38 C 203/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobkyně o zaplacení částky 98.075 Kč s příslušenstvím - nájemné

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93.334 Kč s úrokem z prodlení: -) ve výši 8,05 % ročně z částky 3.541 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení, -) ve výši 8,05 % ročně z částky 5.593 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, -) ve výši 8,50 % ročně z částky 5.593 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, -) ve výši 10 % ročně z částky 78.607 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4.824 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 26. 2. 2020 po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 17. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 93.334 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] nacházejícím se v domě v [obec], [ulice a číslo], který žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] na dobu určitou do [datum] Nájemní smlouva skončila uplynutím doby, avšak byt byl vyklizen až ke dni [datum]. Žalobce nárokuje nezaplacené nájemné a náklady za služby za část října 2017 až za prosinec 2017 ve výši 14.727 Kč. Dále žalobce nárokuje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného za období od skončení nájmu do vyklizení ve výši 78.607 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů, a to informací o pozemku ze dne [datum], výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], nájemní smlouvy ze dne [datum], notářským zápisem č. NZ [číslo] ze dne [datum] sepsaným [titul] [jméno] [příjmení], výpočtového listu platného od [datum], výpočtového listu platného od [datum], vyúčtování služeb za rok 2018 a 2019, usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2018, č- j. 66 E 19/2018-9, hlášenky volného bytu ze dne [datum], výzvy ze dne [datum], ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], přehledu předpisů a jejich uhrazení ze dne [datum], evidence přiřazených plateb měsíčním předpisům ze dne [datum] a přehledu vyměřených předpisů za rok 2017, 2018 a 2019, soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalobce žalované předal k užívání předmětný byt a žalovaná se za něj zavázala platit od [datum] nájemné ve výši 2.548 Kč a zálohy na služby ve výši 3.045 Kč a od [datum] nájemné ve výši 2.470 Kč a zálohy na služby ve výši 3.045 Kč, vždy nejpozději do posledního dne aktuálního měsíce, jak vyplynulo z nájemní smlouvy a výpočtových listů. Nájem byl sjednán dle nájemní smlouvy na dobu od [datum] do [datum]. Byt byl vyklizen ke dni [datum], jak vyplynulo z výše uvedeného notářského zápisu, usnesení a hlášenky volného bytu. Dle předložených vyúčtování služeb žalované vzniknul na službách za rok 2018 nedoplatek ve výši 21.786 Kč a za rok 2019 ve výši 12.410 Kč. Dle přehledu předpisů a jejich uhrazení žalovaná na nájemném za říjen 2017 zaplatila částku 2.052 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužných částek naposledy výzvou ze dne [datum] se splatností do 10 dnů od doručení výzvy, která byla doručená fikcí dne [datum].

6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

7. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle ust. § 2246 odst. 1 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

9. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle ust. § 2999 odst. 1 OZ není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

11. Dle ust. § 2295 OZ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě uzavřené nájemní smlouvy dle ust. § 2201 OZ užívala předmětný byt v období od [datum] do [datum], kdy měl nájem dle smlouvy skončit, a následně v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu. Žalovaná byla povinna za užívání bytu do [datum] platit nájemné a služby za užívání bytu. Bylo na žalované, aby prokázala, že svou povinnost splnila. Žalovaná však zůstala ve sporu neaktivní. Tuto svou povinnost tak dle tvrzení žalobce za období října 2017 až prosince 2017 nesplnila a dosud na nájemném a službách dluží částku 14.727 Kč, když na říjnový nájem byla započítána platba ve výši 2.052 Kč. Užíváním bytu bez právního důvodu se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce a je povinna mu toto bezdůvodné obohacení vydat dle ust. § 2991 a násl. OZ. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá v daném případě dle ust. § 2295 OZ ujednanému nájemnému, tedy částce 2.548 Kč měsíčně a od [datum] ve výši 2.470 Kč měsíčně. Celkem za dané období tedy částku 44.411 Kč, když za červen 2018 bylo počítáno jen s částečným nájemným za 19. dnů ve výši 1.563 Kč. Žalovaná se dále bezdůvodně obohatila užíváním služeb spojených s nájmem bytu za období trvání užívání bytu bez právního důvodu. Za toto období vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 34.196 Kč dle předložených vyúčtování. Bylo na žalované, aby prokázala, že svou povinnost splnila. Žalovaná však zůstala ve sporu neaktivní. Žalovaná svou povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení tak nesplnila.

13. Na základě výše uvedených skutečností a závěrů tak soud zavázal žalovanou k zaplacení částek 14.727 Kč, 44.411 Kč a 34.196 Kč, celkem 93.334 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů.

14. Příslušenství je představováno úrokem z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, když se žalovaná nezaplacením výše uvedených částek dnem následujícím po jejich splatnosti dostala do prodlení. S nájmy a zálohami na služby se žalovaná dostala do prodlení prvním dnem následujícího měsíce a s vydáním bezdůvodného obohacení 11. dnem od doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 za použití § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť neúspěch žalobce byl pouze v zanedbatelné výši (do 5 %). Náleží mu proto náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.924 Kč a ve třech režijních paušálech ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – výzva k plnění, podání žaloby a částečné zpětvzetí, celkem 4.824 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit zástupci žalobce v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

16. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažoval za náklady účelně vynaložené dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. z důvodu, že se jedná o spor tvořící relativně běžnou agendu žalobce, žalobce by tak měl spory v této oblasti presumovat a materiálně a personálně se vybavit a zabezpečit tak, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů (v podrobnostech rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09), současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (srov. také nález Ústavního soudu ČR ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11, event. ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09). Soud proto pohlížel na žalobce jako na nezastoupeného účastníka a postupoval v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb.