38 C 155/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Vlastimila Lašky a Michaela Šafaříka ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Mgr. Janou Sedlákovou sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 vedlejší účastník: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 1/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení částky 997 547 Kč s příslušenstvím - náhrada škody z pracovního úrazu

I. Žaloba, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 447.263 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 997.547 Kč od 9. 6. 2023 do 6. 9. 2023 a z částky 447.263 Kč od 9. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 8.099 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady státu ve výši 2.963 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady státu ve výši 3.636 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 7. 8. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 997.547 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 6. 2011 pracoval pro žalovaného až do 30. 11. 2020. Žalobce dne 14. 8. 2020 utrpěl při plnění pracovních úkolů pracovní úraz a při pádu utrpěl vážné poranění levého kolene, které si vyžádalo i operativní zákrok. Hybnost levého kolene žalobce byla zásadně omezena, žalobce od té doby chodí o berlích, bez berlí se mu podlamuje noha. Žalobce je poživatelem invalidního důchodu v 1. stupni, což dokladuje trvalý zásah pracovního úrazu do života žalobce. Žalobci bylo ze strany , Anonymizováno, . zaplaceno bolestné ve výši 35.000 Kč za 140 bodů, dále náhrada za ztrátu na výdělku v pracovní neschopnosti za období od 14. 8. 2020 do 30. 11. 2020 ve výši 70.384 Kč a náhrada účelně vynaložených výdajů spojených s léčbou ve výši 10.913 Kč, celkem ve výši 105.737 Kč. S ohledem na posudek č. , hodnota, ze dne 12. 5. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, však nebylo žalobci dosud zaplaceno bolestné ve výši 117,9 bodů, celkem ve výši 46.341,80 Kč, dále náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 2420 bodů, celkem ve výši 951.205,20 Kč, když hodnota 1 bodu činí 393,06 Kč dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě nárok žalobce neuznal. Jednalo se o pracovní úraz, když dle mimořádné pracovně-lékařské prohlídky ze dne 30. 11. 2020 žalovaný zjistil, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, a to na základě obecného onemocnění, nikoliv však pracovního úrazu. Žalobci byla po podání žaloby zaplacena částka 550.284 Kč.

3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2023, č.j. 38 C 155/2023-12 bylo řízení ohledně zaplacení částky 550.284 Kč s příslušenstvím zastaveno z důvodu vyplacení této částky vedlejším účastníkem dne 6. 9. 2023. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 10. 2023.

4. Ze shodného tvrzení účastníků řízení vzal soud za svá skutková zjištění, že pracovní poměr žalobce u žalovaného vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 6. 2011 a byl ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 11. 2020. Žalobce dne 14. 8. 2020 utrpěl při plnění pracovních úkolů úraz, a to poranění levého kolene. Žalobce obdržel od žalovaného před zahájením řízení bolestné ve výši 35.000 Kč za 140 bodů a dále po podání žaloby částku 550.284 Kč.

5. Z předložených listinných důkazů (pracovní smlouva ze dne 17. 6. 2011, dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 11. 2020, lékařský posudek ze dne 30. 11. 2020, záznam o úrazu ze dne 3. 9. 2020, vyrozumívací dopis ze dne 22. 1. 2021, lékařská zpráva – vyjádření endokrinologa ze dne 12. 2. 2024, vyrozumívací dopis k odškodnění pracovního úrazu ze dne 5. 9. 2023, posudek o invaliditě OSSZ , adresa, ze dne 19. 4. 2023, email ze dne 6. 9. 2023, přípis zástupce žalobce ze dne 24. 5. 2023 včetně detailu zprávy a ze dne 21. 6. 2023 včetně detailu zprávy, lékařský posudek č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 12. 5. 2023) soud zjistil následující skutkový stav:

