38 C 124/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 2.000 Kč - smluvní pokuta

I. Žaloba podle, které se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 2.000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit částku 2.000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. V rámci smlouvy bylo žalované poskytnuto zařízení [anonymizováno 6 slov]. Věřitel jednostranně ukončil v důsledku porušení povinnosti ze strany žalované smluvní vztah ke dni [datum]. Účastníci si ujednali, že pokud uživatel nevrátí zařízení nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy, je věřitel oprávněn účtovat uživateli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná předmětné zařízení věřiteli nevrátila, má věřitel nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobce. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná opakovaně vyzývána.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí služby [anonymizováno 7 slov], Pronájem [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova] Součástí smlouvy je ujednání o smluvní pokutě ve znění„ Pokud účastník nevrátí pronajaté Přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.5 Podmínek), poskytovatel je oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku.“ Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky věřitele, ve které je upravená smluvní pokuta ve znění„ Pokud nám pronajaté Přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.5) nevrátíte, vezměte prosím na vědomí, že Vám můžeme naúčtovat smluvní pokutu dle ceníku.“ Ze zakázkového listu ze dne [datum] plyne, že žalované bylo předáno předmětné zařízení. Z výpisu klientského účtu ze dne [datum] a v něm uvedených vyúčtování vyplývá, že žalovaná porušila smluvní ujednání a věřiteli tak vzniklo na základě obchodních podmínek právo na odstoupení od smlouvy, které využil, když přípisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy k datu [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobce. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek.

6. Věc je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ OZ“), právně posoudit podle dosavadních právních předpisů.

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor se zákonem. Ujednání o smluvní pokutě obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách byla součástí spotřebitelské smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná coby spotřebitel s těmito podmínkami souhlasila, že byla s nimi před podpisem smlouvy seznámena a dohodu o smluvní pokutě podepsala, když pro dohodu o smluvní pokutě je dle ust. § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), stanovena písemná forma. Aby soud mohl smluvní pokutu vzniklou na základě smluvních podmínek přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalované, jedno vyhotovení smlouvy s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaná. Žalobce takovou skutečnost netvrdil, jako důkaz předložil obecné obchodní podmínky bez podpisu žalované. Takovéto ujednání je podle § 56 občanského zákoníku, ujednáním absolutně neplatným (srovnej např. nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]). Ujednání o smluvní pokutě obsažené přímo ve smlouvě i ujednání obsažené v obchodních podmínkách, která jsou doslovně citována v odstavci skutkového stavu, dále nesplňují požadavky na určitost stanovené § 37 odst. 1 občanského zákoníku, když citované ujednání při určení výše smluvní pokuty jen neurčitě odkazuje na jakýsi„ ceník“, který není nikde jinde ve smlouvě dostatečně specifikován. Lze tak uzavřít, že ze shora uvedených důvodů soud považuje ujednání o smluvní pokutě za neplatné a nezbývalo mu nic jiného, než žalobu zamítnout.

8. Výrok o nákladech řízení soud odůvodňuje § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.