39 C 106/2025
č. j. 39 C 106/2025-35
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 87 § 142 § 151 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 2894 § 2910 § 2911
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 32 667,57 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 32 667,57 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 12. 11. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 600 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit českému státu – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku ve výši 1 307 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 12. 6. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaný nebyl od května 2021 do ledna 2024 zdravotně pojištěn na území ČR a nebyl pojištěncem žalobce. Účast žalovaného na veřejném zdravotním pojištění zanikla 30. 4. 2021, když žalovaný měl vrátit ve lhůtě osmi dnů od tohoto data průkaz pojištěnce, což žalovaný neučinil.
2. Na nevrácený průkaz pojištěnce žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v Rakousku v celkové výši žalobní jistiny. Tyto částky ve výši žalobní jistiny byly uhrazeny dle vyúčtování kanceláři zdravotního pojištění.
3. Žalobce tedy nebyl v době rozhodné pro čerpání zdravotních služeb pojištěn, nevrátil průkaz zdravotní pojišťovny, když žalobce za žalovaného zaplatil úhradu za čerpané zdravotní služby, když tímto vznikla žalobci škoda.
4. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit žalovanému do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz zrušen.
5. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř., tedy s rozhodnutím bez jednání.
6. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání na zjištěnou adresu jeho bydliště v ČR, konkrétně v , adresa, , soud žalovanému výše zmíněné písemnosti doručoval. Žalovaný má doručení vykázáno fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu z důvodu absence poštovní schránky soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o. s. ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, nevyzvedl si písemnosti soudu a k doručení těchto písemností došlo tedy fikcí.
7. Žalovaný zůstal ve věci nečinný, nevyjádřil se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl tedy za to, že žalovaný svojí nečinností dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.
8. V rámci projednávání této věci soud provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak individuálními výkazy, přehledem úhrad zdravotních služeb ze dne 23. 4. 2024, výkazem z 15. 5. 2024, vyúčtováním nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 22. 11. 2021, 31. 8. 2022, potvrzením o provedení platby ze dne 18. 5. 2022, 30. 9. 2022, podrobným přehledem individuálních výkazů pro hrazení zdravotní péče poskytnuté žalovanému ze dne 23. 4. 2024, fotokopií evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalovaného, výzvou žalovanému k úhradě škody ze 17. 10. 2022, fakturou č. , hodnota, se splatností 11. 11. 2022, přípisem žalovanému bez uvedení data na č. l. 24, fotokopií, nevyzvednuté doporučeně podané zásilky, výzvou žalovanému ze 14. 12. 2022, když soud po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:
9. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je známa soudu existence žalobce jako specifické právnické osoby, která je v rámci svých aktivit na území ČR činná v oblasti veřejného zdravotního pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný byl účasten na veřejném zdravotním pojištění do dne 30. 4. 2021, přičemž k tomuto datu bylo ukončeno zaměstnání žalovaného u firmy , právnická osoba, ., a to podle hromadného oznámení této firmy žalobci. Žalovaný byl držitelem evropského zdravotního průkazu pro případné čerpání zdravotních a lékařských služeb na území EU, když s ohledem na zánik zdravotního pojištění 30. 4. 2021 byl žalovaný povinen podle § 12 písm. j) odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění předmětný průkaz pojištěnce vrátit. Povinnost žalovaného k vrácení zdravotního průkazu, respektive průkazu zdravotního pojištění, vyplývá rovněž i z čl. 76 odst. 4, 5 nařízení Rady EU č. 883/2004/ES, o koordinaci systému sociálního pojištění, s přihlédnutím k čl. 3 prováděcího nařízení č. 987/2009 Sb. Podle této právní úpravy měl žalovaný povinnost co nejdříve informovat žalobce o skutečnostech, které jsou významné ohledně jeho zdravotního pojištění a vztahu ke zdravotním pojišťovnám. Povinnost k odevzdání průkazu a k informaci žalobci o tom, že žalovaný přestal být zaměstnán na území ČR, žalovaný nesplnil, když mu zároveň zaniklo veřejné zdravotní pojištění na území České republiky. V období od 27. 8. 2021 do 31. 8. 2021 žalovaný využil nevrácený zdravotní průkaz pojištěnce a čerpal zdravotní služby v různých zdravotních zařízeních v Rakousku, když celkem se jednalo o čerpání zdravotních služeb ve výši 32 667,57 Kč. Žalobce na základě vyúčtování číslo N080E uhradil kanceláři zdravotního pojištění částku 6 057,68 Kč za poskytnutou zdravotní péči 31. 8. 2021, dále pak 26 609,89 Kč. Celkem tedy bylo kanceláři zdravotního pojištění ze strany žalobce uhrazeno 32 667,57 Kč. Žalovaný porušil svoji právní povinnost odevzdat příslušný evropský zdravotní průkaz pojištění žalobci, když podle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem případně zlepšit či zachovat jeho zdravotní stav. Žalovaný však nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění na území ČR, kdy pokud na základě předloženého evropského průkazu pojištěnce mu byly v , Anonymizováno, poskytnuty zdravotní služby, tyto nemohou být a neměly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, neboť žalovaný byl v době čerpání služeb tzv. samoplátcem. Tímto jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda, když sám žalovaný, s přihlédnutím k výše uvedenému v této věci, zůstal naprosto nečinný, písemně ani jinou relevantní formou se k žalobě nevyjádřil, ani soudu nesdělil, že by případně byl jeho dluh v mezidobí uhrazen (individuální výkazy – přehled plateb z veřejného zdravotního pojištění u žalobce ze dne 23. 