39 C 144/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované, země o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně celé jméno žalobkyně, narozené datum a žalované celé jméno žalované, narozené datum k nemovitostem, a to k pozemku parcelní číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a pozemku parcelní číslo, zahrada, oba pozemky zapsány na příjmení vlastnictví číslo pro k. ú. část obce, obec Brno, okres okres, se zrušuje a nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně celé jméno žalobkyně, narozené datum.

II. Žalobkyně celé jméno žalobkyně, datum narození, je povinna zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 1 000 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou soudu 29. 9. 2021 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v k. ú. část obce, obec a okres okres, s tím, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl ve výši id. 5/6 od právního předchůdce jméno příjmení. Nemovitosti zapsané na list vlastnictví jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, která je vlastnicí id .1/6. Žalobkyně se snažila navázat kontakt se žalovanou, kdy žalobkyně nabídla žalované odkup spoluvlastnického podílu ve výši 1/6, což žalovaná odmítla. Žalobkyně je ochotna vyplatit v rámci vypořádání podílu žalované 1 000 000 Kč, když v žalobě bylo uvedeno, že hodnota id. 1/6 je 750 000 Kč. Žalované napsala žalobkyně dva přípisy, které však nic neřešily. Z přípisů vyplývá, že zdravotní stav žalované nebude dobrý. Žalovaná by sice akceptovala 1 000 000 Kč, požaduje však vyplacení této částky v hotovosti, což se jeví právně problematické. Žalovaná je bývalou manželkou právního předchůdce žalobkyně, pana jméno příjmení. Žalovaná žije 20 let v obec anonymizováno země, z její korespondence vyplývá, že si ne zcela uvědomuje realitu. jméno příjmení, ročník narození 1929, v důsledku věku delší dobu v nemovitosti nebydlel. Nemovitost je 90 let stará, vyžaduje rekonstrukci. příjmení se sice o dům staral, ale ve svém vysokém věku toho již nebyl schopen. Žalobkyně poté, co spoluvlastnický podíl zakoupila, zjistila, že dům je vlhký a zatuchlý. Je nutno vyměnit podlahy ve dvou místnostech, obnovit malby a vysušit zadní stěnu domu. Tyto práce žalobkyně provedla, neboť se jedná o činnosti, které nepotřebují stavební povolení a souhlas žalované s vědomím, že úhradu za investice do podílu žalované nebude žádat. Žalobkyně nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu se žalovanou, neboť od této nelze očekávat, že by poskytovala součinnost, která je z titulu spoluvlastnictví nutná. Dům nelze reálně rozdělit na bytové jednotky. Žalobkyně si nechala zpracovat posudek na cenu nemovitosti, která činila v době podání žaloby, resp. v roce 2021, 4 205 000 Kč, když žalobkyně hodnotí vypořádací podíl ve výši 1/6 částkou 1 000 000 Kč, kterou hodlá žalované případně zaplatit. Ve srovnání s dubnem 2020 je předmětná nemovitosti v podstatně lepším stavu i díky péči žalobkyně, kdy s ohledem na postoj žalované se mimosoudní vyřízení věci jeví jako nemožné.

2. Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě doručována na adresu jejího bydliště v obec, kdy žalovaná převzala předmětné písemnosti v září 2021.

3. Z vyjádření žalované k žalobě vyplynulo, že tato má za to, že je výhodné investovat do pozemku a domu, kdy žalovaná osobně nic neinvestovala, ale pouze zdědila. Cena nemovitosti stoupá každým rokem a v době, kdy žalovaná majetek zdědila, právnička blíže nespecifikovaného úřadu upozornila, že v případě prodeje je nutno uskutečnit prodej současně. Pokud se nemá nacházet pod domem sklep, žalovaná uvedla, že chodívala do sklepa. Dále pak popisovala to, že radiátory v odhadu chybí. Realitní kanceláře postupují tak, že vypracují předběžnou smlouvu se souhlasem k prodeji a následně se vyřizuje prodej. Žalovaná nepodepisovala žádný doklad, kdy důležité je rovněž občanství zájemkyně. Žalovaná navštěvovala Brno každý rok a trhala ovoce, zřejmě na zahradě předmětné nemovitosti. Žalovaná nemůže pochopit, že když nemá v úmyslu nemovitost prodat, proč je žalována. V místě, kde žalovaná žije, je možno koupit, když někdo něco prodává. Žalovaná dále upozornila na svůj zdravotní stav a na to, že pokud zájemkyně bude chtít něco přestavět a opravit, je nutný souhlas spolumajitele.

