38 C 27/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Ivem Kadrmasem jako samosoudcem ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně ; c) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně ; d) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně ; e) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobkyně ; f) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobkyně ; g) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobkyně ; h) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobkyně ; i) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně ; j) celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobce ; k ) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce ; l) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně všichni zastoupení advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovaným: ; 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo - část obce ; 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované za účasti vedlejších účastníků.: ; 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa ; 4. , IČO , sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení náhrady škody

I. Žaloba, podle které se žalobci domáhají ve vztahu k žalobcům: a) [celé jméno žalobce] zaplacení částky ve výši 894.939 Kč, b) [celé jméno žalobkyně] zaplacení částky ve výši 1.125.470,68 Kč, c) [celé jméno žalobkyně] zaplacení částky ve výši 700.000 Kč, d) [celé jméno žalobkyně] zaplacení částky ve výši 700.000 Kč, e) [celé jméno žalobce] zaplacení částky ve výši 714.700 Kč, f) [celé jméno žalobkyně] zaplacení částky ve výši 1.177.623 Kč, g) [celé jméno žalobce] zaplacení částky ve výši 700.000 Kč, h) [celé jméno žalobce] zaplacení částky ve výši 700.000 Kč, i) [celé jméno žalobkyně] zaplacení částky ve výši 150.000 Kč, j) [celé jméno žalobkyně] [] zaplacení částky ve výši 150.000 Kč, k ) [celé jméno žalobce] zaplacení částky ve výši 150.000 Kč, l) [celé jméno žalobkyně] zaplacení částky ve výši 150.000 Kč, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému 1. náklady řízení ve výši 110.932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému 2. náklady řízení ve výši 1.500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného [právnická osoba] náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalovaného [] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 20. 2. 2020 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně jednotlivým žalobcům náhradu škody ve spojení se škodní událostí ze dne 21. 3. 2016, jednotlivé nároky jsou uvedeny ve výroku I. rozsudku. Dne 21. 3. 2016 v 7:08 hodin došlo mezi železniční stanicí [obec] a železniční stanicí [obec] na celostátní dráze k mimořádné události v drážní přepravě, když za jízdy posunu mezi dopravnami (dále jen„ PMD“) po vyloučené první traťové koleji ve směru do železniční stanice [obec], při současném vypnutí závor z činnosti na železničním přejezdu [anonymizována dvě slova] při výluce koleje (otevřené závory) došlo ke střetnutí PMD s osobním automobilem a k usmrcení dvou osob, jedoucích v osobním automobilu, a to řidiče [jméno] [příjmení], [datum narození] a jeho spolujezdkyně [jméno] [příjmení], [datum narození]. Majitelem a provozovatelem hnacího vozidla byl první žalovaný, druhý žalovaný měl účast na škodní události, a to ve vztahu k [jméno] [příjmení], zaměstnanci druhého žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7. 9. 2017, sp. zn. 2 T 30/2017 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice ze dne 19. 12. 2017, č.j. 13 To 486/2017-885 byli [jméno] [příjmení], zaměstnanec prvního žalovaného, strojvedoucí PMD a [příjmení] [příjmení], zaměstnanec druhého žalovaného, zaměstnanec pro řízení sledu, uznáni vinnými z trestné činnosti v souvislosti s mimořádnou událostí v drážní dopravě dne 21. 3. 2016. Poškození byli odkázáni se svými nároky na pořad jednání ve věcech občansko-právních. Jednotlivý žalobci jsou osoby blízké zemřelého [jméno] [příjmení] a zemřelé [jméno] [příjmení] a domáhají se náhrady majetkové újmy – věcné škody /žalobce a), žalobkyně f) /, majetkové ve ztížení společenského uplatnění /žalobce a), žalobkyně f) /, dále majetkové újmy za ušlý výdělek (žalobkyně b)) a nemajetkové (všichni žalobci).

