39 C 126/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno adresa žalobkyně zastoupen advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované IČO anonymizováno adresa žalovaného o zaplacení částky 53 567,43 Kč s přísl.

I. Žaloba ohledně zaplacení částky ve výši 15 844 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 5. 3. 2020 do zaplacení, a ohledně úroku z prodlení z částky 53 567,43 Kč ve výši 10 % ročně od 5. 3. 2020 do 22. 2. 2021 se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 37 723,43 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 23. 2. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 5. 3. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 95 347,86 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že žalovaná uzavřela 31. 12. 2009 s předchozím majitelem budovy [ulice a číslo] v [obec] nájemní smlouvu na kanceláře ve IV. nadzemním podlaží budovy. Tato nájemní smlouva z 31. 12. 2009 měla být nahrazena novou nájemní smlouvou, která měla změnit předmět smlouvy na pronájem kanceláří 405, 409 a 410 ve IV. nadzemním podlaží budovy. Nájemní smlouva však nebyla podepsána, vznikla konkludentně, když od 1. 7. 2009 žalovaná využívá předmět nájmu pro své podnikatelské aktivity. Žalobce je novým vlastníkem předmětné nemovitosti a právním nástupcem původního pronajímatele. Závazek z právního jednání vznikl mezi účastníky konkludentně. Žalovaná byla povinna dle praxe smluvních stran hradit nájemné, zálohy za služby poskytované s nájmem nebytového prostoru zpětně za předchozí kvartál toho kterého roku. Celková výše nájemného a služeb vyplývá z přiloženého výpočtového listu a vystavených faktur, když se jednalo o faktury za likvidaci odpadu za IV. kvartál roku 2018, I. kvartál 2019, nájemné a služby za IV. kvartál 2018, I. kvartál 2019, když žalovaná měla hradit faktury za telefonní poplatky za rok 2019 Celkem tedy žalobce požaduje z titulu neuhrazení faktur za nájem, služby, likvidaci odpadu a telefonní poplatky 95 347,86 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou 30. 1. 2020, žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Městský soud v Brně vydal v této věci dne 29. 6. 2020 platební rozkaz, který byl žalované doručen do datové schránky dne 7. 7. 2020. Podáním 20. 7. 2020, tedy v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů, podala žalovaná proti tomuto platebnímu rozkazu odpor, kde uvedla, že nárok uplatněný žalobou žalovaná neuznává. Mezi žalobcem a žalovanou není uzavřena nájemní smlouva ani smlouva na dodávku služeb spojených s nájmem, nelze tedy stanovit lhůtu a výši nároku žalobce. Existují nesrovnalosti ve fakturačních podkladech mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s [anonymizováno], firmou [právnická osoba] a žalovanou. Na mnohačetné výzvy k žádosti žalované o úpravu platebních titulů nebyla ze strany žalobce žádná reakce (chybná čísla faktur, čísla účtů určených pro platbu, nedoručování podkladů a neoprávněné účtování úroků z prodlení). Po telefonické výzvě právního zástupce žalobce proběhlo jednání, na němž si strany vysvětlily, v čem jsou problémy a nejasnosti a ze strany žalobce bylo přislíbeno sjednání nápravy, což se nestalo. V závěru odporu žalovaná uvedla, že dle pokynu soudu v bodě II. platebního rozkazu podá žalovaná bližší odůvodnění odporu, v němž vyspecifikuje nesrovnalosti včetně námitek dle bodu III. usnesení soudu o přiznání nákladů řízení právnímu zástupci žalobce.

3. Dne 19. 8. 2020 podala žalovaná další vyjádření ve věci, kdy uvedla, že v rámci vyjádření se vyjádří k vyúčtovaným pohledávkám ze specifikace dle žaloby, tedy z faktur [číslo]. K faktuře [číslo] na částku 5 626,50 Kč ohledně telefonních poplatků za I. pololetí roku 2019 se splatností 30. 6. 2019 poplatky první tři měsíce roku 2019 byly uhrazeny právnímu předchůdci žalobce, kdy doklady budou doloženy při jednání. Ohledně faktury [číslo] za služby za IV. kvartál roku 2018 ve výši 15 844 Kč předmětná faktura byla žalované doručena 23. 8. 2019, úrok z prodlení je požadovaný od 1. 1. 2019. [příjmení] faktura za služby za IV. kvartál 2018 nebyla žalobcem nikdy doručena, kdy otázka doručení účetních podkladů je pro u soudu uplatněný nárok podstatná.

4. Soud v této právní věci nařídil jednání na den 27. 11. 2020, kde obě strany sporu shodně navrhly odročení jednání za účelem smírného či mimosoudního vyřízení věci. Soud tedy jednání odročil na den 4. 12. 2020, když podáním 3. 12. 2020 žalovaná sdělila, co se týče mimosoudních jednání, že právní zástupce žalobce měl doručit faktury žalované tak, aby věc mohla být uzavřena zpětvzetím žaloby. Žádné doklady žalovaná neobdržela a k ukončení řízení nemůže dojít. Navíc žalovaná uvedla, že od 2. 12. 2020 je nemocná, a proto žalovaná navrhla odročení jednání s tím, že účastníci budou bezkontaktně pokračovat v mimosoudních jednáních.

