39 C 144/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , země o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] a žalované [celé jméno žalované], narozené [datum] k nemovitostem, a to k pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo], zahrada, oba pozemky zapsány na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Brno, okres [okres], se zrušuje a nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené [datum].

II. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je povinna zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 1 000 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou soudu 29. 9. 2021 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], s tím, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl ve výši id. 5/6 od právního předchůdce [jméno] [příjmení]. Nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, která je vlastnicí id .1/6. Žalobkyně se snažila navázat kontakt se žalovanou, kdy žalobkyně nabídla žalované odkup spoluvlastnického podílu ve výši 1/6, což žalovaná odmítla. Žalobkyně je ochotna vyplatit v rámci vypořádání podílu žalované 1 000 000 Kč, když v žalobě bylo uvedeno, že hodnota id. 1/6 je 750 000 Kč. Žalované napsala žalobkyně dva přípisy, které však nic neřešily. Z přípisů vyplývá, že zdravotní stav žalované nebude dobrý. Žalovaná by sice akceptovala 1 000 000 Kč, požaduje však vyplacení této částky v hotovosti, což se jeví právně problematické. Žalovaná je bývalou manželkou právního předchůdce žalobkyně, pana [jméno] [příjmení]. Žalovaná žije 20 let v [obec] [anonymizováno] [země], z její korespondence vyplývá, že si ne zcela uvědomuje realitu. [jméno] [příjmení], ročník narození 1929, v důsledku věku delší dobu v nemovitosti nebydlel. Nemovitost je 90 let stará, vyžaduje rekonstrukci. [příjmení] se sice o dům staral, ale ve svém vysokém věku toho již nebyl schopen. Žalobkyně poté, co spoluvlastnický podíl zakoupila, zjistila, že dům je vlhký a zatuchlý. Je nutno vyměnit podlahy ve dvou místnostech, obnovit malby a vysušit zadní stěnu domu. Tyto práce žalobkyně provedla, neboť se jedná o činnosti, které nepotřebují stavební povolení a souhlas žalované s vědomím, že úhradu za investice do podílu žalované nebude žádat. Žalobkyně nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu se žalovanou, neboť od této nelze očekávat, že by poskytovala součinnost, která je z titulu spoluvlastnictví nutná. Dům nelze reálně rozdělit na bytové jednotky. Žalobkyně si nechala zpracovat posudek na cenu nemovitosti, která činila v době podání žaloby, resp. v roce 2021, 4 205 000 Kč, když žalobkyně hodnotí vypořádací podíl ve výši 1/6 částkou 1 000 000 Kč, kterou hodlá žalované případně zaplatit. Ve srovnání s dubnem 2020 je předmětná nemovitosti v podstatně lepším stavu i díky péči žalobkyně, kdy s ohledem na postoj žalované se mimosoudní vyřízení věci jeví jako nemožné.

2. Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě doručována na adresu jejího bydliště v [obec], kdy žalovaná převzala předmětné písemnosti v září 2021.

3. Z vyjádření žalované k žalobě vyplynulo, že tato má za to, že je výhodné investovat do pozemku a domu, kdy žalovaná osobně nic neinvestovala, ale pouze zdědila. Cena nemovitosti stoupá každým rokem a v době, kdy žalovaná majetek zdědila, právnička blíže nespecifikovaného úřadu upozornila, že v případě prodeje je nutno uskutečnit prodej současně. Pokud se nemá nacházet pod domem sklep, žalovaná uvedla, že chodívala do sklepa. Dále pak popisovala to, že radiátory v odhadu chybí. Realitní kanceláře postupují tak, že vypracují předběžnou smlouvu se souhlasem k prodeji a následně se vyřizuje prodej. Žalovaná nepodepisovala žádný doklad, kdy důležité je rovněž občanství zájemkyně. Žalovaná navštěvovala Brno každý rok a trhala ovoce, zřejmě na zahradě předmětné nemovitosti. Žalovaná nemůže pochopit, že když nemá v úmyslu nemovitost prodat, proč je žalována. V místě, kde žalovaná žije, je možno koupit, když někdo něco prodává. Žalovaná dále upozornila na svůj zdravotní stav a na to, že pokud zájemkyně bude chtít něco přestavět a opravit, je nutný souhlas spolumajitele.