2. Žalovaný 1. v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby, když má za to, že nárok žalobců je promlčen. V trestním řízení byli žalobci odkázáni se svými nároky na pořad jednání ve věcech občansko-právních, z čehož však nelze usuzovat, že dnem, kdy se žalobci dozvěděli o skutečnostech rozhodných pro právo vymáhat náhradu škody, bylo pravomocné rozhodnutí trestního soudu. Žalobcům byla vědomost o škodě dána již samotnou škodní událostí, tedy dnem 21. 3. 2016. Informace týkající se osoby povinné k její náhradě byly známy žalobcům nejpozději dnem 29. 11. 2016, kdy byla vypracována zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události [číslo jednací], která byla zveřejněna na webových stránkách Drážní inspekce, čímž se dostala do dispozice žalobců. Kromě toho má žalovaný 1. nárok žalobců za neoprávněný, jelikož nezohledňuje spoluzavinění poškozeného [jméno] [příjmení], když dle zprávy Dopravního inspektorátu [jméno] [příjmení] osobní automobil nezastavil a poměrně nízkou rychlostí vjel do prostoru železničního přejezdu, závory byly zvednuté a zabezpečovací zařízení nezakazovalo vjezd do prostoru ŽP (rozuměj železničního přejezdu). Na ŽP upozorňovalo dopravní značení„ A31A, A31B a A31C Návěsní deska“ označující vzdálenost od železničního přejezdu. Řidič osobního automobilu si měl počínat zvlášť opatrně a měl povinnost se přesvědčit, zda může ŽP bezpečně přejet. V době mimořádné události bylo denní světlo a nesnížená viditelnost a řidič měl možnost ŽP bezpečně přejet na základě zajištěného rozhledu. Žalovaný 1. má jednotlivé nároky žalobců za nadsazené a nebo má za to, že nároky vůbec nevznikly.

3. Žalovaný 2. v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby a vznesl námitku promlčení nároků žalobců. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalovaného 2. na základě dohody o provedení práce ze dne 11. 3. 2016 po dobu od 14. 3. 2016 do 23. 3. 2016, tedy jeho pracovní poměr u žalovaného 2. trval pouhých deset dnů a byl zaměstnán na pozici pracovník pro řízení sledu na stavbě Trať [] [obec] – [obec], úsek [obec] – [obec] [jméno] [příjmení] nesprávně vyplnil všeobecný rozkaz pro PMD pro vyloučenou kolej [anonymizováno], který místo strojvedoucího sám podepsal a tento řádně nepředal strojvedoucímu panu [příjmení], ale zajistil jeho doručení prostřednictvím výpravčího. Strojvedoucí dle zprávy Dopravního inspektorátu potvrdil, že všeobecný rozkaz před jízdou obdržel, že si jej prohlédl, že v něm byla stanovena rychlost 30 km/h, a že měl jet k přejezdu maximálně 10 km/h a opakovaně houkat. Strojvedoucí však jel v době nárazu přejezdem rychlostí 39 km/h a lokomotiva před přejezdem nehoukala. Ze strany [jméno] [příjmení] došlo k některým pochybením ohledně předmětného rozkazu, tato pochybení však nebyla v příčinné souvislosti se vznikem následných škod. Drážní inspekce v žádné ze svých zpráv neuvádí pochybení [jméno] [příjmení] jako zásadní ani jako další příčiny vzniku nehody. Všeobecný rozkaz se před jízdou dostal do rukou strojvedoucímu a kdyby strojvedoucí respektoval, co v něm bylo uvedeno, k dopravní nehodě by nepochybně nedošlo, a to především proto, že by strojvedoucí ukončil jízdu dříve než v místě dopravní nehody. Pokud by přesto pokračoval strojvedoucí v rozporu s rozkazem dále a dodržel rychlost 30 km/h, která na rozkazu byla taktéž uvedena, pak by nedošlo k dopravní nehodě, neboť dle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] by při této rychlosti řidič osobního automobilu byl schopen s vozidlem opustit koridor pohybu vlakové soupravy. Strojvedoucí navíc místem přejezdu neprojížděl poprvé a věděl, že v místě přejezdu má jet rychlostí pouze 10 km/h a houkat. I kdyby tedy byl rozkaz vyplněn správně, nic by se na vědomosti strojvedoucího ohledně těchto podstatných skutečností nezměnilo. Strojvedoucí věděl, jakou rychlostí má jet, ale bezdůvodně projížděl místem přejezdu rychlostí téměř čtyřikrát vyšší, a to navíc pod vlivem alkoholu, tedy jeho reakce byly nepochybně zpomalené. Kromě strojvedoucího měly na vzniku dopravní nehody vliv i další faktory, avšak nesprávně vyplněný rozkaz mezi nimi nebyl. Mnohem podstatnější vliv na vznik dopravní nehody měla skutečnost, že nefungovala signalizace u přejezdu (neblikalo ani bílé světlo, závory byly nahoře). Dle Drážní inspekce měl navíc na nehodě svůj podíl i řidič osobního automobilu. S ohledem na uvedené tak žalovaný 2. za škodu nenese odpovědnost.

4. Žalobci v rámci doplnění žaloby dne 29. 4. 2021 vzhledem k námitce promlčení vznesené žalovanými uvedli, že dne 21. 2. 2017 žalobci získali první informaci o škůdcích, když toho dne zmocněnec žalobců v trestním řízení si mohl prostudovat trestní spis. Mají za podstatné, že dle zprávy Drážní inspekce [číslo jednací] dle bodu [číslo] a [číslo] bylo bezprostřední příčinou mimořádné události stanoveno vjetí silničního vozidla na železniční přejezd v době, kdy se k němu blížila drážní vozidla a za zásadní příčinu mimořádné události bylo primárně stanoveno nedání přednosti drážní dopravě na úrovňovém křížení pozemní komunikace s dráhou řidiče silničního vozidla, resp. nepřesvědčení se řidičem, zda může železniční přejezd bezpečně přejet. Závěry Drážní inspekce jsou závazným rozhodnutím státního orgánu a jsou proto pro všechny subjekty závazné až do doby, dokud v soudním řízení není prokázán opak. V předmětné věci se tak jedná o specifický případ, na který nelze automaticky a to bez dalšího, aplikovat judikaturu Nejvyššího soudu ve věcech promlčení. Naopak je třeba promlčení posuzovat pro svou specifičnost s ohledem na uvedené jako věc sui generis. Jasno do otázky, kdo je škůdcem vnesl až soud v trestním řízení, za pomoci znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], který vyvinil zemřelého [jméno] [příjmení].

5. Vedlejší účastník na straně žalovaného [právnická osoba] v písemném vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení nároku žalobců s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudky sp. zn. 25 Cdo 1892/2018, 25 Cdo 2891/2007, 25 Cdo 3472/2016 či 25 Cdo 4335/2016). Vyjádřil názor, že sekundárním obětem (nejde o přímého účastníka nehodového děje, ale oběť je zasažena teprve sekundárně, tj. následkem dopravní nehody) náleží nároky v občanském zákoníku definované„ odčinění duševních útrap“ a„ náklady pohřbu“. Sekundárním obětem nenáleží nároky po primární oběti, tj.„ ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti“ nebo„ ztížení společenského uplatnění“.

6. Soud vzal za svá skutková zjištění účastníků řízení, že dne 21. 3. 2016 v 7:08 hodin došlo ke škodní události, a to tak, že mezi železniční stanicí [obec] a železniční stanicí [obec] na celostátní dráze došlo k mimořádné události v drážní přepravě, když za jízdy posunu mezi dopravnami po vyloučené první traťové koleji ve směru do železniční stanice [obec], při současném vypnutí závor z činnosti na železničním přejezdu [anonymizována dvě slova] při výluce koleje (otevřené závory) došlo ke střetnutí PMD s osobním automobilem a k usmrcení dvou osob, jedoucích v osobním automobilu, a to řidiče [jméno] [příjmení], [datum narození] a jeho spolujezdkyně [jméno] [příjmení], [datum narození]. Majitelem a provozovatelem hnacího vozidla byl první žalovaný, druhý žalovaný měl účast na škodní události, a to ve vztahu k [jméno] [příjmení], zaměstnanci druhého žalovaného.