5. V rámci nařízeného jednání 4. 12. 2020, které se opětně nekonalo, právní zástupce žalobce vzal žalobu zpět v částce 41 780,43 Kč, když nadále žalobce bude požadovat po žalované 53 567 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 5. 3. 2020 do zaplacení. Nekonané jednání bylo opětně odročeno na den 19. 2. 2021.

6. Podáním 3. 12. 2020 zaslal žalobce písemné vyjádření ve věci, kde uvedl, že na jednání nařízeném na den 27. 11. 2020 bylo navrženo mimosoudní jednání. Bylo jednáno v kanceláři žalované, kde saldo ve výši 180 066,42 Kč bylo odsouhlaseno. Služby byly bezesporu spotřebovány a nezaplaceny, kdy v následujících dnech proběhly telefonáty, kde žalovaná z různých důvodů odmítala zaplatit. Není pravdou tvrzení žalované, že předmětné doklady neobdržela. Účetní žalobce se žalované pokoušela doručovat faktury na e-mail, který byl pro komunikaci ustálený. Další dva e-maily, které byly na internetových stránkách žalované, se vracely jako nedoručené. Předmětné faktury byly přiloženy k žalobě do elektronického platebního rozkazu a poslány opětovně e-mailem 2. 2. 2020.

7. V rámci nařízeného jednání, které opět nebylo zahájeno, dne 19. 2. 2021 právní zástupce žalobce uvedl, že na žalobě trvá v původní žalované výši 95 347,86 Kč. Žalovaná k celé věci uvedla, že určité služby související s nájmem konzumovala, v rozhodné době však nebyla uzavřena smlouva ani s právním předchůdcem žalobce ani se žalobcem. Žalovaná argumentovala tím, že pokud má někdo devět pracovníků a žalovaná má platit služby za tyto pracovníky, toto není možné. Bylo určité jednání, na kterém bylo dohodnuto, že bude uzavřena nová smlouva, posléze došlo k prodeji nemovitosti a smlouva nebyla uzavřena. Žalovaná platila služby jako telefon a další, když se jednalo o služby, které užívala. Některé faktury jí byly doručovány e-mailem, ale většina faktur jí nebyla doručena, žalovaná tedy nevěděla, za co má zaplatit.

8. Na tomto jednání soud opětně vedl účastníky ke smíru s připomenutím, že právní zástupce žalobce vzal na předcházejícím jednání 4. 12. 2020 žalobu částečně zpět, když nadále mělo být po žalované požadováno 53 567 Kč s příslušenstvím. Na tomto jednání soud rozhodl o částečném zastavení řízení dle zpětvzetí žaloby ze strany žalobce a jednání bylo opětně odročeno bez jeho zahájení na den 16. 4. 2021.

9. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud o tomto rozhodl usnesením ze dne 19. 2. 2021, č. j. 39 C 126/2020-47, které nabylo právní moci 4. 3. 2021. Z výrokové části tohoto usnesení je zřejmé, že na základě ústního částečného zpětvzetí žaloby soud řízení ohledně 41 780,43 Kč zastavil, když bylo zároveň rozhodnuto o vrácení poměrné části soudního poplatku žalobci.

10. Žalovaná dne 12. 4. 2021 opětně omluvila svou neúčast na nařízeném jednání z důvodu pozitivního výsledku testování pracovníků její AK na nemoc Covid-19.

11. Soud tedy opětně jednání nařízené na den 16. 4. 2021 bez dalšího odročil.

12. Podáním dne 2. 5. 2021 žalobce změnil a upřesnil žalobu z důvodu částečného zpětvzetí, kde požadoval po žalované zaplacení částky 53 567,43 Kč s úrokem z prodlení z této částky 10 % ročně od 5. 3. 2020 do zaplacení a náklady řízení. V odůvodnění změny a upřesnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaná nezaplatila fakturu [číslo] za likvidaci odpadu za IV. kvartál roku 2018 na částku 401,83 Kč, která byla splatná 31. 12. 2018. Fakturou [číslo] byl žalované účtován nájem za IV. kvartál roku 2018 se splatností 31. 12. 2018 v částce 26 068,60 Kč. Fakturou [číslo] se splatností 31. 12. 2018 byly žalované účtovány služby za IV. kvartál roku 2018 v částce 15 844 Kč. Fakturou [číslo] byly účtovány telefonní poplatky za I. pololetí roku 2019 se splatností 30. 6. 2019 v částce 5 626,50 Kč. Fakturou [číslo] byly účtovány telefonní poplatky za II. pololetí roku 2019 se splatností 31. 12. 2019 v částce 5 626,50 Kč. Tyto doklady byly žalované doručovány, jak je zřejmé z obsahu spisu. Pokud se týče zastavení řízení v částce 41 780,43 Kč, jednalo se o částku vyplývající z faktury [číslo] – nájem za I. kvartál roku 2019, [číslo] – likvidace odpadu a [číslo] – za služby I. kvartál roku 2019. Žalobce v upřesnění žaloby dále uvedl, že 23. 2. 2021 proběhlo osobní jednání mezi právním zástupcem žalobce a žalovanou. Žalovaná tvrdila, že nemá problém zaplatit předmětnou pohledávku, nemá zájem o nabízený splátkový kalendář a hotovost má připravenou, pro zaplacení pohledávky však dle svých vlastních slov potřebuje více času. Termín pro vyjádření a zaplacení faktur si žalovaná zvolila dnem 31. 3. 2021. Na předmětném jednání byly žalované předány kopie všech faktur, které převzala a potvrdila převzetí. Žalovaná ničeho nezaplatila. Jednalo se v pořadí o třetí osobní jednání, které mělo totožný průběh a závěr. Právní zástupce žalobce se dostavil třikrát k soudu, kde se se žalovanou pokoušel dohodnout na smíru, a to ve dnech 27. 11. a 4. 12. 2020 a 19. 2. 2021. Žalobce má za to, že všechny dlužné faktury byly žalované řádně a včas doručeny, a pokud nikoliv, tak jenom z důvodu, že si žalovaná bez oznámení změnila e-mail a ani na oficiálních stránkách ČAK nebyl uveden aktuální e-mail. Žalobce proto požaduje z opatrnosti zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od data podání žaloby do zaplacení. Následně žalobce vyspecifikoval úkony právní pomoci a náklady řízení.

