38 C 131/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 27.060 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 27.060 Kč s úrokem z prodlení: -) ve výši 8% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,75% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,5% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,05% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,5% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 8% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 8,75% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 9% ročně z částky 22.499 Kč od [datum] do [datum], a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou, platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a zvýšené o 7 procentních bodů, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá úroku z prodlení: -) ve výši 8% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,75% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,5% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,05% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 7,5% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 8% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 8,75% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], -) ve výši 9% ročně z částky 4.561 Kč od [datum] do [datum], a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou, platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí a zvýšené o 7 procentních bodů, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9.158 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 27.060 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ věřitel“) dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 22.499 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, věřitel využil své oprávnění a zesplatnil úvěr ke dni [datum] a požadoval okamžité zaplacení celé dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce smlouvou ze dne [datum]. Dlužná částka se sestává z 10 nezaplacených splátek, ze kterých úrok činí částku 4.561 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. Žalobce nárokuje úrok z prodlení od [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru ze dne [datum], obchodních podmínek smlouvy o úvěru ze dne [datum], přípisu žalobce ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně podacího lístku, přehledu plateb ze dne [datum], sazebníku poplatků [účinnost], pojistných podmínek pro pojištění osob ke spotřebitelským a revolvingovým úvěrům a úvěrovým kartám [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], bankovního výpisu ze dne [datum], rozhodčího nálezu rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a výpisu z obchodního rejstříku žalobce, soud zjistil následující skutkový stav:

4. Žalovaný uzavřel s věřitelem smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžité plnění ve výši 22.499 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit žalobci v 10 pravidelných splátkách po 2.706 Kč spolu s úrokem, poplatky dle sazebníku věřitele a pojištěním. Z obchodních podmínek vyplývá právo věřitele zesplatnit celý dluh včetně budoucích úroků v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením delším jak 30 dnů. Z přehledu plateb pro smlouvu vyplynulo, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když nezaplatil ani jednu ze smluvených splátek. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Dle přípisu ze dne [datum] žalobce využil svého práva a celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek do [datum]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

5. Věc je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ NOZ“) právně posoudit podle dosavadních právních předpisů.

6. Podle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 503 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají.

8. Podle ust. § 506 obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

9. Podle ust. § 1879 NOZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 22.499 Kč, žalovaný na dluh však ničeho neuhradil. Následně byla pohledávka dle ust. § 1879 NOZ postoupena na žalobce, který je tak oprávněn pohledávky vymáhat. Žalobce využil svého práva a celý dluh ke dni [datum] zesplatnil. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci částku 27.060 Kč (10 splátek po 2.706 Kč) z čehož úroky po odečtení jistiny činí částku 4.561 Kč. Soud žalobě vyhověl, a proto zavázal žalovaného k uhrazení uvedené částky ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

11. Co se příslušenství týče, soud vycházel z ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, za použití § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, za použití § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, když se žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplacením dlužné částky dostal od [datum] do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobce však nárokoval úrok z prodlení až od [datum]. Soud přiznal v souladu s ust. § 153 odst. 2 o.s.ř žalobci nárok na úrok z prodlení z jistiny až od tohoto data. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. Žaloba zamítnuta v části týkající se zákonného úroku z prodlení z částky 4.561 Kč neboť žalobce se domáhá úroku z prodlení z příslušenství, což je v rozporu s ustanoveními obchodního zákoníku i občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 35 Cdo 101/2002 ze dne 24. 3. 2004 nebo sp. zn. 33 Cdo 3780/2008 ze dne 29. 9. 2010). Žalobce netvrdil a neprokázal, že by se příslušenství stalo součástí jistiny. Ke splnění povinnosti tvrzení a důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, které je veřejně dostupné na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když neúspěch žalobce byl pouze v nepatrné výši (do 10 %). Plná náhrada nákladů řízením je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.353 Kč a odměnou právního zástupce žalobce ve výši 5.555 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za dva a půl úkonu právní služby po 2.220 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba a prostá výzva k plnění (půl úkonu). Žalobce má rovněž nárok na DPH ve výši 21 % z těchto částek, tedy 1.354,50 Kč Celkem se po zaokrouhlení jedná o částku 9.158 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Doplnění žaloby soud nepřiznal jako účelný náklad řízení, když žaloba měla být perfektní již při podání. Výzvu k plnění soud posoudil jako prostou, jelikož neobsahovala ani základní skutkový a právní rozbor.