38 C 126/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba sídlem adresa sídla , zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 18.661,87 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Řízení ohledně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 23. 5. 2017 do 4. 2. 2021 ve výši 2.000 Kč se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16.661,87 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3.568,73 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 16.661,87 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy k 30. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

III. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2.000 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 30. 11. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18.661,87 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovanou dne 13. 8. 2008 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytl věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení se splátkami, věřitel odstoupil od smlouvy a zesplatnil celý úvěr ke dni 15. 1. 2012. Žalobce se stal věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2013. Žalovaná dluh uznala co do důvodu i výše dne 28. 3. 2013 s tím, že jej uhradí nejpozději do 22. 5. 2017. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 18.661,87 Kč, dlužných úroků z prodlení za období od 23. 5. 2017 do 4. 2. 2021 ve výši 3.568,73 Kč. Žalovaná na dluh po zesplatnění celý dluh dosud neuhradila i přes výzvu žalobce. Žalobce dále nárokuje další úrok z prodlení z jistiny.

2. Žalovaná činila nesporným uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Na úvěru žalobci nadále dluží kolem 18.000 Kč, když v žalobci na dluh v mezidobí uhradila 3.000 Kč až 4.000 Kč po 500 Kč měsíčně. Naposledy dne 28. 11. 2021. Žalovaná s ohledem na svou tíživou finanční situaci požádala o možnost dlužnou částku splácet ve splátkách po 500 Kč měsíčně a nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci.

3. Podáním ze dne 3. 5. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět v částce 2.000 Kč na úroku z prodlení za období od 23. 5. 2017 do 4. 2. 2021, jelikož žalovaná po podání žaloby uhradila dne 15. 1. 2021, 24. 2. 2021, 25. 3. 2021 a 26. 4. 2021 vždy 500 Kč. V souladu s § 96 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o částečném zpětvzetí tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když ke zpětvzetí došlo ještě před prvním jednáním ve věci.

4. Soud vzal ze shodných tvrzení účastníků za nesporné, že mezi věřitelem a žalovanou byla uzavřená předmětná úvěrová smlouva.

5. Z předložených listinných důkazů, a to bankovního výpisu (čl. 33-42 spisu), potvrzení úřadu práce (čl. 43-48 spisu), výpočtového listu ze dne 31. 1. 2022, bankovního výpisu ze dne 28. 3. 2022, bankovního výpisu ze dne 22. 3. 2021, stvrzenky Exekutorského úřadu Brno ze dne 28. 3. 2022, stavu zálohových plateb – E.ON, faktury ze dne 28. 2. 2022, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 včetně přílohy 1, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2013, výzvy ze dne 17. 12. 2011, smlouvy o úvěru ze dne 13. 8. 2008, podkladů pre súdne konanie, poštovního podacího archu ze dne 21. 3. 2013, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] ze dne 1. 6. 2007, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2013 a potvrzení o příchozí platbě (čl. 12-14 spisu), soud zjistil následující skutkový stav:

6. Věřitel uzavřel s žalovanou dne 13. 8. 2008 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytl věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč. Z výzvy ze dne 17. 12. 2011 vyplývá, že žalovaná úvěr řádně nesplácela a ten byl tak ke dni 15. 1. 2012 zesplatněn dle všeobecných obchodních podmínek věřitele. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena až na žalobce smlouvami ze dne 19. 2. 2013 a 24. 8. 2018. Dle uznání dluhu ze dne 28. 3. 2013 a dodatku ze dne 6. 2. 2014 žalovaná co do důvodu i výše dluh uznala ve výši 40.561,87 Kč a zavázala se jej uhradit splátkami nejpozději do 22. 5. 2017. Dále bylo prokázáno, že žalovaná na dluh uhradila dne 15. 1. 2021, 24. 2. 2021, 25. 3. 2021, 26. 4. 2021, 3. 5. 2021, 25. 10. 2021, 24. 11. 2021 a 22. 12. 2021 vždy 500 Kč. Žalovaná byla vyzývána naposledy výzvou ze dne 9. 11. 2020 k uhrazení dlužných částek.