7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

8. Z detailu relace o dopravní nehodě ze dne 21. 3. 2016 má soud za prokázáno, že tímto záznamem Policie ČR – Skupina dopravních nehod Havlíčkův Brod vylíčila dopravní nehodu, která se stala dne 21. 3. 2016 v 7:05 hodin v obci [obec] na ulici [obec] v místě železničního přejezdu č. [anonymizováno] [číslo], účastníkem nehody byl řidič [jméno] [příjmení] spolujezdkyně [jméno] [příjmení], dále vlaková souprava PMD, za účasti obou žalovaných.

9. Ze zprávy o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události ze dne 29. 11. 2016 má soud za prokázáno, že Drážní inspekce šetřila dopravní nehodu ze dne 21. 3. 2016 s uvedením, že následkem dopravní nehody došlo k usmrcení dvou osob a k celkové škodě 100.000 Kč, jako bezprostřední příčinu uvedla vjetí silničního vozidla na železniční přejezd v době, kdy se k němu blížila drážní vozidla a nedovolenou jízdu posunu mezi dopravnami za místo zastavení, uvedené v rozkazu„ V“ a následné jízdě přes železniční přejezd [anonymizováno] [číslo], s výrazným překročením povolené rychlosti jízdy přes tento přejezd. Jako přispívající faktor bylo uvedeno, že strojvedoucí byl v době vzniku mimořádné události pod vlivem alkoholu. Za zásadní příčinu bylo uvedeno nedání přednosti drážní dopravě na úrovňovém křížení pozemní komunikace s dráhou řidičem silničního vozidla, resp. nepřesvědčení se řidičem, zda může železniční přejezd bezpečně přejet, dále odjezd posunu mezi dopravnami z výchozí stanice na vyloučenou kolej v rozporu s technologickými postupy vzhledem k chybnému a neúplnému obsahu rozkazu„ V“ a způsobu jeho převzetí strojvedoucím, dále nedodržení technologických postupů stanovených pro jízdu posunu mezi dopravnami po vyloučené koleji. Souhrnně bylo konstatováno, že k mimořádné události vedl řetězec několika pochybení, když jednání zaměstnance pro řízení sledu a strojvedoucího bylo v rozporu s platnými předpisy a bylo učiněno za účelem zjednodušení a urychlení práce. Strojvedoucí nerespektoval podmínky jízdy dané rozkazem (byť špatně vyplněným) a nezastavil na předepsaném místě a k železničnímu přejezdu (ke kterému bez dalších opatření se neměl ani dostat) se blížil příliš rychle. Rychlost posunu mezi dopravnami v místě mimořádné události byla vyšší o 29 km/hod. vzhledem k tomu, že strojvedoucí měl správně jet přes železniční přejezd se zvýšenou opatrností. Řidič osobního automobilu mohl dle výpočtu střetnutí zabránit nebo následky střetnutí mohly být menší…… nadto byl u mimořádné události opakovaně naměřen alkohol v dechu strojvedoucího, jehož hodnota odpovídala střední opilosti.

10. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne 21. 2. 2017 (v počtu 5 ks) vyplývá, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] se dne 21. 2. 2017 seznámili se spisem Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, Oddělení obecné kriminality, [číslo jednací].

11. Z vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události - nehody ze dne 30. 6. 2016 vyplývá, že Správa železniční dopravní cesty, státní organizace vyhodnotila příčinu a okolnosti vzniku mimořádné události ze dne 21. 3. 2016 a jako příčinu uvedla nezastavení PMD na vyloučené koleji v místě určeném kilometrickou polohou a nedovolené pokračování v jízdě bez příslušných pokynů, odpovědnost za vznik mimořádné události určila provozovateli drážní dopravy, tedy žalovanému 1.

12. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] vyplývá závěr, že jedinou příčinou vzniku nehodového děje se znalci jeví rychlost vlakové soupravy, která byla prakticky 4x vyšší než rychlost pro daný úsek předepsaná a dále to, že strojvedoucí na pohyb vlakové soupravy neupozorňoval zvukovým znamením. Řidič vozidla [anonymizováno] neměl z technického hlediska za daných okolností možnost střetu zabránit.

13. Ze spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, sp. zn. 2 T 30/2017, zejména z usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina, Oddělení obecné kriminality ze dne 22. 3. 2016, [číslo jednací] (na čl. 15-16 spisu), z protokolu o výslechu osoby podezřelé ze dne 21. 3. 2016 (na čl. 34-37), z usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina, Oddělení obecné kriminality ze dne 16. 11. 2016, [číslo jednací] (na čl. 51-52 spisu), z protokolu o výslechu obviněného ze dne 5. 1. 2017 (na čl. 70-74 spisu), ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul] (na čl. 295-324 spisu), z doručenky (na čl. 329 spisu), z plných mocí pro [titul] [jméno] [příjmení] (na čl. 331-350 spisu), ze sdělení policejního orgánu ze dne 9. 1. 2017 včetně doručenek (na čl. 351-360 spisu), z přípisu zástupce žalobců ze dne 14. 2. 2017 (na čl. 361-365 spisu), ze sdělení policejního orgánu ze dne 30. 12. 2016 a doručenka (na čl. 709-710 spisu), ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 21. 7. 2016 (na čl. 723 spisu), ze žádosti o poskytnutí fotodokumentace ze dne 2. 2. 2017 (na čl. 724 spisu), z vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis ze dne 16. 2. 2017 včetně doručenky (na čl. 731-733 spisu), ze záznamu o prostudování spisu ze dne 21. 2. 2017 (na čl. 747 spisu), z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7. 9. 2017, č.j. 2 T 30/2017-824, z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích ze dne 19. 12. 2017, č.j. 13 To 486/2017-885 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], strojvedoucí, zaměstnanec 1. žalovaného a [příjmení] [příjmení], vedoucího obsluhy nákladních vlaků, zaměstnanec 2. žalovaného, byli obviněni ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti a také uznáni vinnými z trestného činu spáchaného dne 21. 3. 2016 v prostoru železniční stanice [obec] tak, že způsobili nehodu dopravních prostředků, a to osobního vozidla a nákladní kolejové soupravy, v důsledku čehož došlo k úmrtí osádky osobního vozidla a byli uznáni vinnými - [jméno] [příjmení] z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, odst. 3, odst. 4 trestního zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) trestního zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři roky a šest měsíců, zákazu činnosti, spočívajícím v zákazu výkonu zaměstnání strojvedoucího na pět let, [příjmení] [příjmení] byl uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody na jeden rok a šest měsíců, který byl podmíněně odložen a byla mu stanovena zkušební doba na dva roky. Žalobci do trestního spisu založili plné moci k zastupování (čl. 331-350 spisu). Žalobci a), b), c), d), e), f), g), h) byli prostřednictvím svého zástupce [titul] [jméno] [příjmení] dne 11. 1. 2017 Policií ČR, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor Havlíčkův Brod, oddělení obecné kriminality vyrozuměni o tom, že [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jsou obviněni z přečinu ve vztahu k mimořádné události ze dne 21. 3. 2016 a současně byli poučeni o právu uplatňovat coby poškození náhradu majetkové i nemajetkové újmy proti osobě pachatele. Žalobkyni [celé jméno žalobkyně] bylo stejné sdělení Policie ČR doručeno dne 23. 1. 2017, obdobně v případě žalobkyně [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Žalobci dne 17. 2. 2017 prostřednictvím svého zástupce [titul] [jméno] [příjmení] se jako poškození připojili do trestního řízení, jak vyplývá z přípisu zástupce žalobců ze dne 14. 2. 2017. Dne 31. 12. 2016 bylo zástupci žalobců doručeno sdělení policejního orgánu, že dne 5. 1. 2017 bude proveden výslech obviněného [jméno] [příjmení]. Ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 21. 7. 2016 vyplývá, že zástupci žalobců bylo policejním orgánem umožněno nahlédnout do trestního spisu a na jeho žádost byla pořízena ze spisu kopie protokolu o nehodě v silničním provozu, rozkazu PMD a dalších listinných důkazů.

