39 C 115/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 42 777,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 220 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 3. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 15 645,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 304,71 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 901,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 865,86 Kč ve výši 8,50 % ročně od 15. 12. 2022 do 24. 3. 2023 a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 645,86 Kč od 25. 3. 2023 do zaplacení a úrok z částky 23 865,86 Kč ve výši 24,24 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 010 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 3. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 12 901,17 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 309,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 277,54 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 911,17 Kč ve výši 8,25 % ročně od 15. 12. 2022 do 24. 3. 2023, zákonný úrok z částky 12 901,17 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. 3. 2023 do zaplacení a úrok z částky 18 911,17 Kč ve výši 24,50 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 18. 5. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 865,86 Kč s kapitalizovaným a procentuálně vyměřeným zákonným a dohodnutým úrokem z prodlení, zaplacení částky 18 911,17 Kč s kapitalizovaným úrokem a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a dále pak procentuálním zákonným úrokem z prodlení a úrokem od 15. 12. 2022 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 28 000 Kč. Žalovaný měl úvěr s kapitalizovaným úrokem a poplatkem v celkové výši 38 610 Kč vrátit v pravidelných měsíčních splátkách 2 776 Kč s poslední splátkou 2 762 Kč, a to za dobu 24 měsíců. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a další poměry a tyto informace byly poskytovatelem úvěru ověřovány. Žalovaný měl tedy celkem zaplatit předchůdci 38 610 Kč (součet kapitalizovaných úroků, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a flexibilní splácení 5 659 Kč a jistinu půjčky). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, porušil tak závazky ze smlouvy. Žalovaný hradil poslední splátku 31. 5. 2021, když žalovaný dluží na jistině 23 865,86 Kč a na poplatcích 22 484,96 Kč. Žalovaný následně ničeho nehradil, když uhradil od uzavření smlouvy do data postoupení pohledávky na žalobce 19 780 Kč. Žalovaný tak dluží na jistině 23 865,86 Kč, kapitalizované úroky 4 901,25 Kč, kapitalizované zákonné úroky 2 304,71 Kč, když žalobce požaduje z dlužné jistiny i dohodnuté úroky 24,24 % ročně od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení 8,50 % ročně z jistiny rovněž od 15. 12. 2022.

2. Další smlouvu uzavřel právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) se žalovaným pod [číslo] kde byl rovněž žalovaný dotazován na své majetkové, osobní, pracovní a další poměry, které byly zaznamenány do zákaznické karty. Touto smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč, když žalovaný měl jistinu úvěru s poplatkem 17 357 Kč, úrokem 6 743 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 10 614 Kč vrátit v celkové výši 66 357 Kč ve splátkách 5 530 Kč za dobu 12 měsíců, když poslední splátka činila 5 527 Kč. Žalovaný rovněž v tomto případě svému závazku nedostál, zaplatil pouze 42 990 Kč a dluží tak na jistině 18 911,17 Kč, kapitalizované úroky 10 277,54 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 309,92 Kč, když žalobce i v tomto případě požaduje úroky 24,50 % ročně z jistiny a úroky v zákonné výši od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, ničeho však nezaplatil. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání).

3. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě a výzvou k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. doručována na adresu bydliště v [obec], když k doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí, přičemž po marném uplynutí úložní lhůty byly obsílka soudu s těmito písemnostmi dne 7. 7. 2023 žalovanému vložena do jím užívané poštovní schránky.

4. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k aplikaci § 115a o.s.ř., soud měl proto za to, že žalovaný takto dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.

5. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] z 5. 11. 2019, smluvními podmínkami k této smlouvě, smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] z 12. 2. 2020, smluvními podmínkami k této smlouvě o spotřebitelském úvěru, zákaznickou kartou k žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr z 5. 11. 2019 a 12. 2. 2020, výzvou žalovanému k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci z 9. 3. 2023, oznámením o postoupení pohledávek z 16. 12. 2022, poštovním podacím lístkem z 13. 1. 2023, 10. 3. 2023, tabulkou umoření za období od 5. 11. 2019 do 31. 5. 2021 z 19. 12. 2022, tabulkou umoření od 12. 2. 2020 do 31. 5. 2021 z 19. 12. 2022, seznamem postoupených pohledávek a smlouvou o postoupení pohledávek z 14. 12. 2022, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 12. 12. 2022.

6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, přičemž jejím předmětem podnikání je poskytování či zprostředkovávání spotřebitelských úvěrů a půjček. Z doloženého výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce je prokázáno, že žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze a podniká v oblasti výroby, obchodu a služeb a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 12. 12. 2022). Žalobce uzavřel s právním předchůdcem žalobce na základě vyplněné žádosti o úvěr – karta zákazníka - smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] z jejíhož obsahu soud zjistil, že žalovanému byla formou spotřebitelského úvěru půjčena částka ve výši 49 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný zaplatit spolu s poplatkem 17 357 Kč sestávajícím se z kapitalizovaného úroku 6 743 Kč a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 10 614 Kč, když žalovaný měl zaplatit celkem na poskytnutém spotřebitelském úvěru 66 357 Kč. Tuto částku měl žalovaný hradit formou 12 měsíčních splátek po 5 530 Kč, když výše poslední splátky činila 5 527 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 2. 2020, s přihlédnutím k žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru – karta zákazníka - soud zjistil, že touto smlouvou byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 28 000 Kč, když žalovaný měl k této částce uhradit i poplatek 38 610 Kč sestávající se z úroku 31 451 Kč, poplatku za flexibilní splácení 5 659 Kč, poplatku za komfortní splácení 2 299 Kč a poplatku za flexibilní splácení 3 360 Kč. Žalovaný tak měl cekem uhradit z titulu této smlouvy na úvěru 66 610 Kč, přičemž úvěr měl žalovaný splácet po dobu 24 měsíců v měsíčních splátek 2 776 Kč s poslední splátkou ve výši 2 762 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] z 5. 11. 2019, smluvní podmínky k této smlouvě, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] z 17. 2. 2020, smluvní podmínky k této smlouvě, zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z 5. 11. 2019 a 12. 2. 2020).

8. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovanému byl úvěr poskytnut 5. 11. 2019, když žalovaný od 16. 12. 2019 do 31. 5. 2021 sice úvěr splácel, nikoliv však ve splátkách v dohodnuté výši. Žalovaný tak dluží dle tabulky umoření na jistině úvěru 18 911,17 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] z 19. 12. 2022 je prokázáno, že žalovanému byl poskytnut a žalovaný čerpal úvěr 28 000 Kč dne 12. 2. 2020, když tento úvěr byl sice splácen, ale značně nepravidelně, když za období od 12. 2. 2020 do 31. 5. 2021 žalovaný hradil splátky v různých splátkách, když naposledy uhradil, stejně jako v rámci předchozí smlouvy, 500 Kč 31. 5. 2021, když na smlouvě [číslo] žalovaný dluží 23 865,86 Kč na samotné jistině úvěru (tabulka umoření ke smlouvě [číslo] z 19. 12. 2022). Ze skutkových tvrzení žalobce, s přihlédnutím k tabulkám umoření, je tedy zřejmé, že žalovaný z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uhradil celkem 19 780 Kč a na smlouvě [číslo] uhradil celkem 42 990 Kč. Žalobce má tedy za to, že z titulu nesplacení poskytnutého úvěru žalobce z titulu úvěru na smlouvě [číslo] dluží jistinu 23 865,86 Kč, kapitalizované a kapitalizované zákonné úroky, přičemž žalobce nadále požaduje od 15. 12. 2022 procentuální výměru dohodnutých úroků a zákonných úroků z prodlení. Na smlouvě [číslo] žalovaný dluží na jistině 18 911,17 Kč, kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení, když nadále žalobce rovněž požaduje procentuální výměru dohodnutých úroků a úroků z prodlení v zákonné výši z jistiny od 15. 12. 2022 (tabulky umoření).

9. Pokud žalobce dokládal zkoumání úvěruschopnosti zákaznickými kartami žalovaného včetně žádosti i spotřebitelský úvěr, soud z obsahu těchto zákaznických karet zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje na plný úvazek jako vedoucí směny v blíže nezjištěném povolání u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] s příjmem 25 000 Kč měsíčně, což mělo být doloženo pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu. Co se týče stanovení běžných měsíčních výdajů žalovaného, tyto byly odhadnuty částkou 6 000 Kč, a to v případě zákaznické karty z 5. 11. 2019. U další zákaznické karty z 12. 2. 2020 byly vyplněny a stanoveny stejné údaje ohledně zaměstnání žalovaného, jeho bydliště a další generálií s tím, že byly navíc doloženy výpisy z bankovního účtu. U běžných měsíčních výdajů byly tyto odhadnuty částkou 5 000 Kč a interní splátky [anonymizována dvě slova] 5 530 Kč. Nebyly zkoumány a doloženy žádné hodnověrné náklady žalovaného na bydlení, když sám žalovaný v zákaznických kartách uvedl, že bydlí jako nájemník bez toho, aniž by byly s ohledem na adresu žalovaného v centru [obec] jakýmkoliv způsobem zohledněny a prověřovány náklady žalovaného na bydlení (zákaznická karta z 5. 11. 2019 a 12. 2. 2020). Takto vzniklé pohledávky za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek z 14. 12. 2022 postoupeny na žalobce, když žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobce vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek z 14. 12. 2022, seznam postoupených pohledávek, oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z 16. 12. 2022).

10. Žalobce dne 9. 3. 2023 zaslal žalovanému výzvu k plnění dle § 142a odst. 1 o.s.ř., kde byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 92 818,47 Kč nejpozději do 24. 3. 2023, když předžalobní výzva byla dána k poštovní přepravě dne 10. 3. 2023 (předžalobní výzva z 9. 3. 2023, poštovní podací lístky k oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy z 13. 1. 2023 a 10. 3. 2023).

11. Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

18. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění novel (zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr či obdobná finanční služba poskytovaná či zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

20. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle ustanovení § 87 odst. 1 OZ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

22. Takto vzniklé pohledávky za žalovaným postoupil poskytovatel úvěru dle § 1879 a násl. OZ na současného žalobce, který je tak aktivně legitimován k vymáhání pohledávky, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn.

23. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému prokázanému ději soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně a z jiného právního důvodu, než jak bylo žalobcem požadováno z titulu nesplacení úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 28 000 Kč, když žalovaný na tomto úvěru hradil 19 780 Kč. Z titulu smlouvy [číslo] byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč, na kterémžto úvěru měl žalovaný hradit, jak vyplynulo z tvrzení žalobce a umořovací tabulky, 42 990 Kč. Podle názoru soudu však právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nesplnil svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když sice byly doloženy karty zákazníka s odhadovanými náklady, kde však vůbec nebyla zohledněna ta skutečnost, že žalovaný bydlí v nájemním bytě v centru [obec], přičemž odhadované náklady činily 6 000 Kč, resp. 5 000 Kč, a to odhadem, přičemž z doložených listin, ze kterých právní předchůdce žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel, není zřejmé, jakým způsobem a zda vůbec tyto náklady byly odhadnuty, kdy s ohledem na dataci smluv, kdy byla smlouva uzavřena, nebyla zkoumána především otázka týkající se vynakládaných nákladů žalovaného na bydlení na adrese jeho bydliště. Soud má tedy za to, že pokud právní předchůdce žalobce zákaznickými kartami, které doložil, prokazoval zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, toto zkoumání bylo pouze formální bez toho, aniž by bylo zřejmé, jakým způsobem poskytovatel úvěru stanovil tzv. odhadem náklady žalovaného na živobytí ve výši 5 000 Kč, popř. 6 000 Kč, kde nebyla zohledněna ani otázka nákladů týkajících se placení nájmu, inkasa, služeb apod. Za tohoto stavu má soud za to, že poskytovatel úvěru nedostatečně přezkoumal schopnost žalovaného splácet dva poskytnuté spotřebitelské úvěry, kdy toto bylo pouze formální. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru musí být shledány absolutně neplatnými s odkazem na §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když k takovéto neplatnosti soud přistupuje, resp. tuto neplatnost, a to absolutní neplatnost, posuzuje i bez návrhu ve smyslu §§ 580 a 588 OZ Smlouvy o úvěru soud tedy shledal jako absolutně neplatné, přičemž žalobce má po žalovaném právo požadovat toliko vrácení bezdůvodného obohacení v souvislosti s tím, že v řízení bylo prokázáno, že tzv. úvěrové částky ve výši 28 000 Kč a 42 000 Kč byly žalovanému poskytnuty. Po odečtení již provedených plateb ze strany žalovaného tak žalovaný dluží z titulu bezdůvodného obohacení 8 220 Kč a 6 010 Kč. Žalovaný byl ohledně těchto částek vyzýván k úhradě dluhu, když je v prodlení od 25. 3. 2023, tedy po marném uplynutí data, ve kterém měl dle předžalobní výzvy žalovaný dobrovolně plnit. Z toho důvodu soud ve výroku I. a III. uložil žalovanému povinnost z titulu bezdůvodného obohacení vrátit zůstatek nezaplacených částek s úrokem dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v částkách, kapitalizovaných úrocích a procentuálně vyměřených úrocích soud nároku žalobce dle výroku II. a IV. nevyhověl, a tento uplatněný nárok ohledně doplatku zůstatku jistiny a úroků v procentuální i kapitalizované výměře zamítl.

24. Žalobce požadoval z titulu tzv. jistin úvěru 42 776,03 Kč, byl úspěšný pouze v nepatrných částkách, konkrétně v částce 8 220 Kč a 6 010 Kč, tedy v míře nižší jak poloviční, přičemž žalovanému jako úspěšnější straně sporu s ohledem na okolnosti tohoto případu náklady řízení nemohly vzniknout. Soud proto ve výroku V. rozhodl ohledně nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

25. Lhůta k plnění ohledně bezdůvodného obohacení včetně úroků byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.