Městský soud v Brně · Rozsudek

38 C 6/2018

č. j. 38 C 6/2018-76

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-07-10 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2019:38.C.6.2018.1

Citované zákony (16)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Věry Kadlecové a Anny Kalné ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec o neplatnost výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru žalobci ze dne 23. 10. 2017, doručená žalobci dne 23. 10. 2017, se zamítá.

II. Žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení poměru ze dne 7. 11. 2017, doručené žalobci dne 7. 11. 2017, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 30.492 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 7. 1. 2018 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobci dne 23. 10. 2017 a okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalobci dne 7. 11. 2017. Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 7. 3. 2017 na pozici zahradníka. Po nástupu do práce dne 30. 9. 2017 po pracovním úraze ze dne 13. 6. 2017 nemohl žalobce vykonávat sjednaný druh práce, jelikož nemohl zvedat těžká břemena. Namísto poslání žalobce k pracovnělékařskému vyšetření žalovaná nabídla žalobci dohodu o skončení pracovního poměru, kterou žalobce odmítnul. Následná výpověď byla odůvodněna závažným porušením pracovněprávních povinností kvůli neomluveným absencím v zaměstnání. Žalobce neomluvené absence neměl. Do doby, dokud nebude vyšetřen závodním lékařem, nebyl povinen vykonávat sjednaný druh práce a do zaměstnání docházel pouze formálně. Za takové situace by případné neomluvené absence nedosahovaly takové intenzity, aby odůvodňovaly výpověď. Okamžité zrušení pracovního poměru mu bylo předáno z důvodu, že měl být dne 7. 11. 2017 pod vlivem THC, jelikož se odmítnul podrobit zkoušce na jeho přítomnost. Žalobce pod vlivem THC toho dne nebyl, odmítnul se podrobit orientačnímu vyšetření a navrhnul vyšetření lékařské, což žalovaná odmítla a předala mu okamžité zrušení pracovního poměru. S ohledem na to, že nemohl žalobce vykonávat práci, nemohlo by odmítnutí podrobení se vyšetření považováno za zvlášť hrubé porušení právních předpisů. U žalované nebyl určen písemně zaměstnanec, který by vyšetření směl provádět. Zákaz řízení motorového vozidla pak není platným důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru s ohledem na pracovní pozici žalobce. Oba dokumenty dále nejsou v důvodu ukončení pracovního poměru určité a nezaměnitelné. S ohledem na jeho pracovní úraz a porušování předpisů ze strany žalované byla daná výpověď a okamžité zrušení pracovního poměru v rozporu s dobrými mravy.

2. Ve svém vyjádření žalovaná uvedla, že uplatněný nárok žalobce neuznává. Žalovaná nepovažuje úraz žalobce za pracovní úraz. Žalobci nebylo lékařem zakázáno zvedat těžká břemena, bylo mu to pouze doporučeno. Žalovaná toto doporučení dodržovala a přidělovala žalobci takovou práci, kde nebylo potřeba zvedat těžká břemena. Žalobce ani takto přidělovanou práci nevykonával a neomluveně se nedostavoval do práce. Žalobce byl již 2x potrestán zákazem řízení motorového vozidla pro ovlivnění látkou THC. K testu přítomnosti THC žalovaná přistoupila po ucítění typické vůně spalování marihuany. Žalobce orientační i lékařský test odmítnul.

3. Soud vzal za svá skutková tvrzení účastníků o existenci předmětného pracovního poměru mezi účastníky, nemocenské žalobce trvající do 30. 9. 2017, a že se žalobce dne 5. 10. 2017, 6. 10. 2017 a 9. 10. 2017 nedostavil do zaměstnání.

4. Z předložených důkazů, a to pracovní smlouvy ze dne 7. 3. 2017, okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 7. 11. 2017, přípisu zástupce žalované ze dne 16. 11. 2017 včetně plné moci ze dne 20. 10. 2017, výpovědi z pracovního poměru ze dne 23. 10. 2017, přípisu [jméno] [příjmení] ze dne 7. 11. 2017, doporučení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 31. 8. 2017, klimatologického posudku ze dne 4. 6. 2019, obsahu výpisu z rejstříku trestů žalobce na čl. 27 spisu, výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a výpovědi žalované, soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z pracovní smlouvy ze dne 7. 3. 2017 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou, na základě které žalobce vykonával pro žalovanou práci zahradníka. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 23. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný odmítnul převzít výpověď, která byla dána žalobci z důvodu závažného porušení povinností, když dne 5. 10., 6. 10. a 9. 10. 2017 bez omluvy nenastoupil do práce. Výpovědní lhůta měla skončit dne 31. 12. 2017. Odmítnutí převzetí výpovědi potvrdil svým podpisem pan [jméno] [příjmení]. Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 7. 11. 2017 bylo odůvodněno nekonáním práce podle pracovní smlouvy v rozvržené pracovní době a nedodržováním povinností vyplývajících z pracovního poměru, konkrétně dne 7. 11. 2017 mělo být zjištěno, že byl žalobce pod vlivem návykové látky THC. Dále byly zmíněné neomluvené absence a zákaz řízení motorových vozidel. Žalobce odmítnul okamžité zrušení převzít, jak potvrdil svým podpisem pan [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 31. 8. 2017 nedoporučila žalobci zvedání těžkých břemen. V přípise [jméno] [příjmení] ze dne 7. 11. 2017 dotyčný potvrdil, že žalobce v jeho pracovní době při výkonu jeho práce odmítnul své zaměstnavatelce provést orientační vyšetření na návykové látky a následně odmítl také odborné lékařské vyšetření. Dle výše uvedeného výpisu z trestního rejstříku byl žalobce potrestán dne 11. 9. 2014 za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky mimo jiné zákazem řízení motorového vozidla, který byl vykonán dne 3. 10. 2017. Dle klimatologického posudku ze dne 4. 6. 2019 ve dne 5. 10. 2017 se vyskytoval občasný déšť, srážky nepřekročily 1 mm, od odpoledních hodin vál nárazový vítr o rychlosti až 19m/s a teplota se pohybovala mezi 10 až 19 stupni. Dne 6. 10. 2017 bylo zpočátku polojasno, během dne oblačnost přibývala, během celého dne se vyskytovaly přeháňky s celkovým úhrnem srážek do 4 mm, od rána vál nárazový vítr o rychlosti až 15 m/s a teplota se pohybovala mezi 6 až 13 stupni. Dne 9. 10. 2017 bylo zpočátku skorojasno, během dne oblačnost přibývala, během celého dne se nevyskytovaly srážky a teplota se pohybovala mezi 3 až 13 stupni.

6. Svědek [jméno] [příjmení] byl přítomen, když žalovaná předávala žalobci výpověď z pracovního poměru. Žalobce výpověď odmítnul převzít před autem před domem žalované. Žalobce si stěžoval na bolest zad. Po úraze pracovní morálka žalobce klesla, nezvedal těžká břemena, pouze sekal trávu. Žalobce si na bolesti zad stěžoval i roky před úrazem. Žalobce sdělil žalované, že nemůže zvedat žádná těžká břemena. Svědek viděl žalobce jednou či dvakrát před započetím prací kouřit marihuanu.

7. Svědek [jméno] [příjmení] byl přítomen při předávání okamžitého zrušení pracovního poměru koncem pracovní doby u pana [příjmení] před domem, tam kde parkuje dodávka. Žalobce odmítnul okamžité zrušení pracovního poměru převzít. Pracovní doba u žalované byla obvykle od 7:00 hodin do 15:00 nebo 16:00 hodin, dle domluvy. Žalobce občas chodil do práce, ale odmítal práce, které mu zatěžovaly záda. Práce se zadávala celému týmu a pracovníci si tu práci pak rozdělili. Svědek konal těžké práce a žalobce konal práce lehčí, jako je například hrabání nebo práce bez zátěže zad.