6. Se shora uvedených důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva ze dne 17. 6. 2011, na základě které byl žalobce u žalovaného zaměstnán s druhem práce Setter – operator (seřizovač – operátor), pracovní poměr byl ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 30. 11. 2020. Dle záznamu o úrazu se žalobci stal pracovní úraz dne 14. 8. 2020 v 7:10 hodin, dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, příčinou zdravotní nezpůsobilosti žalobce bylo obecné onemocnění, jak je uvedeno v lékařském posudku ze dne 30. 11. 2020. Dle lékařského posudku č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 12. 5. 2023 byl pracovní úraz žalobce v případě bolestného ohodnocen celkem 257,9 body a v případě ztížení společenského uplatnění celkem 2420 body. Dle vyrozumívacího dopisu ze dne 22. 1. 2021 vedlejší účastník na straně žalovaného přiznal žalobci celkovou částku 116.297 Kč, skládající se z náhrady na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 14. 8. 2020 do 30. 11. 2020 v částce 70.384 Kč, dále v náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou v částce 10.913 Kč a v bolestném ve výši 140 bodů v částce 35.000 Kč. Dle vyrozumívacího dopisu k odškodnění pracovního úrazu ze dne 5. 9. 2023 vedlejší účastník na straně žalovaného přiznal žalobci částku ve výši 550.284 Kč za 1400 bodů ztížení společenského uplatnění. Žalobce prostřednictvím svého zástupce dne 24. 5. 2023 vyzval žalovaného k zaplacení náhrady škody vzniklé za pracovní úraz ze dne 14. 8. 2020 a dne 21. 6. 2023 svoji výzvu opakoval.

7. Z předloženého znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16. 8. 2023 včetně doplnění ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že dne 14. 8. 2020 došlo u žalobce ke kontuzi l. kolene, nelze však souhlasit s čerstvým přetržením kloubní chrupavky z důvodu dřívější diagnózy – chondropatie a v daném případě se tak nejedná o čerstvé přerušení chrupavky kolene, ale o chronický vznik poškození chrupavky v souvislosti s interposicí MP pliky. Soudní znalec hodnotil dřívější lékařský posudek jako tendenční a neodpovídající objektivnímu popisovanému nálezu. Dle soudního znalce vzniklo žalobci bolestné ve výši celkem 113 bodů a také nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši celkem 1400 bodů jako trvalé následky po poranění měkkého kolene. Soudní znalec dne 30. 5. 2024 na jednání soudu doplnil, že úraz ze dne 14. 8. 2020 způsobil pohmoždění levého kolene a poranění zevního menisku levého kolene a všechny ostatní diagnózy jsou chronické, které k tomuto úrazu nepatří, neboť vznikly dříve.

8. Soud neprovedl důkaz - čestné prohlášení žalobce ze dne 12. 5. 2023, neboť občanskoprávní řízení je vedeno zásadou ústnosti a v tom případě by tedy žalobce měl být slyšen jako účastník řízení. Soud však výslech žalobce neprováděl, když s ohledem na provedené dokazování (znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ) soud náležitě objasnil skutkový stav a nebylo tak nutné zjišťovat rozhodné skutečnosti ke ztížení společenského uplatnění žalobce.

9. Soud dále neprovedl důkaz a to znalecký posudek prostřednictvím ustanoveného znalce, neboť hodnocení a závěry soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za dostatečné a přesvědčivé, přestože znalec neprovedl osobní vyšetření žalobce. Znalec se k této námitce žalobce dostatečně vyjádřil s ohledem na odstup času a soud tento názor nemá za takový, který by vylučoval použít tento znalecký posudek. Pokud se týče závěrů soudního znalce, vždy bude jedna z procesních stran nespokojena, dle výsledku jednotlivého znaleckého posudku. Toto nezavdává k tomu, aby byl soudem ustanoven soudní znalec.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí.

11. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce, neboť se jedná o vztah vznikající při výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ust. § 1 zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen „zákoník práce nebo ZP“) kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni úrazového děje, tedy ve znění účinném do 31. 12. 2020.