4. V souhrnu soud hodnotil vyjádření žalované tak, že tato nemá zájem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K vyjádření žalované zaujala stanovisko žalobkyně podáním z 11. 10. 2021, kde uvedla, že nemovitost není podsklepená, je vyhlouben pouze malý sklep ze dvora s přístupem po schodech s padacími dveřmi, ale o podsklepení domu se nejedná. Žalobkyně opětně uvedla, že dům nelze reálně rozdělit na bytové jednotky, kdy se jedná o rodinným dům jednopodlažní s malou plošnou výměrou a vydělit spoluvlastnický podíl žalované je nereálné a stavebně technicky nemožné. Žalovaná id. 1/6 nabyla dědictvím po své matce v roce 2003, kdy již v té době bydlela mnoho let na země. Matka žalované byla manželkou jméno příjmení a zemřela v roce 2003, když jméno příjmení je právní předchůdce žalobkyně. jméno příjmení není otcem žalované, tato je dcerou zesnulé manželky z předchozího svazku, kdy žalovaná nemovitost neužívala v řádu desítek let. Z podání žalované 10. 11. 2021 vyplynulo, že tato opětně upozornila na to, že doklad o české státní příslušnosti je důležitý, neboť nemovitost a pozemek se nachází nedaleko cizí hranice s tím, že se nemůže takovýmto způsobem posouvat hranice odkoupením pozemku, kdy žalovaná rovněž sdělila, že peníze a doklad od žalobkyně zatím neobdržela.

5. Žalovaná následně soudu zaslala další podání 18. 11. 2021, kde sdělila, že 1 000 000 Kč dosud neobdržela s tím, že žalovaná souhlasila s návrhem žalobkyně uzavřít případnou kupní smlouvu v obec s tím, že žalovaná převezme peníze 1 000 000 Kč a podepíše příjem peněz. Opětně upozornila na to, že z bezpečnostního důvodu žádá doklad, že žalobkyně je český státní občan. jméno příjmení prodal část majetku a byl občanem ČR s tím, že pozemek je pravděpodobně u hranice obec s tím, že není možné cizímu občanovi chatu bez pozemku prodat. Opět žalovaná žádala o sdělení, z jakého důvodu je žalována, kdy opět upozornila na svůj zdravotní stav.

6. Podáním ze dne 7. 12. 2021 deklarovala žalobkyně svoji připravenost vyřídit věc smírně, resp. mimosoudně, což vyplynulo i z podání žalobkyně z 8. 12. 2021.

7. Z podání žalobkyně z 16. 12. 2021 vyplynulo, že žalované bude zaslán výpis z katastru nemovitostí a kopie občanského průkazu žalobkyně. Žalobkyně však nemůže vyhovět požadavku žalované v tom, aby kupní cena byla předána v hotovosti, a to s ohledem na rozpor s právními předpisy.

8. Poslední vyjádření žalované bylo soudu doručeno a je datováno 12. 12. 2021 (č. l. 54 spisu). Žalovaná uvedla, že v případě, že obdrží doklady od soudu a žalobkyně, pošle souhlas s podpisem. Opětně upozornila na to, že dle jejího názoru není možno nemovitost prodat cizímu státnímu příslušníkovi, navrhla a souhlasila s tím, aby k převodu nemovitosti, resp. majetku došlo na notářství v obec, přičemž převezme žalovaná peníze v hotovosti. Uvedla dále, že nemůže cestovat z obec do obec kvůli vysokému věku a zlé pohyblivosti. Pokud jí byl doručen návrh na schválení soudního smíru ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalovaná uvedla, že důvodem je ta skutečnost, že jsou schopny uzavřít dohodu o předmětu sporu. Žalovaná žádá peníze v hotovosti proto, že vymáhat peníze v budoucnu je komplikované. Žalovaná deklarovala, že mezi účastníky může dojít k mimosoudnímu vyřízení věci.

9. Městský soud v Brně nařídil v této věci jednání na den 23. 2. 2022, kde bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž právní zástupce žalobkyně na žalobě trval s tím, že byť bylo navrhováno mimosoudní vyřízení věci, s ohledem na nepřítomnost žalované toto není možné.

10. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výpisem z KN, list vlastnictví, k. ú. část obce, obec a okres okres, e-mailovou komunikací od jméno příjmení právnímu zástupci žalobkyně z 2. 8. 2021, 28. 7. 2021, 27. 7. 2021, 27. 7. 2021, přípisem žalobkyně žalované z 12. 2. 2021, 20. 7. 2021, přípisem žalované jméno příjmení z 7. 2. 2021, rukou psaným dopisem bez uvedení data na č. l. 11-12, znaleckým posudkem o ceně obvyklé číslo 2020, který je čten s ohledem na absenci znalecké doložky dle § 127 o.s.ř. jako odborné vyjádření, přípisem žalobkyně žalované z 21. 6. 2021, přípisem žalobkyně žalované ze 7. 12. 2021, přípisem žalované právnímu zástupci žalobkyně z 12. 12. 2021, čtením znaleckého posudku číslo znaleckého posudku číslo jako odborným vyjádřením.

11. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

12. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Brno-město vzal soud za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi zapsanými na list vlastnictví, k. ú. část obce, obec a okres okres, když se jedná o nemovitosti parcelní číslo o výměře 194 m2 - zastavěná plocha a nádvoří a parcelní číslo o výměře 149 m2 - zahrada. Nedílnou součástí parcelní číslo je stavba adresa – rodinným dům. Žalobkyně je vlastnicí, resp. podílovou spoluvlastnicí 5/6 předmětných nemovitostí, žalovaná je pak podílovou spoluvlastnicí zbývající 1/6. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy z 2. 10. 2020 s právními účinky vkladu téhož dne, když zápis podílového spoluvlastnictví byl proveden 27. 10. 2020 a 2. 2. 2021. Žalovaná je podílovou spoluvlastnicí 1/6 výše specifikovaných nemovitostí na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody z 11. 9. 2003, č. j. 60 D 186/2003 (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví, k. ú. část obce, okres okres, obec Brno vedený v katastru nemovitostí u KÚ pro JmK, KP okres z 3. 8. 2021).

13. Z e-mailové komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovanou, resp. zřejmě její dcerou, jméno příjmení z 2. 8. 2021 vyplývá, že žalovaná neměla v srpnu 2021 v úmyslu nemovitost prodat, kdy postupně dle e-mailových zpráv z 28. 7. 2021 vyplynulo, že jméno příjmení komunikovala s právním zástupcem žalobkyně ohledně případného vypořádání podílového spoluvlastnictví (e-mailová komunikace ze dnů 2. 8. 2021, 28. 7. 2021). Z přípisu žalobkyně žalované z 12. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované, že zakoupila id. 4/5 domu v obec od jméno příjmení. Žalovaná byla oslovena jako spoluvlastnice s tím, že žalobkyně oznámila svůj záměr odkoupit podíl žalované na domě, s tím, že je ochotna zaplatit 1 000 000 Kč, tedy 38 500 euro. V přípise z 21. 6. 2021 žalobkyně opětně navrhla odkoupení podílu za 1 000 000 Kč s tím, že navrhla realizaci prodeje tak, že by peníze byly složeno do úschovy u notáře v obec, který by finanční částku vyplatil v momentě po provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Žalovaná vlastní pouze id. 1/6 nemovitostí, což pro ni nemá velký význam. Žalobkyně má zájem dům přestavět tak, aby byl obyvatelný. Pokud žalobkyně investuje do domu peníze, investuje je i do podílu žalované a žalovaná by musela zaplatit 1/6 těchto investic, což žalobkyně považuje za zbytečné. Přípisem 20. 7. 2021 sdělila žalobkyně žalované, že dům je starý a potřebuje opravy, žalobkyně však nemůže investovat finanční prostředky do domu, neboť by tím investovala i do podílu žalované. Žalovaná sdělila 7. 2. 2021 právnímu zástupci žalobkyně, že co se týče znaleckého posudku, nesouhlasí s tím, že dům je nepodsklepený, neboť dříve běžně chodívala do sklepa. Dům je dle příjmení příjmení jméno zjevně udržovaný. Žalovaná se podivovala, že jako objednatel znaleckého posudku figuruje v písemném vyhotovení ocenění její jméno. Žalovaná se proti tomuto ohradila, neboť nic neobjednávala a poukázala rovněž na svůj zdravotní stav. Z dalšího rukopisného přípisu žalované žalobkyni bez uvedení data opět žalovaná psala ve věci návrhu žalobkyně na vypořádání podílového spoluvlastnictví (přípisy žalobkyně žalované z 12. 2. 2021, 21. 6. 2021, 20. 7. 2021, přípisy žalované žalobkyni ze 7. 2. 2021 a přípis bez uvedení data č. l. 11 a 12 spisu). Z odborného vyjádření (znaleckého posudku o ceně obvyklé) číslo 2020 z 21. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že k datu zhotovení odborného vyjádření činila obvyklá cena předmětné nemovitosti 4 205 000 Kč. Z odborného vyjádření (znaleckého posudku číslo 2021) je prokázáno, že k datu 20. 9. 2021 činila obvyklá cena předmětných několikráte shora specifikovaných nemovitostí částku ve výši 4 200 000 Kč. Z odborného vyjádření (znaleckého posudku číslo z 15. 2. 2022) soud zjistil, že tento znalecký posudek, kdy všechny znalecké posudky doložené v této věci soud provedl k důkazům jako listinné důkazy, resp. jako odborná vyjádření s ohledem na absenci příslušné doložky dle § 127 o.s.ř. bylo zjištěno, že k datu 15. 2. 2022 činí obvyklá cena vypořádávaných nemovitostí, resp. nemovitostí, které jsou ze strany žalobkyně předmětem této žaloby, činí 5 990 000 Kč. Znalecké posudky číslo 2021 a číslo byly zpracovány Ing. jméno příjmení, soudním znalcem z oboru stavebnictví – odvětví ceny a odhady nemovitostí, když Ing. jméno příjmení je dle otisku znalecké pečeti zapsán v seznamu znalců příjmení jméno (odborné vyjádření – znalecký posudek číslo 2020 z 21. 4. 2020, odborné vyjádření – znalecký posudek číslo 2021 z 28. 9. 2021 a číslo z 15. 2. 2022).

14. Závěrem lze shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v k. ú. část obce, obec a okres okres. Žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí 5/6, žalovaná je pak podílovou spoluvlastnicí zbývající 1/6. Žalobkyně nemá zájem nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu se žalovanou, neboť má zájem nemovitost opravit a učinit obyvatelnou. Žalovaná původně trvala na tom, aby podílové spoluvlastnictví bylo zachováno, z dalších jejich stanovisek a přípisů následně vyplynulo, že tato by souhlasila s prodejem svého spoluvlastnického podílu za podmínky předání 1 000 000 Kč v hotovosti, podpisu smlouvy na notářství v obec a prokázání, že žalobkyně je českou státní občankou. Nemovitosti mají t. č. obvyklou cenu ve výši 5 990 000 Kč, když pokud soud provedl matematický propočet, ceny podílu žalované ve výši 1/6, dospěl k částce 998 333,33 Kč.

15. Pokud tedy žalobkyně, jak vyplynulo z písemných podání, navrhuje vyplatit na vypořádání podílového spoluvlastnictví žalované 1 000 000 Kč, tato částka v podstatě odpovídá ceně podílu žalované za předmětnou nemovitost.

16. Podle ustanovení § 1011 OZ vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictví.

17. Podle ustanovení § 1106 OZ, kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.

18. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 OZ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky, když podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv.

19. Podle ustanovení § 1121 OZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, který dle § 1122 odst. 1 OZ vyjadřuje míru účastni každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

20. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, když podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

21. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou spoluvlastníků dle § 1141 odst. 1 OZ, kdy nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud, přičemž tento, pokud rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 OZ).

22. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, pokud by se tím podstatně snížila její hodnota.

23. Podle ustanovení § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Pokud nechce věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě s tím, že v odůvodněných případech může být dražena jen mezi spoluvlastníky.

24. Podle ustanovení § 1148 odst. 1 OZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím či společnou věcí.

25. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději lze mít za to, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně jako většinová spoluvlastnice nemovitostí zapsaných list vlastnictví, k. ú. část obce v obec nemá nadále zájem setrvávat se žalovanou jako menšinovou spoluvlastnicí ve spoluvlastnickém vztahu. Žalovaná sice, jak vyplynulo z jejích podání, neměla zprvu zájem o zrušení podílového spoluvlastnictví, přála si, aby podílové spoluvlastnictví v rozsahu dle výpisu z katastru nemovitostí bylo zachováno, nicméně postupem doby je zřejmé, především z korespondence žalované či její dcery směřující vůči žalobkyni, resp. právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaná by byla ochotna podílové spoluvlastnictví zrušit, ovšem za náhradu. Z předložených odborných vyjádření vyplynulo kromě obvyklé ceny i to, že nemovitost je 90 let starý rodinný dům v obec - část obce, který, i ohledem na provedenou fotodokumentaci, nelze žádným způsobem reálně rozdělit, či vydělit tak, aby případně došlo k vytvoření bytových jednotek. V úvahu tedy přicházelo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním do vlastnictví té které spoluvlastnice pod podmínkou vyplacení ceny spoluvlastnického podílu. Žalovaná je podílovou spoluvlastnictví z id. 1/6, a pokud by měla obdržet na svém podílu 1 000 000 Kč, tato částka odpovídá i znaleckým posudkům, resp. odborným vyjádřením, které soud provedl v této věci. Cena spoluvlastnického podílu dle aktuálního stanoviska znalce k datu 15. 2. 2022 činí necelý 1 000 000 Kč, přičemž žalobkyně projevila vůli zaplatit částku ve výši 1 000 000 Kč žalované na vyrovnání jejího podílu.

26. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované tak, že nemovitosti budou nadále ve výlučném vlastnictví žalobkyně (výrok I.), když žalobkyně byla zároveň zavázána k tomu, aby zaplatila na vypořádání podílu žalované částku ve výši 1 000 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pokud žalovaná žádala a trvala na vyplacení vypořádacího podílu v hotovosti, soud zde musí poukázat na příslušnou právní úpravu platnou v ČR, konkrétně na zákon č. 370/2017 Sb., kdy soudu je známo, že hotovostní transakce jsou omezeny pouze do částky nepřesahující 320 000 Kč. Žalovaná se však v žádném případě nemusí obávat, že by jí snad vypořádací podíl v přiznané výši dle výroku II. rozsudku nebyl vyplacen, kdy bude samozřejmě na obou účastnicích této věci, jakým způsobem se dohodnou na vyplacení a převedení vypořádacího podílu žalované. Co se týče námitky žalované, že je nutno doložit české státní občanství žalobkyně, k tomuto soud pouze uvádí, že nebyly žádné pochyby o tom, že žalobkyně je českou státní příslušnicí, když navíc je již podílovou většinovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí a navíc je soudu známo, že vlastnictví nemovitostí mohou v současné době nabývat i cizinci.

27. Ze všech těchto důvodů proto soud rozhodl tak, jak vyplývá z výše uvedeného, resp. z výrokové části tohoto rozsudku, kdy v souladu s ustanovením § 1143 OZ, s přihlédnutím k § 1147 OZ, soud podílové spoluvlastnictví zrušil, nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyni s tím, že žalobkyně musí vyplatit vypořádací podíl ve výši 1 000 000 Kč žalované.

28. Žalobkyně byla dle § 142 odst. 1 o.s.ř. zcela úspěšná v této věci, nicméně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud proto ve výroku III. rozsudku rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

29. Žalobkyně již avizovala to, že má zájem mít nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, je připravena do nemovitosti investovat a o tuto se starat, kdy nelze očekávat, i s ohledem na věk žalované a vzdálenost jejího bydliště od obec, že by tato měla zájem jakýmkoliv způsobem nemovitost aktivně využívat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu.