38 C 157/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o vrácení daru

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], RČ: [číslo], je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. 3/8 na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 733 m2, jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 184 m2, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře 373 m2, které se nacházejí v [katastrální uzemí], část [územní celek], [územní celek] a jsou zapsány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – město.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 62.596 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce podal k Městskému soudu v Brně dne 24. 10. 2018 žalobu, kterou se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 3/8 na nemovitostech uvedených ve výroku rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 25. 6. 2013 byla mezi žalobcem jako dárcem a [jméno] [celé jméno žalobce] a žalovanou jako obdarovanými na druhé straně uzavřena darovací smlouva, na základě které žalobce daroval polovinu svého spoluvlastnického podílu ¾ na nemovitostech, a to k budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 733 m2, k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 184 m2 a k pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře 373 m2, vše nacházející se v k. ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – město, svému synovi [jméno] [celé jméno žalobce] a druhou polovinu tohoto podílu daroval žalované. Žalovaná se však od 1. 10. 2017 do současnosti dopustila vůči žalobci, jeho manželce [jméno] [příjmení] a jeho synovi [jméno] [celé jméno žalobce] takového jednání, že opakovaně označila [jméno] [celé jméno žalobce] za alkoholika, agresora, násilníka a uváděla o něm, že je stižen duševní poruchou. Takto ho žalovaná označila v emailových zprávách, zasílaných na adresu [adresa], [email] a další emailové adresy, a to konkrétně v emailové zprávě ze dne 6. 10. 2017, 20. 10. 2017, 29. 12. 2017 a 18. 6. 2018. Takto se žalovaná rovněž vyjadřovala u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce], k Městskému soudu v Brně ve věci ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy (pod sp. zn. 112 C 223/2017) a v žalobě ze dne 6. 12. 2017 u řízení Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 278/2017. Shodným způsobem se žalovaná opakovaně vyjadřovala ústně při předání nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne 20. 9. 2013, do péče [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho rodičů. Žalovaná dále opakovaně označila [jméno] [celé jméno žalobce] za primitiva, hlupáka, idiota, magora, kriminálníka a uváděla o něm, že je pouze dělník s nízkou úrovní chování, nemá žádné vzdělání a je stižen duševní poruchou a dále, že neumí ani číst. Takto žalovaná označila v emailových zprávách na adresy [email], některé z nich na adresy orgánů sociálně-právní ochrany dětí [email], [email], rovněž u OSPOD [obec] – [obec], OSPOD [obec] – [část obce] a ústě při předávání nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] do péče [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho rodičů. Žalovaná opakovaně uvedla, že [jméno] [celé jméno žalobce] se neumí postarat o jejich syna, nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], a dále že ohrožuje synovo zdraví a jeho život. Toto uváděla v emailových zprávách na adresy [email], [email], [email], stejně se vyjadřovala u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce] a při asistovaném předání dne 17. 8. 2018, dále toto uváděla v trestním oznámení ze dne 7. 1. 2018, adresovanému Policii ČR – Obvodní oddělení Poruba a jeho doplnění ze dne 4. 3. 2018, oznámení ze dne 7. 7. 2018, adresované Polici ČR – Obvodní oddělení Slezská Ostrava a v podáních k Městskému soudu v Brně ve věci péče o nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], a to v návrhu matky ze dne 7. 1. 2018, 21. 1. 2018, 22. 2. 2018 a 3. 9. 2018. Žalovaná se dále vyjadřovala o žalobci (dárci), synovi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] a celé rodině [příjmení], když opakovaně uvedla, že nesouhlasí s tím, aby nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] vychovával žalobce, neboť bil svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] v dětství praklem, dále že se nezletilý [jméno] [celé jméno žalobce] vrací opakovaně z návštěv u svého otce [jméno] [celé jméno žalobce] z [obec] či od [anonymizováno] z [obec] nemocný a s modřinami, dále že mu neposkytli lékařské ošetření, že mu nepodávají léky, že ho tam týrají a trápí, že s ním manipulují a vnucují své názory, což uváděla v emailových zprávách, zasílaných na adresu [email], [email], [email], v podané žalobě ze dne 6. 12. 2017, adresované Městskému soudu v Brně ve věci ochrany a náhrady nemajetkové újmy, pod. sp. zn. 112 C 223/2017 a v řízení pod sp. zn. 47 C 278/2017, u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce], v trestním oznámení ze dne 7. 1. 2018, adresovanému Policii ČR – Obvodní oddělení Poruba, v oznámení ze dne 7. 7. 2018, adresované Polici ČR – Obvodní oddělení Slezská Ostrava, v podáních adresovaným Městskému soudu v Brně ve věci péče o nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], a to k návrhu matky ze dne 7. 1. 2018, 21. 1. 2018, 22. 2. 2018 a 3. 9. 2018. Žalovaná dále pokračuje ve správním řízení, vedeném u Magistrátu města Brna, Odbor stavební a technický pod sp. zn. [spisová značka], jehož výsledkem má být odstranění nepovolených stavebních úprav v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] v [obec], které na této budově započala bez stavebního povolení provádět žalovaná společně s [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho rodiči. Chování žalované poškozuje vážnost žalobce, jeho manželky [jméno] [příjmení] a jeho syna [jméno] [celé jméno žalobce] v očích nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], což je rozhodný důvod pro požadavek žalobce domáhat se vůči žalované vrácení daru. Žalobce se domnívá, že žalovaná tímto svých chováním vůči žalobci, jeho manželce [jméno] [příjmení] a jeho synovi [jméno] [celé jméno žalobce] zjevně porušuje dobré mravy a z tohoto důvodu žalobce dne 25. 9. 2018 vyzval žalovanou k vrácení daru, a to v dopise označeným„ oznámení o převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k vrácení daru“ ze dne 25. 9. 2018, které bylo žalované doručeno dne 1. 10. 2018.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k darování nemovitostí došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. OZ a věc by měla být posuzována podle této právní normy. V dané věci vrácení daru nepostačuje pouze tvrdit či prokázat, že došlo k porušení dobrých mravů mezi účastníky, ale je nezbytné prokázat, že dobré mravy byly narušeny hrubým způsobem, přičemž se musí jednat o velmi intenzivní a dlouhodobý zásah. Žalobcem navržené důkazy mají nulovou důkazní hodnotu, když drtivá většina těchto listin se týká jí, jejího manžela a jejich syna [jméno] v souvislosti s opatrovnickým řízením, přičemž z tohoto řízení zcela nepochybně vyplývá, že vztah mezi žalovanou a jejím manželem je vzájemně velmi negativní, a to právě z důvodu„ tahanic“ o syna. Žalovaná má za to, že doručení výzvy k vrácení daru má účinky odstoupení od smlouvy, když žalobce se již jednou po žalované domáhal vrácení daru, a to v řízení vedením u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 20/2015, přičemž řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno. Žalobce již v tomto řízení vyzýval žalovanou k vrácení daru, a to výzvou obsaženou v žalobě ze dne 22. 1. 2015, když důvody pro vrácení daru skutkově vymezil zcela odlišně od důvodů, pro které žalovanou vyzval k vrácení daru ve věci, která se nyní projednává. Pokud tedy žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru výzvou v žalobě, podané ve věci 61 C 20/2015 a žalobce se domníval, a navíc i v této věci tvrdil, že účinky výzvy nastaly, nicméně z důvodu jeho zpětvzetí žaloby, o tomto nebylo rozhodnuto, není možné z pozice žalobce domáhat se vrácení daru opakovaně a navíc na základě zcela jiných důvodů.

