38 C 166/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobkyně:Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému:Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 148 072 Kč s příslušenstvím - smluvní pokuta

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 148.072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 148.072 Kč od 9. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17.399 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 9. 8. 2019 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 148.072 Kč s příslušenstvím za porušení povinnosti v souvislosti s užíváním nemovitosti na adrese adresa, neboť žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem této nemovitosti o velikosti podílu 1/8. Na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 6. 2013 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, na základě které vznikl mezi účastníky nájemní vztah k předmětu nájmu, a to k nebytovým prostorám, nacházejícím se v 1. NP a 1. PP nemovitosti, a to konkrétně k obchodním plochám (prodejně), vedlejším plochám, zázemí a parkovací ploše, o celkové výměře 330,41 m2. Nájem byl sjednán na dobo určitou, na dobu 5 let, počínaje dnem 15. 5. 2013. Dne 31. 3. 2016 odeslal žalovaný výpověď nájemní smlouvy bez udání důvodu, tato výpověď však byla rozsudkem adresa ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. spisová značka určena jako neoprávněná. Nájem trval až do 25. 1. 2117, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy. Žalovaný však řádně nehradil žalobkyni nájemné za období červenec 2016 až 25. 1. 2017 a porušil tak své povinnosti, v důsledku čehož se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 148.072 Kč s příslušenstvím, odvozené od čl. IV.4.9 nájemní smlouvy. Žalovaný dosud dluh neuhradil, přestože ho žalobkyně k zaplacení dluhu upomínala.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby, když sice uzavřel se žalobkyní dne 14. 6. 2013 smlouvu o nájmu nebytových prostor k užívání předmětných nebytových prostor, avšak dne 31. 3. 2016 využil svého práva vypovědět nájemní smlouvu bez udání důvodů a nájemní vztah tak skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby, tedy dnem 30. 6. 2016. Žalovaný sám předmětné prostory nijak neužíval, uzavřel dne 6. 10. 2014 podnájemní smlouvu se společností Anonymizováno., IČO: IČO, se sídlem adresa, a to až do 30. 4. 2016, kdy předmětné prostory podnájemník vyklidil a předal žalovanému. Žalovaný nebytové prostory od 1. 7. 2016 neužíval a užívat je mohl zcela tehdejší vlastník. S ohledem na uvedené nenáleží žalobkyni úhrada za užívání předmětných prostor, ani smluvní pokuta či jiné požadované příslušenství.

3. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud vzal svá skutková zjištění, že mezi účastníky v řízení byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 14. 6. 2013, na základě které žalovaný užíval nemovitosti, a to nebytové prostory v 1. NP a 1. PP v domě ve Anonymizováno ulici adresa.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným nájemní smlouvu dne 14. 6. 2013 k užívání nebytových prostor, nacházejících se v 1. NP a 1. PP nemovitosti a to pozemku parc.č. hodnota a stavby na tomto pozemku č.p. Anonymizováno, nacházející se v části obce adresa, obec adresa, o celkové výměře 330,41 m2. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 5 let, počínaje dnem 15. 5. 2013. Nájemné bylo dle čl. IV.4.1 dohodnuto ve výši 200.000 Kč měsíčně, splatné vždy do 10. dne příslušného měsíce (čl. IV.4.2). Dle čl. VIII.8.2 nájemní smlouvy „nájemce není oprávněn přenechat nebytové prostory do podnájmu jakékoliv třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele“. V čl. IX. nájemní smlouvy je ujednání o možnosti ukončení nájemní smlouvy výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou s odkazem na ust. § 9 odst. 2, 3 zákona č. 116/1992 Sb. Dle čl. IX.2 nájemní smlouvy lze ukončit nájemní smlouvu odstoupením od smlouvy. Dle čl. IV.4.9 nájemní smlouvy byla mezi účastníky řízení dohodnuta smluvní pokuta, sjednaná ve výši 0,1% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení v případě prodlení se kteroukoliv splátkou nájemného či jinou platbou nájemce dle čl. IV. této smlouvy 6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota, Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa ze dne 9. 8. 2019 vyplývá, že žalobkyně je spoluvlastníkem nemovitostí, a to podílu id. 1/8 pozemku parc. č. hodnota, o výměře 1040 m2 a stavby stojící na pozemku parc. č. hodnota adresa, č.p. Anonymizováno.