14. Ze sdělení Drážní inspekce ze dne 18. 1. 2022 (čl. 134 spisu) vyplývá, že zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události Drážní inspekce byla volně přístupná na webových stránkách Drážní inspekce, zveřejněná dne 7. 1. 2017, tato zpráva nebyla zasílána žádnému z žalobců.

15. Z článku [webová adresa] (čl. 136-138 spisu), ze článku [webová adresa] (čl. 139-143 spisu) a z článku [webová adresa] (čl. 144-146 spisu) je zřejmé, že o mimořádné události v drážní dopravě ze dne [datum] se zmíněná tisková média zmínila na webových stránkách [webová adresa] (dne [datum]), [webová adresa] (dne [datum]) a [webová adresa] (dne [datum]).

16. Vzhledem k právnímu názoru soudu k promlčení nároku žalobců soud neprováděl další důkazy, vztahující se k důvodnosti námitky promlčení nároku žalobců /výslech žalobců a), b), e) a f) /, když tyto navržené důkazy má soud za nadbytečné s ohledem na to, že důvodnost námitky promlčení byla prokázána již samotným spisem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. 2 T 30/2017, resp. jednotlivými listinami z tohoto spisu. Soud rovněž neprováděl další navržené důkazy, které se vztahují k věci samé (k vzniku majetkové či nemajetkové újmy, výši škody, zavinění či příčinné souvislosti), když s ohledem na právní názor soudu k důvodnosti námitky promlčení má soud další důkazy za nadbytečné.

17. Podle ustanovení § 2894 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

18. Podle ust. § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

19. Podle ust. § 2959 OZ při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Dle ust. § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

21. Dle ust. § 610 odst. 1 OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

22. Dle ust. § 619 odst. 2 OZ právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Dle ust. § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

24. Dle ust. § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Nejdříve se soud zabýval námitkou žalovaných k promlčení nároku žalobců. V souladu s ust. § 629, § 619 odst. 2 a § 620 odst. 1 OZ by se právo na náhradu škody promlčelo za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Z obsahu spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, sp. zn. 2 T 30/2017, resp. z jednotlivých listinných důkazů, má soud za prokázané, že žalobci a), b), c), d), e), f), g), h) se dozvěděli informaci, na jejímž základě si mohli učinit úsudek o osobě konkrétního škůdce nejpozději dne 31. 12. 2016, tedy v okamžiku, kdy zástupci žalobců bylo doručeno sdělení policejního orgánu ze dne 30. 12. 2016 Soudní praxe dovodila, že o osobě, která mu odpovídá za vzniklou škodu, se poškozený dozví v okamžiku, kdy obdrží informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek o osobě konkrétního škůdce. Den právní moci trestního rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o vině obžalovaného (škůdce), za den, kdy se poškozený dozvěděl o osobě škůdce, bez dalšího pokládat nelze (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 871/2002 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2891/2007). Soud má za prokázané, že žalobci a), b), c), d), e), f), g), h) se ke dni 31. 12. 2016 dozvěděli o tom, kdo je obviněn z trestné činnosti, týkající se mimořádné události v drážní dopravě ze dne 21. 3. 2016. Kromě toho se žalobci a), b), c), d), e), f), g), h) prostřednictvím svého zástupce totéž mohli dozvědět ze sdělení Policie České republiky k uplatnění náhrady škody poškozených v rámci trestního řízení a žalobci i), j), k ) a l) se o tomto sdělení policie dozvěděli jednotlivě dne 23. 1. 2017. Kromě toho dne 23. 1. 2017 byl žalobcům doručen znalecký posudek (čl. 295-324 trestního spisu), z čehož se žalobci také mohli dozvědět okolnosti, které mohli vést k závěru o vymezení odpovědného subjektu, tedy nejen ve vztahu k obžalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ale také k oběma žalovaným, když v těchto jednotlivých dokumentech bylo jednoznačně popsáno, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem 1. žalovaného a [příjmení] [příjmení] byl zaměstnancem 2. žalovaného. Z uvedeného vyplývá, že nárok žalobců je promlčen, neboť žaloba byla podána až dne 20. 2. 2020, tedy po skončení tříleté promlčecí lhůty.

26. Soud se rovněž zabýval, zda došlo ke stavění lhůty promlčení a soud naznal, že ke stavění lhůty nedošlo, neboť zmíněné trestní řízení vedené Okresním soudem v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 30/2017 se týkalo trestné činnosti fyzických osob, a to strojvedoucího [jméno] [příjmení] a zaměstnance na pozici pro řízení sledu [jméno] [příjmení] a netýkalo se přímo obou žalovaných, coby právnických osob. S ohledem na uvedené má soud za to, že ke stavění promlčecí lhůty v průběhu trestního řízení nedošlo.

27. Soud se dále zabýval námitkou žalobců, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Soudní praxe nesčetnými rozhodnutími dovodila, že námitka promlčení nároku žalobců ve spojitosti s nemravností této námitky, je pouze institutem, který se používá ve velmi výjimečných případech a ojediněle ve vztahu ke konkrétní skutečnosti. Zástupci žalobců vznesli tuto námitku a poukázali na zavěry Drážní inspekce, která je veřejným subjektem a jejíž rozhodnutí je pro všechny závazné. Soud má za to, že tato námitka žalobců není důvodná, když pouhé vznesení námitky promlčení nároku žalobců nemůže být shledáno nemravným. Závěry Drážní inspekce nejsou rozhodnutím ve správním řízení, které by bylo možné přezkoumat soudem. Tato námitka žalovaných je lichá, neboť Drážní inspekce mj. vyjádřila, že oba zaměstnanci žalovaných v rámci své pracovní činnosti pochybili. Nicméně o vině v trestní rovině rozhoduje vždy příslušný soud. Soud má námitku žalobců za nedůvodnou.

28. Soud se dále zabýval tvrzením žalobců, že námitka promlčení žalovaných nároků se jeví jako zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. K odůvodnění žalobci uvedli, že oprávněně vycházeli z předpokladu důvěry ve správnost rozhodnutí Drážní inspekce [číslo jednací] a mají za to, že rozhodnutí Drážní inspekce je správným rozhodnutím státního orgánu. V závěrečné zprávě Drážní inspekce bylo uvedeno, že bezprostřední příčinou mimořádné události bylo stanoveno vjetí silničního vozidla na železniční přejezd a za zásadní příčinu mimořádné události bylo stanoveno pochybení řidiče silničního vozidla.

29. Soudní judikatura dovodila, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a z důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3472/2016). Soud, s přihlédnutím k této judikatuře, je toho názoru, že námitka žalovaných se nepříčí dobrým mravům, resp. se nejedná o zjevné zneužití práva, když v dané konkrétní věci nebylo zjištěno, že by žalobci sami nezavinili marné uplynutí promlčecí doby. Naopak bylo prokázáno, že zástupce žalobců a), b), c), d), e), f), g), h) obdržel dne 11. 1. 2017 sdělení Policie České republiky k uplatnění náhrady škody poškozených v rámci trestního řízení a žalobci i), j), k ) a l) se o tomto sdělení policie dozvěděli dne 23. 1. 2017. Již k tomuto okamžiku (nejpozději ke dni 23. 1. 2017) se tak všichni žalobci mohli dozvědět rozhodné okolnosti o pravděpodobné totožnosti odpovědných osob, v daném případě žalovaných. Nebylo prokázáno, že v období od 24. 1. 2017 až do podání žaloby dne 20. 2. 2020 došlo k nějakým mimořádným událostem, které by bez zavinění žalobců vedly k uplatnění nemravnosti námitky promlčení nároku žalobců.

30. S ohledem na uvedené má soud za prokázáno, že žaloba žalobců byla podána po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, námitka promlčení je tedy důvodná a žaloba tak byla zamítnuta.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšným žalobcům. Žalovanému 1. tak náleží plná náhrada nákladů řízení, náklady řízení žalované 1. sestávají z odměny právního zástupce žalovaného 1. dle § 7 bodu 5, 6, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za sedm úkonů právní služby po 12.100 Kč (předmět řízení ve výši 949.738,68 Kč jako součet dvanácti tarifních hodnot po 50.000 Kč náhrady nemajetkové újmy spolu s majetkovou újmou ve výši celkem 349.738,68 Kč), dále za sedm náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání dne 11. 1. 2022 a 22. 3. 2022 (u druhého jednání v rozsahu dvou úkonů s ohledem na délku jednání), vyjádření ze dne 8. 2. 2022 a ze dne 21. 3. 2022. Součástí nákladů řízení je dále náhrada za ztrátu času právního zástupce žalovaného 1. za cestu k jednání soudu v délce celkem 22 započatých půlhodin dle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč za každou započatou půlhodinu, při dvou jednáních tedy celkem 2.200 Kč. Dále žalovanému 1. náleží náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalovaného 1. za cestu k jednání dne 11. 1. 2022 při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km, v ceně motorové nafty 36,10 Kč, výši náhrady 4,70 Kč/km a ujeté vzdálenosti 514 km (Praha – Brno a zpět), tedy náhrada v částce 2.573,50 Kč, za použití vyhlášky č. 511/2021 Sb. Žalovanému 1. dále náleží náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalovaného 1. za cestu k jednání dne 22. 3. 2022 ve výši celkem 668 Kč za použití veřejného hromadného prostředku (jízdenky ve výši 294 Kč a 374 Kč). K těmto nákladům (mimo cestovného) je třeba připočíst 21% DPH ve výši 18.690 Kč. Žalobci je tedy povinni nahradit žalovanému 1. společně a nerozdílně náklady řízení v celkové výši 110.932 Kč po zaokrouhlení v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

32. S ohledem na výsledek řízení náleží náhrada nákladů řízení i žalovanému 2. Náklady řízení jsou představovány pěti režijními paušály ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – vyjádření k žalobě ze dne 12. 6. 2020, účast u soudních jednání dne 11. 1. 2022 a 22. 3. 2022 (dva úkony vzhledem k délce jednání) a vyjádření ze dne 9. 2. 2022 Celkem tedy náleží žalovanému 2. náklady řízení ve výši 1.500 Kč, kterou jsou žalobci povinni žalovanému 2. nahradit společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

33. Vzhledem k výsledku řízení náleží náhrada nákladů řízení i vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného [právnická osoba], a to ve výši 300 Kč za vyjádření ze dne 14. 5. 2020. Soud postupoval v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

34. Soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného [] s ohledem na to, že vedlejší účastník se svého práva vzdal.

35. Soud nepřiznal žalované 1. právo na náhradu nákladů řízení za ubytování ve výši 600 Kč, když ubytování se vztahuje k jednání dne 22. 3. 2022, které začalo v 9:00 hodin. Soud je toho názoru, že se nejedná o účelně vynaložený náklad řízení, když žalovaný 1. mohl použít veřejnou hromadnou dopravu z Prahy do Brna tak, aby se bez problémů k jednání soudu dostavil včas. Je obecně známo, že veřejné hromadné prostředky (autobus či vlak) běžně umožňují, aby se účastníci dostavili včas k jednání soudu, které by začínalo od 9:00 hodin. Dle zkušeností soudu je zcela běžné, že účastníci i právní zástupci účastníků se bez potíží z Prahy dostanou řádně a včas k jednání soudu s časem zahájení jednání v 9:00 hodin. Žalovaný 1. tedy mohl zvolit jiný veřejný hromadný či osobní prostředek, event. stejný dopravní prostředek, avšak v jiném čase tak, aby se včas mohl dostavit k jednání soudu.