3. Žalobce v podání ze dne 11. 2. 2019 uvedl, že nárok na vrácení daru by měl být posouzen podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to s ohledem na přechodné ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., jelikož žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru podle § 2072 zákona č. 89/2012 Sb. dne 25. 9. 2018, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalovaná se chování popisovaného v žalobě dopustila za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Dále uvedl, že výzva k vrácení stejného daru ze dne 22. 1. 2015 nezakládá žalobci překážku domáhat se vrácení vůči žalované opětovně, když žalobce tak činí z jiného důvodu, než který byl důvodem požadavku žalobce na vrácení daru ze dne 22. 1. 2015. Skutečnosti, že žalobce se vůči žalované domáhá vrácení stejného daru ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 20/2015 nezakládá žalobci překážku domáhat se vrácení vůči žalované opětovně, pokud tak žalobce činí z jiného důvodu.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 25. 6. 2013 dárce (žalobce) bezplatně přenechal obdarovaným (žalovaná a [jméno] [celé jméno žalobce]) do podílového spoluvlastnictví nemovitosti uvedené ve výroku I. rozsudku, a to každému z obdarovaných ½ ze spoluvlastnického podílu dárce (id. ¾ na nemovitostech). Současně obdarovaní bezplatně zřídili věcné břemeno k ¾ podílu nemovitostí k neomezenému a výlučnému doživotnímu užívání ve prospěch dárce. Nejedná se o věcné břemeno in personam dle § 151p odst. 4 občanského zákoníku, které zaniká dárci jeho smrtí. Současně dárce a obdarovaný [jméno] [celé jméno žalobce] zmocnili žalovanou k veškerým úkonům vyplývajících a souvisejících se zajištěním vkladu práv do katastru nemovitostí. Rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací] ze dne 4. 9. 2013 byl vklad vlastnických práv obdarovaných k předmětným nemovitostem povolen. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že v průběhu řízení vzali účastníci návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemenu do katastru nemovitostí zpět, katastrální úřad proto řízení o povolení vkladu tohoto práva zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 9. 2013. Z oddacího listu ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] uzavřeli dne [datum] manželství. Nezletilý [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], je synem žalované a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jak vyplývá z rodného listu ze dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 23. 10. 2018 vyplývá, že vlastnické právo k nemovitostem uvedeným ve výroku I. rozsudku mají [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a to k id. 3/8 nemovitostí, [jméno] [příjmení], [datum narození], a to k id. ¼ nemovitostí a žalovaná k id. 3/8 nemovitostí. Žalobce v přípise ze dne 25. 9. 2018 (označeném„ oznámení o převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k vrácení daru“) vyzval žalovanou k vrácení daru, a to spoluvlastnického podílu ve výši 3/8 na nemovitostech uvedených ve výroku I. rozsudku z důvodu, že žalovaná zjevně porušuje dobré mravy, když ve výzvě je uvedeno jednání žalované ve vztahu k žalobci, jeho manželce [jméno] [příjmení] a synovi [jméno] [celé jméno žalobce] tak, jak je uvedeno v textu žaloby, a to pro nevděk obdarované vůči dárci a osobám jemu blízkým. Výzva k vrácení daru do 15. 10. 2018 byla dle podacího lístku zaslána žalované. Z přípisu Úřadu městské části [obec] – [obec], Odbor všeobecný, Referát sociálních věcí ze dne 27. 8. 2018 vyplývá, že žalovaná opakovaně podává podněty na Policii ČR na otce (rozuměj [jméno] [celé jméno žalobce]), že zanedbává péči o syna či dokonce týrá syna. OSPOD [obec] – [obec] velmi úzce spolupracuje s příslušným OSPOD [obec] – [část obce], dle názoru OSPOD [obec] jsou všechna nařčení matky nepodložená. Z emailů žalované ze dne 2. 2. 2018, 19. 1. 2018, 7. 2. 2018, 24. 8. 2018 a ze dne 14. 8. 2018 vyplývá, že žalovaná zaslala dne 2. 2. 2018 na email [email] a v kopii [email], [email], [email] email, dle kterého [jméno] [celé jméno žalobce] neobstarává pro syna [jméno] opakovaně aktuální léky a tímto zcela jasně ohrožuje zdraví i život syna [jméno]. V emailu ze dne 19. 1. 2018, adresovanému [email] a v kopii [email], [email] žalovaná mj. uvádí:„ …a navíc, aby jsi mne, či syna nenapadl, jak se v minulosti několikrát stalo…“. V emailu ze dne 7. 2. 2018 adresovaného [příjmení] [jméno], [email] žalovaná uvedla, že„ …při předání syna v pátek 2. 2. 2018 došlo k situaci, že otec neměl pro syna připraveny léky a účelově jednal, aby poškodil jeho zdraví, případně jej i ohrozil na životě…“. V emailu ze dne 24. 8. 2018 adresovaném [email], [email] a v kopii [email], [email], [email], [email], [email], [email], [email] žalovaná mj. uvedla:“ …mám především strach o zdraví syna, kterému [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nepořizováním léků a jejich nepodáváním významně zhoršuje a ani [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nedodržuje léčebný režim syna, čímž syna přímo jej ohrožuje i na životě. Syn se opět vrátil s odřeninami a modřinami. Žádám policii o pomoc, jak postupovat vzhledem k chování [anonymizováno] [celé jméno žalobce] ve vztahu k synovi…“. V emailu ze dne 14. 8. 2018 adresovaný [email], [email], [email], [email] a v kopii [email], [email] žalovaná uvedla mj.:„ …dne 3. 8. 2018 mi [jméno] [celé jméno žalobce] předal mého syna [jméno] bez informace, že syn je nemocný a navíc bez zajištění lékařské péče včetně medikace, synovi musela být předepsána antibiotika (nejedná se o volně prodejné léky), navíc se syn vrátil s kusem dřeva v noze, který mu museli na pohotovosti vytáhnout…systematicky mi znemožňuje styk se synem i dalšími překážkami, např. syn se vrací špinavý, bez zajištění osobní hygieny, kdy nestačí běžné umytí syna atd. …. osobně se domnívám, že zajištění osobní hygieny syna úzce souvisí s jeho zdravotním stavem…“. Žalovaná v podání ze dne 3. 9. 2018 od Centra sociálních služeb [obec] oznámila v kanceláři sociálních aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi na [příjmení] ulici [anonymizováno], kde konaly asistované kontakty po vzájemné dohodě rodičů se sociálními pracovníky již půl roku, sociální pracovnici záměr nezletilého [jméno] nepředat otci s důvodem, že je třeba vyřešit otázku„ náhradního styku s dítětem z důvodu nemoci“. Vyjádřila celou sérii pochybností o rodičovské způsobilosti otce dítěte i o způsobilosti své vlastní a požádala o přítomnost policie či pohotovostní pracovnice OSPOD. Sociální pracovnice vyjádřila přesvědčení, že k podobné intervenci nevidí žádný důvod, když nezletilý [jméno] zjevně nebyl nijak ohrožen na životě ani na zdraví.„ Po celou dobu asistovaného kontaktu si dítě hrálo v dětském koutku v bezprostřední blízkosti rodičů…“ Při krátké reflexi asistovaného kontaktu – již po odchodu otce se synem – paní [celé jméno žalované] sociální pracovnici sdělila, že není spokojena a opětovně vyjádřila pochybnosti o rodičovských kompetencích otce i domněnku, že otec synovi ubližuje, dokonce jej týrá“. Z přípisu žalované ze dne 7. 10. 2017 vyplývá, že požádala OSPOD v [obec], aby zvážil podání odvolání proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2017, č.j. 40 P 29/2015-954, protože se nedomnívá, že bylo rozhodnuto v zájmu dítěte.„ Soud nevzal v potaz, že otec nezletilého byl vychováván bitím praklem a fackami – vizte dopis otce, který jsem OSPOD poskytla (vizte ve spise ze dne 25. 1. 2017) a opakovaně jsem na tento fakt upozorňovala, a tudíž že má nyní otec nezletilého v dospělosti násilnické sklony a sklony k nadměrnému pití alkoholu a mohla u něj propuknout nějaká duševní porucha (vizte obsah 53 dopisů otce adresovaných OSPOD [obec] za dva roky) …. Navíc otec při včerejším předání syna do jeho víkendové péče nebyl schopen zajistit medikamenty pro syna,… domnívám se, že klony k agresivnímu chování otce mohou mít negativní vliv na syna a o syna se velmi bojím. Můj syn pravidelně doma pláče, že k otci jít nechce. Syn před otcem mluvit nechce, o otci mluvit nechce a z výrazu tváře syna je zřejmé, že má z otce a jeho rodiny strach. Na to, že syn chodí od rodiny otce nemocný a hladový, s modřinami, jsem opakovaně OSPOD upozorňovala a žádám, aby na to bral zřetel…“. Z přípisu žalované ze dne 6. 1. 2018 vyplývá, že mj. požádala [jméno] [celé jméno žalobce] o poskytnutí lékařské zprávy od ušní, noční, krční – [právnická osoba] včetně receptu na léky a o„ písemné potvrzení od praktického lékaře k zajištění péče k jejich synovi a v případě neposkytnutí informace…pak budu nucena zítra podat podnět k prověření spáchání trestného činu ohrožování výchovy našeho dítěte z tvé strany…nakonec žádám o úhradu školného našeho syna od ledna 2018 do července 2018, které činí 49.820,90 Kč, protože jsi našemu synovi znemožnil řádně se vzdělávat….k mnoha dalším otázkám na které mám informační právo jako matka, např. proč se syn pravidelně vrací z víkendu od [anonymizováno] s modřinami, proč se otec začal chovat k synovi tak, že syn k němu nechce, proč otec neposkytl synovi lékařské ošetření…proč otec obtěžoval syna na léčebném pobytu a tím mu znemožnil řádnou léčbu atd, se navrhuji osobně setkat na případové konferenci na OSPOD [obec] Ze zápisu z případové konference ze dne 24. 1. 2018 vyplývá, že žalovaná mezi jiným uvedla„ otec svým přístupem, kdy není připraven na styk dítěte (domnívám se, že se jedná o účelové jednání otce, aby mohl tvrdit, že dítě nepředávám ke styku), ohrožuje a ohrozil několikrát zdraví a život syna a já podala na PČR podnět k prověrce otce, zda svým jednáním neohrožuje syna na zdraví a životě“.„ …otec neumí synovi podávat léky, proto není schopen zajistit celotýdenní péči…otec nemá kde bydlet, nenabízí synovi stabilní rodinné prostředí“. Ve znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 11. 2016 při psychologickém vyšetření žalované žalovaná mj. sdělila, že„ alkoholismus v jeho rodině je, [jméno] byl v dětství krutě bitý otcem, to se na něm muselo odrazit…“. Znalkyně hodnotí žalovanou, když„ její psychodiagnostický obraz osobnosti vypovídá o silné neurotizaci, která významně determinuje psychologické fungování posuzované. Nadprůměrně intelektově disponovaná osobnost je v kognici limitována nadměrnými úzkostmi, které podmiňují zkreslené, ve smyslu paranoidně vztahovačné interpretace situací a událostí. Myšlení, rozhodování a jednání posuzované je zúžené, zaměřené na obranu své zdůrazněné citlivosti před citovým zraněním. Potřebuje více ujištění, než bývá obvyklé, velmi těžce nese kritiku své osoby. Zodpovědnost za problémy, frustrace a pocity nepohody posuzovaná přenáší na druhé“. Znalkyně při posuzování psychologického vyšetření [jméno] [celé jméno žalobce] zjistila, že„ tento nevykazuje žádnou vážnou poruchu myšlení a vnímání, ani jinou osobností patologii, když popředí struktury osobnostního nastavení posuzovaného [jméno] [celé jméno žalobce] dominuje snížená schopnost produktivně a účinně řešit psychickou zátěž. [příjmení] prosperuje v prostředí, které je pro něho srozumitelné, čitelné a hlavně předvídatelné. Posuzovaný nadměrně kontroluje, potlačuje svou emocionalitu a afektivní projevy. Popírá své potřeby a pravděpodobně tenduje k pocitům zvýšené zranitelnosti a bezmocnosti. Posuzovaný se tak stává více náchylný k manipulaci ze strany druhých, zpravidla blízkých osob“. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. 40 P 29/2015 byl nařízen výkon rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017, č.j. 40 P 29/2015-1035 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2018, č.j. 19 Co 17/2018-1145 o svěření nezletilého [jméno] do střídavé péče obou rodičů. Současně soud uložil žalované pokutu ve výši 10.000 Kč za nerespektování rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017, č.j. 40 P 29/2015-1035 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2018, č.j. 19 Co 17/2018-1145 o svěření nezletilého [jméno] do střídavé péče obou rodičů. [jméno] [celé jméno žalobce] u Policie ČR, Městského ředitelství Policie Brno, Obvodní oddělení Policie Brno – Komárov vypověděl dne 3. 5. 2018 a 21. 8. 2018 na podnět žalované k prověření či ověření skutečností z podnětu žalované, jak vyplývá z úředního záznamu o podání vysvětlení Policie ČR, Městského ředitelství Policie Brno, Obvodní oddělení Policie Brno – Komárov ze dne 3. 5. 2018 a ze dne 21. 8. 2018. Podnětem k prověřování spáchání trestného činu ze dne 7. 1. 2018 požádala žalovaná Policii ČR – Obvodní oddělení Poruba 2 o prověření spáchání trestného činu ohrožování výchovy dítěte ze strany [jméno] [celé jméno žalobce], který dle žalované„ vážně ohrožuje dítě na zdraví i životě, když je zcela zjevné, že otec léky nezajistil, a to ani na opakovanou výzvu matky, a tudíž léky synovi nebude podávat. Tato situace se stala tento pátek 5. 1. 2018. Otec tak ohrožuje syna na zdraví i životě…Domnívám se, že otec syna [jméno] [celé jméno žalobce] je manipulován svým otcem [celé jméno žalobce], který jej v dětství bil…“. Z výzvy k účasti na kontrolní prohlídce Úřadu městské části [obec] – [obec], Odbor stavební a technický ze dne 18. 6. 2015 a z protokolu ÚMČ [obec] – [obec] ze dne 3. 7. 2015 vyplývá, že dne 3. 7. 2015 proběhla na dotčených nemovitostech, uvedených ve výroku I. rozsudku, kontrolní prohlídka, za účasti žalované, [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a zaměstnankyně Stavebního úřadu [obec] – [obec] a byly zjištěny zjevné stavební práce v podkrovní uliční části a v půdním prostoru domu, v dvorní části byla vestavěna nová příčka, v ní byly osazeny plastové dveře, čímž vznikla malá místnost. V části protilehlé k ulici jsou vsazeny nové plastové dveře a malé okno, v místech bývalého kurníku, s novou omítkou. Došlo k výměně původních vjezdových vrat za nová. Dle vyjádření [jméno] [celé jméno žalobce] veškeré stavební práce prováděl po dohodě se žalovanou, jako stavebník svépomocí, stavební práce probíhaly v průběhu roku 2014, ukončeny byly v měsíci listopadu. Žalovaná uvedla, že [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] prováděli stavební práce s jejím výslovným nesouhlasem, na což je několikrát upozorňovala. Z firmy [anonymizováno] [právnická osoba] se ztratily peníze, které dosud nebyly vráceny, ani nebyly předloženy žádné daňové doklady. Z přípisu žalované ze dne 28. 11. 2015 vyplývá, že souhlasila s odstraněním stavby, a to na náklady [jméno] [celé jméno žalobce], a to co nejdříve, aby [právnická osoba] [právnická osoba] v souladu se smlouvou o výstavbě mohla pokračovat v realizaci projektu právní kanceláře a školícího centra. Z protokolu ÚMČ [obec] – [obec] ze dne 15. 11. 2016, z přípisu žalované ze dne 24. 1. 2016, z usnesení ÚMČ [obec] – [obec], Odbor stavební a technický, č.j. [spisová značka] ze dne 16. 1. 2018, z odvolání žalované ze dne 7. 2. 2018, z rozhodnutí Magistrátu města Brno, Odbor územního a stavebního řízení, č.j. [spisová značka] 2018 ze dne 21. 5. 2018 a z oznámení o zahájení řízení ÚMČ [obec] – [obec] ze dne 3. 9. 2018 vyplývá, že na základě podání žalované ze dne 24. 1. 2016 proběhla kontrolní prohlídka Odboru stavebního a technického ÚMČ [obec] – [obec], a to dne 15. 11. 2016, za účasti žalované, [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], když kontrolní prohlídku vypsal stavební úřad na základě písemného podání žalované ze dne 19. 8. 2016, dle kterého„ dochází k soustavnému ohrožování zdraví a života, a to především vzhledem k tomu, že nelegálními úpravami bylo zasaženo do nosných konstrukcí domu vestavěním ocelového nosníku, který nyní visí a ohrožuje dítě, které musí v domě pobývat“. [ulice] úřad konstatoval, že nově zabudované nosné prvky nevykazují žádné známky statického narušení a s přihlédnutím k prohlídce a závěru statického výpočtu stavební úřad konstatoval, že žádné ohrožení života a zdraví neshledal. Z přípisu ÚMČ [obec] – [obec], OSPOD ze dne 9. 11. 2017 vyplývá, že OSPOD [obec] – [obec] jako kolizní opatrovník nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] ve věci výkonu rodičovské odpovědnosti navrhl svěřit [jméno] do střídavé péče rodičů, když„ …kontakt se synem byl nepravidelný, neuskutečňoval se z důvodu konfliktu mezi rodiči, matka odmítala syna předat otci z různých důvodů (naposledy o víkendu 20. 10. 2017 – 22. 10. 2017 odmítla předat syna otci z důvodu špatného počasí, mlhy na dálnici). Matka zpochybňuje rodičovské kompetence otce, označuje ho za alkoholika a násilníka. Tyto její připomínky však byly popřeny znaleckým posudkem a ani z jiných zdrojů se nikdy nepotvrdily…“. Z přípisu ÚMČ [obec] – [obec] OSPOD ze dne 19. 3. 2018 je zřejmé, že OSPOD mj. vyjádřil, že„ komunikace rodičů je velmi konfliktní a útočná. Matka v majlové korespondenci i při jednání na OSPOD se negativně vyjadřuje o otci – je to primitiv, idiot, hlupák apod. Ona nenechá svého syna otcem prznit tím, že mu nebude poskytnuto kvalitní vzdělání, ona z něj nechce mít kriminálníka!“. Z přípisu ÚMČ [obec] – [obec] OSPOD ze dne 31. 5. 2018 vyplývá, že OSPOD při komunikaci s Krajským soudem v Brně uvedl mj., že„ komunikace mezi rodiči je velmi špatná a konfliktní, žalovaná podala na [jméno] [celé jméno žalobce] trestní oznámení z důvodu nezajištění potřebných léků pro syna, a to k OOP [obec] – [obec]“. Z přípisu ÚMČ [obec] – [obec], OSPOD ze dne 8. 8. 2018 je zřejmé, že dle názoru OSPOD [obec] – [obec] žalovaná svými tvrzeními o hrubosti, alkoholismu otce (tedy [jméno] [celé jméno žalobce]), neschopnosti se o syna postarat, se snaží zabránit kontaktu syna s otcem. OSPOD [obec] – [obec] není známa žádná situace, při které by mohla být porušena povinnost vyplývající z rodičovské odpovědnosti, či dokonce byly zjištěny znaky možného týrání nezletilého [jméno]. Z přípisu Statutárního města Ostravy, OSPOD ze dne 19. 3. 2018 vyplývá, že„ žalovaná při jednání s OSPOD [obec] – [část obce] uvedla, že v lednu 2018 v přítomnosti nezletilého [jméno] použila v souvislosti s osobou otce slovo„ magor“ a OSPOD konstatoval ze strany matky výrazné prvky direktivnosti až autoritativního chování vůči [jméno] [celé jméno žalobce], což může v přítomnosti nezletilého snižovat jeho rodičovskou roli.“ V protokolu Statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu [část obce], OSPOD ze dne 14. 9. 2018 žalovaná uvedla, že rozsudek Městského soudu v Brně č.j. 19 Co 16/2013-1383 ze dne 13. 8. 2016 nemá k dispozici a neví, jestli tento rozsudek je pravý, neboť [jméno] [celé jméno žalobce] v minulosti zfalšoval dokumenty. V emailu ze dne 20. 10. 2017 žalovaná mj. uvedla„ … nedám syna do auta člověku jako jsi ty, tzn. který má problém s alkoholem a navíc mu vzali řidičský průkaz za řízení pod vlivem alkoholu….“. Email žalované byl adresován na [email]. V emailu ze dne 6. 10. 2017 od žalované adresovaném na email [email] žalovaná sdělila, že„ … z důvodu, že se [jméno] opakovaně vrací z [obec] ([obec]) nemocný a s modřinami, navíc jste mu opakovaně neposkytli lékařské ošetření, žádám, abys mi při jeho předání ukázal doklady o koupi medikamentů a nebo mi medikamenty při předání ukázal…“. V emailu ze dne 6. 10. 2017, který žalovaná adresovala na email [email] sděluje:„ …upozorňuji na to, že o víkendu hlídáš našeho syna, tak buď v klidu, hlavně se jako vždy neuklidňuj alkoholem…“. V emailu ze dne 24. 10. 2017 žalovaná na email [email] mj. uvedla„ …tvůj syn schůzky s tebou odmítá, já jsem splnila vše, co musím, vysvětlovala jsem mu, aby šel, bít jej však„ praklem“ jak je u vás zvykem, jak si sám napsal, nebudu, abych jej přesvědčila, že má s tebou jít na víkend…“. V emailu ze dne 19. 12. 2017 označeném žádost a adresovaném na email [email] a v kopii [email], [email] žalovaná uvedla:„ …prvně žádám, abys mě přestal pořád pronásledovat a obtěžovat neustálým psaním emailů, protože veškeré informace o synovi, jeho léčebném pobytu atd. má OSPOD [obec] tohoto důvodu budu s tebou od této chvíle komunikovat pouze listinnou poštou. Obdobné se týká OSPOD [obec], který se mnou nekomunikoval od léta 2017, zcela ignoroval moje prosby o to, aby zjistil, proč se syn pravidelně vrací z víkendů od [anonymizováno] s modřinami, proč se otec začal chovat k synovi tak, že syn k němu nechce, proč otec neposkytl synovi lékařské ošetření, proč otec odmítá být se synem na léčebných pobytech, proč otec nepřispívá na léčbu, kroužky, oblečení, proč otec pobývá se synem v sídle mojí firmy atd. Nyní mne OSPOD [obec] obtěžuje telefonicky na léčebném pobytu...“. V emailu ze dne 29. 12. 2017 adresovaném na email [email], [email], [email] a v kopii [email], [email] se žalovaná vyjadřovala k chování [jméno] [celé jméno žalobce], když uvedla, že:„ …o tomto chování, kdy [jméno] [celé jméno žalobce] nás se synem pronásleduje a šikanuje, o žádnou konstruktivní dohodu o styku se synem mu nejde a vůbec mu nejde o to, aby se synem mohl být, se lze vážně domnívám, že otec stižen duševní chorobou, na kterou upozorňuji od listopadu 2014 a důrazně žádám, aby OSPOD otci nařídil vyšetření u psychologa!...otec dle mého názoru potvrzuje, že neví, co je to„ písemně“, dále potvrzuje, že neumí ani číst. Podle mého názoru tento člověk není schopen vychovávat svého syna, navíc dítě, které prokazuje vysokou inteligenci…“. Žalovaná v emailu ze dne 6. 1. 2018 adresovaném [email] mj. uvedla, že nezletilý syn [jméno] se pravidelně vrací z víkendů od [anonymizováno] s modřinami. V emailu ze dne 17. 1. 2018 adresovaném na email [email] žalovaná mezi jiným uvedla, že nesouhlasí, aby jejího syna vychovával otec [jméno] [celé jméno žalobce], který jej v dětství jen bil, jak měl [jméno] [celé jméno žalobce] sám napsat. V emailu ze dne 18. 6. 2018 adresovaném [jméno] [celé jméno žalobce] a v kopii [email], [email], [email], [email] žalovaná mj. uvedla„ …každopádně moje návštěva určitě nebyla důvod, proč syn nemohl do dané školky ve čtvrtek přijít, důvodem bylo pouze to, že jsi, podle mého názoru, duševně nemocný a tvá nenávist vůči synovi i vůči mně je natolik nezvladatelná, že jsi dostal afekt a synovi jsi do školy zakázal jí, i když ji„ má tak rád“ jak píšeš, podle mého názoru žádný rodič, který své dítě miluje, by mu nezakazoval žádné aktivity, které má rád, zákazy vydává jen rodič, který nezvládá sám sebe a nebo výchovu svého dítěte, o tvé duševní chorobě jsem přesvědčena již od roku 2014 (odkazuji i na názor OSPOD OSTRAVA ve výchovných zprávách), …jak chybně uvádíš a vaše názory, že přijetí do Cambridge Primary předtím se dá zaplatit, je zcestné, protože pokud se domníváte, že Cambridge, který je nositelem 3 Nobelových cen se„ dá zaplatit“, pak trvám na svém názoru, že jsi (jste?) duševně nemocný“. V emailu ze dne 20. 10. 2018 adresovaném na email [email] žalovaná uvedla:„ … [jméno] je nemocný, je bledý a vyhladovělý…žádám obratem o informace, co jste mu dávali k jídlu, co jste s ním dělali?...“ Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 20. 7. 2015 a z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 1. 4. 2015 je zřejmé, že [jméno] [celé jméno žalobce] se nechoval jako abstinent, příležitostně požívá alkoholické nápoje, a to např. ve dnech 17. - 18. ledna 2014 během hostiny při příležitosti křtin syna [jméno], během svatební hostiny dne 27. 4. 2013 i následující den dne 28. 4. 2013, či večer před svatbou. Obdobně se v čestném prohlášení vyjádřila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 7. 2015. Z rozhodnutí Městského úřadu Vyškov ze dne 27. 1. 2012, č.j. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] vyplývá, že bylo upuštěno od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, který byl [jméno] [celé jméno žalobce] uložen zdejším správním orgánem dne 26. 10. 2011 na dobu 6 měsíců s účinností od 26. 10. 2011. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 1. 2012. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z března 2019 vyplývá, že žalovaná je„ zralá osobnost bez patologií, které by ovlivňovaly její rodičovské kompetence. Je tedy schopna starat se a uspokojovat potřeby svého syna vedoucí k jeho psychickému a fyzickému růstu, zrání a dospívání“. Dle znaleckého posudku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 19. 4. 2018„ docházelo u nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] k recidivě infektu horních cest dýchacích, měl zvětšenou nosní mandli a asociovaný chronický nehnisavý oboustranný středoušní zánět. Toto komplexní onemocnění je u dětí typické, může odeznít spontálně, dává se však přednost podávání antihistaminik, lokálních nosních steroidů a pokud to nevede k úspěchu, je indikováno chirurgické odstranění nosní mandle. Nepodávání léků určených ke zmírnění projevů akutních respiračních infektů HCD (rýma, kašel), může zhoršit aktuální subjektivní potíže nemocného, eventuálně i prodloužit i o několik dní dobu trvání potíží“. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení Policie ČR, Městského ředitelství Policie Brno, Obvodní oddělení Policie Brno – Komárov ze dne 12. 6. 2015, [číslo jednací] žalovaná podala vysvětlení k odhalení trestného činu nebo přestupku ve věci oznámení žalované, a to ke dni 12. 6. 2015 ke znemožnění přístupu do domu [adresa]. Z omluvy [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 9. 7. 2018 a z omluvy [jméno] [příjmení] ze dne 9. 7. 2018 vyplývá, že oba jmenovaní podepsali omluvu [právnická osoba] [právnická osoba] s totožným textem k poškozování její dobré pověsti, a to při komunikaci s Krajským soudem v Brně dne 26. 5. 2015. Rozhodnutím Magistrátu města Brna, Odbor vnitřních věcí ze dne 22. 6. 2016, č.j. [spisová značka] [číslo] bylo zrušeno rozhodnutí Komise k projednávání přestupku Městské části [okres] ze dne 28. 1. 2016, č.j. [spisová značka] a věc byla vrácena k novému projednávání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. V posuzované věci podala žalovaná dne 9. 10. 2015 návrh na projednání přestupku [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], kteří jí měli od 19. 11. 2014 bránit ve vstupu do domu v [obec] [ulice a číslo], který z jedné třetiny vlastní. Z opisu protokolu Úřadu městské části [obec] – [obec] ze dne 3. 7. 2018, č.j. [spisová značka] vyplývá, že za účasti [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce] a žalované byla provedena prohlídka objektu v [obec], [adresa] [ulice a číslo] a byly zjištěny stavební práce v protokole uvedené. Žalovaná uzavřela jako stavebník s [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a sama se sebou coby vlastníky smlouvu o výstavbě, a to ke stavebním úpravám rodinného domu v [obec] – [část obce], [ulice a číslo], spojených s půdní vestavbou právní kanceláře a školícího centra včetně přístavby dvorního schodiště a rozšíření i dispoziční úpravy bytové jednotky za účelem vybudování právní kanceláře, jejíž součástí bude školící centrum pro komerční účely a školy, veřejnost i zdravotně postižené za využití moderních prostředků komunikace. Součástí výstavby je přístavba dvorního schodiště a rozšíření i dispoziční úpravy bytové jednotky, výstavba měla být prováděna v souladu se stavebním povolením, které bude vydáno příslušným stavebním úřadem (článek 5 smlouvy). Stavebník se zavázal nést veškeré náklady spojené s výstavbou právní kanceláře a školícího centra s případnými úpravami společných prostor domu, nehradí však náklady spojené se stavebními úpravami bytové jednotky. Smlouva byla uzavřena dne 17. 3. 2014. Dle článku 5 odst. 2 smlouvy o výstavbě se vlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] zavázali, že pro případ jejich smrti bude jejich spoluvlastnický podíl nemovitých věcí poskytnut (přechází) na stavebníka [anonymizováno] [právnická osoba] Usnesením Policie ČR, Městského ředitelství Policie [obec], 2. oddělení hospodářské kriminality ze dne 26. 11. 2015, [číslo jednací] byla odložena trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měl dopustit [jméno] [celé jméno žalobce] tím, že během roku 2014 si neoprávněně vzal z pokladny [právnická osoba] [právnická osoba] finanční hotovost ve výši 285.058 Kč, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Usnesením Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne 7. 1. 2019, č.j. [číslo jednací] byl ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení] v trestní věci podezřelého [jméno] [celé jméno žalobce], prověřeného pro podezření ze spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte tím, že v době od 1. 9. 2018 do současnosti v místě společného bydliště se svých synem [jméno] [celé jméno žalobce], v [obec], [ulice a číslo] řádně nepřipravoval syna do školy Cambridge Primary School, kde byl syn zapsán, se synem se neučil a neplnil stanovené úkoly. V lékařské zprávě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 9. 2018 bylo [jméno] [celé jméno žalobce] vytknuto nedoložení zápisu stravy syna [jméno] v době pobytu u svého otce, došlo tedy k nedodržení doporučení lékařky.