4. V souhrnu soud hodnotil vyjádření žalované tak, že tato nemá zájem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K vyjádření žalované zaujala stanovisko žalobkyně podáním z 11. 10. 2021, kde uvedla, že nemovitost není podsklepená, je vyhlouben pouze malý sklep ze dvora s přístupem po schodech s padacími dveřmi, ale o podsklepení domu se nejedná. Žalobkyně opětně uvedla, že dům nelze reálně rozdělit na bytové jednotky, kdy se jedná o rodinným dům jednopodlažní s malou plošnou výměrou a vydělit spoluvlastnický podíl žalované je nereálné a stavebně technicky nemožné. Žalovaná id. 1/6 nabyla dědictvím po své matce v roce 2003, kdy již v té době bydlela mnoho let na [země]. Matka žalované byla manželkou [jméno] [příjmení] a zemřela v roce 2003, když [jméno] [příjmení] je právní předchůdce žalobkyně. [jméno] [příjmení] není otcem žalované, tato je dcerou zesnulé manželky z předchozího svazku, kdy žalovaná nemovitost neužívala v řádu desítek let. Z podání žalované 10. 11. 2021 vyplynulo, že tato opětně upozornila na to, že doklad o české státní příslušnosti je důležitý, neboť nemovitost a pozemek se nachází nedaleko cizí hranice s tím, že se nemůže takovýmto způsobem posouvat hranice odkoupením pozemku, kdy žalovaná rovněž sdělila, že peníze a doklad od žalobkyně zatím neobdržela.

5. Žalovaná následně soudu zaslala další podání 18. 11. 2021, kde sdělila, že 1 000 000 Kč dosud neobdržela s tím, že žalovaná souhlasila s návrhem žalobkyně uzavřít případnou kupní smlouvu v [obec] s tím, že žalovaná převezme peníze 1 000 000 Kč a podepíše příjem peněz. Opětně upozornila na to, že z bezpečnostního důvodu žádá doklad, že žalobkyně je český státní občan. [jméno] [příjmení] prodal část majetku a byl občanem ČR s tím, že pozemek je pravděpodobně u hranice [obec] s tím, že není možné cizímu občanovi chatu bez pozemku prodat. Opět žalovaná žádala o sdělení, z jakého důvodu je žalována, kdy opět upozornila na svůj zdravotní stav.

6. Podáním ze dne 7. 12. 2021 deklarovala žalobkyně svoji připravenost vyřídit věc smírně, resp. mimosoudně, což vyplynulo i z podání žalobkyně z 8. 12. 2021.

7. Z podání žalobkyně z 16. 12. 2021 vyplynulo, že žalované bude zaslán výpis z katastru nemovitostí a kopie občanského průkazu žalobkyně. Žalobkyně však nemůže vyhovět požadavku žalované v tom, aby kupní cena byla předána v hotovosti, a to s ohledem na rozpor s právními předpisy.

8. Poslední vyjádření žalované bylo soudu doručeno a je datováno 12. 12. 2021 (č. l. 54 spisu). Žalovaná uvedla, že v případě, že obdrží doklady od soudu a žalobkyně, pošle souhlas s podpisem. Opětně upozornila na to, že dle jejího názoru není možno nemovitost prodat cizímu státnímu příslušníkovi, navrhla a souhlasila s tím, aby k převodu nemovitosti, resp. majetku došlo na notářství v [obec], přičemž převezme žalovaná peníze v hotovosti. Uvedla dále, že nemůže cestovat z [obec] do [obec] kvůli vysokému věku a zlé pohyblivosti. Pokud jí byl doručen návrh na schválení soudního smíru ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalovaná uvedla, že důvodem je ta skutečnost, že jsou schopny uzavřít dohodu o předmětu sporu. Žalovaná žádá peníze v hotovosti proto, že vymáhat peníze v budoucnu je komplikované. Žalovaná deklarovala, že mezi účastníky může dojít k mimosoudnímu vyřízení věci.

9. Městský soud v Brně nařídil v této věci jednání na den 23. 2. 2022, kde bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž právní zástupce žalobkyně na žalobě trval s tím, že byť bylo navrhováno mimosoudní vyřízení věci, s ohledem na nepřítomnost žalované toto není možné.

10. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výpisem z KN, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres], e-mailovou komunikací od [jméno] [příjmení] právnímu zástupci žalobkyně z 2. 8. 2021, 28. 7. 2021, 27. 7. 2021, 27. 7. 2021, přípisem žalobkyně žalované z 12. 2. 2021, 20. 7. 2021, přípisem žalované [jméno] [příjmení] z 7. 2. 2021, rukou psaným dopisem bez uvedení data na č. l. 11-12, znaleckým posudkem o ceně obvyklé [číslo] 2020, který je čten s ohledem na absenci znalecké doložky dle § 127 o.s.ř. jako odborné vyjádření, přípisem žalobkyně žalované z 21. 6. 2021, přípisem žalobkyně žalované ze 7. 12. 2021, přípisem žalované právnímu zástupci žalobkyně z 12. 12. 2021, čtením znaleckého posudku [číslo] znaleckého posudku [číslo] jako odborným vyjádřením.

11. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

12. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Brno-město vzal soud za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi zapsanými na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres], když se jedná o nemovitosti [parcelní číslo] o výměře 194 m2 - zastavěná plocha a nádvoří a [parcelní číslo] o výměře 149 m2 - zahrada. Nedílnou součástí [parcelní číslo] je stavba [adresa] – rodinným dům. Žalobkyně je vlastnicí, resp. podílovou spoluvlastnicí 5/6 předmětných nemovitostí, žalovaná je pak podílovou spoluvlastnicí zbývající 1/6. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy z 2. 10. 2020 s právními účinky vkladu téhož dne, když zápis podílového spoluvlastnictví byl proveden 27. 10. 2020 a 2. 2. 2021. Žalovaná je podílovou spoluvlastnicí 1/6 výše specifikovaných nemovitostí na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody z 11. 9. 2003, č. j. 60 D 186/2003 (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], okres [okres], obec Brno vedený v katastru nemovitostí u KÚ pro JmK, KP [okres] z 3. 8. 2021).

