38 C 122/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 22 664,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19.964,85 Kč s úrokem z prodlení: -) ve výši 8,5% ročně z částky 16.955,13 Kč od 28. 7. 2021 do 7. 10. 2021, -) ve výši 8,5% ročně z částky 15.895,13 Kč od 8. 10. 2021 do 31. 1. 2022, -) ve výši 8,5% ročně z částky 11.801,58 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, -) ve výši 11,75% ročně z částky 7.330,78 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení, -) ve výši 11,75% ročně z částky 1.032,49 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 2.700 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.798 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 23. 3. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22.664,85 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 6. 2020 a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 4. 6. 2020 byly žalované dodávány příslušné komodity na adresu odběrného místa [obec], [ulice a číslo], za což byla žalované vystavena faktura [číslo] na částku 16.955,13 Kč a faktura [číslo] na částku 7.330,78 Kč. Na základě obchodně technických podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách, vyúčtoval žalobce žalované smluvní pokuty za prodlení s platbami delším jak 10 dnů ve výši celkem 300 Kč, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v rámci vyúčtování vs. [číslo] ze dne 14. 4. 2022. Dále účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služby průběžného monitoringu spotřeby ze dne 14. 7. 2021, na základě které žalobce vyúčtoval žalované za přenechání senzoru typu Codea FL-SG-bk celkem částku 1.032,49 Kč fakturou č. vs [číslo] ze dne 13. 5. 2022. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky žalobcem upomenuta, avšak na výzvu nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 4. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a také smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kterých žalobce řádně dodával žalované zemní plyn a elektřinu do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]. Soud shledal, že poskytnuté obchodní podmínky sdružených služeb dodávky zemního plynu a elektřiny, které obsahují ujednání o smluvní pokutě za upomínání a za předčasné ukončení smlouvy, nejsou podepsané ani jednou ze stran sporu. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] na spotřebu ve výši 16.955,13 Kč splatnou dne 27. 7. 2021 za období od 17. 7. 2020 do 30. 6. 2021, kterou žalovaná dle tvrzení žalobce v části ve výši 5.153,55 Kč zaplatila. Žalobce dále vyúčtoval žalované spotřebu fakturou [číslo] na částku ve výši 7.330,78 Kč, splatnou dne 17. 5. 2022. Součástí faktury je i nárokovaná smluvní pokuta ve výši 200 Kč (ostatní položky). Žalobce dne 27. 4. 2022 odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu, že žalovaná opakovaně nehradila žalobci dodání elektřiny. Odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno dne 2. 5. 2022. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve výši 2.400 Kč vyúčtováním smluvní pokuty vs [číslo], splatné dne 25. 4. 2022.

6. Dle smlouvy o poskytování služby průběžného monitoringu spotřeby uzavřené mezi účastníky řízení žalobce poskytoval žalované průběžný monitoring spotřeby plynu prostřednictvím pronajatého senzoru a aplikace pro chytré telefony a tablety„“ [anonymizováno]“ za úplatu dle ceníku služby průběžného monitoringu spotřeby. Za tuto službu žalobce vystavil žalované vyúčtování – fakturu ze dne 13. 5. 2022 na částku 1.032,49 Kč za období od 18. 1. 2022 do 20. 4. 2022, splatnou dne 2. 6. 2022. Žalovaný byl upomínkou ze dne 25. 7. 2022, 18. 10. 2022, 5. 9. 2022 a 18. 10. 2022 vyzvána k uhrazení dlužných částek.

7. Z ostatních provedených důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti.

8. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

9. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

10. Dle § 1746 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

11. Dle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny, na základě které žalobce řádně dodával žalované zemní plyn a elektřinu. Účastníci také uzavřeli smlouvu o poskytování služby průběžného monitoringu spotřeby. Žalovaná, která zůstala ve sporu neaktivní a netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, naproti tomu nesplnila svoji základní povinnost vyplývající ze smluvních vztahů a to tím, že neuhradila fakturované částky. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný a soud rozhodl tak, že zavázal žalovanou uhradit částku 11.801,58 Kč, částku 7.330,78 Kč a částku 1.032,49 Kč.

13. V případě příslušenství pak soud vycházel z ustanovení § 1970 OZ, když se žalovaná dostala dnem po splatnosti faktur do prodlení s peněžitým plněním, žalobce tak má právo požadovat po žalované úrok z prodlení z těchto částek, když výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobce domáhá hrazení smluvní pokuty ve výši 2.700 Kč nedůvodná. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny byla uzavřena se žalovanou jako spotřebitelem, když se jednalo o dodávky pro domácnost žalované, a žalobce v ní vystupoval jako podnikatel s ohledem na jeho předmět podnikání. Jedná se tak o spotřebitelskou smlouvu. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu se vázal obecně na jakýkoliv druh spotřebitelské smlouvy a nebyl vázán pouze na starou úpravu smluvní pokuty, platnou před 1. 1. 2014, když se jednalo zároveň o výklad v souladu se směrnicí Rady č. 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která je nadále platná. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že smluvní pokuta je zakotvena přímo ve smlouvě. Dle struktury předmětné smlouvy stojí strana 1. a strana 2. jako dva samostatné oddíly, když oba jsou uvedeny nadpisem smlouva. Mimo toto jsou až na straně 2. smlouvy uvedeni účastníci této smlouvy i ostatní smluvní ujednání a podpisy stran. Za takovýchto skutečností je dle názoru soudu nepodstatné, zda je strana s podmínkami uvedena jako strana první, když smlouva lze předložit tak, že je celá pouze na straně 2. Stranu 1. tak soud posoudil jako samostatně stojící všeobecné obchodní podmínky, které neobsahují podpis žalované. Pokud by chtěl žalobce skutečně vtělit tato ujednání přímo do smlouvy, mohl jednoduše označení účastníků dát před tyto podmínky nebo přímo na stranu podmínek umístit podpisy účastníků. V dané věci byl tak nárok na smluvní pokutu zakotven v obchodních podmínkách neobsahujících podpis žalované. Aby soud mohl smluvní pokutu přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalované, jedno vyhotovení s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaná. K takovému ujednání podle § 1815 OZ soud nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ve výroku II. tak byla žaloba zamítnuta pro žalovanou smluvní pokutu a úrok z prodlení pro tuto pokutu.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V případě plného úspěchu by žalobci náležela plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 907 Kč a odměnou právního zástupce žalobce ve výši celkem 900 Kč dle ust. § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, výzva k plnění a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 2.359 Kč. Žalobce byl ve sporu úspěšný ze 88,1 %. Úspěch žalované je 11,9%. Žalobci tak náleží 76,2 % z částky 2.359 Kč, tedy po zaokrouhlení 1.798 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o fakturách, smlouvě a žalovaných.