38 C 176/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Věry Kadlecové a Bc. Viktorie Malé ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Žaloba, podle které se žalobce domáhá určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 22. 7. 2021, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 22. 9. 2021 se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době ze dne 22. 7. 2021. Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 18. 5. 2021 na pozici referent veřejných zakázek se sjednaným dnem nástupu 25. 5. 2021, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, se zkušební dobou šest měsíců. Dne 22. 7. 2021 bylo žalobci oznámeno ukončení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodů, s čímž žalobce nesouhlasil a trvá na dalším zaměstnávání ze strany zaměstnavatele. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je v rozporu s dobrými mravy a tedy absolutně neplatné, vzhledem ke statutu oznamovatele (tzv. whistelblower). Podle směrnice Evropského parlamentu Rady EU 2019/1937, když žalobce před skončením pracovního poměru učinil oznámení o porušování práva Unie postupem dle Směrnice o nekorektním jednání a podezřelých praktikách dne 22. 7. 2021. Téhož dne žalovaná žalobci oznámila ukončení pracovního poměru, které zaměstnanci žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, žalobci předložili v jeho kanceláři, což však žalobce odmítl a v součinnosti s vedoucí personálního oddělení podal další stížnost v kanceláři předsedy. Skutečným důvodem pro skončení pracovního poměru tedy byla zlá vůle zmíněných dvou zaměstnanců žalované po stížnosti žalobce na diskriminaci. Skončení pracovního poměru a reakce žalované je v rozporu se zásadami obecné slušnosti a etickým kodexem žalované, diskriminace je žalobcem spatřována v odlišném politickém nebo jiném smýšlení žalobce, a to v konstruktivních výtkách, směřujících na činnost úřadu, spočívající v odborné kvalifikaci žalobce a v jeho znalostech, což mohlo být důvodem pro odlišné zacházení se žalobcem a jinými zaměstnanci. Žalobce není nikde politicky aktivně činný. Ukončení pracovního poměru nevykazuje doručení kvalifikovaným způsobem, když zaslání kopie písemného vyhotovení bez konverze do datové schránky nelze považovat za doručenou, podpis zástupce žalované také není platný. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebylo učiněno určitě a srozumitelně, odporuje zákonu nebo jej obchází.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že postup žalované vůči žalobci nebyl ani diskriminační, ani v něm nelze shledávat nerovné zacházení. Žalobci vznikl pracovní poměr na dobu určitou dne 25. 5. 2021, v pracovní smlouvě byla stanovena zkušební doba v délce šesti měsíců. Dne 22. 7. 2021 bylo žalobci osobně doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni 22. 7. 2021. Žalobce odmítl podepsat převzetí uvedeného dokumentu a platí tak, že písemnost se považuje za doručenou také tehdy, když zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne dle § 334 odst. 3 zákoníku práce. Žalobci bylo zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručováno na pracovišti žalované, žalobce za přítomnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí personálního oddělení a , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitelky kanceláře , Anonymizováno, odmítl podepsat převzetí tohoto dokumentu. Sám žalobce na ústním jednání požádal o zaslání písemnosti zrušení pracovního poměru do datové schránky. Toto právní jednání bylo učiněno v písemné formě a byl pod něj připojen podpis předsedy , Anonymizováno, , který jej dne 22. 7. 2021 podepsal. Není pravdou, že předseda , Anonymizováno, (dál jen „úřad“) čerpal řádnou dovolenou, byl přítomen na úřadu. Žalobce byl ze strany nadřízené vedoucí upozorňován na nedostatky ve své práci, které se vyskytovaly opakovaně, když žalobce neplnil zadané úkoly a vytýkané chyby opakoval i ve zcela jednoduchých věcech. Žalobce některé úkony či pokyny, týkající se zavedených a užívaných pracovních postupů na , Anonymizováno, vnímal jako nadbytečné a polemizoval s nimi a měl potíže s jejich provedením, žalobce měl na pracovní postupy jiný pohled, nevhodným a promptním způsobem se dožadoval řešení jednáním s dalšími nadřízenými zaměstnanci. Žalobce měl ze strany úřadu vytvořeny vhodné podmínky pro plnění pracovních úkolů a byly mu přidělovány pracovní úkoly zcela přiměřené sjednanému druhu práce a tudíž splnitelné, žalobce se však v průběhu zkušební doby nijak nezlepšoval a přístup žalobce byl posuzován až jako konfliktní, arogantní, s prudšími reakcemi a bez schopnosti sebereflexe jako aspektu profesionality zaměstnance ve veřejné správě. S ohledem na toto jednání žalobce, kvalitu práce a jeho přístup k práci nadřízená vedoucí žalobce naznala, že další pokračování pracovního poměru na úřadu je za takové situace nemyslitelné a nenaplňující očekávání, které žalovaná do žalobce vkládala. Nadřízená vedoucí průběžně informovala svého nadřízeného , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitele , Anonymizováno, , o jednání žalobce a také o tom byla zpravena , tituly před jménem, , jméno FO, , místopředsedkyně , Anonymizováno, . Žádost o učinění dalších kroků vedoucích ke skončení pracovního poměru žalobce u žalované byla adresována dne 21. 7. 2021 místopředsedkyní , Anonymizováno, a vzhledem k její nepřítomnosti na pracovišti byly úkony směřující k ukončení pracovního poměru žalobce učiněny následující den, tedy dne 22. 7. 2021. V souvislosti s nařčením žalobce k diskriminačnímu jednání bylo provedeno šetření interním auditorem, který zjistil, že nadřízená vedoucí nezacházela se žalobcem méně příznivě, než zachází s jinými svými podřízenými zaměstnanci ve stejné či srovnatelné situaci. Nadřízená vedoucí přistupovala k připomínkám žalobce neutrálně, věcně a profesionálně a z její strany nebyl jakýkoliv náznak pro závěr, že by dělala rozdíl mezi svými podřízenými zaměstnanci. Jejím cílem bylo, aby se žalobce zapracoval tak, aby byl schopen se podílet na plnění pracovních úkolů, jak je od něj očekáváno. Dle žalované nebyl její postup vůči žalobci ani diskriminační, ani v něm nelze shledávat nerovné zacházení, když za nerovné zacházení nelze označit postup vedoucího zaměstnance vůči svým podřízeným při vykonávání svého základního úkolu – kontroly zaměstnance.

