39 C 129/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum posledně bytem adresa t. č. neznámého pobytu zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa , jako opatrovníkem o zaplacení částky 16 838,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 838,30 Kč s úrokem z částky 16 838,30 Kč ve výši 8,3 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 838,30 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 5. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 290 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 19. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalobce 15. 6. 2017 uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentu, když na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb získal žalovaný na svém účtu úvěrové rámec ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný dle čerpání zavázal splácet. Smlouva byla uzavřena provedením elektronického úkonu v Internetbankingu žalovaného. Účastníci si na základě sjednané smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru sjednali úroky ve výši 8,3 % ročně, v případě prodlení zákonný úrok 8,05 % ročně, když žalovaný za přistavení úvěru dle článku II. odst. 4 smlouvy měl povinnost hradit poplatek 400 Kč. Žalobce podle článku IX. odst. 1 obchodních podmínek zaslal žalovanému výpověď úvěrové smlouvy s výzvou k úhradě dluhu ze dne 21. 5. 2018, když smlouva byla ukončena výpovědí 15. 6. 2018 a od data následujícího (16. 6. 2018) byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalovaný výpověď nepřevzal. Po ukončení smlouvy se dluh na kontokorentu navýšil o částku 9 Kč za poplatek za dotaz na zůstatek bankomatu podle článku V. odst. 3 písm. e) ceníku žalobce. Žalovaný v období od 16. 6. 2017 do 30. 4. 2021 kontokorentní úvěr čerpal a ke konci dubna 2021 činila výše nesplaceného kontokorentního úvěru 16 838,30 Kč, když žalovaný na této částce ničeho ani částečně neuhradil.

2. Žalobce svojí žalobou doplnil podáním doručeným soudu dne 22. 8. 2023, kde doplnil tvrzení týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kde doplnil tvrzení týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tvrzení a důkazy ohledně podpisu a autorizaci smlouvy s tím, že žalovaný dále uvedl, že se žalovaný po žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru přihlásil do Internetbankingu, požádal o zaslání autorizační SMS, kdy prostřednictvím této SMS byl úvěr, resp. smlouva o úvěru podepsána. Žalobce v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zkoumal příjmy, výdaje, vytvořil tabulku posuzování, když dospěl k závěru, že při příjmu žalovaného 14 463 Kč a odečtení nezbytných výdajů 7 831 Kč, žalovanému zbývá na splácení dluhu 6 232 Kč, tedy částka několikanásobně převyšující simulovanou splátku 400 Kč měsíčně. Ze všech těchto důvodů žalobce na žalobě trval.

3. Žaloba byla původně podána Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který následně pátral po pobytu žalovaného, když zjistil, že žalovaný je hlášen dle cizinecké policie a Ministerstva vnitra jako bulharský státní příslušník na adrese v [obec], kde se však nezdržoval. Žalovanému se nepodařilo doručit ani na jeho známou adresu bydliště v Bulharsku, proto mu byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, když Obvodní soud pro Prahu 1 svým usnesením ze dne 8. 9. 2022, č. j. 35 C 145/2021-57, které nabylo právní moci 10. 6. 2023, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Brně.

4. Opatrovník žalovaného se vyjádřil k žalobě podáním 26. 7. 2023, kde uvedl, že opatrovník vyzval žalovaného k součinnosti, na tuto výzvu opatrovníka žalovaný nereagoval, proto se nepodařilo zjistit postoj žalovaného v rámci této věci. Opatrovník žalovaného dále uvedl, že nárok neuznává, navrhl zamítnutí žaloby s tím, že v rámci jednání dne 6. 9. 2023 opatrovník z opatrnosti vznesl námitku promlčení s ohledem na časovou blízkost splatnosti dluhu a data podání žaloby.

5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru z 13. 6. 2017, přehledem pohybů na účtu od 30. 1. do 13. 6. 2011, přehlednou tabulkou na č. l. 93, potvrzením zaměstnavatele o výši příjmů žalovaného, reportem [anonymizována dvě slova] ohledně žalovaného na č. l. 95, č. l. 96, přehledem pohybů na účtu č. l. 98, přehledem úroků z úvěru na č. l. 101-102, přehledem debetních transakcí na č. l. 103 a 104, smlouvou o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentu z 15. 6. 2017, obchodními podmínkami ke smlouvě, duplicitně připojenou kartou klienta, rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb z 30. 1. 2017, obchodními podmínkami k této rámcové smlouvě, ceníkem finančních operací a služeb, sazebníkem pro kontokorentní úvěry, připojeným přehledem pohybů na účtu od 16. 6. 2017 do 30. 4. 2021, ceníkem finančních operací a služeb, výpovědí úvěrové smlouvy s výzvou k úhradě dluhu, mezinárodní doručenkou žalovanému, doručenkou žalovanému v ČR, výzvou žalovanému k plnění z 15. 11. 2018.

6. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace (právnické osoby), která je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je podnikání v oblasti bankovnictví, tedy mj. i poskytování úvěrů, vedení účtů apod. Žalovaný je fyzickou osobou, přičemž se jedná o bulharského státního příslušníka, který je z důvodu zaměstnání evidován jako cizinec s pobytem na území ČR, a to na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Na této adrese se však žalovaný nezdržuje, přičemž, jak již soud uvedl výše, mu byl ustanoven opatrovník z řad advokátů. Žalovaný uzavřel se žalobcem dne 30. 1. 2017 rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, když z bližšího obsahu této smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o zřízení a vedení účtu v českých korunách pro žalovaného č. [bankovní účet], když mezi účastníky smlouvy, tedy mezi žalobcem a žalovaným, byl sjednán i Internetbanking s autorizováním prostřednictvím SMS. Nedílnou součástí rámcové smlouvy o platebních službách jsou i obchodní podmínky k této rámcové smlouvě a ceník finančních operací a služeb (rámcová smlouva o poskytování platebních služeb z 30. 1. 2017, obchodní podmínky k této rámcové smlouvě a ceník finančních operací a služeb).

8. Žalovaný požádal v rámci smluvního vztahu mezi účastníky o možnost uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentu, když žalovanému na základě smluvního návrhu byla zaslána autorizační SMS 15. 6. 2017, když příslušným kódem žalovaný dne 15. 6. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentu uzavřel. Dle této smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorent (možnost přečerpat při nedostatku finančních prostředků na účtu finance do mínusu), když co se týče výše kontokorentu ve výši 10 000 Kč, žalovaný měl a také zaplatil, jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce, poplatek 400 Kč Součástí smlouvy o kontokorentu je i splátkový kalendář, ze kterého vyplývá, že od 16. 6. 2017 do 15. 6. 2018 měl žalovaný úvěr čerpaný dohodnutým způsobem zaplatit do data 15. 6. 2018, když v tento den měla být uhrazena jistina a v mezidobí měly být spláceny kapitalizované úroky (smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru z 15. 6. 2017, sazebník pro kontokorentní úvěry, ceník finančních operací a služeb, podmínky pro kontokorentní úvěry).

9. V souvislosti s poskytnutím této formy úvěru žalovanému žalobce zkoumal dle příslušného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru i úvěruschopnost žalovaného na základě jeho žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru. Při zkoumání úvěruschopnosti žalobce vycházel z přehledu pohybů na účtu od 30. 1. 2017 do 13. 6. 2017, z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, když z potvrzení z 22. 5. 2017 je zřejmé, že žalovaný pracoval v té době jako operátor výroby u firmy [právnická osoba] s příjmem 13 770 Kč, přičemž mzda byla žalovanému zasílána na účet č. [bankovní účet]. Byla vyhotovena tabulka [anonymizována tři slova] ohledně žalovaného, kde byla zaznamenána osobní data, kontrakty, splátky, používání karty, když z karty klienta vyplynulo, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána a jeho žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru bylo vyhověno, když žalovaný byl shledán způsobilým úvěr splácet (žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru z 13. 6. 2017, přehled pohybů na účtu za dobu od 30. 1. 2017 do 13. 6. 2017, tabulka ohledně úvěruschopnosti žalovaného ze 14. 6. 2017, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalovaného z 22. 5. 2017, tabulka [anonymizována tři slova] ohledně žalovaného ze 14. 6. 2017, karta klienta, tedy žalovaného, na č. l. 96-97, tabulka přehledu pohybů na účtu se zůstatky za dobu od 16. 6. 2017 do 30. 4. 2021).

10. Jaká byla výše kapitalizovaných úroků z úvěru a úroků z prodlení, tato zjištění soud učinil z přehledných tabulek úroků z úvěru na č. l. 100 a z přehledu úroků z prodlení na č. l. 101, když z přehledu zaúčtovaných poplatků za období od 16. 6. 2017 do 18. 7. 2018 soud zjistil, že dluh na poplatcích činí - 769,33 Kč. Z přehledu debetních transakcí za období od 19. 6. 2017 do 16. 11. 2017 soud zjistil, jaké byly v tomto období ze strany žalovaného provedeny debetní transakce a jaký byl pohyb příjmů na jeho účtu v období od 20. 6. 2017 do 16. 11. 2017, když celkem se jednalo o částku 89 339 Kč (přehled zaúčtovaných poplatků na č. l. 102, přehled debetních transakcí na č. l. 103 a přehled splácení na č. l. 104).

11. Z přehledů pohybů na účtu za období od 16. 6. 2017 do 30. 4. 2021 je prokázáno, že žalovaný uhradil poplatek za tzv. přistavení úvěru dne 16. 6. 2017 ve výši 400 Kč a dále pak prováděl bezhotovostní transakce platby kartou včetně výběru, kdy z těchto údajů za shora uvedené období vyplývá, že žalovaný poskytnutý kontokorentní úvěr čerpal, ale nesplácel, když následně nesplacená výše kontokorentu se od 30. 11. 2017 do dne 30. 4. 2021 navyšovala o kapitalizované úroky a úroky z úvěru, když procentuální výměra úroků z úvěru činila 8,30 % ročně dle smlouvy a zákonné úroky z prodlení 8,05 % ročně. K datu 30. 4. 2021 činil tedy neuhrazený debetní zůstatek z titulu kontokorentního úvěru - 16 838,30 Kč. S ohledem na nesplácení kontokorentu žalobce dne 21. 5. 2018 zaslal žalovanému přípis ve věci výpovědi smlouvy o kontokorentním úvěru, a to k datu 15. 6. 2018, přičemž žalovaný byl zároveň vyzván k vyrovnání debetního zůstatku na účtu, který k datu 30. 4. 2018 činil - 10 426,73 Kč. Takto vypočtený debetní zůstatek, resp. minusový zůstatek na účtu z titulu nevyrovnaného kontokorentu byl do data 30. 4. 2021 navyšován o kapitalizované úroky z prodlení a úroky z úvěru, když žalovaný tak dluží žalobcem požadovanou částku právě z titulu čerpaného ale nevyrovnaného debetu (výpověď úvěrové smlouvy z 21. 5. 2018, přehled pohybů na účtu za období od 16. 6. 2017 do 30. 4. 2021, ceník finančních operací a služeb, tabulky úroků z úvěru a úroků z prodlení). Žalovaný na výpověď smlouvy nereagoval, neboť si tuto nepřevzal, zřejmě s ohledem na svůj t. č. neznámý pobyt, když nereagoval ani na výzvu k plnění zaslanou mu právním zástupcem žalobce 15. 11. 2018 (výzva žalovanému k plnění z 15. 11. 2018, doručenka žalovanému).

12. Závěrem lze tedy shrnout, že žalovaný jako cizinec s pobytem na území ČR z důvodu zaměstnání si zřídil u žalobce běžný účet, ke kterému mu byl zřízen smlouvou o úvěru i kontokorent. Žalovaný kontokorent čerpal, z důvodu výpovědi smlouvy a neuhrazení vyčísleného nedoplatku byl kontokorent dále navyšován o zákonné úroky a úroky z úvěru, když k datu 30. 4. 2021 žalobce požaduje po žalovaném úhradu žalobní jistiny, která je představována neuhrazeným a čerpaným kontokorentním úvěrem ve výši 16 838,30 Kč.

13. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud tuto věc posoudil ve smyslu § 3028 odst. 1 OZ dle právní úpravy platné a účinné v době uzavření smlouvy o kontokorentu. Mezi žalobcem a žalovaným došlo ve smyslu ustanovení § 2721 a násl. OZ k uzavření závazkového právního vztahu, když mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s ustanovením § 2 669 a násl. OZ k uzavření smlouvy o vedení běžného účtu žalovaného s přihlédnutím k § 74 a násl. zákona o platebním styku. V souvislosti s uzavřením smlouvy o vedení účtu žalovaný požádal o zřízení kontokorentu, tedy možnosti mít kontokorentní úvěr na tomto účtu, což znamená, že žalovaný mohl z účtu při nedostatku financí dále tyto finanční prostředky čerpat, nicméně však měl povinnost takto čerpané finanční prostředky splácet včetně úroků. Žalovaný kontokorent čerpal, přestal jej splácet, když takto vzniklý minusový zůstatek na účtu nebyl ze strany žalovaného vyrovnán a tento se dále až do dubna 2021 navyšoval o kapitalizované úroky z úvěru a úroky z prodlení. Žalovaný tak dluží z titulu nevyrovnaného minusového zůstatku na účtu 16 838,30 Kč. Mezi stranami sporu tedy došlo s přihlédnutím k § 2395 a násl. OZ k uzavření smlouvy o úvěru, a to formou kontokorentu, když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle 2396 OZ. Smlouva o kontokorentním úvěru byla ze strany žalobce vypovězena dle článku IX. odst. 1 smlouvy, když žalovaný měl povinnost vrátit čerpané ale nevyrovnané finanční prostředky z titulu kontokorentu dle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ, přičemž k zániku smlouvy uzavřené dle 1724 odst. 1 OZ došlo výpovědí, a to dne 15. 6. 2018, kdy důvodem pro výpověď bylo zřejmě neplnění povinností ze strany žalovaného, byť byl shledán, že je schopen úvěr splácet dle § 89 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Žalovaný nijak nereagoval, ničeho ani částečně neuhradil. Co se týče uplatněné námitky promlčení ze strany opatrovníka, k výpovědi a ukončení smlouvy o kontokorentním úvěru došlo 15. 6. 2018, přičemž žaloba v této věci byla podána 19. 5. 2021.

15. Podle ustanovení § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

16. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věta prvá OZ k promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

17. Podle ustanovení § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

18. Co se týče případné námitky promlčení uplatněné opatrovníkem žalovaného v rámci projednávání této věci, smlouva byla ukončena výpovědí k datu 15. 6. 2018, přičemž žaloba byla podána dne 21. 5. 2021, tedy v průběhu zákonem stanovené promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 OZ, z čehož vyplývá, že nárok není promlčen.

19. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora prokázanému a uvedenému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal uzavření smluvního vztahu mezi ním a žalovaným, když žalovaný přesto, že získal z titulu kontokorentu úvěrový rámec, tento čerpal, nesplácel a nereagoval ani na případné ukončení smlouvy výpovědí, když z tohoto důvodu se nevyrovnaný minusový zůstatek na účtu z titulu kontokorentu nadále navyšoval o kapitalizovanou výši úroků za úvěr a úroky z prodlení, když z přehledu pohybů na účtu od roku 2017 do roku 2021 bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný dluží z titulu úvěru 16 838,30 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou minusového zůstatku od data následujícího po datu, kdy měl dobrovolně plnit, ničeho nezaplatil, na což reagoval žalobce ukončením smlouvy výpovědí. Mezi stranami smlouvy došlo k dohodě o úrocích 8,3 % ročně, když prodlení žalovaného dle § 1968 a násl. OZ nadále trvá. Žalobce má, jak vyplývá z judikatury zejména NS ČR, nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. i na dohodnuté úroky z úvěru 8. 30 % ročně. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě vyhověl.

20. Úspěšnému žalobci soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal ve výroku II. tohoto rozsudku náklady řízení, a to soudní poplatek 1 000 Kč, dále pak odměnu právního zástupce žalobce za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 900 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 písm. c) vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč za úkon (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.

21. Protože právní zástupce žalobce má sídlo mimo obvod Městského soudu v Brně, přísluší mu dle § 151 odst. 3 o.s.ř., s přihlédnutím k § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., když se jednalo o cestovné autobusem z [obec] do [obec] a vlakem zpět dne 6. 9. 2023. Co se týče účasti zaměstnankyně žalobce na jednání soudu, činí odměna v paušální výši za jeden úkon 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., s přihlédnutím k vyhl. č. 351/2013 Sb. Cestovné autobusem z [obec] do [obec] činilo 239 Kč, co se týče cesty zpět, byl použit vlakový spoj z [obec] do [obec] v hodnotě 299 Kč Náklady na cestovném tedy činí celkem částku 538 Kč. V součtu tak činí celková přiznaná odměna za právní zastoupení, cestovné a provedení jednoho úkonu zaměstnancem žalobce 3 290 Kč, když tato částka byla žalobci přisouzena v rámci přiznání náhrady nákladů řízení.

22. Co se týče odměny opatrovníka, o této soud rozhodne samostatným usnesením poté, co toto řízení případně nabude právní moci.