38 C 218/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Ivem Kadrmasem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 042,29 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1.050 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 10.992,29 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.232,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12.042,29 Kč od 28. 9. 2023 do 5. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 10.992,29 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2.380,43 Kč a úroku ve výši 8,5% ročně z částky 12.042,29 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 2. 6. 2024 po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 22. 10. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 12.042,29 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), na straně věřitele uzavřel s žalovaným na straně dlužníka dne 29. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit věřiteli úvěr spolu s poplatkem ve výši 15.469 Kč formou 12 měsíčních splátek po 2.956 Kč. Žalovaný věřiteli zaplatil částku 18.950 Kč. Žalovaný do dnešního dne nezaplatil částku 12.042,29 Kč, dále úrok ve výši 18,7 % ročně z dlužné částky. Pohledávky byly postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023. Od tohoto data žalobce požaduje další úroky z prodlení a úrok z úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 9. 2020, zákaznická karta ze dne 28. 9. 2020, tabulka umoření ze dne 2. 10. 2023, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, informace o zpracování osobních údajů ze dne 29. 9. 2023, podací lístek ze dne 27. 10. 2023, výzva k plnění ze dne 28. 3. 2024 včetně podacího lístku ze dne 2. 4. 2024, výpis z obchodního rejstříku žalobce ze dne 12. 12. 2022, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. , spisová značka, ) soud zjistil následující skutkový stav:

4. Dle zákaznické karty ze dne 28. 9. 2020 měl mít žalovaný pravidelný čistý příjem 24.000 Kč a ostatní příjmy domácnosti bez specifikace ve výši 20.000 Kč. Jako výdaje byly uvedeny běžné výdaje ve výši 5.000 Kč.

5. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 9. 2020 měli věřitel a žalovaný uzavřít smlouvu, na základě které měl věřitel poskytnout žalovanému částku 20.000 Kč, kterou měl žalovaný věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 10.485 Kč a poplatky za zpracování ve výši 1.500 Kč a poplatky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5.484 Kč, celkem ve výši 15.469 Kč, a to formou 12 měsíčních splátek po 2.956 Kč. Žalovanému byla v hotovosti vyplacena částka 20.000 Kč.

6. Dle smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupeny z věřitele na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dne 29. 9. 2023. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 se splatností dne 12. 4. 2024, podanou k přepravě dne 2. 4. 2024 dle podacího lístku.

7. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

8. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. § 419 OZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen „ZoSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).

17. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými , Anonymizováno, státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s věřitelem uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 221/2019).

18. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity).

19. Věřitel v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z toho, že měl vlastní měsíční příjem ve výši 44.000 Kč, výdaje pak ve výši 5.000 Kč. Ze zákaznické karty nijak nevyplývá, že by věřitel příjem žalovaného včetně příjmu domácnosti, který tvoří většinu příjmu, jakkoliv ověřoval (čí je tento příjem, zda s ním žalovaný může vůbec disponovat, zda z tohoto cizího příjmu nejsou i nějaké cizí výdaje atd.) Tyto informace vytvářejí nesoulad, který by logicky měl vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného zejména s ohledem na velký rozdíl mezi tvrzenými příjmy a výdaji žalovaného s ohledem na výši úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že úvěrové produkty poskytované bankami mají nižší úroky a poplatky než produkty poskytované věřitelem. Nelze tedy vyloučit, že osoba, která zvolí k financování svých potřeb produkty věřitele, tak může činit i proto, že jí běžný bankovní úvěr z důvodu nízké bonity není přístupný. Věřitel by si měl být této skutečnosti vědom a úvěruschopnost svých zákazníků posuzovat pečlivě a komplexně, aby rozptýlil jakékoli případné pochybnosti. Věřitel tyto další příjmy domácnosti žalovaného přesto žádným způsobem neověřil, např. výpisem z účtu za určitou dobu, pracovní smlouvou třetí osoby, potvrzením o sociálních dávkách apod., kde by věřitel mohl ověřit pravidelné měsíční příjmy a případně i výdaje žalovaného. Z uvedeného dospěl soud k závěru, že věřitel poměry žalovaného do hodnocení klienta sepsal formálně, aniž by se zabýval prověřením příjmů žalovaného a tyto položky pak v souhrnu srovnal tak, aby z nich nemohl jinak, než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit uzavřít úvěrovou smlouvu a platit předpokládané splátky.

20. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že věřitel se měl podrobněji zabývat zjištěním a zejména následným prověřením zjištěného stavu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39) ohledně příjmů žalovaného za delší časové období a zejména pak vůbec příjmů a výdajů žalovaného. Dle soudu je v tomto ohledu nutné zkoumat především, zda dlužník v měsíčním saldu na výpisu z běžného účtu za delší časové období dosahuje přebytku, který je schopen pokrýt měsíční splátky a další mimořádné výdaje, či je, zjednodušeně řečeno, bez zisku či dokonce stále v minusu a rozpouští úspory, příp. zda nějakými úsporami vůbec disponuje.

21. Soud tak dospěl k závěru, že věřitel se pouze formálně spokojil s příjmy a tvrzenými výdaji, kdy prověřováním příjmů žalovaného se vůbec nezabýval, natož aby po žalovaném požadoval přehled pohybů na jeho účtu za přiměřené období předcházející žádosti o úvěr. Přitom právě příjmovou i výdajovou stránku úvěrované osoby má věřitel povinnost řádně zkoumat, aby mohl srovnání příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji dlužníka a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný úvěr řádně splácet. Soud tak dospěl k závěru, že věřitel dostatečně neprověřil výdaje žalovaného a nehodnotil všechny dostupné informace o žalovaném ve svém souhrnu.

22. Pokud tedy byla následně mezi věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 OZ ve spojení s § 86 ZoSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 OZ, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Tato smlouva by byla dále alespoň částečně neplatná i pro lichvářské chování (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001), neboť ve smlouvě byl původně sjednán po započítání „poplatků“ za sjednání a za administrativní činnost, když se dle výše poplatků jedná zcela zřejmě o další příjem věřitele z úvěru, tedy úroku, úrok a další příslušenství (RPSN) ve výši 154,19 %, kdy soudu je z jeho činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklý úrok za daný typ úvěrů pohyboval kolem 20 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích ve smlouvě o zápůjčce je neplatné, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 OZ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 OZ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

23. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění věřitele odpadl (smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná), je třeba na plnění, které věřitel měl poskytnout žalovanému (úvěr ve výši 20.000 Kč), hledět nikoli jako na plnění věřitele ze smlouvy ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 OZ).

24. Po právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná ve výši 1.050 Kč, když věřitel poskytl žalovanému částku 20.000 Kč, žalovaný věřiteli vrátil částku 18.950 Kč. Věřiteli tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení částky 1.050 Kč. Pohledávka za žalovaným byla v mezidobí postoupena v souladu s ust. § 1879 OZ na žalobce, který je tak oprávněný nárokovat. Soud tedy žalobě vyhověl v této částce a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2023 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky předžalobní výzvou ze dne 28. 3. 2024, která byla žalovanému doručena v souladu s ust. § 573 OZ. Žalovaný se tak ocitnul v prodlení dne 6. 4. 2024 a od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení ve výši 15% ročně. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

25. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když ve sporu byl v převážné míře úspěšný žalovaný a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.