5. Ze spisu vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 47 C 278/2017, zejména pak ze žaloby ze dne 6. 12. 2017 a z usnesení ze dne 29. 4. 2017, č.j. 47 C 278/2017-61 vyplývá, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] v zastoupení své matky – žalované podal žalobu proti svému otci [jméno] [celé jméno žalobce] na ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč, když v žalobě bylo mezi jinými uvedeno, že„ …otec [jméno] [celé jméno žalobce], který měl být se synem na rodičovské dovolené a měl se o něj celodenně starat, se místo toho věnoval rekonstrukci domu v [část obce], a to bez stavebního povolení a požíval alkoholické nápoje, což se stalo i dne 19. 11. 2014 odmítl danou situaci dále řešit, například zanechat rekonstrukce bez stavebního povolení a podstoupit léčení…jen z důvodu, že se otec stal zřejmě duševně nemocný a je alkoholik (jak je podrobněji popsáno v návrhu mé matky na vydání předběžného opatření ve věci mé péče, spis zn. 40 P 29/2015), nechce se mu pracovat a ztratil svůj velmi vysoký životní standard, když jej teď matka neživí, takže se chová jenom mstivě vůči osobě syna i osobě matky, nelze toto přehlížet, protože toto jednání překročilo zákonné hranice…“. Usnesením ze dne 29. 4. 2019, č.j. 47 C 278/2017-61 bylo řízení zastaveno, usnesení nabylo právní moci dne 22. 5. 2019.

6. Ze spisu vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 61 C 20/2015, zejména pak z vyjádření žalované k žalobě ze dne 15. 3. 2015, z protokolu o jednání ze dne 16. 1. 2017, z opakované žádosti o doručování žalované ze dne 29. 10. 2017, z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 10. 10. 2018, č.j. 61 C 20/2015-183 či z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2019, č.j. 15 Co 276/2018-195 má soud za prokázáno, že žalovaná v rámci vyjádření k žalobě mj. uvedla, že„ pokud žalovaná odešla služebně z bytu, když přišla, tak se musela postarat jak o dítě, tak o opilého manžela. Tento stav tak začal být pro nezletilého [jméno] nebezpečný. Žalovaná má navíc obavu, že u syna žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] (patrně díky alkoholu) vypukla ataka duševní choroby, neboť tento se začal chovat zcela jinak a nevyzpytatelně“. U jednání dne 16. 11. 2017 jako svědkyně byla vyslechnuta [jméno] [příjmení], která mj. uvedla, že žalovaná začala chystat opravy domu v [část obce], když nejdříve uvažovala o tom, že by se zbudoval byt v podkroví, vybudoval by se pokojíček pro [jméno] a bydlení nahoře, pak žalovaná začala mluvit o kanceláři pro sekretářku, pořád své názory měnila a nakonec řekla, že tam udělá školící centrum. Žalovaná si do domu přivedla zedníka a následně podala oznámení, že je prováděna černá stavba. Napadala [jméno] [celé jméno žalobce], že je alkoholik a že je agresivní, přestože to není pravda. [jméno] [celé jméno žalobce] jako svědek uvedl, že rekonstrukce domu v [část obce] začala po převodu podílu na něj a na žalovanou, v domě si původně chtěla zřídit kancelář, kde bude jen ona a sekretářka, pak se mluvilo o pěti lidech, následně o patnácti, stále se to řešilo s projektantem, zvětšovalo se to. [ulice] financovala žalovaná, s pracemi mu pomáhal jeho otec a po odchodu žalované z domu žalovaná svědka udala, že probíhá černá stavba v [část obce] a v [anonymizováno]. Žalovaná jej napadala, že je blázen, ať se jde léčit a sprostě mu nadávala, stejně i ostatním členům jeho rodiny. Jeho otce neustále osočovala, že je násilník a tetu, že je zlodějka a tvrdila, že ji teta napadla. Řízení na určení vlastnického práva k nemovitostem (stejných jako v tomto řízení) bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby a bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když bylo aplikováno ust. § 150 o.s.ř.

7. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 40 P 29/2015, zejména pak z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2017, č.j. 40 P 29/2015-954 je zřejmé, že ve věci nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] o výkonu rodičovské zodpovědnosti byl nezletilý [jméno] svěřen do střídavé péče obou rodičů a o výživném rodičů k nezletilému, tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2018, č.j. 19 Co 16/2018-1383. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017, č.j. 40 P 29/2015-1035 bylo vydáno předběžné opatření, dle kterého byl nezletilý [jméno] svěřen do střídavé péče obou rodičů, toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2018, č.j. 19 Co 17/2018-1145. Z výzvy soudu ze dne 16. 1. 2018 vyplývá, že z důvodu, že matka nerespektuje rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2017, č.j. 40 P 29/2015-1035 byla žalovaná vyzývána, aby se dobrovolně podrobila rozhodnutí soudu. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2018, č.j. 19 Co 72/2018 bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně, a to Městského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2018, č.j. 40 P 29/2015-1138, kterým byl zamítnut návrh matky (žalované) na vydání předběžného opatření, kterým by byla matka povinna odevzdávat nezletilého [jméno] otci ke styku každý sudý víkend v sobotu od 9:00 hodin do neděle 17:00 hodin. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 13. 4. 2021, který je součásti spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 40 P 29/2015 (čl.2198-2232 spisu) dle závěru znalců žalovaná„ trpí smíšenou poruchou osobnosti, v rámci patologicky fixovaného negativního zaujetí vůči otci (rozuměj [jméno] [celé jméno žalobce]), které chronicky a zesíleně promítá i do osobního a vztahového prostoru nezletilého, matka prokazuje značně narušenou výchovnou způsobilost.“ Dle znalců [jméno] [celé jméno žalobce] v době znaleckého zkoumání„ netrpí žádnou duševní poruchou či chorobou, včetně poruch spojených s případným nadužíváním psychoaktivních látek a alkoholu. Nebyly u něj zjištěny ani jiné osobnostní či psychické danosti, které by nepříznivě ovlivňovaly jeho výchovné předpoklady a výchovnou způsobilost“.