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o existenci předmětného pracovního poměru mezi účastníky uzavřením pracovní smlouvy ze dne 18. 5. 2021 s nástupem do práce dne 25. 5.2021, uzavřené na dobu určitou, se zkušební dobou šesti měsíců.

4. Z předložených listinných důkazů, a to ze zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 22. 7. 2021, ze záznamu o ústním jednání ze dne 22. 7. 2021 včetně podacího razítka žalované, z výzvy k plnění ze dne 14. 9. 2021, z identifikátoru ze dne 15. 9. 2021, ze záznamu z ústního jednání ze dne 22. 7. 2021 bez podacího razítka, z inzerce žalované ze dne 2. 8. 2021, z písemné zprávy o průběhu a výsledcích šetření stížnosti ze dne 20. 8. 2021, z vyjádření žalobce ze dne 1. 9. 2021, z interního sdělení ze dne 16. 12. 2021, 19. 9. 2021, 27. 7. 2021, z emailové komunikace žalobce ze dne 21. 7. 2021 a ze dne 22. 7. 2021 a z evidence docházky , tituly před jménem, , jméno FO, za červenec 2021 soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobce dne 22. 7. 2021 odmítl převzít zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 22. 7. 2021, doručené žalobci na pracovišti, jak vyplývá ze zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne 22. 7. 2021 a ze záznamu o ústním jednání ze dne 22. 7. 2021 a z tvrzení žalovaného na jednání dne 13. 9. 2022. Žalovaná oznámila žalobci zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni 22. 7. 2021 a současně vyzvala žalobce k témuž dni k předání veškerého pracovního vybavení, programů či záznamů, toto právní jednání je opatřeno podpisem předsedy úřadu.

6. Ze záznamu z ústního jednání ze dne 22. 7. 2021 bez podacího razítka vyplývá, že dne 20. 7. 2021 mělo dojít k ústnímu incidentu mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, , ústní jednání vedeno u , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí personálního oddělení. Konflikt spočíval v přehnaném vyčítání, a že se , tituly před jménem, , jméno FO, tzv. „vozila“ po žalobci.

7. Ze záznamu o ústním jednání ze dne 22. 7. 2021 včetně podacího razítka žalované je zřejmé, že u jednání před , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitelkou , Anonymizováno, , byly řešeny dvě stížnosti žalobce, a to konfliktní jednání ze dne 20. 7. 2021 a stížnost žalobce vůči pokynu , tituly před jménem, , jméno FO, , vrchního rady v , Anonymizováno, . Žalobce požádal o prošetření obou stížností a při tomto jednání byl vůči žalobci učiněn pokus o doručení ukončení pracovního poměru ve zkušební době, které si žalobce odmítl převzít a požádal, aby mu toto právní jednání bylo doručeno do jeho datové schránky.

8. Z písemné zprávy o průběhu a výsledcích šetření stížnosti ze dne 20. 8. 2021 je zřejmé, že interní auditor , tituly před jménem, , jméno FO, prošetřil obě stížnosti žalobce ze dne 22. 7. 2021, když v případě stížnosti k incidentu ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, nezjistil žádné průkazné pochybení ve vztahu k žalobci a ve vztahu k stížnosti na pokyn , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla zjištěna snaha o manipulaci se spisem ani porušení správního a spisového řádu.

9. Žalobce ve vyjádření ze dne 1. 9. 2021 reagoval na písemnou zprávu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 8. 2021 a požádal o pokračování v šetření k oběma stížnostem a upozornil na nepřiměřené jednání , tituly před jménem, , jméno FO, , které lze kvalifikovat i jako zneužití postavení nadřízeného vzhledem k neslušné formě jejího chování. , tituly před jménem, , jméno FO, nereagovala na poznámky či náměty žalobce ohledně správnosti postupu a odváděla pozornost k věcem marginálním. Upozornil na pokyn , tituly před jménem, , jméno FO, , který se příčil pravidlům spisové služby a byl proti zásadám správního řádu, když , tituly před jménem, , jméno FO, spolu s , tituly před jménem, , jméno FO, se angažovali ve „vyhazovu“ žalobce.

10. Výzvou k plnění ze dne 14. 9. 2021 (včetně identifikátoru ze dne 15. 9. 2021) žalobce trval na dalším zaměstnávání.

11. Z interního sdělení ze dne 16. 12. 2021, 19. 9. 2021 a 27. 7. 2021, z emailové komunikace žalobce ze dne 21. 7. 2021 a ze dne 22. 7. 2021 a z evidence docházky , tituly před jménem, , jméno FO, za červenec 2021 vyplývá, že , tituly před jménem, , jméno FO, dle interního sdělení ze dne 27. 7. 2021 reagoval na jednání žalobce, který jej vyzýval k nenabádání k manipulacím tak, že nabídl žalobci dne 21. 7. 2021 telefonicky setkání k vysvětlení vzniklé situace, na což žalobce reagoval agresivním a arogantním způsobem, na což již , tituly před jménem, , jméno FO, nereagoval. Žalobce požadoval, aby za ním , tituly před jménem, , jméno FO, okamžitě přišel do kanceláře a pokud tak neučiní, bude si stěžovat u předsedy úřadu.

12. Z interního sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 9. 2021 vyplývá, že žalobce přes pokyn , tituly před jménem, , jméno FO, nevypracoval příslušný dokument a nemá vůbec přehled o přidělených případech, jak zjistila u osobního jednání se žalobcem dne 7. 7. 2021. Žalobce v několika případech ignoroval pokyny a požadavky na zpracování či úpravy konkrétního dokumentu a namísto toho uvedl, že s pokynem nesouhlasí a neprovede jej, když v některých případech navrhoval vlastní řešení, která však nebyla v souladu se zavedenou praxí úřadu a v některých případech ani s právními předpisy. Žalobce reagoval na zjištěné nedostatky vždy podrážděně až arogantně a plnil pracovní úkoly v nedostatečné kvalitě. Toto jednání žalobce je popisováno v emailové komunikaci žalobce ze dne 21. 7. 2021 a 22. 7. 2021.