13. Z e-mailové komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovanou, resp. zřejmě její dcerou, [jméno] [příjmení] z 2. 8. 2021 vyplývá, že žalovaná neměla v srpnu 2021 v úmyslu nemovitost prodat, kdy postupně dle e-mailových zpráv z 28. 7. 2021 vyplynulo, že [jméno] [příjmení] komunikovala s právním zástupcem žalobkyně ohledně případného vypořádání podílového spoluvlastnictví (e-mailová komunikace ze dnů 2. 8. 2021, 28. 7. 2021). Z přípisu žalobkyně žalované z 12. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované, že zakoupila id. 4/5 domu v [obec] od [jméno] [příjmení]. Žalovaná byla oslovena jako spoluvlastnice s tím, že žalobkyně oznámila svůj záměr odkoupit podíl žalované na domě, s tím, že je ochotna zaplatit 1 000 000 Kč, tedy 38 500 euro. V přípise z 21. 6. 2021 žalobkyně opětně navrhla odkoupení podílu za 1 000 000 Kč s tím, že navrhla realizaci prodeje tak, že by peníze byly složeno do úschovy u notáře v [obec], který by finanční částku vyplatil v momentě po provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Žalovaná vlastní pouze id. 1/6 nemovitostí, což pro ni nemá velký význam. Žalobkyně má zájem dům přestavět tak, aby byl obyvatelný. Pokud žalobkyně investuje do domu peníze, investuje je i do podílu žalované a žalovaná by musela zaplatit 1/6 těchto investic, což žalobkyně považuje za zbytečné. Přípisem 20. 7. 2021 sdělila žalobkyně žalované, že dům je starý a potřebuje opravy, žalobkyně však nemůže investovat finanční prostředky do domu, neboť by tím investovala i do podílu žalované. Žalovaná sdělila 7. 2. 2021 právnímu zástupci žalobkyně, že co se týče znaleckého posudku, nesouhlasí s tím, že dům je nepodsklepený, neboť dříve běžně chodívala do sklepa. Dům je dle [příjmení] [příjmení] [jméno] zjevně udržovaný. Žalovaná se podivovala, že jako objednatel znaleckého posudku figuruje v písemném vyhotovení ocenění její jméno. Žalovaná se proti tomuto ohradila, neboť nic neobjednávala a poukázala rovněž na svůj zdravotní stav. Z dalšího rukopisného přípisu žalované žalobkyni bez uvedení data opět žalovaná psala ve věci návrhu žalobkyně na vypořádání podílového spoluvlastnictví (přípisy žalobkyně žalované z 12. 2. 2021, 21. 6. 2021, 20. 7. 2021, přípisy žalované žalobkyni ze 7. 2. 2021 a přípis bez uvedení data č. l. 11 a 12 spisu). Z odborného vyjádření (znaleckého posudku o ceně obvyklé) [číslo] 2020 z 21. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že k datu zhotovení odborného vyjádření činila obvyklá cena předmětné nemovitosti 4 205 000 Kč. Z odborného vyjádření (znaleckého posudku [číslo] 2021) je prokázáno, že k datu 20. 9. 2021 činila obvyklá cena předmětných několikráte shora specifikovaných nemovitostí částku ve výši 4 200 000 Kč. Z odborného vyjádření (znaleckého posudku [číslo] z 15. 2. 2022) soud zjistil, že tento znalecký posudek, kdy všechny znalecké posudky doložené v této věci soud provedl k důkazům jako listinné důkazy, resp. jako odborná vyjádření s ohledem na absenci příslušné doložky dle § 127 o.s.ř. bylo zjištěno, že k datu 15. 2. 2022 činí obvyklá cena vypořádávaných nemovitostí, resp. nemovitostí, které jsou ze strany žalobkyně předmětem této žaloby, činí 5 990 000 Kč. Znalecké posudky [číslo] 2021 a [číslo] byly zpracovány Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru stavebnictví – odvětví ceny a odhady nemovitostí, když Ing. [jméno] [příjmení] je dle otisku znalecké pečeti zapsán v seznamu znalců [příjmení] [jméno] (odborné vyjádření – znalecký posudek [číslo] 2020 z 21. 4. 2020, odborné vyjádření – znalecký posudek [číslo] 2021 z 28. 9. 2021 a [číslo] z 15. 2. 2022).

14. Závěrem lze shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec a okres [okres]. Žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí 5/6, žalovaná je pak podílovou spoluvlastnicí zbývající 1/6. Žalobkyně nemá zájem nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu se žalovanou, neboť má zájem nemovitost opravit a učinit obyvatelnou. Žalovaná původně trvala na tom, aby podílové spoluvlastnictví bylo zachováno, z dalších jejich stanovisek a přípisů následně vyplynulo, že tato by souhlasila s prodejem svého spoluvlastnického podílu za podmínky předání 1 000 000 Kč v hotovosti, podpisu smlouvy na notářství v [obec] a prokázání, že žalobkyně je českou státní občankou. Nemovitosti mají t. č. obvyklou cenu ve výši 5 990 000 Kč, když pokud soud provedl matematický propočet, ceny podílu žalované ve výši 1/6, dospěl k částce 998 333,33 Kč.

15. Pokud tedy žalobkyně, jak vyplynulo z písemných podání, navrhuje vyplatit na vypořádání podílového spoluvlastnictví žalované 1 000 000 Kč, tato částka v podstatě odpovídá ceně podílu žalované za předmětnou nemovitost.

16. Podle ustanovení § 1011 OZ vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictví.

17. Podle ustanovení § 1106 OZ, kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.

18. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 OZ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky, když podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv.

19. Podle ustanovení § 1121 OZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, který dle § 1122 odst. 1 OZ vyjadřuje míru účastni každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

20. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, když podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

21. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou spoluvlastníků dle § 1141 odst. 1 OZ, kdy nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud, přičemž tento, pokud rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 OZ).

22. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, pokud by se tím podstatně snížila její hodnota.