8. Ze spisu Městského soudu v Brně vedeném pod sp. zn. 112 C 223/2017, zejména z žaloby ze dne 6. 12. 2017 a z doplnění žaloby ze dne 7. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaná coby žalobce se domáhala po [jméno] [celé jméno žalobce] omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč, když v žalobě uvedla mj.„ …když měl být otec se synem sám, došlo u něj k naprosté změně chování a otec propadl zneužívání alkoholu. Již dříve sice alkohol požíval, byl mu uložený zákaz řízení motorových vozidel (viz. č.j. [spisová značka] [anonymizováno], Městský úřad Vyškov, Odbor dopravy), ale slíbil že se to již opakovat nebude. Ale bohužel opak byl pravdou, neboť už v době mého těhotenství jsem musela i těsně před porodem často řídit, protože manžel požíval alkohol. Když byl manžel na rodičovské dovolené, několikrát jsem se však vrátila domů a byl v podnapilém stavu (syn plakal v dětském pokoji a nebo byl smutný až apatický). Manžel se opil i 19. 11. 2014 (a možná se opíjel, i když jsme byli se synem v létě na chatě), …“. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2018, č.j. 112 C 223/2017-152, který nabyl právní moci dne 13. 8. 2019, byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2019, č.j. 70 Co 43/2019-174 byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a žalované [celé jméno žalované] byla uložena povinnost zaplatit [jméno] [celé jméno žalobce] náklady řízení.

9. Ze spisu Policie ČR, Obvodní oddělení Brno – Komárov, [číslo jednací], zejména z trestního oznámení ze dne 7. 1. 2018 a z doplnění vyjádření ze dne 30. 1. 2018 je zřejmé, že žalovaná podala podnět k prověření spáchání trestného činu, kterého se měl dopustit [jméno] [celé jméno žalobce] tím, že ohrozil nezletilého [jméno] na zdraví i na životě tím, že nezajistil pro nezletilého [jméno] léky, a to ani na opakovanou výzvu matky, a to dne 5. 1. 2018. Žalovaná také podala podnět k prověření spáchání trestného činu dne 4. 3. 2018 a podání doplnila v emailu ze dne 2. 2. 2018 Policie ČR, Městské ředitelství Policie Brno, Obvodní oddělení Policie Brno – Komárov vyrozuměním ze dne 9. 5. 2018 sdělila, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu.

10. Ze spisu Policie ČR, Obvodní oddělení Brno – Komárov, [číslo jednací], zejména z oznámení žalované ze dne 7. 7. 2018 a z úředního záznamu o podání vysvětlení žalované ze dne 9. 8. 2018 vyplývá, že žalovaná dne 7. 7. 2018 podala k Policii ČR – Obvodní oddělení Slezská Ostrava a MMO nová radnice, Oddělení sociálně-právní ochrany dětí v [obec] podnět a uvádí, že [jméno] [celé jméno žalobce] jí nesdělil, kde se synem pobývá, a proto požaduje místní šetření v domácnosti otce k prověření, že nedochází k trestnému činu týrání syna [jméno] ze strany otce, rodiny [příjmení]. Vyrozuměním ze dne 13. 9. 2018 sdělila Policie ČR, Městské ředitelství Policie [obec], [ulice] oddělení [obec] – [obec] žalované, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu.

11. Z dalších předložených listinných důkazů (z přípisu Statutárního města Ostrava, Odbor sociální, Oddělení sociálně-právní ochrany dětí ze dne 29. 5. 2018, návrh prarodičů na úpravu styku s nezletilým ze dne 25. 10. 2017, přípis ÚMČ [obec] – [obec] OSPOD ze dne 27. 8. 2018, email od [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 14. 3. 2018, z emailu žalované ze dne 20. 5. 2018, ze dne 25. 5. 2018, ze dne 4. 8. 2018, z emailu [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 15. 8. 2018, z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 6. 6. 2018, ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 27. 12. 2013, ze stavebního deníku, ze závěrečné zprávy z psychodiagnostického vyšetření osobnosti – žalované ze dne 25. 1. 2017, z emailové komunikace ze dne 27. 9. 2018, z prohlášení [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 14. 12. 2014, z dopisu [jméno] [celé jméno žalobce], označeného [číslo] z prodejky za hotové ze dne 24. 6. 2019, z emailové komunikace ze dne 1. 8. 2013 až 6. 8. [číslo], z výkresu projektové dokumentace Ing. [jméno] [příjmení] pod označením [číslo] z emailu ze dne 10. 6. 2014, 27. 11. 2014, 8. 3. 2017 a 17. 12. 2019, z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 10. 2018) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] vyplývá, že žalovaná jej často napadala výrazy jako idiot, blázen, lhář, že je mentálně zaostalý a podobnými výrazy. Žalovaná je udala na stavebním úřadě z důvodu černé stavby, o černé stavbě však věděla, vše bylo s jejím svolením, když sama si sjednala zedníka. Žalovaná také svědka udala na Policii ČR z důvodu, že nedává najíst synovi [jméno], týrá ho, a to společně s jeho otcem. Mnohokrát byl z důvodu podání žalované na výslechu u Policie ČR, a to i z důvodu stížnosti žalované, že týrá syna [jméno], či jej sexuálně zneužívá.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] je zřejmé, že žalovaná učinila podání, že v [obec] [část obce] se provádí černá stavba, ačkoliv sama chtěla v domě udělat středisko a sama souhlasila, že se dům bude opravovat. Při styku s úředníky sdělila, že celá [anonymizováno] rodina patří do Černovic, a že„ jsme blázni“. Žalovaná svědkyni osočila, že jí z trezoru vzala částku 400.000 Kč, což musela na Policii ČR vysvětlit. Peníze žádné nevzala, trezor tam žádný není. Kromě toho žalovaná učinila oznámení na přestupkovou komisi v [obec] [obec] z důvodu údajných urážek, avšak komise rozhodla, že svědkyně se ničeho nedopustila.

14. Dle výpovědi žalované, coby účastníka řízení, neoznačila [jméno] [celé jméno žalobce] výrazy, které jsou označovány v žalobě a není pravdou, že by zamezovala realizaci styku [jméno] [celé jméno žalobce] se synem [jméno].

15. Soud neprovedl důkaz navržený žalovanou, a to email žalované ze dne 28. 3. 2018, který byl žalovanou navržen až po poučení o koncentraci řízení.

16. Soud přes poučení o koncentraci řízení provedl důkazy navržené žalovanou dne 14. 7. 2020, a to k znevěrohodnění výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] z důvodu, že žalovaná u jednání dne 14. 7. 2021 namítla nevěrohodnost svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce] (soud vycházel z obsahu námitky). Tyto důkazy tedy neprolamují koncentraci řízení a soud je tedy provedl, přestože nejprve v usnesení ze dne 29. 1. 2021 rozhodl o tom, že tyto důkazy nebudou prováděny.

17. Po zhodnocení všech provedených důkazů a po jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Před hodnocením důkazů se soud z úřední povinnosti zabýval, zda v daném řízení jsou splněny veškeré podmínky řízení. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 61 C 20/2015 sice byly předmětem řízení shodné nemovitosti, avšak jednalo se o určovací žalobu a také bylo řízení pravomocně zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Překážka věci rozsouzené tedy nemůže být řádně uplatněna.

18. Při hodnocení důkazů má soud z listinných důkazů předložených žalobcem za prokázáno, že žalovaná opakovaně označila syna žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce], za alkoholika, agresora či násilníka a rovněž o něm uvedla, že je stižen duševní poruchou. Takto žalovaná syna žalobce označila v emailových zprávách, zasílaných na adresu [adresa], [email]. Jednalo se o konkrétně emailové zprávy např. ze dne 6. 10. 2017, 20. 10. 2017, 18. 6. 2018 či se tak žalovaná rovněž vyjadřovala u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce], jak je zřejmé z podání Centra sociálních služeb [obec] ze dne 3. 9. 2018, z přípisu ÚMČ [obec] – [obec], OSPOD ze dne 9. 11. 2017 či z přípisu ÚMČ [obec] – [obec], OSPOD ze dne 8. 8. 2018.

19. Obdobně se žalovaná vyjadřovala v podání k Městskému soudu v Brně jako zákonný zástupce syna [jméno] ve věci ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy, vedené pod sp. zn. 112 C 223/2017 a rovněž tak v žalobě ze dne 6. 12. 2017 v řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 278/2017. Toto jednání žalované vyplývá z těchto uvedených listinných důkazů. Kromě toho žalovaná několikrát označila syna žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] za primitiva, hlupáka, idiota, magora či kriminálníka bez vzdělání s tím, že neumí ani číst. Takto žalovaná označila [jméno] [celé jméno žalobce] v emailové komunikaci na adresu [email] a v některých případech v kopiích zaslaných na adresy orgánu sociálně-právní ochrany dětí [email], [email] (email z 29. 12. 2017, z např. přípisu ÚMČ [obec] – [obec], OSPOD ze dne 19. 3. 2018, z přípisu Statutárního města Ostravy, OSPOD ze dne 19. 3. 2018).

20. Žalovaná v několika případech podala na [jméno] [celé jméno žalobce] trestní oznámení s tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl dle svého svědeckého vyjádření několikrát účasten podání vysvětlení u policejního orgánu právě z důvodu trestního oznámení žalované. Toto také vyplývá z uvedených trestních oznámení ze dne 7. 1. 2018, 30. 1. 2018, 7. 7. 2018.

21. Žalovaná rovněž osočila žalobce, že v dětství bil svého syna [jméno] [celé jméno žalobce]„ praklem“, když toto uvedla v emailu adresovaném [email], a v kopii [email], [email] a v podané žalobě adresované Městskému soudu v Brně ve věci ochrany a náhrady nemajetkové újmy pod sp. zn. 112 C 223/2017 i v řízení pod sp. zn. 47 C 278/2017 či v trestním oznámení ze dne 7. 1. 2018 adresovaném Policii ČR – Obvodní oddělení Poruba či v oznámení ze dne 7. 7. 2018, adresované Policii ČR, Obvodní oddělení Slezská Ostrava. Je skutečností, že proti tomu důkazu stojí důkaz, a to dopis [jméno] [celé jméno žalobce] (důkaz [číslo]), avšak žalobce vznesl námitku pravosti listiny, na což žalovaná nereagovala. V případě, že se jedná o soukromou listinu a svědčí ve prospěch žalované, je žalovaná povinna navrhnout důkaz ke zjištění pravosti namítané listiny, což však žalovaná neučinila. V daném případě tedy má soud za to, že pravost dopisu [jméno] [celé jméno žalobce] (důkaz [číslo]) byla popřena, a proto k tomuto důkazu nemohl přihlížet.

22. Soud má rovněž za prokázáno, že žalovaná podala návrh k Magistrátu města Brna, Odbor stavební a technický k odstranění nedovolených stavebních úprav budovy [adresa] v [obec] – [část obce], když na této budově mělo dojít k započetí stavby bez stavebního povolení. Z listinných důkazů (např. protokoly kontrolních hlášení ze dne 3. 7. 2015 či 3. 7. 2018) však nebyly zjištěny údaje či skutečnosti, které by vedly k závěru, že stavebník (žalobce či [jméno] [celé jméno žalobce]) započal stavbu bez stavebního povolení. Z tohoto důvodu docházelo k tomu, že [jméno] [celé jméno žalobce] či [jméno] [příjmení] byli účastni správního řízení včetně místního šetření na stavbě za účasti stavebního úřadu a museli se vyjádřit k podnětům žalované.

23. V těchto případech má soud za prokázáno, že se žalovaná se svými četnými a opakovanými podněty ve vztahu k Městskému soudu v Brně, OSPOD [obec] – [obec], OSPOD [obec] – [část obce], policejním orgánům, soustavně a opakovaně po dlouhou dobu dopouštěla jednání, které je nepřiměřeně hrubé jak vůči dárci, tak vůči členům jeho rodiny.

24. Kromě listinných důkazů soud rovněž hodnotil i jiné důkazy. S uvedenými listinnými důkazy korespondují výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] i svědka [jméno] [celé jméno žalobce]. Oproti tomu stojí účastnická výpověď žalované. Zde soud při posuzování věrohodnosti jednotlivých důkazních prostředků použil srovnání dle znaleckých posudků, neboť znalci v jiných řízení hodnotili psychologický profil žalované i svědka [jméno] [celé jméno žalobce].

25. Pokud se tedy týče věrohodnosti výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] či v opaku k tomu účastnické výpovědi žalované, soud přisvědčil spíše skutečnostem, uvedeným žalobcem či [jméno] [celé jméno žalobce], když přihlédl k psychologickému profilu jak [jméno] [celé jméno žalobce], tak žalované. K psychologickému profilu žalované (i svědka [jméno] [celé jméno žalobce]) se vyjádřila zejména [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která žalovanou hodnotila jako silně neurotizovanou, limitovanou nadměrnými úzkostmi, které podmiňují paranoidně vztahovačné interpretace situací a událostí s tím, že velmi těžce nese kritiku své osoby. Tyto zjištěné vlastnosti žalované mohou mít zásadní vliv na její motivaci vnímat výroky dotčených osob jako tzv. kritiku„ za hranou“ a vést k podání podnětů, zejména žalob na ochranu osobnosti či trestních oznámení. V případě odlišnosti znaleckých posudků soud hodnotil znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] jako věrohodnější a hlavně jako komplexnější posouzení vlastností žalované, než samotnou žalovanou předložené psychodiagnostické vyšetření, neboť uvedená znalkyně měla možnost posuzovat oba rodiče nezletilého [jméno] a s oběma tedy měla možnost hovořit a porovnávat tedy rysy jejich osobností. Určité znaky popsané v psychodiagnostickém vyšetření v podstatě podporují závěry znalkyně jako například zaujetí dominantní role, prosazování svého pohledu na situaci, autoritářské a direktivní řešení situací, jakkoliv nejsou tak expresivní. Zde soud odkazuje rovněž na hodnocení chování žalované v řízení vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 112 C 223/2017 (odst. 17 rozsudku ze dne 31. 10. 2018, č.j. 112 C 223/2017). Skutečnost, že žalovaná ulpívala na tvrzení, že [jméno] [celé jméno žalobce] je alkoholik či snad trpí duševní poruchou, je rovněž uvedena ve zmíněném rozsudku. Zde se soud ztotožňuje s názorem, že toto tvrzení žalované může více potencionálně poškodit, v daném případě [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná tak činila zejména v opatrovnickém řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 40 P 29/2015, avšak svým přístupem bez sebereflexe mohla poškodit [jméno] [celé jméno žalobce] i v jiných případech a svým jednáním jej také poškodila (viz odst. 17, 18, 19, 20).

26. Žalovaná předložila soudu důkazy prokazující, že [jméno] [celé jméno žalobce] opomněl v některých případech podat medikamenty nezletilému [jméno]. Dle názoru soudu a právě s ohledem na psychologickou stránku žalované i [jméno] [celé jméno žalobce], soud vnímá toto jednotlivé nepodání medikamentů [jméno] jako ojedinělý exces, neprokazující tvrzení žalované o tom, že [jméno] [celé jméno žalobce] se nedokáže postarat o svého syna [jméno], v důsledku čehož by byl [jméno] ohrožen na zdraví či na životě. Ze znaleckého posudku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 19. 4. 2018 vyplývá, že [jméno] není nijak závažně nemocen, pouze se občas nachází v situaci, kdy u něj dochází k zánětu horních cest dýchacích. V případě, že by [jméno] [celé jméno žalobce] nepodal ojediněle [jméno] příslušný lék, zcela jistě nebude syn [jméno] ohrožen na zdraví či životě a nezakládá to mj. omezení rodičovských práv otce.

27. Dle mínění soudu tedy bylo škodlivé jednání žalované dlouhodobé, byť vykazovalo nepříliš vysokou intenzitu, když sice nedošlo k fyzickému ataku žalobce či členů jeho rodiny, docházelo však k dlouhodobým hrubě urážlivým a nepravdivým verbálním projevům žalované vůči žalobci či synovi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce]. Soud má za prokázané, že [jméno] [celé jméno žalobce] je synem žalobce, jedná se tedy o člena rodiny žalobce. Jednání žalované s úmyslem poškodit se vztahovalo tedy nejen k žalobci, nýbrž i k členům jeho rodiny (za členy rodiny jsou považování manžel, partner, rodiče, děti, případně další příbuzní v řadě přímé a sourozenci).

28. Soud se rovněž zabýval námitkou žalované, že na danou problematiku je nutno aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Soud tuto námitku neshledal důvodnou, když s ohledem na komentář ust. § 3028 odst. 1 občanského zákoníku lze zjednodušeně říci, že osobní, věcná a rodinná práva se od účinnosti nového zákoníku zásadně řídí novým právem, a to bez ohledu na to, kdy vznikla. Dle teleologického výkladu není také žádný rozumný důvod, proč se přiklonit k výkladu, k použití starého občanského zákoníku na úkor nového občanského zákoníku. Přijímá-li zákonodárce novou úpravu, dozajista tak činí v přesvědčení, že je lepší než úprava předchozí, již nevyhovující. Proto lze primárně předpokládat, že chce novou úpravu užít všude, kde tomu nebrání ohled na jiné důležité zájmy. V případě již uzavřené darovací smlouvy se tak sice při uzavření postupovalo dle dřívější právní úpravy, avšak v případě jednotlivých závadných událostí žalované se soud přiklonil k názoru, že je nutno aplikovat v souladu s ust. § 3028 odst. 1 občanského zákoníku zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nikoliv § 630 zákona č. 40/1964 Sb. (zde srov. komentář k § 3028 občanského zákoníku prof. JUDr. Ireny Pelikánové, DrSc., JUDr. Roberta Pelikána, Ph.D., ASPI).

29. Darování je právním vztahem, ve kterém dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje bezplatně přenechat obdarovanému a obdarovaný tento dar nebo slib daru přijímá. Pro darovací smlouvu je charakteristická dobrovolnost na straně dárce, kdy dárce nemá k poskytnutí majetkového plnění právní povinnost, a především okolnost, že věc nebo jiný majetkový prospěch je obdarovanému poskytován bezúplatně. Dar je zásadně neodvolatelný, což vyplývá ze závaznosti smluv, avšak občanský zákoník upravuje na straně dárce dvě výjimky, a to možnost odvolání daru z důvodu nouze a pro nevděk obdarovaného. Právo dárce odvolat dar pro nevděk je upraveno v ust. § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“). Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny (§ 2072 odst. 1 občanského zákoníku). Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké ceny (§ 2072 odst. 2 občanského zákoníku).

30. Důvodem pro odvolání daru je tedy nevděčné chování obdarovaného projevující se hrubým porušením dobrých mravů ze zlého úmyslu. Dopustí-li se obdarovaný porušení dobrých mravů vůči osobně dárci blízké, může dárci vzniknout právo odvolat dar, jen odůvodňují-li okolnosti, že tím bylo ublíženo i dárci. Je třeba však vycházet z toho, že právo požadovat vrácení daru vzniká až při porušení dobrých mravů vyšší intenzity nebo porušování soustavné s nižší intenzitou. Pokud se týče zjevných porušení dobrých mravů, lze za toto hodnotit i několik méně intenzivních, avšak setrvalých či opakujících se zásahů v neprospěch dárce ze strany obdarovaného. I méně závažné závadné počínání obdarovaného, je-li soustavné, může nabýt charakteru natolik obtěžujícího, že je lze kvalifikovat jako zjevný rozpor s dobrými mravy (např. opakované verbální útoky, pomluvy, šikanování, poškozování dárcova majetku, opakované neposkytnutí potřebné pomoci, atp.).

31. V daném případě má soud za prokázáno, že žalovaná nepravdivě a hanlivě osočila žalobce, že bil v dětství svého syna [jméno] [celé jméno žalobce]„ praklem“ a že žalovaná nepravdivě a hanlivě označila [jméno] [celé jméno žalobce] jako alkoholika, kriminálníka či agresora a také jej hanlivě napadala jiným označením (za„ hlupáka, idiota, či magora). Soud má tedy závěrem za to, že žalovaná se dopustila hrubě nepřípustného chování vůči dárci i členům jeho rodiny s tím, že toto její chování hrubě porušuje dobré mravy, a to soustavně a po velmi dlouhou dobu (v řádu mnoha měsíců). V případě žalované tedy došlo k mnoha opakujícím se méně intenzivním zásahům v neprospěch dárce i členů jeho rodiny (syna [jméno] [celé jméno žalobce]), dárce rovněž výzvou k vrácení daru ze dne 25. 9. 2018 odstoupil od smlouvy a dle názoru soudu tak byly splněny veškeré podmínky dané v ust. § 2072 a násl. občanského zákoníku. Soud má tedy toto dlouhodobé jednání žalované za jednání zjevně v rozporu s dobrými mravy, a proto žalobě jako důvodné vyhověl.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný proti neúspěšné žalované. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.000 Kč, v odměně advokáta žalobce dle § 7 a § 9 odst. 4, písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v platném znění, a to za 14 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč, dále ve čtrnácti náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, předžalobní výzva k plnění ze dne 25. 9. 2018, vyjádření žalobce ze dne 11. 2. 2019, účast na jednání (dne 6. 5. 2019, 11. 12. 2019 – 2 úkony, 1. 7. 2020, 29. 1. 2021, 18. 6. 2021 – 2 úkony, 14. 7. 2021 a 6. 9. 2021 – 2 úkony) Celkem se včetně DPH ve výši 9.996 Kč jedná o částku 62.596 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

33. Sud nepřiznal úspěšnému žalobci 3 úkony právní služby včetně tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč, neboť v případě doplnění žaloby má být žaloba perfektní již v době doručení úkonu soudu, návrh na doplnění dokazování ze dne 18. 5. 2021 není podáním ve věci samé a porada s klientem nebyla doložena.