13. Dne 28. 6. 2021 podala žalovaná vyjádření v této věci, kdy uvedla, že žalobce podal žalobu 5. 3. 2020. Co se týče faktur, o které žalobce opírá svůj nárok, faktura [číslo] za likvidaci odpadu za IV. kvartál 2018 na částku 401,83 Kč se splatností 31. 12. 2018, faktura [číslo] za nájem za 4/ 2018 v částce 26 068,60 Kč, tyto faktury nebyly žalované žádným způsobem k datu podání žaloby doručeny a byly jí předány 23. 2. 2021. Účetní doklady byly vystaveny právním předchůdcem žalobce, který není dle § 11 zákona o účetnictví účastníkem a žalobce faktury označil jako účetní doklady žalobce čísly faktur shora uvedenými. Podle názoru žalované tyto faktury nejsou řádnými účetními doklady. Ohledně faktury [číslo] za služby za IV. kvartál roku 2018 ve výši 15 844 Kč - tato faktura byla žalované doručena 23. 8. 2019 e-mailem. Faktura [číslo] – telefonní poplatky za I. pololetí roku 2019 – tato faktura nebyla žalované doručena, byla jí předána, resp. doručena až 23. 2. 2021 právním zástupcem žalobce. Telefonní poplatky za leden až březen 2019 byly uhrazeny právnímu předchůdci žalobce 10. 5. 2019, ohledně faktury [číslo], tedy telefonní poplatky za II. pololetí roku 2019, tato faktura nebyla žalované doručena, až 23. 2. 2021 právním zástupcem žalobce. To, že se žalovaná měla ve věci vyjádřit do 31. 3. 2021, toto tvrzení je pravdivé, není pravdou, že se zavázala k zaplacení faktur.

14. Pokud soud opětně nařídil v této věci jednání na 30. 6. 2021, k tomuto jednání se nedostavil žalobce ani jeho právní zástupce, kdy žalovaná uvedla, že žalobce má dle jejího soudu nepořádek v účetnictví, situace je proto stále stejná. Žalovaná dále uvedla, že jakási jednání probíhala, byly jí doručeny určité doklady, ale až poté, co proběhlo jednání s pokusem o mimosoudní vyřízení věci. Žalovaná souhlasila s odročením jednání, kdy soud tedy odročil jednání na den 24. 9. 2021.

15. Soud vyzval žalobce, resp. jeho právního zástupce v rámci odročení jednání na 24. 9. 2021, aby bylo doloženo, z jakého důvodu bez předchozího oznámení se žalobce, resp. právní zástupce žalobce nedostavil k jednání. Žalobce 8. 7. 2021 zaslal soudu omluvu, která byla doložena lékařskou zprávou.

16. Na jednání dne 24. 9. 2021 se nedostavila žalovaná, když právní zástupce žalobce sdělil soudu, že žalovaná mu před deseti minutami e-mailem sdělila, že je opět nemocná s tím, že toto dala soudu na vědomí. Soud na základě dotazu na informační oddělení a podatelnu zdejšího soudu nezjistil, že by došlo k doručení omluvy se žádostí o odročení jednání, když posléze byla do spisu doručena omluva žalované datovaná 23. 9. 2021, kde žalovaná sdělila, že utrpěla úraz v odpoledních hodinách dne 23. 9. 2021 při výkonu práce, a proto není schopna se jednání 24. 9. 2021 zúčastnit s tím, že dle vývoje situace bude soud informovat o její způsobilosti účasti na jednání. Tato omluva byla dle záznamu o ověření elektronického podání na elektronickou podatelnu doručena 24. 9. 2021 v 7.18 hod. k datu a času jednání dne 24. 9. 2021 v 8.15 hod. se tato omluva ve spise nenacházela. Žalovaná tvrdila, že utrpěla úraz, nedoložila však hodnověrným způsobem žádnou lékařskou zpráv či potvrzení lékaře, kdy soud proto omluvu žalované, přičemž z jejího písemného vyhotovení vyplývá, že žalovaná zřejmě touto formou žádala o odročení jednání, hodnotil jako neodůvodněnou, neboť k omluvě nebylo přiloženo žádné lékařské potvrzení o avizovaném úrazu, který se měl stát žalované.