4. 2024, individuální výkaz placení služeb zdravotního pojištění dne 31. 8. 2021 ze dne 15. 5. 2024, vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky číslo N080E kanceláří zdravotního pojištění ze dne 22. 11. 2021 a 31. 8. 2022, potvrzení o provedení platby ze dne 18. 5. 2022 a 30. 9. 2022 vystavené Českou národní bankou, podrobný přehled výkazu plateb z prostředků zdravotního pojištění za lékařské služby poskytnuté žalovanému 31. 8. 2021, 27. 8. 2021, 30. 8. 2021 ze dne 23. 4. 2024, fotokopie evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalovaného, identifikační karta na jméno žalovaného na č. l. 21). Žalovaný byl na adresu svého bydliště v ČR několikráte vyzýván a upomínán k úhradě faktur za poskytnutou péči v Rakousku v období 27. 8. až 30. 8. 2021 a 31. 8. 2021 v celkové výši žalobní jistiny. Na tyto výzvy a upomínky žalovaný nijak nereagoval, fakturovanou částku dle faktury č. , hodnota, se splatností 11. 11. 2022 ve výši 32 667,57 Kč neuhradil (výzva žalovanému ze dne 17. 10. 2022, faktura č. , hodnota, se splatností 11. 11. 2022, sdělení žalobce žalovanému bez uvedení data na č. l. 24, doručenka žalovanému na č. l. 5, výzva ze 14. 12. 2022).
10. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje povinnost k náhradě újmy na jmění (škody), když škůdce je povinen nahradit škodu dle § 2895 bez ohledu na zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.
11. Podle ustanovení § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě škody vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
12. Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti (§ 2911 OZ).
13. Po aplikaci výše uvedeného skutkového děje k příslušné právní úpravě soudu nezbývá nic jiného než konstatovat, že žaloba je podána důvodně, neboť žalovaný porušil svou právní povinnost při skončení své účasti na zdravotním pojištění na území ČR dle § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, oznámit tuto skutečnost žalobci spolu s odevzdáním zdravotního průkazu dle § 12 písm. j) odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
14. Žalovaný však ničeho nekonal, zdravotní průkaz neodevzdal, přičemž tento průkaz využil v období od 27. 8. do 31. 8. 2021 k čerpání lékařských a zdravotních služeb v různých zdravotních zařízeních v Rakousku, přičemž za tyto zdravotní úkony žalobce uhradil prostřednictvím kanceláře zdravotního pojištění částku 32 667,57 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě této částky z titulu náhrady škody na základě výše zmíněného porušení právní povinnosti, žalovaný však nereagoval, ničeho ani částečně neuhradil, přičemž i v tomto řízení zůstal nečinný.
15. Pravomoc zdejšího soudu je dána dle čl. 7 odst. 2 Nařízení Rady EU č. 1215/2012 Sb., když škoda vznikla v obvodu působnosti zdejšího soudu dle § 87 odst. 1 písm. b) o.s.ř., kdy žalobce zvolil místo, kde mu vznikla škoda, tedy v sídle pobočky žalobce v obvodu působnosti Městského soudu v Brně. Žalobce prokázal všechny atributy a předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu ve výši požadované částky (porušení právní povinnosti, zavinění, výše škody a kauzální nexus), soud proto žalobě vyhověl.
16. Žalovaný měl uhradit částku vzniklou jako majetkovou újmu žalobci ve lhůtě do 11. 11. 2022, tedy do data splatnosti vystavené faktury, přičemž žalovaný s ohledem na své prodlení dle § 1968 a násl. OZ musí rovněž uhradit příslušenství k požadované částce na náhradě škody, a to zákonný úrok z prodlení, jehož výši požaduje žalobce v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný tedy neoprávněně čerpal zdravotní služby z titulu nevráceného, ale ve zdravotních zařízeních předloženého průkazu zdravotního pojištění, žalobce z tohoto důvodu dle § 13 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění za žalovaného vyúčtované částky za lékařskou péči uhradil. Žalovaný tedy porušil svou právní povinnost a plně odpovídá za vznik škody ve výši žalobní jistiny.
17. Úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů tohoto řízení částku v celkové výši 600 Kč (výrok II. rozsudku), když se jedná o paušální náhradu dle § 151 odst. 3 o.s.ř., s přihlédnutím k § 142 odst. 1 o.s.ř., o paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka za dva úkony právní služby po 300 Kč, když žalobce provedl v této věci dva úkony právní služby, a to podání žaloby (§ 1 odstavec 3 písmeno a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a výzva žalovanému k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.
18. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
19. Protože v rámci tohoto řízení je žalobce dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona od soudních poplatků osvobozen, soud s odkazem na § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích uložil žalovanému ve výroku III. tohoto rozsudku, aby žalovaný zaplatil soudní poplatek, neboť se jedná o neúspěšnou stranu sporu, když žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalovaný tedy musí zaplatit na základě výsledku tohoto řízení soudní poplatek zdejšímu soudu, když žalobce je od této poplatkové povinnosti osvobozen.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.