39 C 124/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci manžela: ; celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa a manželky: ; jméno celé jméno manžela anonymizováno , rozená příjmení , narozená dne datum bytem adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství manžela [celé jméno manžela], narozeného [datum] a manželky [jméno] [celé jméno manžela] [anonymizováno], rozené [příjmení], narozené [datum], uzavřené dne [datum] před matričním úřadem ve [obec], okres [okres], se rozvádí.

II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Manžel podal Městskému soudu v Brně dne 25. 7. 2020 žalobu (návrh), když předmětem návrhu byl rozvod manželství uzavřeného s manželkou [datum] před příslušným úřadem ve [obec] v okrese [okres]. V návrhu na rozvod manželství manžel uvedl, že poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa]. Manželka bydlí na adrese [ulice a číslo] a manžel na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Manželka má své obvyklé bydliště v České republice, proto je dána příslušnost českých soudů a Městského soudu v Brně na projednání této žaloby. Právním řádem, kterým se rozvod manželství bude řídit, je právo české. Místní příslušnost soudu odůvodnil manžel aplikací § 383 zákona o zvláštních řízeních soudních s odkazem na poslední společné bydliště manželů v České republice v obvodu působnosti zdejšího soudu.

2. Manželství zůstalo bezdětné a bylo uzavřeno po krátké známosti manželů, když téměř ihned se projevila nepřekonatelná rozdílnost povah obou manželů. Manželé zrušili společnou domácnost v dubnu 2020, od té doby manželé spolu nežijí a netvoří ani manželské ani rodinné společenství. Manžel má za to, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, přičemž není žádná naděje na obnovení manželského soužití. Manžel má proto za to, že jsou naplněny všechny podmínky pro rozvod tohoto manželství.

3. Manželce byly žaloba, resp. návrh na rozvod manželství s výzvou k vyjádření a předvoláním k prvému nařízenému jednání ve věci 13. 11. 2020 doručeny dne 27. 8. 2020. Od tohoto data do dne nařízeného jednání se manželka ve věci písemně nevyjádřila.

4. V rámci nařízeného jednání dne 13. 11. 2020 manžel na žalobě o rozvod manželství trval, manželka prostřednictvím své právní zástupkyně uvedla, že se písemně k návrhu na rozvod nevyjádřila proto, že s rozvodem nesouhlasí, neboť k rozvratu nedošlo. Manželé spolu žijí, intimně se stýkají. Je pravdou, že bydlí odděleně, ale pouze z důvodu, že není možnost splácet hypotéku, kdy manželovi poklesly příjmy z podnikání, a manželka je na nemocenské.

5. Manželka dále uvedla, že komunikačním jazykem manžela je čeština, uplatnila námitku, že si nezvolili právní řád, podle kterého měl být rozvod posuzován.

6. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to oddacím listem manželů, dohodou o vypořádání společného jmění manželů, notářským zápisem smlouvy o manželském majetkovém režimu odlišného od zákonného režimu spočívajícího v režimu oddělení jmění ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], doklady totožnosti obou účastníků, lékařskou zprávou [titul]. [jméno] [příjmení] z 25. 11. 2020 a lékařskou zprávou doloženou k omluvě z neúčasti na jednání 15. 2. 2021, kdy v neposlední řadě soud provedl i výslech manžela, který byl slyšen jako účastník řízení na jednání soudu dne 13. 11. 2020.

7. Toto jednání bylo odročeno v krátké lhůtě na den 18. 11. 2020, kde měla být vyslechnuta manželka, přičemž však právní zástupkyně manželky, která se dostavila k tomuto jednání, sdělila, že manželka se omlouvá z důvodu pracovní neschopnosti, přičemž manželka vypověděla své právní zástupkyni plnou moc. Soud proto jednání opětovně odročil na 17. 2. 2021 z důvodu opětovného obeslání manželky a za účelem učinění dotazu na praktického lékaře manželky, kdy manželka se opětně podáním 15. 2. 2021, kdy toto podání bylo doloženo do spisu následující den v 8.50 hod., omluvila, kdy požádala o odročení jednání z důvodu pokračující pracovní neschopnosti.

8. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

9. Bylo nesporné, že manželství bylo uzavřeno po krátké známosti obou manželů, když manželství zůstalo, resp. je bezdětné.

10. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] ve [adresa], tedy před příslušným úřadem ve [obec], když manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu ve [obec], okres [okres]. U manželky šlo o prvé manželství, u manžela o manželství druhé (oddací list účastníků). Z předložených dokladů totožnosti byly zjištěny příslušné nacionále ohledně vzdělání, data narození, rodného čísla a počtu manželství, kdy soud tyto údaje musí zjišťovat pro příslušné řízení před matrikou a pro rozvodovou statistiku (doklady totožnosti účastníků).