13. Z evidence docházky , tituly před jménem, , jméno FO, za červenec 2021 vyplývá, že , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, se nacházel dne 22. 7. 2021 na pracovišti úřadu.

14. Z inzerce žalované ze dne 2. 8. 2021 soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.

15. Soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neprovedl dokazování dalšími důkazními prostředky navrženými žalobcem (žádost o zpřístupnění informačních zdrojů ze dne 1. 6. 2022, 24. 6. 2022, 21. 7. 2022, žádost o nahlížení do spisu ze dne 4. 8. 2022, opakovaná žádost o nahlížení do spisu ze dne 22. 8. 2022 či přípis žalované ze dne 7. 6. 2022, 11. 7. 2022, 26. 7. 2022, 18. 8. 2022 a 26. 8. 2022, fotografie spisu v počtu 7 ks) a to k tvrzení žalobce, že žádal o zpřístupnění do služebního emailu a do osobního spisu zaměstnance, což mu žalovaná neumožnila, resp. v případě nahlížení do osobního spisu umožnila jen zčásti. Uvedené tvrzení a jeho prokázání nemá dle názoru soudu bez bližší konkretizace žádný vztah k řízení.

16. Soud rovněž neprovedl dokazování účastnickým výslechem žalobce, neboť důkaz měl prokázat tvrzení k okamžiku doručení zrušení pracovního poměru ve zkušební době žalobci, když tuto skutečnost má soud za prokázánu z jiných důkazních prostředků (srov. odst. 29).

17. Soud také v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neprovedl dokazování dalšími důkazními prostředky navrženými žalobcem (vyžádání si emailové komunikace mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, a mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, od uzavření pracovního poměru žalobce až do jeho ukončení, spis žalované sp. zn. , Anonymizováno, , svědecká výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, ) a to vzhledem k právnímu názoru soudu k tvrzené diskriminaci žalobce.

18. Soud rovněž neprováděl další důkazní prostředky navržené žalovanou (emailová komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a emailová komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 21. 7. 2021 a 22. 7. 2021, protokol dle obsahu textu ze dne 2. 8. 2022, interní sdělení ze dne 17. 9. 2021, písemná zpráva o průběhu a výsledcích šetření stížnosti ze dne 20. 8. 2021 a 25. 10. 2021, protokol ze dne 2. 8. 2022), a to k tvrzení, že žalovaná nejednala ve vztahu k žalobci diskriminačně z důvodu jeho politického smyšlení, a to vzhledem k nadbytečnosti (prokázáno jinými důkazními prostředky) a také vzhledem k právnímu názoru soudu.

19. Soud posoudil provedené důkazní prostředky z hlediska věrohodnosti, pravdivosti, pravosti a správnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilými prostředky pro rozhodnutí o meritu věci. Pokud žalobce namítal věcnou nesprávnost v evidenci docházky , tituly před jménem, , jméno FO, za červenec 2021, nebylo znevěrohodnění tohoto důkazu podpořeno žalobcem konkrétním tvrzením (bylo jen tvrzeno, že žalobci bylo sděleno, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl dne 22. 7. 2022 na dovolené) a k tomu podpořeným důkazním prostředkem. V tom případě tedy neměl soud pochybnost o věcné správnosti tohoto důkazu.

20. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce, neboť se jedná o vztah vznikající při výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle § 1 zák. č. 262/2006 Sb., kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni učinění právního jednání, jehož platnost je předmětem tohoto řízení, tedy ke dni 22. 7. 2021.

21. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

22. Podle § 66 odst. 1 a 2 zákoníku práce zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

23. Podle ust. § 334 odst. 1, 2 zákoníku práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti.

24. Podle ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

25. Podle ust. § 335a zákoníku práce prostřednictvím datové schránky může zaměstnavatel písemnost doručit jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

26. Podle ust. § 1a odst. 1 písm. e) zákoníku práce smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

27. Podle ust. § 16 odst. 2 zákoníku práce v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.

28. Podle ust. § 17 zákoníku práce právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.

29. Na základě zjištěného skutkového stavu a výše uvedených zákonných ustanovení učinil soud toto právní hodnocení:Žaloba byla podána dne 22. 9. 2021. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se dostalo do sféry žalobce dne 22. 7. 2021.Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se dostalo do sféry žalobce dne 22. 7. 2021 tím, že žalobce odmítnul toto právní jednání žalovaného převzít. Skutečnost, že žalobci bylo předmětné zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne 22. 7. 2021 předáno, má soud za prokázáno ze shodného tvrzení účastníků řízení, dle kterého žalobce téhož dne odmítl na svém pracovišti převzít uvedené právní jednání a rovněž tak to má soud za prokázáno ze záznamu o ústním jednání ze dne 22. 7. 2021 včetně podacího razítka žalované. Soud tak nepřisvědčil tvrzení žalobce, že mu zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebylo předáno, když v souladu s ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce byla písemnost považována za doručenou jejím odmítnutím.

30. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že v souladu s ust. § 335a zákoníku práce lze zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit zaměstnanci i prostřednictvím datové schránky, a to v případě, že s tímto způsobem zaměstnanec vyslovil písemný souhlas. Vzhledem k právní fikci doručení odmítnutím převzetí právního jednání ze dne 22. 7. 2021 se soud již nezabýval skutečností, zda žalobce projevil souhlas s doručením tohoto právního jednání prostřednictvím datové schránky písemnou formou, když toto tvrzení a prokazování tohoto tvrzení žalobce má soud již za nadbytečné.

31. Žaloba tak byla podána před uplynutím prekluzivní dvouměsíční lhůty dle ust. § 72 zákoníku práce.

32. Další otázkou ve sporu je, zda předmětné zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo podáno osobou oprávněnou jednat za žalovaného. Obecně za žalovanou jedná předseda úřadu či ve vztahu k zaměstnancům vždy přímý nadřízený zaměstnance. V daném případě má soud z evidence docházky , tituly před jménem, , jméno FO, za červenec 2021 za prokázáno, že , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, byl ke dni 22. 7. 2021 přítomen na pracovišti úřadu a mohl a byl schopen tak podepsat právní jednání, které bylo žalobci doručeno dne 22. 7. 2021. Soud má tedy za prokázáno, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo vyhotoveno a podáno osobou oprávněnou jednat za žalovaného.

33. Soud se tedy zabýval důvodností zrušení pracovního poměru ve zkušební době, tedy zda toto právní jednání splňuje náležitosti či předpoklady dle § 66 zákoníku práce. Podle soudní praxe (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1755/2016 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 504/2021) je zkušební doba jedním z významných institutů pracovního práva, který dává možnost jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci náležitě zvážit a posoudit, zda mají zájem na dalším trvání pracovního poměru. Smyslem (účelem) sjednání zkušební doby je, aby si účastníci pracovního poměru až do jejího uplynutí prakticky ověřili („vyzkoušeli“), zda jejich pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něho vstupovali, tedy zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce, a na druhé straně, zda zaměstnanci vyhovuje druh práce, místo výkonu práce, mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky. Během zkušební doby mohou oba účastníci pracovního poměru kdykoliv (z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu) zrušit pracovní poměr podle ust. § 66 zákoníku práce, jakmile zjistí, že neodpovídá jejich očekávání.

34. Podstatnou náležitostí zrušení pracovního poměru ve zkušební době je projev vůle jedné z jeho stran, z něhož je nepochybné, že se jím sleduje (okamžité) skončení pracovního poměru z důvodu sjednání zkušební doby a ve zkušební době. Při zrušení pracovního poměru ve zkušební době pracovní poměr skončí dnem, který zaměstnavatel nebo zaměstnanec označil ve svém zrušovacím projevu; za den skončení pracovního poměru mohou určit nejdříve den, v němž bude druhé straně řádně doručen zrušovací projev, a nejpozději den, kterým uplyne zkušební doba. Není-li ve zrušovacím projevu den rozvázání pracovního poměru uveden, zaniká pracovní poměr dnem, v němž byl druhé straně řádně doručen zrušovací projev; je-li v něm jako den skončení pracovního poměru určen den, který následuje po uplynutí zkušební doby, skončí pracovní poměr posledním dnem zkušební doby (srov. rozh. Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 11/94, uveřejněný v Právních rozhledech č. 10/95).

35. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2195/2008) zrušení pracovního poměru ve zkušební době je třeba také poměřovat z hlediska pravidel zákazu diskriminace.

36. Soudní judikatura (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn 21 Cdo 230/2015) dovodila, že pokud se zaměstnanec domáhá některého z nároků, má v občanském soudním řízení procesní povinnost jednak tvrdit [§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], že určitým jednáním zaměstnavatele byl (je nebo bude) ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci (uchazeči) znevýhodněn (samozřejmě včetně údaje o tom, v čem konkrétně jeho znevýhodnění spočívá) a k tomu kumulativně - že pohnutkou (motivem) takového jednání zaměstnavatele je některý ze stanovených diskriminačních důvodů; dále je nutné, aby navrhnul důkazy k jejímu prokázání.

37. Jinými slovy řečeno, pokud zaměstnanec tvrdí, že ze strany zaměstnavatele došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, nelze toto vykládat tak, že by se přesunutí důkazní povinnosti na druhého účastníka (zaměstnavatele) týkalo celého tvrzení účastníka o jeho diskriminaci, tedy že by zaměstnanci stačilo pouze skutkově tvrdit, že došlo k závadnému (diskriminačnímu) jednání zaměstnavatele a že na zaměstnavateli by bylo prokázat, že k takovému jednání nedošlo.Zaměstnanec musí v občanském soudním řízení nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno závadným (znevýhodňujícím) způsobem; neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Usnadnění důkazní situace ve prospěch zaměstnance se v ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) o.s.ř. projevuje pouze v tom, že stačí, aby zaměstnanec tvrdil, že toto závadné jednání (bude-li toto jednání spočívající v konkrétních skutkových okolnostech z jeho strany prokázáno) bylo motivováno některým ze zákonem stanovených diskriminačních důvodů, aniž by byl dále povinen tuto motivaci prokázat, neboť ta se předpokládá, ovšem je vyvratitelná, prokáže-li se v řízení opak (srov. právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 7. 2012 sp. zn. 21 Cdo 572/2011).

38. V daném případě žalobce tvrdil, že diskriminační jednání žalované je spatřováno v tom, že žalovaná jednala jinak se žalobcem než s ostatními zaměstnanci, resp. v odlišném politickém nebo jiném smýšlení žalobce, a to v konstruktivních výtkách, směřujících na činnost úřadu, spočívající v odborné kvalifikaci žalobce a v jeho znalostech. Žalobce současně tvrdil, že není nikde politicky aktivně činný. Z provedeného dokazování (zejména z emailové komunikace žalobce ze dne 21. 7. 2021 a ze dne 22. 7. 2021, dále z interního sdělení ze dne 16. 12. 2021, 19. 9. 2021 a 27. 7. 2021 či z písemné zprávy o průběhu a výsledcích šetření stížnosti ze dne 20. 8. 2021) má soud za prokázáno, že žalobce přes pokyny nadřízené , tituly před jménem, , jméno FO, nekonal práci dle pokynů své přímé nadřízené. Dle interního sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 9. 2021 žalobce pokyny své přímé nadřízené neprovedl z důvodu svého přesvědčení, že jím navrhovaná řešení mají být aplikována. Tato řešení žalobce však nebyla v souladu se zavedenou praxí úřadu. Pokyny , tituly před jménem, , jméno FO, byly žalobci vždy uloženy ve slušné formě (spíše prosba, než pokyn), žalobce však na pokyny reagoval neadekvátně, sebestředně a dle svého obsahu až arogantně (emailová komunikace ze dne 21. 7. 2021 a 22. 7. 2021 – „pokud se neshodneme, musíme za naším společným nadřízeným“ nebo „pokud nedostanu odpověď, obracím se přímo na místopředsedkyni“). O až arogantním jednání žalobce lze hovořit také v souvislosti s komunikací mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, . Povinností každého zaměstnance je dbát pokynů svého nadřízeného, žalobce však svoji povinnost řádně neplnil, a to za situace, kdy žalobce byl na počátku svého odborného působení u žalované. Zaměstnanec dle názoru soudu vždy na počátku svého působení u konkrétního zaměstnavatele přebírá ustálené pracovní postupy, které u žalované byly letitou zkušeností ověřeny a které tak mohou vést k nadprůměrným pracovním výkonům zaměstnance. Žalobce však pokynů své nadřízené nedbal a naopak je ignoroval i přes urgenci ze strany své přímé nadřízené.

39. Za situace, kdy diskriminace žalobce je spatřována v nerovném přístupu žalované k žalobci z důvodu jeho odlišného politického či jiného smýšlení a to v případě, že žalobce dle svého tvrzení není nikde politicky aktivně činný, má soud za to, že vzhledem k takto tvrzené diskriminaci žalobce nemohla žádná takto uvedená diskriminace ve vztahu k žalobci nastat. Jinými slovy, pokud žalobce nebyl politicky aktivní, nemohla ani nastat jeho diskriminace, která je dle žalobce spatřována v politickém či jiném smýšlení žalobce. Jiné smýšlení zaměstnance dle logického i jazykového výkladu soudu je spatřováno v obdobném smýšlení jako je politické smýšlení, tedy jedná se o smýšlení zaměstnance k politické či obdobné situaci. Nejedná se však zcela jistě o názory zaměstnance, které se vztahují k dlouhodobé služební činnosti žalované, ověřené letitou praxí. Dovedeno ad absurdum, mohl by každý zaměstnanec tvrdit, že zaměstnavatel vůči němu postupuje nerovným způsobem či diskriminační formou jen pro kterýkoliv názor zaměstnance, který zaměstnavatel nehodlá akceptovat. Právě proto je diskriminační jednání vymezeno v § 16 odst. 2 zákoníku práce či v jednotlivých ustanovení antidiskriminačního zákona.

40. V daném případě se dle názoru soudu jednotlivé vyjádřené názory žalobce ze dne 21. 7. 2022 či 22. 7. 2022 nejedná o politické či obdobné smýšlení žalobce, jedná se však spíše o jednotlivé názory žalobce ve vztahu k pracovním návykům u žalované. Žalobce své názory formuloval neslušně, neadekvátně a až arogantním způsobem, když z provedených důkazů nebylo rovněž zjištěno, že by se nadřízená žalobce chtěla na žalobci „vozit“. Naopak bylo prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, se ve vztahu k žalobci vždy chovala slušně a adekvátním způsobem, v závislosti na jednání žalobce.Žalovaná tedy prokázala, že v uvedené souvislosti vůči žalobci i ve srovnání s jinými zaměstnanci neporušila zásadu rovného zacházení a že skutečnost, že žalobci bylo dáno zrušení pracovního poměru ve zkušební době nijak nesouviselo s žalobcovým odlišným politickým nebo jiném (obdobném) smýšlení. V řízení bylo tedy vyvráceno tvrzení žalobce, že by jednání žalované bylo motivováno některým ze zákonem stanovených diskriminačních důvodů.

41. Soud se proto dále zabýval zákonnými předpoklady zrušení pracovního poměru ve zkušební doba. Ze shodného skutkového tvrzení účastníků řízení má soud za prokázáno, že zkušební doba žalobce činila 6 měsíců a v této zkušební době (dne 22. 7. 2021) žalobce obdržel zrušení pracovního poměru ve zkušební době v písemné formě. Toto právní jednání je určité a srozumitelně vyjádřeno a bylo žalobci řádně doručeno na pracovišti v souladu s ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce. Toto právní jednání nemusí být odůvodněno, když podstatná je forma právního jednání (písemná podoba). Soud má tedy za prokázáno, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době bylo žalobci řádně doručeno, když zaměstnavatel využil tohoto právního institutu k ukončení pracovního poměru, když zjistil, že pracovní poměr žalobce nesplnil jeho očekávání. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány dvěma režijními paušály ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 13. 9. 2022. Celkem je tedy žalobce povinen zaplatit žalované v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. částku ve výši 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.