8. Z výpovědi žalované vyplynulo, jak mělo probíhat předávání předmětné výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobce odmítnul dokumenty převzít. Před úrazem žalobce konal veškeré zahradnické práce. Po nemocenské žalovaná žalobci přidělovala na doporučení jeho lékařky práci, u které nemusel zvedat těžká břemena. Od 5. 10. 2017 se žalobce pro nevolnost nedostavil několik dnů do práce, aniž by následně předložil potvrzení od lékaře. Žalovaná věděla, že měl žalobce potíže s užíváním drog, když měl několikrát zákaz řízení z důvodu jízdy pod vlivem omamných látek. V den předání okamžitého zrušení pracovního poměru viděla žalovaná po té, když žalobce odmítnul sekat trávu, jak žalobce kouří marihuanu, a proto přistoupila ke kontrole, kterou žalobce odmítnul a odmítnul i kontrolu u lékaře.

9. Z ostatních důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.

10. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí.

11. Na základě takto provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků má soud za osvědčený tento skutkový stav: Žalobce byl u žalované zaměstnán v rozhodném období s druhem práce zahradník. Po úraze žalobce odmítal vykonávat práce, které by mu zatěžovaly páteř. Žalobce se dne 5. 10. 2017, 6. 10. 2017 a 9. 10. 2017 nedostavil do práce, aniž by předložil jakékoliv lékařské potvrzení o jeho pracovní neschopnosti. Žalobce odmítnul převzít předmětnou výpověď pracovního poměru. Dne 7. 11. 2017 žalobce byl vyzván k podrobení se testu na přítomnost návykové látky. Test žalobce odmítnul. Žalobce odmítnul převzít předmětné okamžité zrušení pracovního poměru.

12. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce, neboť se jedná o vztah vznikající při výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle § 1 zák. č. 262/2006 Sb., kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni učinění právního úkonu, jehož platnost je předmětem tohoto řízení, tedy ve znění účinném do 31. 12. 2017.

13. Podle § 72 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákoník práce“) neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

14. Podle § 50 odst. 4 zákoníku práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

15. Podle § 52 písm. g) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

16. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

17. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

18. Podle § 334 odst. 3 zákoníku práce nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

19. Podle § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno, 20. Podle § 20 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v platném znění (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), v případě, že povinná osoba podle odstavce 1 orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

21. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Žaloba byla podána dne 7. 1. 2018. Výpověď z pracovního poměru byla žalobci doručena dne 23. 10. 2017, když dle obsahu výpovědi a výslechu svědka [jméno] [příjmení] žalobce odmítnul výpověď tohoto dne převzít v souladu s § 334 odst. 3 zákoníku práce, a výpovědní doba tak měla skončit ke dni 31. 12. 2017. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne 7. 11. 2017, když dle obsahu okamžitého zrušení a výslechu svědka [jméno] [příjmení] žalobce odmítnul okamžité zrušení tohoto dne převzít v souladu s § 334 odst. 3 zákoníku práce. Žaloba tak byla podána v obou případech před uplynutím prekluzivní dvouměsíční lhůty.

23. Výpověď byla odůvodněna neomluvenou absencí ve dnech 5. 10. 2017, 6. 10. 2017 a 9. 10. 2017. Takto vymezený důvod výpovědi soud považuje za dostatečně určitě a nezaměnitelně vymezený a tedy v souladu s § 50 odst. 4 zákoníku práce.

24. Dle tvrzení žalobce se žalobce skutečně ve dnech vymezených ve výpovědi nedostavil do práce, protože mu nebylo dobře. Toto bylo potvrzeno i ze strany žalované účastnickým výslechem. Bylo tak na žalobci, aby prokázal, že se jednalo o omluvenou absenci či překážku v práci na straně zaměstnavatele. Žalobce však tuto skutečnost nijak neprokázal ani přes výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. na jednání dne 10. 4. 2019, když z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že zaměstnavatel v případě nemoci po zaměstnancích nepožadoval zákonnou omluvu, ani že by v předmětných dnech byla překážka práce na straně zaměstnavatele v důsledku nepříznivého počasí, když dle předloženého klimatologického posudku ze dne 4. 6. 2019 úhrn srážek v tomto období nepřekročil 4 mm a vítr nedosahoval dle soudu takové intenzity, aby to bránilo v zahradnické činnosti. Žalobce ani nepředložil potvrzení o pracovní neschopnosti na dané období. Jak vyplynulo z účastnické výpovědi žalované, ostatní zaměstnanci v dané dny pracovali. Z výslechu svědků a žalované vyplynulo, že obvyklá pracovní doba byla od 7:00 či 8:00 do 15:00 či 16:00 hodin. Za daných skutečností tak soudu nezbylo nic jiného, než konstatovat, že v daných dnech se na straně žalobce jednalo o neomluvenou absenci.

25. Následně se tak soud zabýval otázkou, zda tato neomluvená absence naplňuje požadavek závažnosti porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci dle § 52 písm. g) zákoníku práce„ Typickým příkladem závažného porušení povinností zaměstnance je požívání alkoholu a jiných návykových látek na pracovišti, neomluvená absence, výkon práce pro sebe a jiné osoby v pracovní době, nepovolené užívání dopravních prostředků zaměstnavatele na soukromé cesty, majetkové a morální delikty na pracovišti, nerespektování příkazů nadřízených apod. Při zkoumání intenzity porušení povinností zaměstnance je třeba také přihlédnout k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti zaměstnance, k míře zavinění, k důsledkům porušení povinnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, zda došlo ke vzniku škody apod.“ (viz VYSOKAJOVÁ, Margerita, Bohuslav KAHLE, Nataša RANDLOVÁ, Petr HŮRKA a Jiří DOLEŽÍLEK. Zákoník práce: Komentář. komentář k § 52 písm. g), Wolters Kluwer (cit. 2019 -8-7). Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 soudní praxe již dříve dospěla k závěru, že neomluvené zameškání práce v trvání pěti dnů zpravidla představuje obecně vzato samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Třídenní absence tak sama o sobě nemusí znamenat porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, ale může dle okolností znamenat alespoň závažné porušení pracovních povinností.

26. Žalobci lze přisvědčit, že dokud mu žalovaná jako zaměstnavatel neumožnila vykonat pracovnělékařskou prohlídku ke zjištění způsobilosti k vykonávání smluvené práce, byl oprávněn přidělenou práci odmítnout. Práci, kterou pracovník nemůže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vykonávat, mu nemůže organizace přidělovat, a to ani jde-li o druh práce a místo výkonu práce dohodnuté v pracovní smlouvě. Odmítnutí výkonu takové práce není porušením pracovní kázně (porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů), a tedy ani důvodem výpovědi pro porušení pracovní kázně (viz stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3.1978, sp. zn. Cpjf 44). Toto však nebyl důvod uvedený ve výpovědi. Oprávnění žalobce odmítnout vykonávat určitou práci ho nezprošťuje povinnosti dostavovat se v pracovní době na pracoviště, zvláště v situaci, kdy z výpovědí svědků vyplynulo, že žalovaná do jisté míry na omezení žalobce dbala a žalobce některé práce vykonával. Dle výslechu svědka [jméno] [příjmení] byl žalobcův přístup k práci laxní. Žalobce býval pod vlivem návykových látek, když jej svědek [jméno] [příjmení] několikrát viděl kouřit marihuanu. Dále pak žalobce nijak neprokázal ani přes výzvu soudu dle § 118a o.s.ř., že by se u žalované domáhal pracovnělékařské prohlídky a zůstal pasivní, i když se chtěl domoci výpovědi z důvodu pozbytí pracovní způsobilosti pro pracovní úraz a s tím spojeného 12ti měsíčního odstupného, které vyžaduje lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb, tedy ne nutně závodním lékařem zaměstnavatele. S ohledem na porušení povinností žalované by v dané situaci bylo přijatelné, kdyby žalovaný odešel z pracoviště po té, co by mu po odmítnutí přidělené práce nebyla jiná práce na pracovišti toho dne přidělena, nikoliv, že se žalobce sám ráno rozhodne, že se do práce nedostaví, protože mu dle jeho přesvědčení nebude přidělena práce ani nebude poslán na pracovnělékařskou prohlídku. Z daných skutečností tak soud dospěl k závěru, že uvedená třídenní neomluvená absence žalobce dosahovala nejméně intenzity závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a důvod k rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce tu byl dán.