7. Z výpovědi nájemní smlouvy nebytových prostor ze dne 31. 3. 2016, z odmítnutí výpovědi nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2016, dále z rozsudku adresa ze dne 10. 7. 2119, č.j. spisová značka, z rozsudku Anonymizováno ze dne 21. 11. 2019, č.j. spisová značka a z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2021, č.j. spisová značka vyplývá, že výpověď žalovaného ze dne 31. 3. 2016, směřující k ukončení nájmu založeného smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne 14. 6. 2013, není oprávněná. Rozsudek adresa ve spojení s rozsudkem Anonymizováno nabyly právní moci dne 18. 12. 2019, když Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 16. 3. 2021, č.j. spisová značka dovolání žalovaného odmítl.

8. Odstoupením od smlouvy ze dne 25. 1. 2017 žalobkyně a další spolumajitel nemovitosti společnost Anonymizováno., IČO: IČO, se sídlem adresa odstoupili od nájemní smlouvy ze dne 14. 6. 2013 s odkazem na čl. IX.9.2 nájemní smlouvy z důvodu podstatného porušení smlouvy, spočívajícího v prodlení nájemce s úhradou nájemného a vedlejších nákladů po dobu delší než 30 dnů.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2019 je zřejmé, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

10. Z dalších předložených důkazů (email ze dne 23. 2. 2017, výpis z obchodního rejstříku ze dne 21. 1. 2020, či z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 30. 1. 2013) nezjistil soud pro rozhodnutí soudu žádné rozhodné skutečnosti.

11. Žalovaný navrhl k prokázání tvrzení, že nájemní vztah mezi účastníky trval z důvodu podané výpovědi ze dne 31. 3. 2016 jen do 30. 6. 2016 a dále již žalovaný nebytové prostory neužíval, listinné důkazy (franšízová smlouva ze dne 16. 10. 2014, smlouva o podnájmu nebytových prostor ze dne 6. 10. 2014, dodatek o smlouvě o podnájmu nebytových prostor ze dne 7. 10. 2014, předávací protokol ze dne 30. 4. 2016, přípis žalovaného ze dne 28. 1. 2016, reakce tituly před jménem jméno FO ze dne 29. 2. 2016 a dále výslech tituly před jménem jméno FO, výslech jméno FO a výslech jméno FO). Výslech navržených svědků soud nepřipustil ani neprováděl navržené listinné důkazy, neboť považuje tento postup žalovaného za nadbytečný, a to s ohledem na právní názor soudu k užívání prostor a ukončení nájemního vztahu mezi účastníky výpovědí (viz. odstavec 17).

12. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

13. Podle ust. § 2201 OZ nájemní smlouvu se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle ust. § 2217 odst. 1 OZ nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

15. Dle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Po zhodnocení provedených důkazů a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem k ideální 1/8 předmětné nemovitosti – pozemku parc. č. hodnota a stavby na tomto pozemku č.p. Anonymizováno, nacházející se v části obce adresa, obec adresa, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. hodnota, Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu k nájmu nebytových prostor, nacházející se na této nemovitosti. Žalobkyně umožnila žalovanému užívat předmětnou nemovitost a žalovaný se zavázal za užívání nemovitosti hradit nájemné ve výši 200.000 Kč měsíčně k celku.

17. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného, že nájemní vztah mezi účastníky skončil ke dni 30. 6. 2016 a po tomto datu již nemovitost neužíval. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázáno, že výpověď nájemní smlouvy nebytových prostor ze dne 31. 3. 2016 byla shledána na základě rozsudku adresa ze dne 10. 7. 2019, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Anonymizováno dne 21. 11. 2019, č.j. spisová značka jako neoprávněná. Soud, vázán soudním rozhodnutím o oprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy, má za to, že nájemní vztah mezi účastníky tak nebyl řádně ukončen touto výpovědí žalovaného. Nájemní vztah mezi účastníky tedy trval až do platného ukončení nájemní smlouvy odstoupením od smlouvy žalobkyní a dalšího spoluvlastníka ze dne 25. 1. 2017. Pokud tedy žalovaný tvrdil, že k ukončení nájemního vztahu mezi účastníky došlo ke dni 30. 6. 2016, má povinnost toto skutkové tvrzení také prokázat. Žalovaný se však nezúčastnil jednání soudu dne 10. 5. 2022 a nemohl tak být soudem poučen dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání předčasného ukončení nájemního vztahu mezi účastníky. Soud neprováděl žalovaným navržené důkazy, neboť tyto se vztahovaly výlučně k tvrzení, že žalovaný předmětné nebytové prostory v době od 1. 7. 2016 sám neužíval. Soud tyto důkazy neprováděl, neboť i v případě, že by žalovaný prokázal, že nebytové prostory v době od 1. 7. 2016 neužíval, nemá to vliv na rozhodnutí ve věci, když nájem sjednaný mezi účastníky je závazkovým vztahem podřazeným pod ust. § 2201 OZ a žalovaný tak v souladu se zásadou „pacta sunt servanda“ je povinen hradit nájemné až do skončení závazkového vztahu.

18. Žalovaný tedy řádné nájemné za období 1. 7. 2016 až 25. 1. 2017 žalobkyni nehradil. Účastníci si v nájemní smlouvě ze dne 14. 6. 2013 platně sjednali v čl. IV.4.9 smluvní pokutu za prodlení se splátkou nájemného. Žalovaný, který zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil žádné rozhodné skutečnosti ke smluvní pokutě, se ocitl v prodlení se splácením jednotlivého nájemného. Žalobkyni tedy tím, že žalovaný porušil povinnost řádně a včas hradit běžné nájemné, vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to za nezaplacení nájemného za srpen 2016 (0,1% denně z 25.000 Kč od 11. 8. 2016 do 9. 8. 2019) ve výši 27.350 Kč, za období září 2016 (0,1% denně z 25.000 Kč od 11. 9. 2016 do 9. 8. 2019) ve výši 26.575 Kč, za říjen 2016 (0,1% denně z 25.000 Kč od 11. 10. 2016 do 9. 8. 2019) ve výši 25.825 Kč, za listopad 2016 (0,1% denně z 25.000 Kč od 11. 11. 2016 do 9. 8. 2019) ve výši 25.050 Kč, za prosinec 2016 (0,1% denně z 25.000 Kč od 11. 12. 2016 do 9. 8. 2019) ve výši 24.300 Kč a za období od 1. 1. 2017 do 25. 1. 2017 (0,1% denně z 20.161,25 Kč od 11. 1. 2017 do 9. 8. 2019) ve výši 18.971,50 Kč. Celkem tedy žalobkyni náleží smluvní pokuta ve výši 148.072 Kč. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný a soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného uhradit dlužnou částku. Úrok z prodlení vychází z ust. 1970 OZ za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7.404 Kč (uhrazeným v řízení pod sp.zn. spisová značka), odměnou právního zástupce žalobkyně dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za čtyři úkony právní služby po 7.060 Kč, dále za čtyři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba a účast u jednání soudu dne 5. 8. 2020 (v řízení pod sp.zn. spisová značka). Dále žalobkyni náleží DPH z těchto částek ve výši 6.182,40 Kč. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43.026 Kč po zaokrouhlení, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).