39 C 14/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 28 955 Kč s příslušenstvím - půjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 27 910 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 14. 8. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 1 045 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 103,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 358,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 28 955 Kč ve výši 15 % ročně od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, zákonným úrokem z prodlení z částky 1 045 Kč ve výši 15 % ročně od 14. 8. 2024 do zaplacení a úrokem z částky 28 955 Kč ve výši 18,56 % ročně od 30. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 2 611 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , advokáta se sídlem , Jméno advokáta B, /8, , adresa, , rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 15. 11. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 955 Kč s kapitalizovaným zákonným a kapitalizovaným úrokem z prodlení a dále pak s příslušenstvím v procentuální výměře, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) uzavřel se žalovaným dne 30. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jehož nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobce po prověření úvěruschopnosti žalovaného úvěr žalobci poskytnul, a to ve výši 30 000 Kč. Takto poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet spolu s kapitalizovanými úroky za úvěr (18,56 % ročně) a poplatek za zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení 5 994 Kč. Žalovaný měl poskytnutý úvěr zaplatit v 52 týdenních splátkách, v týdenní splátce 1 045 Kč, když z matematického součinu počtu splátek a výše splátek vyplývá, že žalovaný měl za dobu trvání úvěru žalobci, respektive jeho právnímu předchůdci, zaplatit 54 704 Kč. Žalovaný na úvěru uhradil naposledy dne 24. 2. 2023, přičemž celkem uhradil 2 090 Kč. Z toho důvodu k datu 25. 6. 2023 právní předchůdce žalobce vyčíslil zůstatek dluhu žalovaného, když tento má dlužit na jistině úvěru 28 955 Kč a poplatek 20 297 Kč. Žalobce k dlužné jistině úvěru požaduje i procentuální výměru zákonných a dohodnutých úroků z prodlení a rovněž tak požadoval i kapitalizovanou výši tohoto příslušenství k datu postoupení pohledávky. Žalovaný tak dluží na jistině 28 955 Kč, na úrocích 1 358,44 Kč, kapitalizované zákonné úroky 5 103,32 Kč, když žalobce požaduje i dohodnutý a zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od 30. 4. 2024.

2. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz zrušen.

3. V rámci pátrání po pobytu žalovaného soud zjistil, že se jedná o osobu slovenské státní příslušnosti, která má evidován trvalý pobyt na území ČR od ledna 2023 na adrese , adresa, .

4. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o. s. ř. (rozhodnutí bez jednání).

5. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., k doručení těchto písemností žalovanému na adrese jeho bydliště došlo fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky z důvodu absence poštovní schránky soud dne 28. 3. 2025 vydal sdělení dle § 49 odstavec 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu. Žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl. Z toho důvodu došlo desátým dnem k naplnění fikce doručení obsílky.

6. Žalovaný se k žalobě písemně ani jinou formou nevyjádřil, neuvedl ani v rámci svého vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání. S ohledem na obsah poučení ve výzvě dle § 115a o.s.ř. má tedy soud za to, že žalovaný svojí nečinností dal najevo souhlas s rozhodnutím bez jednání.

7. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne 30. 1. 2023, smluvními podmínkami k této smlouvě, zákaznickou kartou, žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 1. 2023, oznámením o podstoupení pohledávky z 29. 4. 2024, zavedením zákazníka do pojistného programu z 30. 1. 2023, tabulkou umoření dluhu na úvěru z 6. 5. 2024, poštovními podacími lístky ze dnů 30. 5. 2024, 29. 7. 2024, předžalobní výzvou k plnění z 29. 7. 2024, potvrzením o uhrazení úplaty z 30. 4. 2024 za postoupené pohledávky, seznamem postoupených pohledávek z 29. 4. 2024, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 a výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022.

8. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

9. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ). Jedná se o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikání této firmy je poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání v oblasti výroba, obchod, služby a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru.

10. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla dne 29. 4. 2024 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dle rámcové smlouvy o postupování, když žalobce na základě těchto smluvních ujednání se stal vlastníkem pohledávek z titulu smluv o spotřebitelském úvěru. K postoupení pohledávek došlo úplatně, přičemž byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena i pohledávka za žalovaného (smlouva o postoupení pohledávek z 29. 4. 2024, seznam postoupených pohledávek z téhož data, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky z 30. 4. 2024). Žalovaný byl přípisem ze dne 29. 4. o postoupení pohledávky na žalobce vyrozuměn, když byl zároveň vyzván k úhradě celkového dluhu ve výši 65 856,75 Kč (oznámení o postoupení pohledávky z 29. 4. 2024, poštovní podací lístek z 30. 5. 2024).

11. Žalovaný podal u právního předchůdce žalobce formou zákaznické karty žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z této zákaznické karty vyplývá, že žalovaný žádal o úvěr 30 000 Kč, který měl být splácen měsíčně po dobu 24 měsíců. Ze zákaznické karty vyplynulo, že žalovaný vyplnil své jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště i adresu bydliště v ČR, když dále pak žalovaný uvedl, že má učňovské vzdělání, je svobodný a k dosažení je na adrese, pod kterou je žalovaný ostatně specifikován i v záhlaví rozsudku. Žalovaný měl pracovat jako stavební dělník u firmy , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem 16 638 Kč. Co se týče příjmů žadatele, byla doložena pracovní smlouva z 1. 8. 2022 a výplatní pásky za prosinec 2022 a leden 2023, dále pak byly v této zákaznické kartě vyplněny další čisté příjmy domácnosti žalovaného ve výši 25 000 Kč, celkem 41 638 Kč. Žalovaný neměl žádné externí ani interní splátky pohledávek, jeho odhadované měsíční výdaje byly stanoveny částkou ve výši 7 000 Kč. Co se týče dalších poměrů žalovaného, tento měl bydlet v nájmu, přičemž úvěr měl být poskytnut na běžné výdaje domácnosti. Co se týče dalších nákladů na bydlení, živobytí a ostatně ani odhadované měsíční výdaje v celkové výši 7 000 Kč nebyly blíže specifikovány, rovněž není zřejmé, jakým způsobem byly stanoveny další čisté příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, když vyjma příjmů z pracovního poměru žalovaného ve výši 16 638 Kč, kteréžto byly doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou, nebyly další čisté příjmy domácnosti žalovaného jakýmkoliv způsobem specifikovány, jak k výši 25 000 Kč dalších čistých příjmů žadatel o úvěr či poskytovatel úvěru dospěl. Nebyly rovněž doloženy žádné bankovní výpisy, ani specifikovány náklady na bydlení žalovaného. Nebylo rovněž zřejmé, zda tento vede domácnost sám či s někým žije. Na základě žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovaným dne 30. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze kterého vyplynulo, že žalovanému byl poskytnut úvěr 30 000 Kč. Žalovaný měl kromě jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč zaplatit i souhrnný poplatek 22 408 Kč za úvěr, který se sestával z kapitalizovaného dohodnutého úroku ve výši 18,56 % za dobu splácení úvěru ve výši 14 914 Kč, dále pak poplatky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a poplatky za komfortní flexibilní splácení 5 994 Kč, komfortní poskytnutí a splácení 2 994 Kč a flexibilní splácení 3 000 Kč. Žalovaný měl částku z titulu úvěru splácet v pravidelných týdenních splátkách po dobu 52 týdnů, když za 52 týdnů měl celkem na úvěru zaplatit 54 332 Kč. Tato celková částka se tedy sestává z jistiny úvěru, poplatků, úroků a dalších dohodnutých poplatků. Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z tabulky umoření soud zjistil, že tento výpis tabulky umoření byl vyhotoven 6. 5. 2024, když žalovaný uhradil v období od 30. 1. 2023 do 24. 2. 2023 na splátkách úvěru částku ve výši 2 090 Kč a nadále úvěr nesplácel (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z 28. 1. 2023, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 30. 1. 2023, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, zařazení zákazníka do pojistného programu z 30. 1. 2023, tabulka umoření dluhu ze dne 6. 5. 2024). Žalovaný tedy dluží z titulu jistiny úvěru, která dosud nebyla uhrazena, 28 955 Kč, kapitalizované úroky 1 358,44 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 5 103,32 Kč, když se jedná o úroky do data postoupení pohledávky, přičemž žalobce nadále od data následujícího po datu postoupení pohledávky požaduje i dohodnuté úroky 18,56 % ročně a zákonné úroky z prodlení 15 % ročně od 30. 4. 2024. Kapitalizovaná výše dohodnutých a zákonných úroků z prodlení byla počítána od 30. 1. 2024 v případě dohodnutých úroků a od 4. 3. 2023 v případě zákonných úroků z prodlení do data po datu postoupení pohledávky žalobci, tedy do 29. 4. 2024.

12. Sám žalovaný v této věci neuvedl nic právně ani skutkově podstatného či významného, zůstal naprosto nečinný.

13. Co se týče právní kvalifikace této věci, v řízení bylo prokázáno podle § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 1724 odstavec 1 OZ došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření závazkového vztahu, který má ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. OZ charakter smlouvy o úvěru, kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

14. Žalovanému byl úvěr poskytnut dle § 2397 OZ, přičemž žalobce, respektive poskytovatel úvěru splnil svou povinnost dle § 2398 odstavec 1 OZ. Žalovaný začal úvěr splácet, posléze po uhrazení částky 2 090 Kč úvěr nesplácel a měl se dostat do prodlení.

15. S ohledem na charakter této smlouvy je zřejmé, že ve smyslu § 2 a násl zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o závazkový právní vztah, který se bezprostředně týká vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem dle § 419 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Podle ustanovení § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, když úvěr bude poskytnut tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti je zřejmé, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

17. Podle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě od data uzavření smlouvy, když je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 580 odstavec 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1813 OZ zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv či povinností stran v neprospěch spotřebitele.

21. Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Bezdůvodně se obohatí zvlášť ten, kdo získá prospěch (majetkový) plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

23. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně a taktéž je důvodná i z jiného právního důvodu, než jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce v žalobě. Soud vzal za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne 30. 1. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelskému úvěru č. , hodnota, , když se jedná ve smyslu § 419 OZ o právní jednání a závazkový vztah, který má charakter závazku mezi podnikatelem a spotřebitelem dle § 2 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný spotřebitel, když žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky 30 000 Kč, přičemž žalovaný měl včetně poplatků, úroků a dalších služeb zaplatit na úvěru celkovou částku ve výši 54 332 Kč. Forma plnění byla v týdenních splátkách po dobu 52 týdnů po 1 045 Kč s výší poslední splátky 1 037 Kč. Žalovaný úvěr splácel, a to až do výše 2 090 Kč, posléze se dostal do prodlení. Soud se z úřední povinnosti zabýval, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil řádně schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí dle § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na to, že jediným příjmem, který byl žalovaným zřejmě doložen v rámci zkoumání úvěruschopnosti, byla jeho mzda přesahující cca 16 000 Kč, což bylo doloženo pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, výše příjmů žalovaného i v roce 2023 lze označit jako průměrnou či spíše podprůměrnou. Není vůbec zřejmé, jak právní předchůdce žalobce dospěl a stanovil částku 25 000 Kč ve prospěch žalovaného, když se mělo jednat o další příjmy žalovaného, které však nebyly žádným způsobem ověřeny ani doloženy. Součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost (Nález ÚS ČR III. ÚS 4129/18 Sb.), že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám si tyto údaje prověří, či nechá si je od dlužníka doložit (rozsudek NSS ČR, sp. zn. 1 As 30/2015). Poskytovatel úvěru si ověřil pouze jeden příjem z pracovního poměru žalovaného ve výši přesahující 16 000 Kč, a pokud měl žalovaný bydlet v nájmu a byly stanoveny výdaje na živobytí žalovaného včetně nákladů na bydlení částkou 7 000 Kč, když žalovaný měl v nájmu bydlet, tyto náklady byly stanoveny zřejmě jakousi volnou úvahou a z jejich výše není zřejmé, jak k této částce poskytovatel úvěru dospěl. Poskytovatel úvěru tedy dle názoru soudu nedostál své povinnosti řádně posoudit schopnost žalovaného úvěru splácet, a proto je nutno s odkazem na § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s přihlédnutím k § 588 OZ označit uzavřenou smlouvu za neplatnou pro rozpor se zákonem, neboť žalovaný obdržel úvěr 30 000 Kč a za dobu 52 týdnů měl na takto poskytnutém úvěru uhradit částku přesahující 54 000 Kč. Ujednání o poplatcích shledává soud za neplatné pro rozpor se zákonem, kdy celou smlouvu je nutno označit za absolutně neplatnou, neboť se jedná o smlouvu, která svým účelem a způsobem prověření úvěruschopnosti odporuje zákonu (rozsudek NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

24. Absolutní neplatnost právního jednání působí přímo ze zákona ex lege, a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z absolutně neplatného právního jednání nemohou vzniknout a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předpokládané a předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení jím požadovaných částek včetně kapitalizovaného a procentuálního příslušenství nepřísluší, kdy žalovaný však obdržel částku 30 000 Kč, a protože se jedná o absolutně neplatný úkon, na základě kterého poskytovatel úvěru žalovanému plnil, žalovaný se v této výši bezdůvodně obohatil. Protože žalovaný z této částky zaplatil 2 090 Kč, dluží tak žalobci přiznanou částku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 27 910 Kč. Podle § 1968 a násl. OZ je žalovaný s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení od data následujícího po datu, kdy měl na základě předžalobní výzvy plnit. Žalovaný je tedy v prodlení od 14. 8. 2024, když výše úroků z prodlení k datu prodlení žalovaného dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. činí 12,75 % ročně. Z titulu bezdůvodného obohacení proto soud ve výroku I. žalovanému uložil zaplatit žalobci 27 910 Kč s příslušenstvím v zákonné výši, když žalovaný je v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení či jeho vrácením od 14. 8. 2024.

25. S ohledem na výše uvedené, proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku další uplatněné nároky žalobce z titulu nezaplaceného úvěru zamítl, a to z titulu absolutně neplatné smlouvy.

26. V rámci žalobní jistiny žalobce požadoval 28 955 Kč, když byl úspěšný v částce 27 910 Kč. S ohledem na to, že soud konstatuje, že žalobce byl dle § 142 o.s.ř. částečně úspěšný, když jeho neúspěch byl nepatrný, soud přiznal žalobci náklady řízení v plné výši dle § 14b advokátního tarifu. Na nákladech řízení soud přiznal soudní poplatek 1 159 Kč, dále pak odměnu za právní zastoupení za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odstavec 1 bod 2 vyhlášky 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud přiznal 100 Kč na náhradě hotových výdajů (§ 14b odstavec 5 písmeno a) vyhlášky 177/1996 Sb.). Odměnu za právní pomoc ve výši 900 Kč a hotové výdaje 300 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. V součtu tak musí žalovaný zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku III. tohoto rozsudku.

27. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.