11. K listinným důkazům dále byly předloženy listiny, a to nepodepsaná a nedatovaná dohoda, tedy návrh dohody o odkladu splatnosti na č. l. 13 spisu, e-mailová komunikace mezi právními zástupci manželů, notářské zápisy o vypořádání SJM a o manželském majetkovém režimu odlišného od zákonného režimu. Z notářského zápisu z [datum], sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka] bylo prokázáno, že tento notářský zápis sepsal [titul]. [jméno] [příjmení], notář v [obec], za přítomnosti tlumočníka jazyka německého. Účastníky tohoto zápisu byli manželé, přičemž předmětem zápisu byla dohoda o vypořádání společného jmění. Manželé prohlásili před notářem, že [datum] uzavřeli manželství, uzavírají dohodu o vypořádání SJM, kdy k datu podpisu dohody nebylo jejich společné jmění vzniklé ze zákona zúženo ani zrušeno, neuzavřeli žádnou jinou smlouvu o změně dosahu společného jmění, ani si smlouvu uzavřenou dle § 143a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. ani dle § 716 nového občanského zákoníku nevyhradili z části či zcela vznik společného jmění ke dni zániku, ani si nesjednali režim oddělených jmění. Manželka se v této smlouvě o vypořádání SJM zavázala, že zaplatí manželovi na vypořádání SJM podíl ve výši 800 000 Kč do 10. 6. 2021. Tento notářský zápis, jehož obsahem je dohoda o vypořádání SJM, je opatřen podpisy obou účastníků ověřenými notářem (notářský zápis z [datum], NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka]). Z návrhu dohody o odkladu splatnosti soud zjistil, že tento návrh se týkal právě zmíněné dohody NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], tedy vypořádání SJM, kdy bylo navrženo, že manželka se dostaví na jednání Městského soudu v Brně ve věci rozvodu, kde bude souhlasit s rozvodem a učiní vše, aby manželství bylo rozvedeno, s tím, že zároveň zajistí, aby manžel nebyl účastníkem úvěrové smlouvy uzavřené s [právnická osoba], kdy závazek manželky zaplatit manželovi 800 000 Kč bude prodloužen do 31. 12. 2021 (návrh dohody o odkladu splatnosti na č. l. 13 spisu). Z e-mailové komunikace mezi právními zástupci manželů z 12. 11. 2020 vyplynulo, že manželka by uzavřela po dohodě s manželem dohodu o posunutí odkladu splatnosti vypořádacího podílu do 31. 3. 2022 namísto dosavadního termínu 10. 6. 2021. Manželka má zájem dohodu podepsat. Na toto bylo reagováno ze strany právního zástupce manžela, který sdělil, že pokud manželka přistoupením na její požadavek podmiňuje účast na zítřejším jednání soudu, v úvahu přichází podpis bezprostředně před nařízeným jednáním před jednací síní, kdy právní zástupce manžela vyšel z toho, že se zítra manželka dostaví a má právní zastoupení. Na toto bylo reagováno 12. 11. 2020 právní zástupkyní manželky, kde opětně bylo uváděno, že klientka má zájem o posunutí splatnosti vypořádacího podílu do 31. 3. (e-mailová komunikace mezi právními zástupci účastníků z 12. 11. 2020 na č. l. 15 a 16 spisu).

12. Z notářského zápisu z [datum] NZ [anonymizováno] 2020, [spisová značka] soud zjistil, že se jedná o uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu, který je odlišný od zákonného režimu spočívající v režimu oddělených jmění dle § 729 OZ Smlouva, jak již bylo uvedeno soudem výše, byla uzavřena formou notářského zápisu dne 10. 6. 2020, tedy ve stejný den, jak byla uzavřena dohoda o vypořádání SJM, kdy obsahem odlišného majetkového režimu bylo to, že se účastníci dohodli na tom, že majetek nabytý za trvání manželství bude výlučně součástí jmění toho z manželů, který jej nabude (notářský zápis o smlouvě o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu spočívajícího v režimu oddělených jmění z 10. 6. 2020, sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka]).