17. Soud proto dospěl k závěru, že s přihlédnutím k nedoložení důvodnosti omluvy byla tato písemná omluva doložená až po jednání soudem hodnocena jako nedůvodná, resp. dostatečně neodůvodněná. Soud proto na jednání dne 24. 9. 2021 toto jednání zahájil a provedl dokazování, když právní zástupce žalobce, který se dostavil k jednání, na žalobě trval po zohlednění částečného zpětvzetí. Právní zástupce žalobce dále uvedl, že faktury byly žalované doručovány na e-mail, tato si však několikrát bez sdělení nového tvaru e-mailové adresy změnila, když z toho důvodu požaduje žalobce z opatrnosti částku 53 567,43 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od data podání žaloby do zaplacení.

18. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak předžalobní upomínkou z 30. 1. 2020, poštovním podacím lístkem z 30. 1. 2020, vyjádřením žalované k upomínce z 6. 2. 2020, fakturou č. VF 2018 se splatností 15. 8. 2018, VF 2018 se splatností 15. 8. 2018, [číslo] se splatností 3. 9. 2019, FV 2018 se splatností 20. 11. 2018, FV 2018 se splatností 20. 11. 2018, zálohovou fakturou [číslo] se splatností 20. 11.2018, fakturou [číslo] se splatností 29. 1. 2020, [číslo] se splatností 3. 9. 2019, e-mailovou komunikací mezi [jméno] [příjmení] a [příjmení] [celé jméno žalovaného] ze dnů 2. 12. 2020, 27. 11. 2020, 26. 11. 2020, č. l. 31-37 spisu, seznamem vystavených faktur na č. l. 39-40, fakturami č. VF 2018 se splatností 15. 8. 2018, VF 2018 se splatností 15. 8. 2018, FV 2018 se splatností 20. 11. 2018, FV 2018 se splatností 20. 11. 2018, zálohovou fakturou [číslo] fakturami [číslo] se splatností 3. 9. 2019, [číslo] se splatností 29. 1. 2020, [číslo] se splatností 26. 11. 2019, [číslo] se splatností 26. 11. 2019, [číslo] se splatností 14. 4. 2020, [číslo] se splatností 14. 4. 2020, [číslo] se splatností 15. 7. 2020, [číslo] se splatností 15. 7. 2020, [číslo] se splatností 15. 7. 2020, vyúčtováním vodného a stočného za rok 2019 pro žalovanou, zálohovou fakturou [číslo] se splatností 29. 11. 2019, zálohovou fakturou [číslo] se splatností 14. 7. 2020, záznamem rukou psaným z 23. 2. 2021 o společném jednání na č. l. 63 spisu.

19. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

20. Mezi stranami sporu je nesporné, že žalobce jako obchodní korporace je vlastníkem nemovitosti, a to budovy na adrese [adresa], část obce Veveří, na [parcelní číslo], k. ú. [část obce]. Původním majitelem nemovitosti byla firmy [anonymizována tři slova], spol. s r.o., [IČO]. K těmto zjištěním nebyly doloženy žádné důkazy, ale žalovaná nikterak nezpochybnila existenci a vlastnická práva žalobce k této nemovitosti, soud proto tato zjištění a tvrzení bere jako nesporná. Žalovaná měla dne 31. 12. 2009 s předchozím majitelem budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec] uzavřít nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem kanceláří [číslo] když tyto nebytové prostory, resp. prostory sloužící k podnikatelským účelů žalované se nachází ve IV. nadzemním podlaží budovy. Výše specifikovaná nájemní smlouva z 31. 12. 2009 měla být nahrazena novou nájemní smlouvou datovanou 30. 12. 2009, kde se mělo jednat o pronájem kanceláří [číslo] ve IV. nadzemním podlaží budovy. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že tato smlouva nebyla nikdy podepsána. Podle názoru žalobce nájemní smlouva vznikla konkludentně, když od 1. 7. 2009 žalovaná využívá předmět nájmu pro své podnikatelské aktivity. Pokud bylo tvrzeno, že žalovaná uzavřela nájemní smlouvu 31. 12. 2009 s předchozím majitelem budovy, do právních vztahů založených touto nájemní smlouvou vstoupil po převodu vlastnického práva žalobce, když smlouva z 31. 12. 2009 nebyla k listinám doložena v písemné podobě, nicméně žalovaná to, že předmětné nebytové prostory užívá, nijak nezpochybnila. Soud tedy bere rovněž za nesporné, že žalovaná užívá nebytové prostory (prostory sloužící k podnikatelským aktivitám) dle smlouvy z 31. 12. 2009, když žalobce jako nový vlastník budovy do tohoto nájemního vztahu vstoupil jako právní nástupce původního pronajímatele.

21. Žalobce opírá svůj nárok na zaplacení celkové částky 53 567,43 Kč o to, že žalované byly vystaveny a neuhrazeny faktury [číslo].

22. Z faktury, daňového dokladu č. VF [rok] (rukou připsané [číslo]) soud zjistil, že tato faktura byla vystavena pod hlavičkou právního předchůdce žalobce na žalovanou, když žalované bylo touto fakturou účtováno 401,83 Kč za služby spojené s pronájmem za IV. čtvrtletí roku 2018 - [obec], [ulice a číslo], když z bližší specifikace dodávky vyplývá, že se jedná o odvod a likvidaci odpadu. Z faktury VF 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce účtoval žalované touto fakturou nájemné za nebytové prostory za IV. čtvrtletí roku 2018 ve výši 26 068,60 Kč. Z rukopisné poznámky na faktuře VF 2018 označené dále [číslo] vyplývá, že žalovaná potvrdila převzetí této faktury 23. 2. 2021 (faktura VF 2018, rukopisně označena [číslo] se splatností 15. 8. 2018, faktura VF 2018 označená rukopisným [číslo] se splatností 15. 8. 2018).

23. Z faktury VF 2018 (označena rukopisným [číslo]) soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalobce na jméno žalované, když fakturou byl účtován nájem za I. kvartál roku 2019 za prostory na [ulice a číslo] v [obec] ve výši 26 068,60 Kč, když ohledně této faktury - žalobce její uhrazení nepožaduje, neboť tato se týká částečného zpětvzetí, zaplacení této faktury vzal částečně zpět. Z faktury č. VF 2018 (rukopisně označena [číslo]) soud zjistil, že žalobce účtoval žalované služby za I. kvartál roku 2019, tedy odvoz odpadu. I co se týče této faktury, tato byla vzata zpět, resp. zaplacení této faktury žalobce již nepožaduje, neboť částka požadovaná za odpad byla zohledněna v částečném zpětvzetí. Ze zálohové faktury [číslo] soud zjistil, že žalobce účtoval touto fakturou žalované služby za nájem 15 310 Kč, když ohledně této faktury rovněž žalobce její zaplacení nepožaduje, neboť fakturovaná částka byla zohledněna v učiněném částečném zpětvzetí (faktura č. VF 2018 – rukopisně [číslo] se splatností 20. 11. 2018, VF 2018 – rukopisně [číslo] se splatností 20. 11. 2018, zálohová faktura [číslo] se splatností 20. 11. 2018).

24. Z faktury [číslo] se splatností 3. 9. 2019 soud zjistil a vzal za prokázáno, že tuto fakturu vystavil žalobce na jméno žalované, když předmětem fakturace byly telefonní poplatky za I. pololetí roku 2019 ve výši 25 626,50 Kč. Z další faktury [číslo] se splatností 29. 1. 2020 je prokázáno, že žalobce vystavil žalované tuto fakturu na telefonní poplatky paušál za II. pololetí roku 2019 v částce 5 626 Kč (faktura [číslo]).

25. Z faktury [číslo] se splatností 26. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce žalované účtoval nájem ve výši 26 068,60 Kč za I. kvartál roku 2020, když žalovaná potvrdila převzetí faktury 23. 2. 2021. Z faktury [číslo] soud zjistil, že tato faktura byla vystavena žalobcem na jméno žalované jako odběratele, když touto fakturou jí byly účtovány služby spojené s nájmem 401,83 Kč, se splatností 26. 11. 2019. Z faktury [číslo] se splatností 14. 4. 2020 vyplývá, že žalované byl účtován nájem za II. kvartál roku 2020 ve výši 26 068,60 Kč, přičemž fakturou [číslo] se splatností 14. 4. 2020 byly žalované účtovány služby za nájem za II. kvartál roku 2020 ve výši 401,83 Kč. Fakturou [číslo] se splatností 15. 7. 2020 byl žalované účtován nájem za III. kvartál roku 2020 ve výši 26 068,60 Kč se splatností 15. 7. 2020, když fakturou [číslo] se splatností 15. 7. 2020 byly žalované účtovány služby za nájem za III. kvartál roku 2020 ve výši 401,83 Kč. Fakturou [číslo] se splatností 15. 7. 2020 soud zjistil, že žalované byly touto fakturou vyúčtovány služby za rok 2019, a to elektřina, ostatní služby, teplo, TUV, úklid, vodné, stočné ve výši doplatku 16 467,70 Kč, se splatností 15. 7. 2020. Součástí faktury [číslo] byla i přehledná tabulka vodného a stočného za dům s výpočtem vodného a stočného pro žalovanou. Ze zálohové faktury [číslo] se splatností 29. 11. 2019 soud zjistil, že touto fakturou byly žalované účtovány služby za I. kvartál roku 2020, a to konkrétně zálohy 15 310 Kč se splatností 29. 11. 2019. Z další zálohové faktury [číslo] se splatností 14. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce účtoval žalované vodné, stočné, úklid, ostatní služby, elektrickou energii, teplo, TUV 15 310 Kč, když z písemného vyhotovení faktury není zřejmé, za jaké období jí tyto zálohy na službách jsou účtovány. Z úředního či rukopisného záznamu datovaného 23. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná potvrdila, že na společném jednání se žalobcem se žalovaná zavázala vyjádřit se k věci do 31. 3. 2021, když se jednalo o přiložené faktury k proplacení (faktura [číslo] se splatností 26. 11. 2019, faktura [číslo] se splatností 26. 11. 2019, faktura [číslo] se splatností 14. 4. 2020, faktura [číslo] se splatností 14. 4. 2020, faktura [číslo] se splatností 15. 7. 2020, faktura [číslo] se splatností 15. 7. 2020, faktura [číslo] se splatností 15. 7. 2020, tabulka vodného a stočného za rok 2019 za celý dům a pro žalovanou k faktuře [číslo] zálohová faktura [číslo] ohledně záloh za I. kvartál 2020 na službách se splatností 29. 11. 2019, zálohová faktura [číslo] se splatností 14. 7. 2020, záznam z 23. 2. 2021 na č. l. 63 spisu).

26. Co se týče faktury [číslo] se splatností 31. 12. 2018, kterou měly být žalované účtovány služby za IV. kvartál roku 2018 v částce 15 844 Kč, soud uvádí, že tato faktura nebyla provedena k listinným důkazům, neboť faktura s tímto číslem nebyla doložena a ve spise absentuje, byť žalovaný z této jako z listinného důkazu měl dokládat svůj nárok na úhradu služeb za IV. kvartál 2018 v částce 15 844 Kč. Proto, že tato faktura nebyla doložena a chyběla, soud nemohl tuto fakturu provést k listinným důkazům.

27. Z předžalobní výzvy posledního pokusu o smír ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že statutární zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě všech finančních závazků po splatnosti k datu 27. 1. 2020 v celkové výši 167 748,29 Kč, když žalovaná byla vyzvána k úhradě této nespecifikované částky neprodleně na účet uvedený v daňovém dokladu [číslo], [variabilní symbol] ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva byla žalované dána a doručována formou poštovní přepravy doporučeně 30. 1. 2020. Na tuto předžalobní výzvu reagovala žalovaná podáním 6. 2. 2020, kde uvedla, že tuto výzvu nemůže přijmout jako výzvu po právu, neboť bylo jednáno s JUDr. [příjmení] ohledně úhrady nájmu a služeb, přičemž žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobce, z jakých důvodů není postup účetní služby v pořádku, když žalovaná postrádá tituly, od kterých odvozuje žalobce důvodnost svých pohledávek s tím, že je připravena o celé věci jednat (předžalobní upomínka – poslední pokus o smír z 30. 1. 2020, poštovní podací lístek z 30. 1. 2020, sdělení žalované k předžalobní výzvě z 6. 2. 2020). Co se týče chybějící faktury [číslo] kterou byly žalované účtovány služby za IV. kvartál roku 2018, z procesního stanoviska žalované vyplynulo, že tato faktura jí byla doručena 23. 8. 2019, přičemž z této faktury žalobce účtoval chybně úrok z prodlení od 1. 1. 2019. Jak již soud uvedl výše, faktura [číslo] za služby za IV. kvartál roku 2018 nebyla soudu do spisu, resp. k listinným důkazům doložena a soud, byť nemá pochybnosti o pravdivosti výše zmíněného tvrzení žalované, tedy tuto fakturu nemohl provést k listinným důkazům (vyjádření žalované č. l. 23 spisu).

28. Z e-mailové komunikace z 2. 12. 2020 vyplynulo, že právní zástupce žalobce komunikoval formou e-sdělení se žalovanou, kdy jí byly zasílány tři údajně chybějící faktury, které byly k e-mailu přiloženy v příloze, když z přílohy k těmto e-mailům a e-mailovým zprávám od [jméno] [příjmení], [webová adresa] z 26. 11. 2020 vyplynulo, že právnímu zástupci žalobce byl zaslán e-mail blíže neurčeného obsahu, přičemž z e-mailu na č. l. 30 – 38 spisu, s přihlédnutím k seznamu vystavených faktur na č. l. 39 – 40 na jméno žalované vyplynulo, že kromě jména, příjmení, titulu žalované, jejího profesního postavení, identifikačního čísla jsou v přehledné tabulce uvedeny čísla faktur s datem vystavení a s datem UZP, když soudu není zřejmé, co tato zkratka v přehledné tabulce má znamenat (e-mailová komunikace ze dnů 2. 12. 2020, 26. 12. 2020, přehledná tabulka faktur).

29. Závěrem tedy lze pro stručnost shrnout, že žalovaná dne 31. 12. 2009 uzavřela s předchozím vlastníkem budovy, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o., [IČO], nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem kanceláří [číslo] Tyto kanceláře, resp. prostory sloužící k podnikání se nachází ve IV. nadzemním podlaží budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že měla být uzavřena nová nájemní smlouva na kanceláře [číslo] ve IV. nadzemním podlaží budovy, když však tato smlouva nebyla nikdy uzavřena. Pokud tedy byla uzavřena smlouva z 31. 12. 2009, tato nebyla žádným způsobem zrušena ani vypovězena, a je tedy stále platná i pro vztah s následným vlastníkem nemovitosti, tedy se žalobcem. Soudu nebyla žádná písemně vyhotovená nájemní smlouva předložena, lze však vzít za nesporné nejen existenci žalobce jako současného vlastníka budovy, ale lze vzít za nesporné i to, že žalovaná užívá nebytové prostory řádně dle smlouvy z 31. 12. 2009, když žalobce jako současný vlastník vstoupil do tohoto právního vztahu upraveného výše zmíněnou nájemní smlouvou.

30. Žalovaná tedy nebytové prostory (prostory soužící k podnikání) užívá, za což by měla řádně a včas platit nájem, když ze skutkových tvrzení žalobce nikterak nevyplynulo, jakým způsobem a v jaké výši byl nájem určen a stanoven. Pokud soud vychází tedy z účtovaných částek na nájmu za IV. kvartál roku 2018 dle faktury [číslo], matematickým propočtem tedy činí částka nájemného měsíčně 8 689,53 Kč, když k tomuto je nutno uvést, že žalovaná nijak nezpochybnila výši fakturovaných částek na čtvrtletní nájem, zpochybňovala pouze doručení účetních dokladů.

31. Žalobce požaduje z titulu neuhrazení faktury [číslo] částku 401,83 Kč za likvidaci odpadu za IV. kvartál roku 2018 se splatností 31. 12. 2018, z faktury [číslo] nájemné za IV. kvartál 2018 částku 26 068,60 Kč se splatností 31. 12. 2018, telefonní poplatky za rok 2019 ve výši 5 626,50 Kč, když se jedná o paušál za každé kalendářní pololetí roku 2019, když telefonní poplatky byly účtovány fakturami [číslo] a [číslo]. Pokud žalobce požadoval úhradu částky 15 844 Kč za služby za IV. kvartál roku 2018 dle faktury [číslo], tato faktura nebyla žádným způsobem doložena k listinným důkazům, byť žalovaná v jednom ze svých vyjádření hovoří o tom, že tato faktura jí byla doložena, resp. řádně doručena. Soud proto v tomto směru má za to, že žalobce žádným způsobem nezdokladoval svůj uplatněný nárok na úhradu faktury za služby za IV. kvartál roku 2018 ve výši 15 844 Kč.

32. V řízení bylo dále jednoznačně prokázáno, což žalovaná potvrdila na záznamu č. l. 63 spisu, že veškeré faktury, o kterých tvrdila, jí byly doručeny až 23. 2. 2021 na společném jednání se žalobcem, kdy ze záznamu vyplývá, že žalovaná se k těmto doručeným fakturám měla vyjádřit do 31. 3. 2021. Soud vzal za jednoznačně prokázáno, že žalovaná tedy nezaplatila fakturu za likvidaci odpadu [číslo] nájem dle faktury [číslo] a telefonní poplatky za rok 2019 dle faktur [číslo] a [číslo], když pokud žalovaná v rámci svých písemných stanovisek hovořila o tom, že poplatky za první tři měsíce roku 2019 byly uhrazeny, což přislíbila doložit, žalovaná do dne rozhodnutí soudu žádným způsobem neprokázala např. předložením pokladního dokladu či jiným způsobem, že by částky na paušálu za telefonní hovory za jí tvrzené období uhradila.

33. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud vychází z nesporného a nezpochybněného tvrzení žalobce, že mezi žalovanou a předchozím vlastníkem budovy, resp. právním předchůdcem žalobce došlo dne 31. 12. 2009 k uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor dle § 3 a násl. zákona č. 116/1990 Sb., ve znění novel.

34. Dle této smlouvy měla žalovaná řádně a včas hradit dohodnuté nájemné, kdy ohledně výše nájemného vyšel soud pouze a toliko z nezpochybněných tvrzení žalobce a fakturované částky na nájemném za IV. kvartál roku 2018.

35. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 OZ nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. Vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

36. Podle ustanovení § 1721 a násl. OZ ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

37. Podle ustanovení § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

38. Podle ustanovení § 2204 odst. 1 OZ neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

39. Podle ustanovení § 2213 OZ nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář ke sjednanému účelu, nebo není-li tento ujednán, účelu obvyklému a platit nájemné, které se platí dle § 2217 odst. 1 OZ v ujednané výši, a není-li tato ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy, s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

40. Podle ustanovení § 2221 odst. 1 OZ změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

41. Podle ustanovení § 2302 odst. 1 OZ (pododdíl o nájmu prostoru sloužícího k podnikání) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru či místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru či místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen prostor sloužící k podnikání). Není-li stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího k podnikání obecná ustanovení o nájmu.

42. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k výše uvedenému a prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že žalobce prokázal, že mezi ním, resp. právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo 31. 12. 2009 dle tehdy platného zákona o nájmu nebytových prostor k uzavření smlouvy, jejímž předmětem byl nájem kanceláři ve IV. nadzemním podlaží budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec], když soudu je z jiné úřední a rozhodovací činnosti známo, že žalovaná podniká jako osoba dle zvláštních právních předpisů (advokát). Žalovaná nijak nezpochybnila, že došlo v roce 2009 s právním předchůdcem žalobce k uzavření nájemního vztahu dle smlouvy, když nezpochybnila ani, že by předmětné prostory sloužící k podnikání na výše uvedené adrese neužívala. Soud vzal v řízení za jednoznačně prokázáno, že žalovaná jednala se žalobcem, přičemž potvrdila, že dne 23. 2. 2021 převzala všechny faktury, od kterých žalobce odvíjí svůj nárok, když pokud žalobce požadoval úhradu úroku z prodlení z celkem požadované částky od 5. 3. 2020 (od data podání žaloby) do zaplacení, ne zcela spolehlivě bylo prokázáno, že by žalované k tomuto datu byly sporné, resp. inkriminované faktury doručeny, když za řádné datum doručení těchto faktur soud považuje den 23. 2. 2021, který je zmíněn v rukou psaném záznamu na č. l. 63 spisu, přičemž od tohoto data žalovaná předmětné faktury převzala a je v prodlení. Žalovaná žádným způsobem neprokázala, kdy s přihlédnutím k obsahu faktur má soud za to, že se jedná o řádné účetní doklady, ze kterých je zřejmé, co, jakým způsobem, v jaké výši má žalovaná a z jakého titulu hradit. Žalobce se domáhal úhrady částky 15 844 Kč, když se mělo jednat o fakturu [číslo] za služby za IV. kvartál roku 2018 se splatností 31. 12. 2018. Tuto fakturu však žalobce žádným způsobem nedoložil soudu, soud ji ani neprovedl k listinným důkazům.

43. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by žalované řádně a včas doručil fakturu [číslo] za služby za IV. kvartál roku 2018 ve výši 15 844 Kč, kdy žalovaná tedy nemůže být ani v prodlení s úhradou této faktury. Na základě tohoto zjištění soudu proto žaloba ohledně zaplacení částky 15 844 Kč s úrokem z prodlení z této částky 10 % ročně za dobu od 5. 3. 2020 do zaplacení byla zamítnuta. Bylo rovněž sporné a neprokázané, kdy byly faktury žalované doručeny, kdy za řádný den doručení považuje soud den 23. 2. 2021, jak vyplývá z rukopisného záznamu několikrát výše zmiňovaného. Soud proto žalobu zamítl i ohledně úroku z prodlení z částky 53 567,43 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 5. 3. 2020 do 22. 2. 2021 tak, jak ostatně vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.

44. Ohledně zbývající částky k úhradě 37 723,43 Kč se jedná o poplatek za likvidaci odpadu 401,83 Kč dle faktury [číslo], nájemného za IV. kvartál roku 2018 ve výši 26 068,60 Kč dle faktury [číslo] a telefonní poplatky za rok 2019 ve výši 5 626,50 Kč za každé kalendářní pololetí roku 2019 dle faktur [číslo] a [číslo], přičemž ohledně těchto paušálních telefonních poplatků, pokud žalovaná tvrdila, že za měsíce leden až březen 2019 tyto poplatky uhradila, nikterak toto své tvrzení hodnověrným pokladním či jiným účetním dokladem nedoložila. Ohledně výše uvedeného proto soud shledal žalobu v celkové částce 37 723,43 Kč jako důvodnou, a proto jí také dle výroku II. vyhověl, i co se týče příslušenství, když žalovaná je minimálně od data převzetí účetních dokladů, tedy od 23. 2. 2021 v prodlení s jejich úhradou. Přiznaná a požadovaná výše úroků z prodlení 10 % z dlužné částky je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

45. Co se týče náhrady nákladů řízení, žalobce původně požadoval po žalované z titulu nájemného a služeb úhradu částky 95 347,86 Kč, když v mezidobí původně žalovanou částku ponížil částečným zpětvzetím o 41 780,43 Kč, když ke zpětvzetí žaloby došlo bez bližšího zdůvodnění. Tuto částku 41 780,43 Kč lze posoudit jako neúspěch žalobce, který v tomto rozsahu vzal žalobu zpět. Žaloba byla dále zamítnuta v částce 15 844 Kč, když lze uvést, že žalobce nebyl úspěšný v částce 57 624,43 Kč a naopak úspěšný byl v částce 37 723,45 Kč, kdy s ohledem na matematické vyjádření hodnoty úspěchu a neúspěchu byl žalobce úspěšný v menší než poloviční míře původně uplatněného nároku. Žalovaná náklady řízení nepožadovala, resp. tyto jí s ohledem na okolnosti tohoto případu vzniknout nemohly, soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z těchto účastníků tohoto sporu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

46. Pouze pro úplnost, když soud v této věci jednal a rozhodl ještě před tím, než do spisu byla založena písemná, ale nedoložená omluva žalované, soud konstatuje, že s ohledem na nedoložení důvodnosti omluvy lékařskou zprávou či jiným hodnověrným dokladem soud v této věci jednal a následně po provedeném dokazování a odročení jednání za účelem vyhlášení rozsudku v této věci meritorně rozhodl.