12. Dle § 271k odst. 1 ZP pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

13. Dle ust. § 265 odst. 1 ZP zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

14. Dle § 269 odst. 1 ZP zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

15. Dle § 271c odst. 1, 2 ZP náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.Dle odst. 2 vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

17. Podle ust. § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění platném do 31. 12. 2022, bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobenéa) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, ab) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

18. Podle ust. § 3 odst. 1 citovaného nařízení vlády č. 276/2015 Sb. hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

19. Podle ust. § 5 odst. 1 citovaného nařízení vlády č. 276/2015 Sb. bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

20. Podle ust. § 7 odst. 1 citovaného nařízení vlády č. 276/2015 Sb. bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

21. Soud se nejdříve zabýval otázkou vzniku pracovního úrazu dne 14. 8. 2020, resp. jaké konkrétní zranění se žalobci přihodilo při plnění pracovněprávních povinností. Mezi účastníky řízení je nesporné, že dne 14. 8. 2020 žalobce utrpěl pracovní úraz, neboť úraz vznikl při plnění pracovněprávních povinností žalobce u žalovaného. Mezi účastníky řízení však byla sporná výše jednotlivých nároků žalobce za bolestné a za ztížení společenského uplatnění. Soud při zjišťování skutkového děje vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16. 8. 2023, který i při ústním výslechu soudu zcela jednoznačně vyjádřil popis úrazového děje, resp. jaké konkrétní zranění si žalobce dne 14. 8. 2020 způsobil (kontuze l. kolene) a které zranění či poranění již bylo přítomné v době, kdy se žalobci stal pracovní úraz. Soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, přesvědčivě odůvodnil typ zranění, který se žalobci přihodil a soud nemá pochybnosti o odbornosti tohoto lékařského názoru soudního znalce za situace, kdy žalobce předložil nikoliv znalecký posudek, nýbrž lékařský posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 12. 5. 2023. Soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se k tomuto lékařskému posudku jednoznačně vyjádřil a jeho závěry uvedl za tendenční a účelové, znalecký posudek byl vypracován dle § 127a o.s.ř. Soud je toho názoru, že znalecký posudek má vyšší vypovídací hodnotu než je lékařský posudek, v daném případě tedy soud vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16. 8. 2023 a nikoliv z lékařského posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 12. 5. 2023, který byl navíc soudním znalcem zpochybněn.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že vedlejší účastník na straně žalovaného již žalobci plnil ještě před podáním žaloby na bolestném 140 bodů (35.000 Kč) a dále po podání žaloby částkou 550.284 Kč k nároku za ztížení společenského uplatnění, je nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 447.263 Kč nedůvodný. Soud má za to, že soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku řádně vyčíslil jak nárok na bolestné žalobce, tak také nárok na ztížení společenského uplatnění. Soud se přiklonil k odbornému názoru soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž ohodnotil nárok na bolestné 113 body a nárok na ztížení společenského uplatnění 1400 body. Znalecký posudek tedy v dostatečné míře soud objasnil skutkový stav, jakým způsobem se pracovní úraz projevil ve zdravotním stavu žalobce.

23. Soud je však odlišného názoru, pokud se týče vyčíslení nároku za bolestné a nároku za na ztížení společenského uplatnění, když toto vyčíslení žalobce má soud za nesprávné. Žalobce se domáhá svých nároků s odkazem na nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a má za správnou hodnotu 1 bodu částku 393,06 Kč, když vychází z hodnoty bodu za rok 2023. Dle ust. § 3 odst. 1 citovaného nařízení vlády, ve znění účinném do 31. 12. 2022, však hodnota 1 bodu činí 250 Kč a nikoliv 393,06 Kč. Při úvaze, že pracovní úraz se stal 14. 8. 2020 a při aplikaci § 5 odst. 1 a § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2022, je třeba nahlížet na hodnotu 1 bodu až v době, kdy dojde k ustálení zdravotního stavu a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem.

