38 C 225/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Ivem Kadrmasem ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 633 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17.633 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 17.633 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 15. 10. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 17.633 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a je současně distributorem elektřiny. Na odběrném místě , adresa, došlo v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. k neoprávněnému odběru elektřiny dne 24. 2. 2025, když posledním smluvním odběratelem elektřiny byl žalovaný, jeho smluvní vztah však byl ukončen ke dni 29. 8. 2022, kdy byl elektroměr demontován. Žalobce vystavil fakturu č. , hodnota, za neoprávněný odběr elektřiny za období od 16. 2. 2025 do 24. 2. 2025 na částku 17.633 Kč. Žalobce žalovaného upomínal k zaplacení dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 24. 2. 2025 soud zjistil, že žalobce zjistil dne 24. 2. 2025 na odběrném místě , adresa, neoprávněný odběr elektrické energie, když docházelo k odběru bez měřícího zařízení, byly nahlášeny poškozené plomby, poslední elektroměr byl demontován v srpnu 2022.

6. Z emailu ze dne 3. 4. 2025 vyplývá, že žalovaný po návratu ze Slovenska pustil elektřinu na tři dny, když doma bylo chladno a v bytě měl malou dvouletou vnučku.

7. Z listiny označené „stanovení výše nákladů za neoprávněný odběr elektřiny – NN soud zjistil, že žalobce při výpočtu náhrady škody vycházel z těchto údajů a hodnot:Počátek neoprávněného odběru započal dne 16. 2. 2025, konec nastal dne 24. 2. 2025. Vypočtená spotřeba neoprávněného odběru dle denního průměru činila 0,012 MWh, cena za neoprávněně odebranou elektrickou energii bez daně z elektrické energie činila 8.749,93 Kč/MWh, při sazbě D02d a platbě za příkon při 16 A činí 94 Kč/měsíc, výše náhrady bez daně činí 105 Kč, včetně daně z energie celkem 134,39 Kč.

8. Z listiny nazvané „stanovení výše nákladů“ soud zjistil, že žalobce vykázal hodinovou sazbu dvou pracovníků energetické kontroly ve výši 2.840 Kč a administrativní paušál ve výši 600 Kč, celkem 3.440 Kč, dále vykázal částku 4.997 Kč pod položkou SV2 jako úkon – NN přímé měření a dále částku 6.001 Kč pod položkou SV6 jako úkon – NO – z neměřené části zařízení, celkem ve výši 10.998 Kč. Celkové náklady tak činí celkem 14.438 Kč.

9. Z listiny označené „ceník nákladů – energetická kontrola“ soud zjistil, že náklady na jednu hodinu práce zaměstnance energetické kontroly činí 1.420 Kč a administrativní paušál jako náklady spojené s fakturací a archivací případu činí 600 Kč.

10. Z listiny označené „návrh na úpravu cen ze dne 25. 1. 2024“ vyplývá, že v příloze je ceník výkonů, přičemž úkon – NN přímé měření u SV2 je ohodnocen částkou 4.997 Kč a úkon NO- z neměřené části měření pod položkou SV6 činí částku 6.001 Kč.

11. Z faktury č. , hodnota, ze dne 14. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy za období od 16. 2. 2025 do 24. 2. 2025 částku celkem 17.633 Kč (částka 14.572,39 Kč + DPH 3.060,20 Kč), splatná dne 28. 4. 2025.

12. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 7. 5. 2025 a z výzvy k úhradě ze dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.

13. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

14. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaný odebíral elektřinu na adrese odběrného místa , adresa, . Na základě kontroly provedené na odběrném místě žalobce zjistil, že v období od 16. 2. 2025 do 24. 2. 2025 byl proveden neoprávněný odběr elektřiny a celková částka, odpovídající náhradě za neoprávněný odběr, platbám za příkon a nákladům spojeným se zjišťováním neoprávněného odběru, byla vyčíslena na 17.633 Kč a vyúčtována žalovanému fakturou č. , hodnota, se splatností ke dni 28. 4. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku včas nezaplatil, žalobce jej k úhradě dluhu vyzýval, žalovaný však dlužnou částku neuhradil.

16. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EZ“) a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), ve znění k datu vzniku újmy.

17. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpad.

18. Podle ust. § 51 odst. 2 EZ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

19. Podle ust. § 51 odst. 3 EZ při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

20. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

21. Po zhodnocení jednotlivých důkazních prostředků jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že v období od 16. 2. 2025 do 24. 2. 2025 se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektřiny z distribuční soustavy spravované žalobcem, když odebíral elektřinu z distribuční soustavy bez měřidla a tímto způsobem vznikla újma žalobci jako provozovateli distribuční soustavy dle § 51 odst. 3 EZ. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky o měření elektřiny na základě skutečného odběru s ohledem na počáteční a konečný stav elektroměru z dřívějšího období, včetně souvisejících plateb. Tato výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru elektrické energie (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Současně žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.

22. Žalovaný tedy prováděl neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 odst. 3 EZ a odpovídá za vzniklou škodu distributorovi elektřiny. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je odpovědností objektivní. Celková škoda vyplývá dle § 51 odst. 3 EZ ve spojení s § 16 vyhlášky z fakticky odebrané elektrické energie podle stavu elektroměru v určených cenách. Současně má právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plné výši včetně nároku na úrok z prodlení, když žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 OZ, ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného uhradit dlužnou částku žalobci, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, dvěma režijními paušály ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – sepsání žaloby, výzva k plnění, celkem 1.400 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku