Městský soud v Brně · Rozsudek

38 C 169/2023

č. j. 38 C 169/2023-71

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-14 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2025:38.C.169.2023.1

Citované zákony (12)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Ivem Kadrmasem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Anonymizováno advokátem se sídlem adresa o zaplacení částky 179 192,05 Kč s příslušenstvím - nájemné

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 179.192,05 Kč s úrokem z prodlení:- ve výši 15% ročně z částky 60.000 Kč od 21. 3. 2023 do zaplacení,- ve výši 15% ročně z částky 60.000 Kč od 15. 4. 2023 do zaplacení,- ve výši 15% ročně z částky 59.192,05 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 60.000 Kč od 21. 3. 2023 do 14. 4. 2023 a z částky 59.192,05 Kč od 21. 3. 2023 do 15. 5. 2023, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.268 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek za odvolání ve výši 8.960 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 19. 7. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 179.192,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 30. 6. 2019 nájemní smlouvu, na základě které žalobce žalovanému přenechal k užívání nebytové prostory a pozemky v provozně výrobního areálu v , adresa, za účelem výkonu podnikatelské činnosti nájemce – provozování autoservisu a pneuservisu. Nájemní vztah byl ukončen ke dni 10. 2. 2023, ke dni 20. 2. 2023 byl předmět nájmu vyklizen a předán a dne 23. 2. 2023 obě strany podepsaly uznání dluhu a dohodu o způsobu úhrady dlužné částky, dle které se žalovaný zavázal svůj dluh z nájemní smlouvy zaplatit ve třech splátkách po 60.000 Kč, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný neuhradil ani první splátku a dluh ve výši 179.192,05 Kč se stal splatným dne 20. 3. 2023. Žalovaný dosud na dluh ničeho neuhradil, přestože žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že uznání dluhu bylo žalovaným podepsáno v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, neboť žalobce zadržoval žalovanému majetek, konkrétně osobní automobily zákazníků v provozovně žalovaného. Bez podpisu uznání dluhu odmítl žalobce žalovanému majetek vydat. Dohoda o započtení vzájemných pohledávek ze dne 20. 2. 2023 byla žalovaným podepsána také v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, když žalobce zadržoval žalovanému majetek, a to veškeré vybavení autoservisu, včetně vozidel zákazníků zaparkovaných v prostoru dílny a bez podpisu dohody žalobce odmítl žalovanému majetek vydat.

3. Žalobce k podání žalovaného uvedl, že žalobce sice uplatnil zadržovací právo ke všem movitým věcem nacházejících se v pronajatých prostorách již dne 14. 2. 2023, po uplatnění zadržovacího práva téhož dne žalovaný uhradil žalobci částku 106.002,47 Kč k dluhu ve výši 291.002,47 Kč a v návaznosti na tuto úhradu žalobce upustil od dalšího uplatnění zadržovacího práva, ačkoliv dluh vyrovnán zcela nebyl. Nájemní smlouva byla ukončena již 10. 2. 2023 a žalovaný jako nájemce v době uplatnění zadržovacího práva užíval pronajaté prostory neoprávněně, po vyklizení pronajatých prostor žalovaným již žádné další zadržovací právo uplatněno nebylo. Uznání dluhu bylo uzavřeno dne 23. 2. 2023, jednalo se o standardní jednání dvou obchodně-právních subjektů a k žádnému nátlaku na žalovaného nedošlo, obdobně v případě uzavření dohody o započtení vzájemných pohledávek ze dne 20. 2. 2023.

4. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2023, č.j. 38 C 169/2023-20 soud vydal rozsudek pro zmeškání, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 179.192,05 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě odvolání žalovaného rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 7. 2025, č.j. 28 Co 94/2024-62 tak, že změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává.

5. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva ze dne 30. 9. 2019, na základě které žalovaný užíval nemovitosti, a to nebytové prostory a pozemky v provozovně výrobního areálu v , adresa, , za účelem výkonu podnikatelské činnosti nájemce – provozování autoservisu a pneuservisu. K vyklizení nemovitostí došlo dne 20. 2. 2023.

6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu nájemní č. , Anonymizováno, s přílohou č. , hodnota, ze dne 4. 6. 2018 a s přílohami 2 a 3 ze dne 30. 6. 2019, dle které měl žalovaný coby nájemce právo užívat nebytové prostory, nacházející se v 1. NP a v 2. NP nemovitosti, a to pozemku parc. č. , hodnota, a stavby na tomto pozemku bez č. p./č. ev. a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , dále k užívání části venkovní plochy pozemku parc. č. , Anonymizováno, , nacházející se v katastrálním území , katastrální území, , obec , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), za účelem provozování autoservisu a pneuservisu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počínaje dnem 1. 7. 2019. Nájemné bylo dle čl. IV.4.1 smlouvy dohodnuto ve výši 47.045 Kč + DPH měsíčně, splatné bylo dle čl. IV.4.2 smlouvy vždy do 15. dne příslušného měsíce (příloha č. , hodnota, – splátkový kalendář). Dle dodatku č. , hodnota, ze dne 31. 10. 2019 nájemní smlouvy se účastníci řízení dohodli na rozšíření předmětu pronájmu o část pozemku parc. č. , Anonymizováno, a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o celkové výměře 350 m2, a to od 1. 11. 2019, za nájemné ve výši 49.961 Kč + DPH. Dle dodatku č. , hodnota, ze dne 3. 8. 2021 se účastníci řízení dohodli na rozšíření předmětu o část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 137,5 m2, od 1. 8. 2021, za nájemné ve výši 54.722 Kč + DPH.Z předávacího protokolu ze dne 20. 2. 2023 vyplývá, že žalobce ukončil nájemní vztah výpovědí ke dni 10. 2. 2023 s termínem vyklizení a předání 20. 2. 2023, žalovaný předal žalobci klíče od předávaných prostor.Z uznání dluhu a dohody o způsobu úhrady dlužné částky ze dne 23. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný uznal dluh na nájemném a za úhrady za služby ve výši 23.349,29 Kč, vzniklý na základě faktury č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2023, splatné téhož dne s tím, že ke dni podpisu dohody obdržel od žalobce faktury za vyúčtování nájemného a služeb s nájmem za leden 2023 a únor 2023 před splatností v celkové výši 155.842,76 Kč a zavázal se dluh v celkové výši 179.192,05 Kč žalobci zaplatit v měsíčních splátkách tak, že částku 60.000 Kč uhradí do 15. 3. 2023, částku 60.000 Kč uhradí do 14. 4. 2023 a částku 59.192,05 Kč uhradí do 15. 5. 2023. Součástí dohody je v čl. V. závěrečné ustanovení, dle kterého účastníci si dohodu přečetli, s obsahem souhlasí s tím, že byla uzavřena řádně, srozumitelně a nikoliv v tísni.Z okamžité výpovědi nájemní smlouvy ze dne 10. 2. 2023 vyplývá, že z důvodu dluhu na nájemném za měsíce prosinec 2022 a leden 2023 a úhrady služby související s nájmem za měsíce listopad 2022 a prosinec 2022 žalobce okamžitě vypověděl nájemní smlouvu s tím, že prostor je nutné vyklidit a předat žalobci do tří kalendářních dnů od doručení výpovědi. Na listině je poznámka, že 10. 2. 2023 v 12:30 hodin nájemník výpověď odmítl převzít.Z uznání závazku ze dne 20. 2. 2023 je zřejmé, že žalovaný uznal závazek co do důvodu a výše, a to za úhradu nájemného za leden 2023 a únor 2023 a za úhradu za služby související s nájmem za listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023 a únor 2023.Z dohody o započtení vzájemných pohledávek ze dne 20. 2. 2023 soud zjistil, že účastníci řízení si započetli vzájemné pohledávky ve výši 185.000 Kč, a to pohledávky žalobce splatné 2. 1. 2023, 15. 1. 2023 a 1. 2. 2023 oproti kauci ve výši 185.000 Kč.Z předžalobní výzvy ze dne 18. 5. 2023 včetně doručenky ze dne 19. 5. 2023 je zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, výzva byla žalovanému doručena dne 29. 5. 2023.

7. Žalovaný navrhl k prokázání tvrzení, že dohodu o uznání dluhu a o splátkách uzavřel v tísni, výpověď svědka , jméno FO, . Soud výslech navrženého svědka nepřipustil, neboť považuje tvrzení žalovaného o uzavření právního jednání v tísni za nelogické vzhledem k časové ose jednotlivých právních jednání účastníků a s ohledem na již provedené dokazování za nadbytečné.

8. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) nájemní smlouvu se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle ust. § 2217 odst. 1 OZ nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

10. Podle ust. § 2234 OZ pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.

11. Podle ust. § 2313 OZ vyklidí-li nájemce prostor sloužící k podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek.

12. Podle ust. § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Podle ust. § 1982 odst. 1, 2 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

14. Podle ust. § 1395 odst. 1, 2 OZ kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh,a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, neboc) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

15. Po zhodnocení provedených důkazů a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je vlastníkem nemovitostí, a jako takový uzavřel nájemní smlouvu k nájmu nebytových prostor, nacházející se na této nemovitosti, s žalovaným. Žalobce umožnil žalovanému užívat předmětné nemovitosti a žalovaný se zavázal za užívání nemovitostí hradit nájemné, počínaje srpnem 2021 dohodnuté ve výši 54.722 Kč + DPH. Nájemné bylo dle čl. IV.4.2 smlouvy splatné vždy do 15. dne příslušného měsíce. Žalovaný však nájemné řádně neplatil, a proto žalobce ukončil nájemní vztah dne 10. 2. 2023 výpovědí, když žalovaný žalobci dlužil na nájemném za měsíce prosinec 2022 a leden 2023 a také úhrady služby související s nájmem za měsíce listopad 2022 a prosinec 2022, přičemž tyto dílčí dluhy byly splatné vždy k 15. dni v měsíci (např. nájemné za leden 2023 bylo splatné 15. 1. 2023). Dle uznání dluhu ze dne 20. 2. 2023 žalovaný dlužil na nájemném a službách žalobci celkem částku 185.000 Kč, kterou si účastníci vzájemně započetli v dohodě o započtení vzájemných pohledávek ze dne 20. 2. 2023, v souladu s ust. § 1982 odst. 1, 2 OZ. Žalovaný ke dni 20. 2. 2023 předmět nájmu vyklidil, dne 20. 2. 2023 a dne 23. 2. 2023 obě strany podepsaly uznání dluhu a dohodu o způsobu úhrady dlužné částky, dle které se žalovaný zavázal svůj dluh z nájemní smlouvy zaplatit, a to ve třech splátkách po 60.000 Kč, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný neuhradil ani první splátku a dluh ve výši 179.192,05 Kč se stal splatným, a to v dílčích plněních, v souladu s dohodou ze dne 23. 2. 2023. Žalovaný je tak v prodlení s částku 60.000 Kč od 16. 3. 2023, s částkou 60.000 Kč od 15. 4. 2023 a s částkou 59.192,05 Kč od 16. 5. 2023. Soud, vázán žalobním návrhem, zavázal žalovaného k úhradě částky 60.000 Kč od 21. 3. 2023.

16. Soud má tak za to, že podaná žaloba je z převážné části opodstatněná, a proto soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného zaplatit předmětnou dlužnou částku žalobci, a to včetně nároku na zaplacení příslušenství. Příslušenství je představováno úroky z prodlení, a to z platby každé jednotlivé splátky nájemného a služeb. Úroky z prodlení vychází z ust. 1970 OZ za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Ve zbytku příslušenství byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

18. Pokud se týká procesní obrany žalovaného, nemá ji soud za důvodnou. Žalovaný dlužil žalobci na nájemném za měsíce prosinec 2022 a leden 2023 a také úhrady služby související s nájmem za měsíce listopad 2022 a prosinec 2022, přičemž tyto všechny dílčí dluhy byly k 15. 1. 2023 již splatné. Pokud tedy žalobce využil svého práva zadržet movité věci, které měl nájemce umístěné na předmětných nemovitostech na úhradu své pohledávky vůči nájemci, postupoval dle názoru soudu v souladu s ust. § 2234 OZ i dle § 1395 odst. 1 OZ, neboť pohledávka žalobce za žalovaným byla již splatná.

19. Zadržovací právo lze uplatnit i vůči věcem, které nejsou ve vlastnictví nájemce, pokud se nacházejí na nebo v předmětu nájmu a pokud je pronajímatel zadržel v dobré víře ohledně vlastnického práva nájemce (srov. komentář k § 2234, bod 5, Občanský zákoník, 2. vydání, 3. aktualizace, 2024, V. Mlynář, BeckOnline).

20. Pokud se žalovaný brání, že uzavřel dohodu o uznání dluhu a také o započtení vzájemných pohledávek ze dne 20. 2. 2023 v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, když žalobce zadržoval žalovanému majetek (vybavení autoservisu, zaparkovaná vozidla), postupoval žalobce oprávněně. Skutečnost, že žalobce využil svého práva zadržet movité věci, které měl nájemce umístěné na předmětných nemovitostech, nečiní tato právní jednání za neplatná.Kromě uvedeného se obrana žalovaného jeví soudu nelogická za situace, že nájemní vztah mezi účastníky byl ukončen výpovědí dne 10. 2. 2023, k vyklizení nebytových prostor došlo již dne 20. 2. 2023 a k dohodě o uznání dluhu a o způsobu úhrady dlužné částky došlo dne 23. 2. 2023, tedy až po ukončení závazku mezi účastníky a po vyklizení nebytových prostor. Pokud byl nebytový prostor vyklizen, nemohl žalobce žádným způsobem dne 20. 2. 2023 ani 23. 2. 2023 jednáním, které by bylo v rozporu se zákonem, působit nezákonným způsobem na vůli žalovaného.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl ve věci neúspěšný v části nepatrné a má tak právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši celkem 9.268 Kč. Náklady řízení jsou představovány:- soudním poplatkem ve výši 7.168 Kč,- částkou 2.100 Kč za 6 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – sepsání žaloby, vyjádření ze dne 1. 11. 2023, vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 28. 5. 2024, účast na jednání soudu dne 14. 12. 2023, 22. 7. 2025 (u Krajského soudu v Brně), 14. 10. 2025.Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

22. Žalovaný podal odvolání proti rozsudku pro zmeškání. Výše soudního poplatku byla stanovena dle pol. 22 Sazebníku soudních poplatků. V souladu s ust. § 7 odst. 1 věta druhá zák. o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

23. O odměně opatrovníka žalovaného soud rozhodne samostatným usnesením.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.