24. Jinými slovy řečeno dochází k ohodnocení bodové výše nároku až poté, co dojde k ustálení zdravotního stavu, což také soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku zohlednil, když při hodnocení pracovního úrazu odkazoval na citované nařízení vlády a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění bylo provedeno více než rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem.

25. Výše 1 bodu je soudem tedy posuzována ke dni, kdy se úraz přihodil, v daném případě tedy ke dni 14. 8. 2020. Hodnota 1 bodu tak činí částku 250 Kč a nelze pro výpočet hodnoty 1 bodu použít právní úpravu nařízení vlády č. 276/2015 Sb., účinnou až od 1. 1. 2023, dle které hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

26. Vzhledem k platbě žalovaného (či vedlejšího účastníka na straně žalovaného) má soud za prokázáno, že na nárok žalobce bylo plně plněno žalovaným, když bolestné bylo před podáním žaloby zaplaceno zcela a v případě ztížení společenského uplatnění bylo namísto správné částky 350.000 Kč (1400 bodů á 250 Kč) zaplaceno 550.284 Kč. S ohledem na uvedené tedy byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 997.547 Kč s příslušenstvím, řízení bylo ohledně zaplacení částky 550.284 Kč s příslušenstvím zastaveno pro chování žalovaného. Soud posuzuje částečné zpětvzetí žaloby dle toho, kdo procesně toto zastavení řízení zavinil a je toho názoru, že k částečnému zastavení řízení došlo z důvodu chování žalovaného. Pokud se žalovaný brání, že žalobce nevyčkal dostatečně dlouhou dobu na znalecký posudek, objednaný vedlejším účastníkem a má tak žalobu za předčasně podanou, je tento názor žalovaného nesprávný. Dle názoru soudu měl žalovaný (či vedlejší účastník) lhůtu dostatečně dlouho k tomu, aby zjistil rozhodné skutečnosti (včetně lékařského či znaleckého posudku) k ohodnocení jednotlivých nároků žalobce. Žalovaný měl dobu 2,5 měsíce na to, aby žalobci na jeho výzvy odpověděl, když od pracovního úrazu uběhla dostatečně dlouhá doba na zjištění ustáleného zdravotního stavu žalobce. Dle názoru soudu měl žalovaný dobu dostatečně dlouhou k tomu, aby žalobci na jednotlivé nároky plnil.

28. Žaloba je tedy důvodná, pokud se týče zaplacení částky ve výši 550.284 Kč s příslušenstvím, což přestavuje 55,1 % z celkové požadované částky. Neúspěch žalobce je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 44,9 % předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalovanému 10,2 % žalobcem vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení jsou představovány:- v odměně právního zástupce žalobce za celkem 7 úkonů právní služby, z toho 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – výzva ze dne 24. 5. 2023 a žaloba) ve výši 12.300 Kč za úkon, dále za 4 úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 19. 3. 2024 a 30. 5. 2024, vyjádření ze dne 15. 3. 2024 a ze dne 8. 4. 2024) ve výši 10.100 Kč za úkon dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění,- za 7 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu v částce 2.100 Kč,Celkem tedy žalobce vynaložil náklady ve výši 79.400 Kč, což u 10,2% z účelně vynaložených nákladů představuje částku 8.099 Kč po zaokrouhlení.Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit náklady řízení společně a nerozdílně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

29. Soud nepřiznal žalobci odměnu za doplnění žaloby ze dne 24. 9. 2023, neboť žaloba měla být úplná již v době zahájení řízení a jedná se tak o neúčelný náklad řízení způsobený žalobcem.

30. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady od soudních poplatků. Náklady státu představuje odměna ustanovenému znalci ve výši 6.599 Kč. Podle výsledku řízení tedy soud stanovil žalobci zaplatit náklady státu ve výši 2.963 Kč (úspěch žalobce je 55,1 % z předmětu řízení) a žalovanému zaplatit náklady státu ve výši 3.636 Kč (úspěch žalovaného je 44,9 % z předmětu řízení). Současně uložil každému z účastníků řízení zaplatit uvedenou částku do tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.