38 C 24/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení částky 437.450,33 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 437.450,33 Kč s úrokem z prodlení -) ve výši 8,05% ročně z částky 328.903 Kč od 24. 3. 2019 do zaplacení, -) ve výši 8,05% ročně z částky 44.038,84 Kč od 3. 6. 2019 do zaplacení, -) ve výši 8,05% ročně z částky 64.508,49 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení, -) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 44.038,84 Kč od 13. 3. 2019 do 2. 6. 2019 a ve výši 8,05% ročně z částky 64.508,49 Kč od 13. 3. 2019 do 22. 6. 23019, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 121.596 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 31. 7. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 437.450,33 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 6. 6. 2018 smlouvu o dílo [číslo] změněnou dodatky [číslo] [číslo] na základě které se žalobce zavázal provést zateplení fasády za sjednanou smluvní cenu ve výši 769.295 Kč. Žalovaný byl oprávněn zadržet část z každé vystavené faktury ve výši 10% fakturované částky, které pak budou uhrazeny na výzvu žalobce po předání řádně dokončeného díla, odstranění všech vad a nedodělků, pokud s nimi bylo dílo převzato, a po předání vyklizeného staveniště. Žalovaný dosud neuhradil zádržné ve výši 44.038,84 Kč a fakturu [číslo] na částku 328.903 Kč se splatností ke dni 23. 3. 2019 ani přes výzvu žalobce po předání díla bez vad. Dále účastníci uzavřeli dne 9. 5. 2018 smlouvu o dílo [číslo] změněnou dodatky [číslo] až [číslo] na základě které se žalobce zavázal provést výkopové a zemní práce za sjednanou smluvní cenu ve výši 645.085 Kč Smlouva obsahovala stejné ujednání o zádržném. Žalovaný dosud neuhradil zádržné ve výši 64.508,49 Kč ani přes výzvu žalobce po předání díla bez vad. Žalovaný dluh uznal co do důvodu i výše zápočtem ze dne 15. 4. 2019. Žalobce zápočet rozporuje, případně rozporoval i přiměřenost smluvní pokuty. Žalovaný ani přes výzvu žalobce dlužné částky neuhradil.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nárok uplatněný žalobcem zcela neuznal. Žalovaný dne 15. 4. 2019 provedl na nároky žalobce započtení pohledávky ve výši 35.000 Kč jako smluvní pokutu dle smlouvy o dílo [číslo] za prodlení žalobce s termínem zahájení prací ve dnech 15. 5. 2018 až 21. 5. 2018, smluvní pokutu dle smlouvy o dílo [číslo] ve výši 50.000 Kč za prodlení žalobce s termínem provedení díla ve dnech 12. 6. 2018 až 21. 6. 2018 a smluvní pokutu dle smlouvy o dílo [číslo] ve výši 400.000 Kč za prodlení žalobce s termínem provedení díla ve dnech 22. 6. 2018 až 29. 6. 2018.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění, že dodatky [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] došlo k navýšení ceny díla až na částku 769.295 Kč. Dále, že faktura [číslo] na částku 328.903 Kč, která byla žalovanému doručena dne 11. 2. 2019, nebyla dosud uhrazena, že žalovaný dosud nevrátil žalobci zádržné ze smlouvy o dílo [číslo] ve výši 44.038,84 Kč a ze smlouvy o dílo [číslo] dosud nebylo vráceno žalobci zádržné ve výši 64.508,49 Kč.

4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o dílo [číslo] ze dne 6. 6. 2018 včetně příloh, dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne 24. 9. 2018 včetně příloh, dodatku [číslo] smlouvy o dílo [číslo] ze dne 1. 10. 2018 včetně příloh, faktury [číslo] ze dne 21. 12. 2018, smlouvy o dílo [číslo] ze dne 9. 5. 2018 včetně příloh, dodatku [číslo] smlouvy o dílo [číslo] ze dne 31. 7. 2018 včetně příloh, dodatku [číslo] smlouvy o dílo [číslo] ze dne 31. 8. 2018 včetně příloh, dodatku [číslo] smlouvy o dílo [číslo] ze dne 12. 10. 2018, předžalobní upomínky ze dne 18. 4. 2018 včetně dodejky, přípisu zástupkyně žalovaného ze dne 29. 4. 2019, přípisu žalovaného ze dne 25. 2. 2019, upomínky neuhrazené faktury od žalovaného včetně elektronického podpisu ze dne 18. 2. 2019, žádosti o uvolnění zádržného ze dne 10. 1. 2019, žádosti o uvolnění zádržného ze dne 29. 1. 2019, zápisu o předání a převzetí staveniště dodavateli prací ke smlouvě o dílo [číslo] ze dne 21. 5. 2018, výpisu z obchodního rejstříku žalobce, výpisu z obchodního rejstříku žalovaného, zápisu o předání a převzetí staveb a jejich ucelených částí ze dne 20. 12. 2018, zápisu o předání a převzetí staveniště dodavateli prací ze dne 5. 5. 2018, zápisu o předání a převzetí staveb a jejich ucelených částí ze dne 22. 11. 2018, přípisu žalovaného ze dne 25. 2. 2019 a zápočtu pohledávek ze dne 15. 4. 2019, soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z předložené smlouvy o dílo [číslo] je zřejmé, že žalobce měl pro žalovaného provádět zateplení fasády na adrese [adresa] Cena plnění byla po uzavření dodatků 769.295 Kč Cena měla být hrazena postupně za práce provedené v jednotlivém měsíci na základě daňových dokladů doložených objednatelem odsouhlaseným soupisem řádně provedených prací. Splatnost dokladů měla být 40 kalendářních dnů od doručení daňového dokladu. Strany si dále dohodly, že z každé fakturované části ceny díla bude 10 % z fakturované částky tvořit zádržné. Nárok na jeho úhradu žalobci vznikne až na písemnou výzvu žalobce po předání a převzetí řádně dokončeného díla, odstranění všech vad a nedodělků, pokud s nimi dílo bylo převzato, a po předání vyklizeného staveniště. Zádržné je splatné do 40 dnů od doručení výzvy objednateli. K předčasným výzvám se nepřihlíží.

6. Z předložené smlouvy o dílo [číslo] vyplynulo, že žalobce měl pro žalovaného provádět výkopové a zemní práce na adrese [obec] parc. [číslo] Cena plnění byla po uzavření dodatků 645.085 Kč Cena měla být hrazena postupně za práce provedené v jednotlivém měsíci na základě daňových dokladů doložených objednatelem odsouhlaseným soupisem řádně provedených prací. Splatnost dokladů měla být 30 kalendářních dnů od doručení daňového dokladu. Strany si dále dohodly, že z každé fakturované části ceny díla bude 10 % z fakturované částky tvořit zádržné. Nárok na jeho úhradu žalobci vznikne až na písemnou výzvu žalobce po předání a převzetí řádně dokončeného díla, odstranění všech vad a nedodělků, pokud s nimi dílo bylo převzato, a po předání vyklizeného staveniště. Zádržné je splatné do 60 dnů od doručení výzvy objednateli. K předčasným výzvám se nepřihlíží.

