp. zn. [spisová značka] (zejména záznam o jednání posouzení zdravotního stavu ze dne 1. 8. 2013, zpětvzetí žádosti ze dne 15. 9. 2013, lékařské zprávy ze dne 21. 6. 2013, 28. 6. 2013, 23. 8. 2012, 24. 6. 2013, 8. 3. 2013, 25. 1. 2013, profesní dotazník ze dne 22. 7. 2013, žádost o posouzení zdravotního stavu ze dne 10. 7. 2013, celkový klinický nález ze dne 24. 7. 2013, lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu s podacím razítkem MSSZ dne 24. 7. 2013 a lékařská zpráva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 30. 7. 2014) byl zjištěn zdravotní stav původního žalobce [celé jméno původního účastníka] ke dni 15. 3. 2015.

17. Z potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2018 vyplývá, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] se v době od 21. 8. 2012 do 4. 9. 2013 nacházel v dočasné pracovní neschopnosti, na základě posudku závodního lékaře [anonymizováno] [příjmení] byla pracovní neschopnost ukončena a [celé jméno původního účastníka] nastoupil do práce. [celé jméno původního účastníka] nastoupil v květnu 2014 do dočasné pracovní neschopnosti až do 12. 2. 2015, kdy byla původnímu žalobci přiznána invalidita prvního stupně, a to v souvislosti s úrazem ze dne 21. 8. 2012. Tato pracovní neschopnost byla ukončena 14. 3. 2015. K důkazu potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2018 namítnuta věcná správnost důkazu.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že původní žalobce předložil zástupci žalovaného [příjmení] [příjmení] výpověď z pracovního poměru, [anonymizována dvě slova] tehdy nabídl původnímu žalobci práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu, což však původní žalobce odmítl.

19. Z výpovědi svědka [] [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] se dostavil do ordinace svědka dne 31. 3. 2015 v rámci mimořádné zdravotní prohlídky a při osobní prohlídce svědek zjistil, že u původního žalobce jsou patrné následky pracovního úrazu, a to ve zlomenině kotníku, když došlo k neúplnému zhojení a původní žalobce tak nemohl zcela vykonávat funkci izolatéra a měl omezení zvedat břemena větší než 15 kg a manipulovat s náklady do 50 kg jen prostřednictvím vozíku. Původní žalobce trpěl řadou nemocí (nemoc plic, vysoký tlak a silná obezita).

20. Z žádosti o provedení pracovně- lékařské prohlídky ze dne 30. 3. 2015 vyplývá, že jednatel žalovaného žádal poskytovatele pracovně- lékařských služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o provedení lékařské prohlídky původního žalobce. Žalobci namítli pravost důkazu s ohledem na absenci podpisu s tím, že listina byla vytvořena dodatečně.

21. Z přípisu žalovaného – jednatele společnosti [] [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne 15. 3. 2015 byla mezi žalovaným a původním žalobcem uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru, která vykazovala základní nedostatky. Zaměstnavatel s důvodem v dohodě nesouhlasil a současně zaslal zápočtový list.

22. Z přípisu žalovaného ze dne 1. 4. 2015 vyplývá, že žalovaný považoval dohodu o ukončení pracovního poměru za neplatnou z důvodu nepředložení lékařského posudku.

23. Přípisem zástupce původního žalobce ze dne 27. 12. 2015 původní žalobce vyzval žalovaného k uhrazení odstupného ve výši 404.496 Kč jako 24 násobku základní měsíční sazby.

24. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 3. 12. 2015 vyplývá, že žalovaný neuznal nárok původního žalobce na odstupné z důvodů shodných s důvody uvedených žalovaným ve svém vyjádření.

25. Ze mzdového listu za rok 2013 a ze mzdového listu za rok 2014 má soud za prokázáno, že původní žalobce v období od září 2013 do května 2014 vykonával u žalovaného pracovní činnost, za kterou pobíral mzdu (za měsíce říjen a listopad 2013 a dále březen a duben 2014 byly vykázány u původního žalobce přesčasové hodiny).

26. Z výplatních lístků původního žalobce za období září 2013 až prosinec 2013 a březen a duben 2014 vyplývá, že žalobce za měsíc 10/ 2013 za odpracovaných 205,5 hodin obdržel hrubou mzdu bez náhrady mzdy ve výši 24.942 Kč, za měsíc 11/ 2013 za odpracovaných 192 hodin dostal hrubou mzdu bez náhrady mzdy ve výši 21.780 Kč a za měsíc 12/ 2013 za odpracovaných 80 hodin obdržel hrubou mzdu bez náhrady mzdy ve výši 8.800 Kč.

27. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 2. 3. 2020 a z ústní výpovědi znalce vyplývá, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] ke dni 15. 3. 2015 nebyl dlouhodobě zdravotně způsobilý k výkonu práce izolatéra, když nebyl schopen obecně vykonávat práce fyzicky středně těžké a těžké, nebyl schopen delšího stání a delších pochůzek a nebyl schopen vykonávat práce, které vyžadují dlouhodobé sezení. Důvodem dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti k výkonu povolání izolatéra byl pracovní úraz z roku 2012 Soudní znalec [celé jméno znalce] nesouhlasil se stanoviskem [anonymizováno] [příjmení], že na omezení práceschopnosti se významnou mírou podílí obecná onemocnění, když k datu 15. 3. 2015 se neprojevila žádná obecná onemocnění, která by podstatným způsobem omezovala možnost výkonu práce izolatéra, pouze s výjimkou zjištěné CHOPN, která však v té době byla pouze lehkého stupně a fyzicky původního žalobce zásadně neomezovala. Soudní znalec nevěděl, zda původní žalobce měl přetržku v dočasné pracovní neschopnosti. Dle soudního znalce původní žalobce nebyl schopen práce v podřepu a nemohl tedy práci izolatéra vykonávat. Také nebyl schopen vykonávat práci při delším stoji. Původní žalobce ke dni 15. 3. 2015 mohl vykonávat pouze ty práce, které by jej příliš nezatížily a těžko by mohl vykonávat těžší práci. Pokračování v pracovní činnosti původního žalobce bylo pro soudního znalce nová skutečnost a připustil, že to může mít vliv na jeho znalecký posudek. Soudní znalec připustil, že ke dni 15. 3. 2015 netrpěl původní žalobce žádným zásadním obecným onemocněním, které by mu bránilo v profesi izolatéra.

28. Z revizního znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [] ze dne 7. 11. 2021 má soud za prokázáno, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] byl ke dni 15. 3. 2015 dlouhodobě způsobilý k výkonu povolání izolatéra u žalovaného, a to s omezeními, která uvedl ve svém lékařském posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 31. 3. 2015. Omezení vyplývala především ze zdravotních následků pracovního úrazu ze dne 21. 8. 2012, ale také z obecných onemocnění původního žalobce. Soudní znalec překontroloval odborný posudkový postoj [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke zdravotní způsobilosti původního žalobce k práci izolatéra s tím, že v něm nenašel žádné věcné ani formální chyby. Naproti tomu názory a posudkové závěry [celé jméno znalce] ke zdravotní způsobilosti původního žalobce k výkonu práce izolatéra nejsou názory a závěry činěny pracovníkem, který by byl k jejich činění odborně kvalifikován. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [] odkázal na další nepřesnosti a chyby znaleckého posudku [celé jméno znalce] a upozornil na skutečnost, že [celé jméno znalce] v době vypracování svého znaleckého posudku nevěděl, resp. vlastní (nesprávnou a nepodloženou úvahou) dospěl k chybnému názoru, že původní žalobce byl ode dne 21. 8. 2012 až do března 2015 nepřetržitě v dočasné pracovní neschopnosti, když po zjištění této skutečnosti svůj závěr nezměnil, což nelze považovat za správné.

29. V případě, že žalovaný namítl věcnou nesprávnost potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2018, soud konstatuje, že námitka je důvodná, pokud se týká oprávnění lékařky hodnotit zdravotní stav původního žalobce jiným lékařem. Zde soud vzal pouze za relevantní to, že původní žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti od 21. 8. 2012 do 4. 9. 2013, když následně nastoupil do výkonu práce a později byl opět v dočasné pracovní neschopnosti, která mu byla ukončena dne 14. 3. 2015.

30. Žalobci namítli pravost žádosti o provedení pracovně- lékařské prohlídky ze dne 30. 3. 2015, která neobsahovala podpis jednatele žalovaného. Zde soud konstatuje, že námitka žalobců je důvodná, nicméně soud nemá za podstatné, zda a kdy byla žádost vyhotovena, nýbrž skutečnost, zda původní žalobce mohl vykonávat práci pro žalovaného či nemohl.

31. Z přípisu žalovaného bez udání data soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Z přípisu nevyplývá, kdo sepsal návrh dohody o ukončení pracovního poměru.

32. Soud neprováděl účastnický výslech jednatele žalovaného [] [jméno] [příjmení] ke zpochybnění věrohodnosti znaleckého posudku [celé jméno znalce], když tento důkaz má soud za nadbytečný s ohledem na to, že byl vypracován revizní znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [] ze dne 7. 11. 2021.

33. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud učinil závěr o skutkovém stavu: Původní žalobce [celé jméno původního účastníka] s žalovaným dne 18. 7. 2007 pracovní smlouvu (včetně dalších dodatků), na základě které konal pro žalovaného v pracovním poměru práci, s druhem práce izolatér. Původní žalobce se z důvodu pracovního úrazu nacházel v době od 21. 8. 2012 do 4. 9. 2013 a také v době od 9. 5. 2014 do 14. 3. 2015 v dočasné pracovní neschopnosti s tím, že v době od 9. 9. 2013 do 8. 5. 2014 konal pro žalovaného práci dle sjednané pracovní smlouvy. Dne 15. 3. 2015 uzavřeli účastníci dohodu o ukončení pracovního poměru s uvedením důvodu dle § 52 písm. d) zákoníku práce. Původní žalobce vyzval žalovaného k zaplacení odstupného. Žalovaný do dnešního dne odstupné neuhradil.

34. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce ve znění do 30. 9. 2015, neboť se jedná o vztah vznikající při výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle § 1 zák. č. 262/2006 Sb., kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni učinění právního jednání, jím končí pracovní poměr mezi účastníky řízení.

35. Podle § 52 písm. d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

36. Podle § 67 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 367 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.