7. Žalovaná potvrzením Úřadu práce na čl. 43-48 spisu, výpočtovým listem ze dne 31. 1. 2022, bankovním výpisem ze dne 28. 3. 2022, bankovním výpisem ze dne 22. 3. 2021, stvrzenkou Exekutorského úřadu Brno Venkov ze dne 28. 3. 2022, stavem zálohových plateb – E.ON a fakturou ze dne 28. 2. 2022 prokázala svoji nepříznivou životní situaci, kdy ji po zaplacení všech měsíčních výdajů nezbývá částka, ze které by mohla jednorázově uhradit dluh žalobci. Žalobkyně sama pečuje o nezletilého syna [jméno] [příjmení], který má zdravotní postižení, pro které byl žalobkyni přiznán příspěvek – stupeň závislosti III., žalobkyně dále pobírá dávku pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí.

8. Z ostatních důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

9. Věc je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), právně posoudit podle dosavadních právních předpisů.

10. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 503 odst. 1 obchodního zákoníku, závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají.

12. Podle ust. § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

13. Podle ust. § 524 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

14. Podle ust. § 558 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

15. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru dle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, na základě které věřitel poskytl žalované úvěr. Žalovaná na dluh řádně nehradila a dostala se do prodlení nejméně se dvěma splátkami. Věřitel využil svého práva a celý dluh ke dni 15. 1. 2012 zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena v souladu s ust. § 524 občanského zákoníku na právního předchůdce žalobce. Tomuto předchůdci žalobce žalovaná uznala dluh co do důvodu i výše v souladu s ust. § 558 občanského zákoníku. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena dle ust. § 1879 OZ na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Ke dni 3. 5. 2021 dle tvrzení žalobce v částečném zpětvzetí žaloby žalovaná na úvěru nezaplatila celkem 18.661,87 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 3.568,73 Kč. Žalovaná následně prokázala, že po tomto datu (včetně 3. 5. 2021) zaplatila na dluh dalších 2.000 Kč, o které je třeba dluh snížit, když žalobce nevzal žalobu v tomto rozsahu částečně zpět a zůstal nadále ve sporu neaktivní. Soud tak platby žalované započítal na jistinu dluhu a žalobě vyhověl ve výši 16.661,87 Kč na jistině a kapitalizovaném úroku z prodlení částku 3.568,73 Kč, a proto zavázal žalovanou k uhrazení částek a příslušenství uvedených ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Co se příslušenství týče, soud vycházel z ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku za použití § 517 odst. 2 občanského zákoníku za použití ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, když se žalovaná dnem následujícím po splatnosti poslední splátky dle uznání dluhu dostala do prodlení s peněžitým plněním, a žalobci tak vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení z přiznané částky.

18. V rozdílu mezi přiznanou a nárokovanou částkou a úrokem z prodlení z těchto částek soud ve výroku III. žalobu jako nedůvodnou ke dni vyhlášení rozsudku z důvodu uhrazení částky ze strany žalované zamítnul.

19. S ohledem na tíživou finanční i osobní situaci žalované, která sama pečuje o nezletilého syna [jméno] [příjmení], a její ochotu dluh splácet a souhlas žalobce s možností přiznat nárok ve splátkách soud v souladu s ust. 160 odst. 1 o.s.ř. přiznal nárok žalobce ve splátkách za podmínek uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku, když při určení výše splátek vycházel z možností žalované splácet a výše dluhu tak, aby dluh byl splacen v přijatelné době.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 150 o.s.ř. Procesně úspěšnějšímu žalobci by náležela poměrná část nákladů řízení. S ohledem na tíživou finanční a osobní situaci žalované a její ochotu spor řešit a naopak nezájem ze strany žalobce dostavit se k jednání a spor řešit alternativními cestami soud výjimečně přistoupil k užití ust. § 150 o.s.ř., když je mu z úřední činnosti známo, že obchodní model žalobce spočívá v skupování velkého množství obdobných pohledávek a jejich nárokování a vymáhání za účelem zisku, a výjimečné nepřiznání náhrady soudních výloh ho nijak neohrozí v jeho podnikatelské činnosti s ohledem na rozsah jeho kapitálu.