7. Upomínkou ze dne 18. 4. 2019 žalobce vyzval žalovaného k uhrazení zádržného z faktury [číslo] ve výši 19.234,69 Kč, z faktury [číslo] ve výši 24.304,50 Kč a z faktury [číslo] ve výši 20.969,30 Kč. Všechny tyto faktury se týkaly díla provedeného v [obec]. Dále touto upomínkou žalobce vyzval žalovaného k uhrazení faktury [číslo] na částku 328.903 Kč se splatností dne 23. 3. 2019 a zádržného z faktury [číslo] ve výši 6.120,94 Kč, z faktury [číslo] ve výši 9.907 Kč a z faktury [číslo] ve výši 28.010,90 Kč. Všechny tyto faktury se týkaly díla provedeného na ulici [ulice]. Z doručenky a přípisu ze dne 29. 4. 2019 vyplynulo, že upomínka ze dne 18. 4. 2019 byla doručena žalovanému dne 23. 4. 2019. Z přípisu ze dne 25. 2. 2019 vyplynulo, že žalovaný měl proti žalobci uplatnit smluvní pokutu ze smlouvy o dílo [číslo] ve výši 7.350.000 Kč. Z žádosti o uvolnění zádržného ze dne 10. 1. 2019 vyplynulo, že žalobce vyzval žalovaného k vyplacení zádržného z faktur [číslo] [číslo] [číslo]. Žádostí ze dne 29. 1. 2019 vyzval žalobce žalovaného k vyplacení zádržného ke smlouvě o dílo ř. [číslo]. Ze zápisu o předání a převzetí staveb ze dne 20. 12. 2018 vyplynulo, že dílo a stavba ze smlouvy [číslo] (v zápise chybně uvedena smlouva o dílo [číslo]) byly bez vad předány žalovanému, když k odstranění vad došlo ke dni 29. 1. 2019. Ze zápisu o předání a převzetí staveb ze dne 22. 11. 2018 vyplynulo, že dílo a stavba ze smlouvy [číslo] byly bez vad předány žalovanému, když k odstranění vad došlo ke dni 31. 1. 2019. Ze zápočtu pohledávek ze dne 15. 4. 2019 vyplynulo, že žalovaný vůči výše uvedeným pohledávkám započítal svůj nárok na smluvní pokutu ze smlouvy o dílo [číslo] čímž měly pohledávky žalobce zaniknout.

8. Z ostatních písemných důkazů s ohledem na nesporná tvrzení účastníků soud nezjistil žádné další pro spor podstatné skutečnosti.

9. Soud s ohledem na procesní ekonomii neprovedl důkaz výslechem svědků [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stavebním deníkem žalovaného, str. [číslo] a [číslo], projektem [anonymizováno] [obec], zápisem o převzetí staveniště, stavebním deníkem [právnická osoba] a emailem od žalovaného žalobci ze dne 10. 5. 2018 Tyto důkazní prostředky měly sloužit k prokázání skutečností pro spor nepodstatných, jelikož se týkaly nároku na vznik smluvní pokuty (viz dále v odůvodnění). Soud měl všechny pro spor podstatné skutečnosti za prokázané již provedenými důkazními prostředky.

10. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ OZ“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Dle ust. § 1982 odst. 1 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

12. Dle ust. § 1987 odst. 1 a 2 OZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

13. Soud z provedeného dokazování po podřazení zjištěných skutečností pod výše uvedenou zákonnou úpravu dospěl k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo v souladu s ust. § 2586 a násl. OZ. Žalobce se zavázal pro žalovaného provést předmětná díla a žalovaný se zavázal díla převzít a zaplatit za ně dohodnutou cenu. Žalobce svou povinnost splnil a díla provedl a předal je bez vad žalovanému. Žalovaný však svou povinnost zaplatit kupní cenu dosud nesplnil, když do dnešního dne neuhradil ze smlouvy [číslo] fakturu [číslo] na částku 328.903 Kč se splatností dne 23. 3. 2019 a zádržné ve výši 44.038,84 Kč, a ze smlouvy [číslo] zádržné ve výši 64.508,49 Kč. Žalovaný tvrdil, že na tyto pohledávky žalobce uplatnil dne 15. 4. 2019 jednostranný zápočet dle ust. § 1982 a násl. OZ, čímž mělo dojít k zrušení žalobcových pohledávek. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovaný řádně uplatnil své pohledávky za žalobcem a zda tyto pohledávky byly způsobilé k započtení.