23. Podle ustanovení § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Pokud nechce věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě s tím, že v odůvodněných případech může být dražena jen mezi spoluvlastníky.

24. Podle ustanovení § 1148 odst. 1 OZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím či společnou věcí.

25. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději lze mít za to, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně jako většinová spoluvlastnice nemovitostí zapsaných [list vlastnictví], k. ú. [část obce] v [obec] nemá nadále zájem setrvávat se žalovanou jako menšinovou spoluvlastnicí ve spoluvlastnickém vztahu. Žalovaná sice, jak vyplynulo z jejích podání, neměla zprvu zájem o zrušení podílového spoluvlastnictví, přála si, aby podílové spoluvlastnictví v rozsahu dle výpisu z katastru nemovitostí bylo zachováno, nicméně postupem doby je zřejmé, především z korespondence žalované či její dcery směřující vůči žalobkyni, resp. právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaná by byla ochotna podílové spoluvlastnictví zrušit, ovšem za náhradu. Z předložených odborných vyjádření vyplynulo kromě obvyklé ceny i to, že nemovitost je 90 let starý rodinný dům v [obec] - [část obce], který, i ohledem na provedenou fotodokumentaci, nelze žádným způsobem reálně rozdělit, či vydělit tak, aby případně došlo k vytvoření bytových jednotek. V úvahu tedy přicházelo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním do vlastnictví té které spoluvlastnice pod podmínkou vyplacení ceny spoluvlastnického podílu. Žalovaná je podílovou spoluvlastnictví z id. 1/6, a pokud by měla obdržet na svém podílu 1 000 000 Kč, tato částka odpovídá i znaleckým posudkům, resp. odborným vyjádřením, které soud provedl v této věci. Cena spoluvlastnického podílu dle aktuálního stanoviska znalce k datu 15. 2. 2022 činí necelý 1 000 000 Kč, přičemž žalobkyně projevila vůli zaplatit částku ve výši 1 000 000 Kč žalované na vyrovnání jejího podílu.

26. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované tak, že nemovitosti budou nadále ve výlučném vlastnictví žalobkyně (výrok I.), když žalobkyně byla zároveň zavázána k tomu, aby zaplatila na vypořádání podílu žalované částku ve výši 1 000 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pokud žalovaná žádala a trvala na vyplacení vypořádacího podílu v hotovosti, soud zde musí poukázat na příslušnou právní úpravu platnou v ČR, konkrétně na zákon č. 370/2017 Sb., kdy soudu je známo, že hotovostní transakce jsou omezeny pouze do částky nepřesahující 320 000 Kč. Žalovaná se však v žádném případě nemusí obávat, že by jí snad vypořádací podíl v přiznané výši dle výroku II. rozsudku nebyl vyplacen, kdy bude samozřejmě na obou účastnicích této věci, jakým způsobem se dohodnou na vyplacení a převedení vypořádacího podílu žalované. Co se týče námitky žalované, že je nutno doložit české státní občanství žalobkyně, k tomuto soud pouze uvádí, že nebyly žádné pochyby o tom, že žalobkyně je českou státní příslušnicí, když navíc je již podílovou většinovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí a navíc je soudu známo, že vlastnictví nemovitostí mohou v současné době nabývat i cizinci.

27. Ze všech těchto důvodů proto soud rozhodl tak, jak vyplývá z výše uvedeného, resp. z výrokové části tohoto rozsudku, kdy v souladu s ustanovením § 1143 OZ, s přihlédnutím k § 1147 OZ, soud podílové spoluvlastnictví zrušil, nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyni s tím, že žalobkyně musí vyplatit vypořádací podíl ve výši 1 000 000 Kč žalované.

28. Žalobkyně byla dle § 142 odst. 1 o.s.ř. zcela úspěšná v této věci, nicméně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud proto ve výroku III. rozsudku rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

29. Žalobkyně již avizovala to, že má zájem mít nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, je připravena do nemovitosti investovat a o tuto se starat, kdy nelze očekávat, i s ohledem na věk žalované a vzdálenost jejího bydliště od [obec], že by tato měla zájem jakýmkoliv způsobem nemovitost aktivně využívat.