37. Po vyhodnocení skutkového stavu a jeho podřazení pod odpovídající právní normy za přihlédnutí k závaznému právnímu názoru Krajského soud v Brně soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které původní žalobce [celé jméno původního účastníka] vykonával pro žalovaného práci izolatéra. Pracovní poměr byl ukončen dohodou dle ust. § 49 odst. 1 zákoníku práce, ve které byl uveden jako důvod ukončení pracovního poměru pracovní úraz a ust. § 52 písm. d) zákoníku práce. Podmínkou vzniku nároku na odstupné dle § 67 odst. 2 zákoníku práce bylo prokázání skutečnosti, že původní žalobce nesměl dosavadní práci konat pro pracovní úraz. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 31. 3. 2015 má soud za prokázáno, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] byl ke dni 15. 3. 2015 schopen sjednanou práci vykonávat s omezením. Skutečnost, že původní žalobce [celé jméno původního účastníka] mohl práci pro žalovaného ke dni ukončení pracovního poměru vykonávat, prokazuje znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], [], [] ze dne 7. 1. 2021. Soud přihlédl k tomuto reviznímu znaleckému posudku jako k objektivně správnému a relevantnímu, když závěr soudního znalce koresponduje se zdravotní dokumentací původního žalobce [] [jméno] [příjmení] a také se zdravotní dokumentací původního žalobce předloženou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], praktickou lékařkou původního žalobce. Znalecký posudek [celé jméno znalce] ze dne 2. 3. 2020 dle názoru soudu se zcela ani řádně nevypořádal se skutečností, že původní žalobce v době mezi 2 rozhodnutími o dočasné pracovní neschopnosti konal pro žalovaného práci izolatéra, což může mít spojitost s jeho zdravotním stavem v době uzavření dohody ze dne 15. 3. 2015. Soud rovněž přihlédl ke spisu Městské správy sociálního zabezpečení Brno – město, sp. zn. [spisová značka] a rovněž tak přihlédl k listinným důkazům prokazujícím, že původní žalobce se sice nacházel v dočasné pracovní neschopnosti v období od 21. 8. 2012 do 4. 9. 2013 a od 9. 5. 2014 do 14. 3. 2015, avšak v časové ose mezi těmito rozhodnutími o dočasné pracovní neschopnosti původního žalobce [celé jméno původního účastníka] práci izolatéra pro žalovaného řádně vykonával a za svoji práci pobíral mzdu. Původní žalobce [celé jméno původního účastníka] v té době konal práci pro žalovaného i nad rámec běžně stanovené pracovní doby (40 hodin týdně), když v období od října do listopadu 2013 a v březnu a dubnu 2014 vykonával práci i nad rámec běžně stanovené pracovní doby, čili vykonával přesčasy. Soud má tedy za prokázané, že původní žalobce ke dni ukončení pracovního poměru u žalovaného mohl s omezeními vykonávat sjednaný druh práce izolatéra, a proto mu nemůže náležet odstupné dle § 67 odst. 2 zákoníku práce. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že přestože v dohodě o rozvázání pracovního poměru ze dne 15. 3. 2015 bylo uvedeno, že pracovní poměr byl ukončen z důvodu pracovního úrazu dle § 52 písm. d) zákoníku práce, soud k tomuto důvodu nepřihlíží, kdy soud přihlédl k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1779/2010, dle kterého„ neuvedení důvodů, pro které je pracovní poměr rozvázán, nezpůsobuje neplatnost písemné dohody o rozvázání pracovního poměru ani tehdy, jestliže zaměstnanec o jejich uvedení v dohodě požádá. I kdyby v dohodě vylíčené důvody neodpovídaly tomu, proč účastníci přistoupili ke skončení pracovního poměru dohodou, nezakládá to neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru; uvedené má za následek pouze to, že při posuzování těch práv a povinností účastníků, pro něž může být právně významný důvod rozvázání pracovního poměru, je třeba vycházet pouze z důvodů, které byly skutečnou příčinou skončení pracovního poměru, a nelze přihlížet k tomu, co o důvodech rozvázání pracovního poměru bylo uvedeno v dohodě.“ Soud tedy nevycházel z důvodu skončení pracovního poměru pro pracovní úraz žalobce, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce pro žalovaného dále mohl konat práci sjednanou v pracovní smlouvě, byť s omezením.

39. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalobcům. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 10.113 Kč, odměnou právního zástupce žalovaného dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za šestnáct úkonů právní služby po 9.140 Kč, dále za šestnáct náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne 8. 3. 2016, odvolání ze dne 16. 11. 2016, vyjádření k odvolání žalobců ze dne 28. 8. 2018, vyjádření ze dne 1. 4. 2020, vyjádření ze dne 15. 2. 2021, vyjádření ze dne 26. 11. 2021, účast na jednání dne 7. 9. 2016, 21. 3. 2018, 13. 6. 2018, 19. 6. 2019, 19. 8. 2020, 3. 2. 2021 a 29. 3. 2022, účast na jednání u odvolacího soudu dne 21. 3. 2017, 22. 1. 2019 a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 31.718,40 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 192.871 Kč po zaokrouhlení, kterou jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně k rukám zástupce žalovaného v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

40. Soud nepřiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za vyjádření ve věci ze dne 27. 4. 2021, neboť má za to, že se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení. Žalovaný se již dříve vyjádřil ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] (vyjádření ze dne 15. 2. 2021) a toto vyjádření neobsahuje žádné nové relevantní skutečnosti.

41. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný a žalobci jsou tak povinni hradit společně a nerozdílně náklady řízení. Náklady řízení státu jsou představovány jak odměnou znalce [celé jméno znalce] (částky 10.648 Kč a 1.694 Kč), tak i odměnou znalce [] [celé jméno znalce], [], [] ve výši 18.722 Kč. Na základě těchto skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.