14. Započtení je způsob zániku závazků, ke kterému může dojít jak dohodou stran, tak i jednostranným právním jednáním. Zejména jednostranné započtení umožňuje započítávající straně bez ohledu na vůli druhé strany vynutit si uspokojení své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu či jakkoliv jinak vymáhat. I z tohoto důvodu OZ upravuje řadu podmínek, které pohledávky způsobilé k vzájemnému započtení musí splňovat. Pohledávky musí být splatné a uplatnitelné u soudu (nelze tedy započíst naturální obligace). Pohledávka dále nesmí být nejistá nebo neurčitá, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů.

15. K započitatelnosti pohledávek se vyjádřil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 9. 9. 2020, č. j. 31 Cdo 684/2020-406, ve kterém uvedl, že za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 OZ je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně pohledávky dlužníka posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce věřitele; za nejistou či neurčitou lze pohledávku dlužníka považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pohledávky věřitele.

16. Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se pohledávka dlužníka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce věřitele/žalobce.

17. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 OZ nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 OZ). Vychází-li obě pohledávky (dlužníka i věřitele) ze stejného právního vztahu (založeného stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu pohledávky věřitele na její uhrazení zde stojí právo dlužníka na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh, byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl. Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla spravedlivému uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné.

18. Byla-li by pohledávka dlužníka v okamžiku jejího započtení nejistá a neurčitá, a je-li započtení z tohoto důvodu neplatné, nic nebrání dlužníku, aby, změní-li se okolnosti a dojde-li v mezidobí k vyjasnění jeho pohledávky, započetl svoji pohledávku opětovně.

19. Žalovaný proti pohledávkám žalobce uplatnil své pohledávky na zaplacení smluvní pokuty vzniklé ze smlouvy [číslo] která měla vzniknout prodlením žalobce s převzetím stavby od žalovaného a s předáním díla zpět žalovanému. Žalobce namítá, že prodlení s převzetím stavby vzniklo vinou žalovaného a že s uzavřením dodatků ke smlouvě, kterými došlo se souhlasem žalovaného ke značnému navýšení dalších prací na díle, nebylo objektivně možné dokončit dílo v původně sjednané době, což muselo být žalovanému při podpisu smlouvy jasné. Dále namítá nepřiměřenost této pokuty. Pohledávka žalovaného je tak objektivně sporná v otázce jejího vzniku a výše. I když se (částečně, jelikož žalovaný uplatňuje svůj nárok na smluvní pokutu i na pohledávky z jiné smlouvy) jedná o nároky ze stejného právního vztahu, jedná se o jiné právní instituty (smluvní pokuta oproti nároku na zaplacení ceny) s jiným jádrem dokazování.

20. Míra nejistoty pohledávky žalobce je i s ohledem na nesporná tvrzení účastníků oproti pohledávce žalovaného minimální. Zatímco v původní žalobě bylo nutné prokázat pouze existenci smlouvy o díla, převzetí díla žalovaným a zaplacení ceny, v rámci dokazování započitatelnosti pohledávky žalovaného by pak soud musel nad rámec výše uvedeného zkoumat okolnosti převzetí stavby, ustálenou obchodní praxi v oboru a mezi účastníky ohledně prodlužování termínu předání staveb s ohledem na množství víceprací a přiměřenost smluvní pokuty. Samotný rozsah dokazování týkající se pouze vzniku nároku na předmětnou smluvní pokutu by tak značně převyšoval rozsah dokazování existence pohledávky žalobce. Celý spor by se tak stočil k otázce vzniku nároku na tuto smluvní pokutu, kdy by se v podstatě otočily role účastníků v jednání. Zjištění pohledávky žalovaného by bylo nejen rozsáhlejší, nýbrž i složitější co do skladby jednotlivých důkazů (listinné důkazy, výslechy navržených svědků).