13. Z výpovědi manžela soud zjistil, že tento se odvolává na všechna tvrzení uvedená v žalobě a požádal, aby byla brána jako součást jeho výpovědi. Manžel dále uvedl, že společná domácnost není vedena od 14. 2. 2020, neboť jej manželka vyhodila. Manželka požívala alkohol a bylo rovněž řešeno společné jmění. Manžel z domu odešel proto, aby manželka neodjela autem pro další alkohol. Zavolal či navštívil policii, která přijela za účelem měření míry alkoholu u obou manželů. Manžel měl nulu, manželka měla 2 promile. Manžel se cítil využíván, proto došlo k zúžení SJM a krachu společného života. Manželství bylo uzavřeno po krátké známosti, kdy manželka se chtěla vdávat ještě před tím, než dovrší 36 let. Proto došlo k zúžení i společnému životu. Manželka měla tři cíle dle názoru manžela, a to postavení domu v [část obce], který byl stavěn s jejím ex-přítelem, měla jej v držbě a dlužila 1,25 mil. Kč. Manžel s její matkou jí tento závazek pomohl zaplatit. To byl druhý cíl, který byl splněn. Třetím cílem bylo to, aby přítel manželky byl vyvázán z hypoteční smlouvy u [anonymizováno] bank do října 2019, neboť manželka nemohla převzít úvěr u [anonymizováno] bank a muselo být nejprve zjištěno, zda manžel může do takto uzavřené smlouvy vstoupit. Společná domácnost tedy nebyla vedena od 14. 2. 2020, kdy manželka manžela v opilosti vyhodila z domu. Manželka se mezitím z domu přestěhovala do bytu, z bytu byl manžel dvakrát, resp. třikrát vyhozen. Účastníci žili intimně po zrušení společné domácnosti po oboustranné domluvě naposledy v listopadu 2020, kdy manželka to odůvodňovala tím, že intimní soužití po zrušení společné domácnosti není zakázáno. Manžel sám nemá zájem o obnovení manželského soužití, když příčina rozvratu manželství dle názoru manžela byla v tom, že se cítil být využíván. On sám nemá zájem o obnovení manželského soužití. Je pravdou, že v domě 14. 2. 2020 byla zavolána policie. Kamarádka manželky, [jméno] z [část obce], byla u nich na návštěvě, manžel šel spát, o půl čtvrté ráno přišel a našel manželku a kamarádku [jméno] v obývacím pokoji při intimním lesbickém styku, kdy manžel se k tomuto připojil, neboť neměl jinou možnost (výpověď manžela). Z lékařské zprávy ohledně zdravotního stavu manželky z 25. 11. 2020 bylo prokázáno, že manželka je od června 2020 v dočasné pracovní neschopnosti s dlouhodobým onemocněním, má povolené vycházky od 10.00 do 16.00 hod., které využívá s ohledem na zdravotní stav. Lékař, MUDr. [jméno] [příjmení], praktický lékař manželky, měl za to, že manželka je účasti na soudním jednání schopna i v době pokračování pracovní neschopnosti (lékařská zpráva z 25. 11. 2020). V rámci ústně předneseného procesního stanoviska manželky bylo zjištěno, že tato s rozvodem nesouhlasí, písemně se k žalobě o rozvodu nevyjádřila proto, že právě nesouhlasí s rozvodem manželství, neboť dle jejího názoru k rozvratu nedošlo. Manželé spolu žijí, co se týče intimního stýkání, bydlí však odděleně z důvodu, že není možnost splácet hypotéku. Manželka rovněž namítla, že si nezvolili právní řád, dle kterého by měl být jejich rozvod posuzován. Manželka se následně z nařízených jednání omlouvala s odkazem na trvající pracovní neschopnost, když však její zdravotní stav a trvání pracovní neschopnosti, jak vyplynulo ze sdělení ošetřujícího lékaře manželky, nevylučuje účast na soudním jednání. Lze tedy konstatovat, že manželka se může dostavit k soudnímu jednání. Pokud manželka v poslední omluvě uváděla, že nemá právní zástupkyni, manželka převzala předvolání k jednání na den 17. 2. 2021 dne 24. 11. 2020, právního zástupce si v mezidobí nezvolila. To, že není manželka právně zastoupena, však neznamená, že by se jednalo o skutečnost, která by měla mít zásadní vliv na posouzení věci, kdy v případě občanskoprávních řízení není dána povinnost obligatorního zastoupení. Bylo jen problémem manželky, aby si tato vyhledala a zvolila nového právního zástupce pro ochranu svých zájmů v tomto řízení.

14. Z e-mailové komunikace mezi právními zástupci účastníků vyplynulo a je jednoznačně prokázáno, že manželka podmiňovala svůj případný souhlas s rozvodem manželství uzavřením dohody o odkladu splatnosti vypořádacího podílu ve výši 800 000 Kč. Protože nedošlo k uzavření dohody dle návrhu doloženého na č. l. 13 spisu, manželka s rozvodem nesouhlasila, kdy její tvrzení o tom, že manželství je plně funkční, i s ohledem na to, že účastníci po vzájemné domluvě intimně žili, nevedli však společnou domácnost, to neznamená, že by manželství nebylo funkční.

15. Manželka s ohledem na své procesní stanovisko se dále z nařízených jednání omlouvala, což dokládala pracovní neschopností, přičemž pak z lékařských zpráv vyplývá, že zdravotní stav manželky neodůvodňuje její neúčast na jednání. Soud proto v rámci nařízeného jednání 17. 2. 2021 jednal a rozhodl na základě dosud provedeného dokazování.

16. Závěrem lze tedy shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před příslušným úřadem ve [obec], okres [okres], a to po krátké známosti. Manželé v mezidobí uzavřeli formou notářských zápisů dohodu o vypořádání SJM a smlouvu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu spočívající v režimu oddělených jmění, když v rámci vypořádání SJM se manželka zavázala, že do 10. 6. 2021 zaplatí manželovi vypořádací podíl 800 000 Kč. Z e-mailových komunikací mezi právními zástupci manželů je zřejmé, že manželka měla zájem o uzavření dohody o odkladu splatnosti, dle které by měl být vypořádací podíl manželovi zaplacen do 31. 12. 2021, jak vyplynulo z doloženého návrhu dohody o odkladu splatnosti na č. l. 13 spisu, když následně v e-mailové komunikaci se hovoří o datu 31. 3. 2022. To, že nedošlo k uzavření dohody o odkladu splatnosti vypořádacího podílu, je dle názoru soudu rovněž důvodem, proč manželka s rozvodem nesouhlasí, kdy toto doložila pouze a toliko tvrzením, že manželství je funkční. Potvrdila však, že účastníci nevedou společnou domácnost, kdy odkázala, že je tak tomu proto, že není možnost splácet hypotéku.

17. Co se týče námitky, že nebyl účastníky zvolen právní řád, dle kterého by měl být rozvod posuzován, ze skutkových tvrzení manžela, kterážto tvrzení manželka v rámci svého procesního stanoviska nijak nezpochybnila, vyplývá, a je prokázáno, že poslední společné bydliště, na kterém byla vedena společná domácnost, je na adrese [adresa]. Podle článku 3. odst. 1 písm. a) Nařízení Rady ES 2201/2003 Sb., s přihlédnutím k Nařízení Rady ES 1347/2000 Sb., ve věcech týkajících se rozvodu manželství jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední společné bydliště, pokud zde z nich jeden bydlí, nebo pokud zde má odpůrce, tedy osoba, která nepodala návrh, bydliště. Jak vyplývá z dikce §§ 49 a 50 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení, kdy tyto poměry se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany, kdy, pokud se jedná v tomto případě o občany České republiky a Spolkové republiky Německo, poměry rozvodu se řídí právním řádem státu, v němž mají manželé obvyklý pobyt. Obvyklý pobyt manželů je v obvodu působnosti Městského soudu v Brně, proto rozhodným právním řádem je právo české. Místní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z § 383 zákona o zvláštních řízeních soudních, neboť oba manželé bydlí v současné době v obvodu působnosti zdejšího soudu, tedy Městského soudu v Brně. Městský soud v Brně tedy v rámci posuzování této věci dospěl k závěru, že je dána pravomoc i příslušnost pro rozhodnutí v této věci, kdy rozvod manželů se řídí právním řádem ČR.

18. Podle ustanovení § 755 odst. 1 OZ manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení.

19. Podle § 755 odst. 2 písm. b) OZ přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena závažná újma s tím, že mimořádné okolností svědčí pro zachování manželství.

20. Podle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a při tom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.

21. Podle ustanovení § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních k projednání věci rozvodu manželství soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.

22. Na základě aplikace § 755 odst. 1, 2 písm. b) OZ k prokázanému skutkovému ději dospěl soud po zvážení všech okolností tohoto případu k závěru, že manželství může být rozvedeno, neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití ve smyslu společenském, výchovy dětí i ve smyslu ekonomickém. Manžel na rozvodu manželství trval, když bylo v řízení prokázáno, že minimálně od jara 2020 účastníci žijí odděleně a nevedou společnou domácnost. Pokud došlo v mezidobí k intimnímu soužití mezi účastníky, naposledy dle sdělení manžela v listopadu 2020, tato skutečnost, která je do jisté míry nesporná, neboť toto bylo potvrzeno manželem i manželkou, nesvědčí pro zachování tohoto manželství, má však vypovídací hodnotu ohledně morálně volných vlastností obou manželů. Nesouhlas manželky s rozvodem byl zapříčiněn pouze a toliko tím, že nedošlo k uzavření dohody o odkladu vyplacení vypořádacího podílu manželovi dle smlouvy o vypořádání SJM, kdy z e-mailové komunikace mezi právními zástupci vyplynulo, že manželka souhlas s rozvodem manželství podmiňovala právě odkladem splatnosti vypořádacího podílu. Pokud tedy manželka v rámci svého procesního stanoviska měla za to, že manželství je funkční, a že s rozvodem nesouhlasí, toto její tvrzení je pouze a toliko účelové, učiněné ve snaze přivodit pro sebe příznivější úpravu vyplacení vypořádacího podílu. Jestliže se manželka z nařízených jednání po prvém jednání ve věci dále omlouvala s odkazem na svůj nepříznivý zdravotní stav, tato její žádost byla soudem posouzena rovněž jako účelová, neboť z lékařské zprávy ošetřujícího lékaře manželky vyplývá, že tato je schopna se jednání účastnit. Pokud soud měl provést výslech manželky, dospěl k závěru, že jestliže její výslech s odkazem na dikci § 389 zákona o zvláštních řízeních soudních nebyl proveden proto, že manželka se z neúčasti na jednání omlouvala, jedná se o procesní skutečnost, která nemá zásadní vliv na případně jiné posouzení této věci, neboť procesní stanovisko manželky k rozvodu manželství bylo dostatečně ozřejměno jejím stanoviskem při jednání soudu 13. 11. 2020. Soud proto toto manželství rozvedl, bez toho, aniž by provedl výslech manželky, která ostatně se vždy z neúčasti na jednání omlouvala s odkazem na svůj zdravotní stav, přičemž však je zřejmé, že její zdravotní stav nebrání účasti na nařízených soudních jednáních. Ohledně dalších důkazů, které byly navrhovány ze strany manželky, tedy výslech svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] - výslech těchto svědků je rovněž nadbytečný, neboť jejich výslech byl navrhován v souvislosti se zákrokem policie 14. 2. 2020 v tehdejším bydlišti manželů. Pokud svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] měli v rámci své výpovědi hovořit o funkčnosti manželství, jednalo se o blíže nespecifikované důkazní návrhy, kdy není zřejmé, zda navržení svědci [příjmení] a [příjmení] žili s účastníky ve společné domácnosti atd. Co se týče výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], její svědecká výpověď by rovněž nepřinesla nic, co by mělo zásadní vliv na posouzení této věci. Soud tedy neprovedl výslech navržených svědků tak, jako ostatně z výše uvedených důkazů dospěl k závěru, že neprovede i výslech manželky, která svým jednáním a konáním je zřejmě vedena snahou při neuzavření případné dohody o odkladu splatnosti vypořádacího podílu toto řízení prodlužovat právě za účelem uzavření případné dohody o odkladu splatnosti vypořádacího podílu.

23. Pokud soud vyšel z výše uvedeného dokazování, dospěl k závěru, že dle § 756 OZ je nutno ohledně příčin rozvratu manželství konstatovat, že příčina rozvratu manželství je dána v rozdílných povahách a názorech účastníků na případný společný život a trvání dalšího soužití, kdy, jestliže manželka argumentovala tím, že manželství je plně funkční, toto blíže nerozvedla, uvedla pouze, že účastníci se intimně stýkají, ale žijí odděleně z důvodu nemožnosti splácet hypotéku. Takováto skutečnost však nesvědčí dle názoru soudu pro konstatování, že toto manželství je funkční. Na základě právní kvalifikace věci a skutkového děje soud tedy dospěl k závěru, že je možno návrhu na rozvod manželství vyhovět, když s ohledem na postoj manželky k rozvodu je nutno rovněž zmínit, že nelze samozřejmě po manželovi spravedlivě požadovat, aby toto řízení trvalo delší dobu, kdy manželka byla evidentně vedena snahou, s ohledem na neuzavření dohody o splatnosti vypořádacího podílu, toto řízení prodlužovat právě za účelem uzavření dohody o splatnosti vypořádacího podílu.

24. Na základě všech těchto výše uvedených skutečností v odůvodnění tohoto rozsudku soud jednal v nepřítomnosti manželky a návrhu na rozvod manželství vyhověl, když příčina rozvratu manželství spočívající v rozdílných povahách a názorech účastníků na společný život je i podpořena tím, že účastníci se na příčině rozvratu manželství neshodli.

25. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, kdy nebyly shledány řádné okolnosti případu zvláštního zřetele hodné, pro které by soud měl té či oné straně tohoto sporu náhradu nákladů řízení přiznat.