27. Soud se dále zabýval dalším právním jednáním směřujícím k ukončení pracovního poměru žalobce u žalované. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo odůvodněno nekonáním práce podle pracovní smlouvy v rozvržené pracovní době a nedodržováním povinností vyplývajících z pracovního poměru, konkrétně dne 7. 11. 2017 mělo být zjištěno, že byl žalobce pod vlivem návykové látky THC. Dále byly zmíněné neomluvené absence a zákaz řízení motorových vozidel. Jediným řádně vymezeným důvodem dle § 60 zákoníku práce pro okamžité zrušení pracovního poměru je v takto popsaném odůvodnění ovlivnění žalobce návykovou látkou. Ostatní důvody nejsou dostatečně určitě vymezeny tak, aby i přes případný výklad nebyly neurčité či zaměnitelné. Proto se soud dále zabýval jen otázkou, zda byl žalobce v dané době pod vlivem návykové látky a zda případně tento důvod naplňuje požadavek porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

28. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná požadovala po žalobci, aby se podrobil dne 7. 11. 2017 testu na přítomnost návykových látek, konkrétně na THC. Žalovaná jako zaměstnavatel žalobce měl oprávnění tento test požadovat nehledě na to, zda by měla nebo neměla podezření na zneužívání omamných látek. V daném případě však vyplynulo, že žalovaná věděla, že žalobce nejméně v minulosti návykové látky zneužíval, když jí bylo známo, že mu byl udělen trest zákazu řízení z důvodu jízdy pod vlivem THC. I z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobce marihuanu užíval. Z provedených důkazů i z tvrzení obou účastníků dále vyplynulo, že se žalobce odmítnul podrobit orientačnímu vyšetření. Účastníci se rozcházeli v tvrzení o požadavku odborného lékařského vyšetření. Stěžejním důkazem v dané věci je přípis [jméno] [příjmení] ze dne 7. 11. 2017, když výpověď žalované a tvrzení žalobce by v dané věci měly stejnou váhu. Z daného přípisu je zřejmé, že je to žalobce, kdo se odmítnul podrobit odbornému lékařskému vyšetření, což by bylo i logické s ohledem na tvrzení žalované, že těsně před výzvou viděla žalovaného kouřit v pracovní době marihuanu. Za dané situace tak nastává fikce dle § 20 odst. 2 zákona o ochraně zdraví a na žalobce se hledí jako na osobu pod vlivem návykové látky.

29. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce porušil svou povinnost danou § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce a byl v pracovní době pod vlivem návykové látky. Při posuzování, zda se jednalo v dané situaci o zvlášť hrubé porušení pracovních povinností soud vycházel ze stejných kritérií uvedených při posuzování neomluvené absence žalobce. Žalobce se v daném okamžiku nacházel na pracovišti a v pracovní době. Práce zahradníka může obsahovat i činnosti, jako například práci s pilou, sekyrou, či jinými ostrými nástroji. Ovlivnění THC, jak je obecně známo, je spojeno se změnou ve schopnosti koncentrace a zhoršením krátkodobé paměti. Reakce nebo chování dané osoby se po požití marihuany mohou zdát nepřiměřené (zrychlené nebo zpomalené). Při daných pracovních činnostech mohl uživatel pod vlivem THC způsobit sobě a svému okolí vážné zranění či vážnou škodu. Žalobce v daném okamžiku buďto žádnou pracovní činnost nevykonával, nebo dle výpovědí svědků vykonával lehké činnosti jako sázení rostlin, sekání trávy či hrabání trávníku. I při těchto činnostech však mohl sobě nebo svému okolí způsobit vážné zranění či škodu, zvláště při sekání trávy, kdy zachází s poměrně těžkým nástrojem, na kterém rotuje velkou rychlostí ostří. Lze si představit situaci, kdy kvůli zpomaleným reakcím způsobeným požitím THC by mohla osoba například další osobě přejet nohu nebo strčit ruku do zapnuté sekačky při ucpání výfukového otvoru trávou nebo posekat předměty ležící v cestě sekačky. Na daném závěru nezmění nic ani skutečnost, že v daném okamžiku žalobce sekání odmítnul, když dle výpovědí svědků v jiných pracovních dnech tuto práci vykonával, nebo žalobci mohla být přidělená jiná práce, kde by mohlo docházet k obdobnému ohrožení. Užití návykové látky ovlivňující soustředěnost a rychlost reakcí při práci s nástroji, kde je vyžadována jistá míra pozornosti a reakční doba, vypovídá o jisté lehkovážnosti a bezohlednosti uživatele ve vztahu minimálně ke svým spolupracovníkům. Za uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že se v daném případě jednalo o zvlášť hrubé porušení pracovních povinností a žalované tak vzniklo právo k okamžitému zrušení pracovního poměru.

30. Námitka žalobce na porušení dobrých mravů, když žalovaná si sama neplnila povinnosti a neposlala jej k pracovnělékařské prohlídce je dle názoru soudu lichá. Jak již bylo uvedeno výše, toto porušení povinnosti žalobce opravňovalo odmítat přidělenou práci s obavou o své zdraví, nikoliv porušovat další své povinnosti jako dostavování se na pracoviště a už vůbec ne v pracovní době užívat zakázané návykové látky. Porušení povinností jedné strany obecně neopravňuje druhou stranu k porušování povinností navíc tak závažným způsobem, že by byl zaměstnavatel za běžných okolností oprávněn žalobci okamžitě zrušit pracovní poměr. Za daných skutečností lze navíc opětovně odkázat na jistou pasivitu žalobce v řešení nastalé situace i přesto, že sám tvrdí, že se cítil v práci zbytečný, či že případně měl starost o své zdraví.

31. Žalobce měl v pracovní smlouvě jako druh práce uveden zahradník, ve věci tak nedošlo k převedení na jinou práci bez souhlasu žalobce, pouze k omezení rozsahu prací, které žalovaná žalobci zadávala. Na prohlášení svědka [příjmení] nic nemění skutečnost, že bylo toto prohlášení připravené dopředu, když svým podpisem vzal toto prohlášení za své k datu podpisu.

32. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že žaloba je v obou svých nárocích nedůvodná, a proto soud rozhodl tak, že návrh na určení, že předmětná výpověď a okamžité zrušení pracovního poměru jsou neplatné, ve výrocích I. a II. zamítnul.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány odměnou právního zástupce žalované ve výši 22.500 Kč dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za devět úkonů právní služby po 2.500 Kč, když ke vstupu žalované do řízení došlo až po částečném zpětvzetí žaloby, dále za devět náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem ze dne 2. 5. 2018, dne 3. 8. 2018 a dne 19. 11. 2018, písemné podání ve věci samé - vyjádření ze dne 4. 5. 2018 a ze dne 8. 8. 2018, jednání před soudem dne 23. 11. 2018, 10. 4. 2019 a 10. 7. 2019. Dále žalované náleží DPH z těchto částek ve výši 5.292 Kč Celkem se jedná o částku 30.492 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.