21. Připuštění započitatelnosti této konkrétní pohledávky žalovaného by tak zcela jistě odporovalo záměru zákonodárce při vytváření institutu započtení, když by umožnila žalovanému bez ohledu na vůli žalobce vynutit si uspokojení své sporné pohledávky, aniž by byl nucen ji sám jako žalobce uplatnit a zaplatit s tím spojené náklady, které by s ohledem na v důkazech uvedené výši celé smluvní pokuty v řádu miliónů Kč značně převyšovaly náklady na uplatnění pohledávky žalobce vůči žalovanému.

22. Soud tak na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že výše uvedené započtení pohledávky je neplatné pro rozpor s ust. § 1987 odst. 2 OZ, jelikož je pohledávka za žalobcem uplatněná v rámci započtení žalovaným nejistá. Pohledávka žalobce za žalovaným tak nezanikla a žalovaný je povinen ji zaplatit. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný, a proto soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného uhradit částku 437.450,33 Kč žalobci.

23. Žalovaný se se svým závazkem dostal do prodlení a je tak povinen uhradit žalobci úroky z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/212 Sb., v platném znění.

24. S fakturou [číslo] na částku 328.903 Kč se žalovaný dostal do prodlení 41. dnem po doručení předmětného daňového dokladu, tedy ke dni 24. 3. 2019, od tohoto data tak žalobci náleží úrok z prodlení z této částky.

25. Se zaplacením zádržného ze smlouvy [číslo] ve výši 44.038,84 Kč se žalovaný dostal do prodlení 41. dnem po doručení výzvy k zaplacení zádržného po převzetí díla. Ve sporu bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k vydání zádržného až předžalobní výzvou ze dne 18. 4. 2019, když u předchozích výzev žalobce neprokázal ani přes výzvu soudu, kdy tyto výzvy byly žalovanému doručeny. S částkou 44.038,84 Kč se tak žalovaný dostal do prodlení k datu 3. 6. 2019. Od tohoto data tak žalobci náleží úrok z prodlení z této částky.

26. Ze stejného důvodu se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením zádržného ze smlouvy [číslo] ve výši 64.508,49 Kč. Toto zádržné bylo splatné 60. dnem po doručení výzvy, tedy dne 22. 6. 2019. Žalovaný je tak v prodlení ode dne 23. 6. 2019. Od tohoto data tak žalobci náleží úrok z prodlení z této částky.

27. Jelikož se jedná dle obsahu smluv o vzájemný závazek podnikatelů, žalobci prodlením žalovaného vzniknul nárok na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši určené ust. § 3 nařízení vlády č. 351/212 Sb., v platném znění, tedy ve výši 1.200 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

29. Z výše uvedených důvodů v rozdílu mezi žalobcem nárokovaným úrokem z prodlení z jednotlivých zádržných a přiznaným úrokem z prodlení z těchto částek soud ve výroku II. zamítnul.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. když neúspěch žalobce byl pouze v zanedbatelné výši (méně jak 5 %). Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 17.499 Kč a dále v odměně právního zástupce žalobce ve výši 80.480 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za osm úkonů právní služby po 10.060 Kč, dále za osm náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, vyjádření ze dne 20. 5. 2020 a ze dne 23. 5. 2021, porada s klientem ze dne 24. 5. 2021 a 2 x účast na jednání dne 26. 5. 2021 (jednání trvalo 2 hodiny a 10 minut). Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas zástupce žalobce dle § 14 advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každou promeškanou půlhodinu, kdy právní zástupce vykázal 12 půlhodin promeškaného času, tj. 1.200 Kč. Dále žalobci náleží cestovné kdy při průměrné spotřebě 4,1 l /100 Km, ceně nafty 27,20 Kč, výši náhrady 4,4 Kč/Km a ujeté vzdálenosti 428 Km (Praha – Brno a zpět) činí náhrada částku 2.360,50 Kč. Nakonec žalobci náleží daň z přidané hodnoty z těchto částek mimo náhrady soudního poplatku a cestovného ve výši 17.656,80 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 121.596 Kč po zaokrouhlení, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Jiné náklady žalobce nenárokoval.