39 C 146/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; celé jméno původního účastníka , narozený dne datum bytem adresa původního účastníka pro příjem pošty: ulice a číslo , anonymizována dvě slova , PSČ obec proti žalovaným: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa ; 2. celé jméno žalovaného , anonymizována čtyři slova právnická osoba sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalovaného ; 3. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím a částky 100 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaní 1., 2. a 3. byli povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 30 000 Kč a 100 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1. na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 28 132,50 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného 1., Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2. na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 15 972 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného 2., Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalovaného], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je dále povinen zaplatit žalovanému 3. na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 26 400 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného 3., JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 31. 8. 2020 domáhal po žalovaném 1., 2. a 3. zaplacení částky 30 000 Kč s nespecifikovaným příslušenstvím a z titulu nemajetkové újmy, náhrady škody ve výši 100 000 Kč. Jelikož podání žalobce z 31. 8. 2020 nemělo náležitosti žaloby dle § 79 o.s.ř., zejména, co se týče bližšího vymezení pasivní legitimace žalovaných a nedostatečného vylíčení skutkových tvrzení s absencí označení důkazů, soud vyzval žalobce usnesením ze 17. 9. 2020, č. j. 39 C 146/2020-4, k opravě a doplnění žaloby ve lhůtě 15 dnů od data doručení tohoto usnesení.

2. Na výzvu k opravě a doplnění žaloby žalobce reagoval podáním 30. 9. 2020, kde uvedl, že částka 30 000 Kč je požadována po žalovaném 3., když však z této částky dostala provizi žalovaná 1. a 2. Žalobce nárok na úhradu částky 30 000 Kč specifikoval jako nárok na vrácení kupní ceny. Částka 100 000 Kč je představována nemajetkovou újmou, když všichni tři žalovaní zatajili pravou skutečnost, skutečného vlastníka ale i další skutečnosti týkající se právních vad prodávaného automobilu Iveco (plomba na odboru dopravy a následná nemožnost prodeje). Žalovaní nebyli schopni ani ochotni řešit nastalou skutečnost, když žalobce musel po celou dobu hradit povinné ručení, a to i v době, kdy smlouvu vypověděl. Jediná možnost ukončení pojištění pak byla z titulu nehrazení povinného pojištění, kdy poté, co bylo žalobci pojištění vypovězeno, uhradil celou dlužnou částku. Žalobce dále v doplňujícím podání hovořil o dalších nákladech tak, jak byly uvedeny a hrazeny dle žaloby, když v původním podání žalobce uváděl, že se jedná o správní poplatek 1 800 Kč, když dvakrát bylo zamítnuto přepsání vozidla. Žalovaní nerespektovali skutečnost, že kupní smlouvu žalobce vypověděl a nic neřeší, když kupní smlouva nebyla vrácena. Prodávajícím dle kupní smlouvy měl být žalovaný 3. a zúčastněným subjektem žalovaný 1. Kupní smlouva měla právní vady, když u prodávajícího nebyla uvedena registrace u soudu. Žalobce se snažil třikrát vozidlo převést na Odboru dopravy ve [anonymizováno], musel automobil připravit přes třetí osoby na STK a hradit správní poplatek 1 800 Kč. Toto bylo dvakrát zamítnuto, když insolvenční správce, tedy žalovaný 2. nebyl schopen napsat ani plnou moc způsobilou k přepisu. Skutečný vlastník a uživatel vozidla je rozdílný od prodávajícího, vozidlo tedy nebylo způsobilé k přepisu, když ho prodávala třetí osoba a na tuto skutečnost nebyl žalobce upozorněn. Nebylo dále uvedeno v článku 4 bod 1 (zřejmě kupní smlouvy), že na předmětném vozidle jsou právní vady, a to exekuční plomba u Městského úřadu, Odbor dopravy v [obec] a vozidlo nebylo způsobilé k přepisu. Žalobce po uhrazení kupní smlouvy 30 000 Kč převodem a uzavřením pojištění motorového vozidla uzavřel i kupní smlouvu 2. 1. 2018, třikrát se snažil vozidlo převést na Odboru dopravy ve [obec] přes třetí osoby, ale bez výsledku. Dne 3. 7. 2018 odeslal žalobce odstoupení od kupní smlouvy k datu 31. 7. 2018. Co se týče důkazů, žalobce odkázal na obsah spisu MS [obec] 108 C 197/2019, kde jsou veškeré listinné důkazy k této věci.

3. Totožné podání týkající se doplnění žaloby podal žalobce i 3. 11. 2020.

4. Žalovaný 1. se vyjádřil písemným podáním doručeným soudu dne 12. 3. 2021, když žalovaný 1. navrhl zamítnutí žaloby s tím, že minimálně vůči němu není žaloba směřující proti žalovanému 1. po právu. Dále pak žalovaný 1. uvedl, že uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně, s tím, že dle názoru žalovaného 1. je žaloba zmatečná, vnitřně nejasná jak z hlediska tvrzení žalobce, tak z hlediska označení důkazů, byť byl zřejmě žalobce vyzván k doplnění a opravě žaloby. Žalovaný 1. nikdy nepřeváděl jako nějaký vlastník jakékoliv vlastnictví takového vozidla na kohokoliv, když žalovaný 1. rovněž popírá tvrzení žalobce o tom, že by snad bylo něco nabízeno komukoliv pomocí tzv. veřejné dražby, kdy by nebyla uzavírána ani kupní smlouva, ale bylo by vystavováno jen potvrzení o vlastnictví. Jakékoliv požadavky na jakékoliv škody vůči žalované 1., natož i pak imaginární nemajetková újma nemá oporu v žalobních tvrzeních, a nemá ji ani v českém právním řádu. Ze všech těchto důvodů navrhl žalovaný 1. zamítnutí žaloby.

5. Žalovaný 2. se vyjádřil písemným podáním doručeným soudu dne 18. 3. 2021 tak, že navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobou žalovaný 2. neuznává a považuje jej za neoprávněný. Žalovaný 2. byl usnesením KS [obec] ustanoven insolvenčním správcem dlužníka ([anonymizováno] [právnická osoba]). Na základě souhlasu insolvenčního soudu z 28. 6. 2017 kupní smlouvou z 10. 10. 2017 žalovaný 2. jako insolvenční správce prodal žalovanému 3. v rámci souhrnného prodeje majetku z podstaty dlužníka mj. vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] Kupní smlouva byla uzavřena 13. 10. 2017, a zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Následně byl žalovaný 2. vyzván snad žalovaným 1., který žalovanému 2. sdělil, že v součinnosti se žalovaným 3. prodal či zprostředkoval prodej vozidla snad dražbou žalobci, žalovaný 2. v tomto směru sdělil, že přesný způsob následného prodeje vozidla mu není znám. Bylo požádáno o vystavení plné moci. Žalovaný 2. tuto plnou moc vystavil 1. 3. 2018, žalobce mu ji vrátil přípisem 29. 3. 2018 s tím, že plná moc je vadná, když podle žalobce adresa nekoresponduje se zápisem v živnostenském rejstříku ani v obchodním rejstříku úpadce. V tomto směru však nešlo o vadu, zdánlivý rozpor byl pouze v označení sídla správce, tedy žalovaného 2., který v mezidobí od vydání usnesení o jmenování správcem změnil sídlo a logicky nemohl být označován starým sídlem. Žalobce dále přípisem z 29. 3. 2018 (doručeno žalovanému 2. dne 3. 4. 2018) žalovanému 2. sdělil, že změně držitele v evidenci vozidel brání zápis soudní blokace. Žalovaný 2. nad rámec poskytl součinnost, když zjistil, že se jedná o poznámky k soudním vykonávacím řízením OS [obec], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Tato exekuční řízení byla skončena před zahájením insolvenčního řízení, když správní orgán, který vedl evidenci, odmítl poznámky odstranit na základě potvrzení správce. I když žalovaný 2. s postupem správního orgánu nesouhlasil, tomuto se přizpůsobil a neprodleně 5. 4. 2018 nad rámec svých povinností začal požadované obstarávat, když předložil listiny o zastavení exekučního řízení, resp. výkonu rozhodnutí a doložil je správnímu orgánu. 10. 7. 2018 byly dle potvrzení pracovnice [stát. instituce], Odbor dopravně správních činností tyto tzv. blokace odstraněny, což žalovaný 2. oznámil žalovanému 1. Zároveň žalovaný 2. vystavil plnou moc k zajištění přepisu vozidla. Přepis vozidla, tedy samotné odhlášení a přihlášení držitele vozidla v evidenci není předpokladem a důkazem o vlastnictví vozidla. Žalovaný 2. se žalobcem neuzavřel žádnou kupní smlouvu, žalovaný 2. není tedy povinen vrátit kupní cenu 30 000 Kč, když ze žalobního návrhu z 31. 8. 2020 vyplývá, že žalobce má za to, že mu žalovaný 2. prodal vozidlo pomocí dražby jiným způsobem. Žalovaný 2. znovu opakoval, že kupní smlouvou z 13. 10. 2017 prodal mj. předmětné vozidlo i žalovanému 3. Žalovaný 2. svým postupem žádnou nemajetkovou újmu žalobci nezpůsobil.

6. Žalovaný 3. se vyjádřil písemným podáním doručeným soudu 18. 5. 2021, kdy rovněž žalovaný 3. navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný žalobou žalovaný 3. neuznává. Mezi žalobcem a žalovaným 3. byla 13. 10. 2017 uzavřena kupní smlouva, na základě které došlo k prodeji osobního vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] za kupní cenu 30 000 Kč, DPH. Kupující, tedy žalobce prohlásil, že byl seznámen se stavem vozidla. Žalovaný považuje smlouvu za platně uzavřenou, není mu známo, že by žalobce od smlouvy odstoupil, či že smlouva byla jakýmkoliv jiným způsobem uzavřena. Žalobce vady věci nikdy nereklamoval a není zřejmé, z jakého právního titulu se domáhá úhrady částky 30 000 Kč a už vůbec není zřejmé, na základě čeho požaduje náhradu nemajetkové újmy 100 000 Kč. Není jasné, zda se žalobce domáhá úhrady obou částek z titulu vrácení kupní ceny na základě odstoupení od smlouvy, či zda se jedná o reklamace vad prodané věci.

7. Žalobce se k vyjádření žalovaného 1., 2. a 3. vyjádřil písemným podáním ze dne 7. 4. 2021, kde ohledně žalovaného 1. uvedl, že žalovaný 1. se kupní smlouvou 2. 1. 2018 sám prohlásil za zúčastněný subjekt, vypracoval kupní smlouvu plnou právních vad a nepravdivých údajů. U prodávajícího nebyly uvedeny základní a nutné údaje, kde je firma [právnická osoba] vedena, u jakého obchodního rejstříku, pod jakým oddílem a číslem vložky. Dále pak byly v části IV. odst. 1 uvedeny nepravdivé údaje, kdy lživě bylo tvrzeno, že na prodávaném vozidle [anonymizováno] neváznou žádná zástavní práva, omezení či práva třetích osob. Co se týče žalovaného 2., insolvenční správce, tedy žalovaný 2. nebyl schopen dvakrát řádně vyplnit plnou moc způsobilou k přepisu, skutečnost, že změnil sídlo, je jenom jeho problém. Žalovaný 2. prodával vozidlo [anonymizováno], které mělo právní vady a nebylo způsobilé k přepisu. Vozidlo [anonymizováno] žalovaný 2. prodával, když již nebylo v majetku úpadce ale třetí osoby. Prodávajícím byl žalovaný 3., ale v rejstříku motorových vozidel byl uveden jiný vlastník. V přípisu soudu 17. 3. 2021 žalovaný 2. sděluje, že vozidlo [anonymizováno] již jednou prodal kupní smlouvou 13. 10. 2017, to mu nebránilo prodat vozidlo ještě jednou. Insolvenční správce předmětné vozidlo prodává, neví ani komu a jakým způsobem. Pokud obdržel zpět plnou moc 1. 3. 2018, o tom, zda je plná moc způsobilá k přepisu, rozhoduje správní orgán. Žalovaný 2. prodal vozidlo dvakrát a nevadí mu blokace z registru vozidel. Sdělení, že vše si mohl žalobce sám ověřit, je nepravdivé. Žalovaný 2. postupoval v rozporu s insolvenčním zákonem. Co se týče žalovaného 3., resp. stanoviska žalobce k vyjádření žalovaného 3., žalovaný 3. věděl, že je rozdíl mezi prodávajícím a skutečným evidovaným vlastníkem v registru vozidel. Žalovaný 3. zatajil, kdo je skutečným vlastníkem a jak dříve již jednou proběhl převod vozidla [anonymizováno] dle kupní smlouvy z 13. 10. 2017. Žalovaný 3. zatajil, že prodávající je jiný právní subjekt. Žalobce nepožaduje nic navíc, jen skutečně vynaložené náklady jak za vozidlo, další propadlé náklady od pojištění, STK apod.

8. Podáním ze 7. 4. 2021 navrhl žalobce, aby byl povolen dle § 93 odst. 2 o.s.ř. vstup vedlejšího účastníka do tohoto řízení, zřejmě na straně žalovaných, a to Městské státní zastupitelství v [obec].

9. Soud usnesením ze 17. 5. 2021 vstup MSZ [obec] do tohoto řízení jako vedlejšího účastníka nepřipustil, když žalobce podal proti tomuto usnesení č. j. 39 C 146/2020-76 odvolání, kdy na základě podaného odvolání Krajský soud v Brně 18. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], usnesení soudu I. stupně potvrdil.

10. V rámci nařízeného jednání dne 16. 3. 2022 žalobce i žalovaní 1. až 3. setrvali na svých původních procesních stanoviscích, kdy žalobce na žalobě trval, žalovaný shodně navrhli zamítnutí žaloby.

11. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak e-mailovou korespondencí z 1. března 2021, 31. 1. 2018, 13. 1. 2018, 13. 2. 2018, 22. 11. 2017, 21. 11. 2017, 21. 12. 2017, 29. 3. 2018, 29. 3. 2018, 15. 12. 2017, 4. 12. 2019, 2. 12. 2019, 24. 5. 2018, 23. 5. 2018, 23. 5. 2018, 21. 5. 2018, 21. 5. 2018, 22. 4. 2018, 18. 4. 2018, plná moc z 25. 1. 2018, kupní smlouvou z 2. 1. 2018 (ne zcela čitelné), výpisem z OR ohledně žalovaného 1. z 9. 3. 2021, usnesením KS [obec] z 13. 9. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], usnesením KS [obec] z 16. 9. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], usnesením KS [obec] z 28. 6. 2017, kupní smlouvou z 11. 10. 2017, výpisem stavu – průběžného stavu: majetek dlouhodobý na č. l. 55, plnou mocí na č. l. 56, sdělením žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] č. l. 57, e-mailová zpráva z 5. 4. 2018 na č. l. 58-59, usnesením OS [obec] z 9. 11. 2013, č. j. [číslo jednací], usnesením Mgr. [ulice], exekutora se sídlem [obec] z 4. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [příjmení], [obec] z 4. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], e-mailovou komunikací z 21. 5. 2018, 10. 7. 2018, plnou mocí na č. l. 65, podstatným obsahem připojeného spisu MS [obec], sp. zn. 108 C 197/2019, zejména pak návrhem na č. l. 1-2, výpisem z OR ohledně firmy [příjmení] – [právnická osoba] z 29. 3. 2018, výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně [celé jméno žalovaného] z 29. 3. 2018, kupní smlouvou bez data s otiskem razítka zúčastněného subjektu 2. 1. 2018 (nečitelné), pojistnou smlouvou [číslo] z 21. 12. 2017, pojistkou, záznamem z jednání z 28. 12. 2017, protokolem č. [anonymizováno] [číslo] z 26. 3. 2018, protokolem č. [anonymizováno] [číslo] o technické prohlídce z 27. 8. 2018, zjednodušeným daňovým dokladem z 13. 10. 2017, upomínkou dlužného pojistného z 25. 9. 2018, technickým průkazem vozidla [registrační značka], na č. l. 15-18 připojeného spisu, národní automobilovou pojišťovací kartou č. l. 19, osvědčením o registraci vozidla č. l. 20, podáním žalobce č. l. 21, odstoupením od kupní smlouvy č. l. 22 připojeného spisu, usnesením s výzvou k opravě a doplnění žaloby z 6. 1. 2020, č. j. 108 C 197/2019-23, výzvou žalobci k úhradě soudního poplatku, podáním žalobce z 22. 1. 2020, usnesením o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z 10. 3. 2020, č. j. 108 C 197/2019-28, zpětvzetím žaloby č. l. 31, sdělením žalobce č. l. 33, když po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

12. Žalovaný 1. je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, když existence žalovaného 1. je soudu známa z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti. Žalovaný 2. byl usnesením Krajského soudu v Ostravě z 16. 9. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], ustanoven insolvenčním správcem dlužníka, a to firmy [příjmení] – [právnická osoba], když konkurs na majetek této firmy byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Ostravě z 13. 9. 2016, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]. Žalovanému 2. byl Krajským soudem v Ostravě usnesením z 28. 6. 2017, č. j. [insolvenční spisová značka], udělen souhlas k prodeji mimo dražbu movitých věcí tvořících majetkovou podstatu dlužníka dle specifikace a podmínek podání 16. 6. 2017. Jednalo se tedy o souhlas s prodejem movitých věcí spadajících do majetkové, resp. konkursní podstaty dlužníka, když na základě povolení soudu žalovaný 2. uzavřel se žalovaným 3. dne 11. 10. 2017 kupní smlouvu, kterou žalovaný 2. jako insolvenční správce prodal žalovanému 3. soubor movitých věcí v sídle dlužníka za dohodnutou kupní cenu 242 000 Kč. Mimo jiné se jednalo i o nákladní automobil Iveco včetně nezávislého topení a spací nástavby, [registrační značka] (usnesení Krajského soudu v Ostravě z 13. 9. 2016, č. j. [spisová značka], usnesení KS [obec] z 16. 9. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], usnesení KS [obec] z 28. 6. 2017, č. j. [insolvenční spisová značka], kupní smlouva uzavřená mezi žalovaným 2. jako prodávajícím a žalovaným 3. jako kupujícím 11. 10. 2017 a soupis majetku na č. l. 55 spisu).

13. Žalovaný 2. písemně sepsal plnou moc, kterou žalobci udělil ke všem právním jednáním za žalovaného 2., když předmětem plné moci bylo odhlášení vozidla [anonymizováno], [registrační značka] ze žalovaného 2. jako držitele a vlastníka z evidence motorových vozidel s provedením změny držitele vlastníka v evidenci motorových vozidel. Plná moc byla udělena 1. 3. 2018 a je opatřena ověřeným podpisem žalovaného 2. Žalobce zmocnění plnou mocí přijal 29. 3. 2018, když následně, jak vyplynulo z podání žalobce z 29. 3. 2018, žalobce plnou moc vrátil s tím, že tato má právní vady spočívající v tom, že žalovaný 2. uvádí sídlo [ulice a číslo] v [obec], přičemž tato adresa nekoresponduje se zápisem v živnostenském listě ani v obchodním rejstříku úpadce. Žalovanému 2. bylo dále oznámeno, že na Městském úřadu v [obec] na oddělení dopravy je soudní blokace a není tedy možné převést vozidlo [anonymizováno] na osobu žalobce. Z e-mailové korespondence žalovaného 2. [název soudu] vyplývá, že žalovaný 2. jako insolvenční správce dlužníka [příjmení] - [právnická osoba] žádal o zaslání konečných rozhodnutí exekučních řízení, když z usnesení OS [obec] z 9. 1. 2013, č. j. [číslo jednací], z usnesení soudního exekutora Mgr. [ulice] ze 4. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], ze dne 4. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], vyplynulo, že exekuce proti povinnému [příjmení] - [právnická osoba] byly zastaveny, a to včetně výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (plná moc z 1. 3. 2018, č. l. 56 spisu, přípis žalobce žalovanému 2. z 29. 3. 2018 na č. l. 57 spisu, e-mailová korespondence žalovaného 2. s Okresním soudem v Ostravě z 5. 4. 2018, č. l. 58 – 59 spisu, usnesení Okresního soudu v Ostravě z 9. 1. 2013, č. j. [číslo jednací], usnesení soudního exekutora Mgr. [ulice] z 4. 4. 2017, č. j. [číslo jednací] a 4. 4. 2017, č. j. [číslo jednací]. Žalovaný 2. tato rozhodnutí soudu a exekutora zaslal žalovanému 1., a to právě s předmětem přepisu vozidla na žalobce. Na základě doložených rozhodnutí došlo k výmazu plomby u předmětného vozidla u [stát. instituce]. Z opisu plné moci datované 10. 7. 2018 soud zjistil, že tato plná moc byla udělena žalovaným 2. [celé jméno původního účastníka] za účelem provedení úkonů s odhlášením a přihlášením předmětného vozidla [název]. Smlouva je datovaná 10. 7. 2018 (e-mailová korespondence z 21. 5. 2018, 10. 7. 2018, č. l. 63-64, plná moc z 10. 7. 2018, č. l. 65). Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení], žalovaným 3., žalobcem vyplývá, že předmětem e-mailové korespondence bylo řešení přepisu vozidla, doplacení [anonymizováno] - předžalobní výzva, když žalobce konstatoval v e-mailové poště, že dvakrát zaslaná plná moc nebyla způsobilá k přepisu pro právní vady s tím, že žalobce odstoupí se všemi právními důsledky (e-mailová korespondence z 1. 3. 2021, 13. 2. 2018, 14. 2. 2018, 31. 1. 2018, 21. 11. 2017, 29. 3. 2018, 4. 12. 2019, 2. 12. 2019, 23. 5. 2018, 24. 5. 2018, 21. 5. 2018, 21. 5. 2018, 22. 4. 2018 na č. l. 24-37 spisu). Z doložené plné moci z 25. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaný 3. udělil plnou moc [celé jméno původního účastníka] k přepisu vozidla [anonymizováno], [registrační značka] s tím, že žalovaný 3. prohlásil v plné moci, že je výlučným vlastníkem vozidla. Žalovaný 3. uzavřel se žalobcem, zřejmě 2. 1. 2018, kupní smlouvu za účasti firmy [právnická osoba], když žalovaný 3. ve smlouvě konstatoval, že je vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], když k výběru kupujícího došlo v online aukci na webové adrese [webová adresa] a tato dražba byla organizována [právnická osoba] Žalobce zakoupil předmětný automobil za kupní cenu ve výši 30 000 Kč. V článku IV., bodu 6 bylo uvedeno, že žalobce jako kupující obstará veškeré náležitosti týkající se přepisu vozidla, v článku IV. odst. 4 žalobce jako kupující konstatoval, že se seznámil s právním a faktickým stavem předmětu prodeje vozidla (plná moc z 25. 1. 2018, č. l. 39, kupní smlouva z 2. 1. 2018, č. l. 40-41).

14. Z podstatného obsahu připojeného spisu MS [obec], sp. zn. 108 C 197/2019, je prokázáno, že žalobce požadoval 30 000 Kč z titulu vrácení kupní ceny a náhradu nemajetkové újmy 100 000 Kč po žalovaných již v řízení zahájeném 4. 12. 2019, přičemž toto řízení bylo zastaveno pro nezaplacení poplatku usnesením z 10. 3. 2020, č. j. 108 C 197/2019-28. V tomto spise ([spisová značka]) byly založeny i výpisy z obchodního rejstříku ohledně úpadce ([příjmení] – [právnická osoba]) ze dne 29. 3. 2018, když z výpisu z obchodního rejstříku je patrno, že usnesením KS [obec] z 13. 9. 2016 byl zjištěn úpadek této firmy, ustanoven správce a prohlášen konkurs na majetek dlužníka. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně žalovaného 2. vyplývá, že tento byl či je držitelem živnostenského oprávnění na velkoobchod, maloobchod, výroba, obchod a služby s adresou [adresa]. Žalobce uzavřel dne 21. 12. 2017 s [právnická osoba] pojistnou smlouvu na předmětné vozidlo, když měl hradit dle smlouvy splátku pojistného 1 479 Kč. Z protokolu o technické prohlídce vozidla vyhotoveného firmou [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že předmětem technické prohlídky bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], když bylo konstatováno, že nebyly zjištěny žádné závady na vozidle. Za technickou prohlídku vozidla zaplatil žalobce 1 800 Kč dne 13. 10. 2017. Co se týče dluhu na pojistném, žalobce byl 25. 9. 2018 upomenut o dluh na úhradu pojistného. Z technického průkazu vozidla [anonymizováno], [registrační značka] je prokázáno, že jako vlastník vozidla je zde evidována [právnická osoba] – [právnická osoba] Vlastnictví vozidla bylo zjištěno i z evropského osvědčení o registraci vozidla, když žalobci v souvislosti s pojištěním vozidla byla vydána národní i mezinárodní automobilová pojišťovací karta. Žalobce dne 3. 7. 2017 odstoupil od smlouvy, když odstoupení od smlouvy bylo zasláno žalovanému 1. a žalovanému 2. Z předžalobní výzvy z 3. 10. 2008 vyplývá, že kromě odstoupení od smlouvy žalobce vyzval žalovaného 1. a 2. k náhradě nemajetkové újmy 100 000 Kč a vrácení kupní ceny. Z doloženého přípisu Krajskému soudu v Ostravě ze strany žalobce ze 4. 1. vyplývá, že žalobce oznámil Krajskému soudu v Ostravě k sp. zn. [insolvenční spisová značka], že přes [právnická osoba], a.s. koupil v dražbě nákladní vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], když prodávajícím byl žalovaný 3. Jako skutečný vlastník byla evidována firma [právnická osoba], když toto bylo žalobci zatajeno. Z toho důvodu žalobce 3. 7. 2018 od kupní smlouvy odstoupil, neboť nikdo nereagoval a nikdo nic neřešil. Protože žalobce od smlouvy odstoupil, přestal hradit povinné ručení na vozidlo. Žalobce předložil v originále technický průkaz vozidla, klíče od vozidla s tím, že vozidlo není z důvodu propadlé STK a emisí způsobilé provozu na veřejné komunikaci, když toto vozidlo je odstaveno v areálu [právnická osoba] v [obec] s tím, že nájemné za odstavení vozidla není od 16. 11. 2018 hrazeno (sdělení žalobce Krajskému soudu v Ostravě ze 4. 1. 2021, poštovní podací lístek k tomuto sdělení, podstatný obsah připojeného spisu MS [obec], sp. zn. 108 C 197/2019, zejména pak žaloba ze 4. 12. 2019, výpis z obchodního rejstříku KS [obec] ohledně firmy [právnická osoba] z 29. 3. 2018, výpis z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně žalovaného 2. z 29. 3. 2018, kupní smlouva z 2. 1. 2018, pojistná smlouva z 21. 12. 2017, pojistka, záznam z jednání mezi [právnická osoba] a žalobcem, protokol o technické prohlídce vozidla z 26. 3. 2018, č. [anonymizováno] [číslo], protokol o technické prohlídce vozidla z 27. 8. 2018, č. [anonymizováno] [číslo], daňový doklad z 13. 10. 2017, upomínka dlužného pojistného z 25. 9. 2018, technický průkaz vozidla, mezinárodní a národní automobilová pojišťovací karta, osvědčení o registraci vozidla, odstoupení od smlouvy z 3. 7. 2017 s podacími lístky žalovanému 1. a 2. z 3. 7. 2018, odstoupení od smlouvy s předžalobní výzvou z 3. 10. 2018, č. l. 22 spisu, usnesení s výzvou k opravě a doplnění žaloby, usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z 10. 3. 2020, č. j. 108 C 197/2019-28, zpětvzetí žaloby sp. zn. 108 C 197/2019 z 24. 3. 2020).

15. Závěrem tedy lze shrnout, že žalobce se žalobou z 31. 8. 2020 domáhá, jak vyplynulo ze žalobního petitu, po žalovaném 1. a 3. zaplacení částky 30 000 Kč z titulu vrácení zaplacené kupní ceny na základě odstoupení od smlouvy a nemajetkové újmy, kterou žalobce specifikoval jako náhradu škody z důvodu problémů souvisejících s přepisem vozidla na svoji osobu. Pokud žalobce ve svých podáních hovoří o dalších nákladech jako např. opravy vozidla, placení pojistného a nákladů za STK, tyto náklady žalobce nezohlednil v žalobním petitu.

16. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 OZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Podle ustanovení § 2085 odst. 1 OZ jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc.

18. Podle ustanovení § 2087 OZ prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

19. Podle § 2095 OZ prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti i provedení.

20. Podle § 2099 odst. 1 OZ věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené § 2095 a § 2096.

21. Podle ustanovení § 2118 OZ kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

22. Podle ustanovení § 2001 OZ od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

23. Podle ustanovení § 2971 OZ odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit či z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

24. Po aplikaci právní kvalifikace této věci (vrácení kupní ceny a náhrada nemajetkové újmy) k prokázanému skutkovému ději tak, jak je výše uveden, soud po zvážení všech okolností tohoto případu dospěl k závěru, že žaloba žalobce není ani v případě vrácení kupní ceny ani v případě náhrady nemajetkové újmy důvodná.

25. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo [anonymizováno] bylo ve vlastnictví firmy [příjmení] - [právnická osoba], na kteroužto firmu byl prohlášen konkurs a ustanoven konkursní správce, žalovaný 2. Žalovaný 2. na základě souhlasu soudu s prodejem movitých věcí prodal mj. předmětné vozidlo žalovanému 3., když žalovaný 3. následně uzavřel kupní smlouvu se žalobcem, dle které bylo vozidlo prodáno za účasti žalovaného 1. žalobci za kupní cenu 30 000 Kč. Protože jako vlastník vozidla byl v registru evidován stále konkursní úpadce, žalovaný 2. dvakrát zasílal žalobci plnou moc pro přepis vozidla do vlastnictví žalobce, když žalobce z důvodu jiné adresy tuto plnou moc vrátil. Pokud byla na vozidle tzv. soudní blokace z důvodu exekucí, žalovaný 2. činil úkony, kterými bylo doloženo, že blokace je již nedůvodná, neboť předcházející exekuce na majetek konkursního úpadce byly zastaveny. Žalobce uzavřel se žalovaným 3. kupní smlouvu 2. 1. 2018, když od této smlouvy žalobce podáním adresovaným žalovanému 1. a 2. odstoupil z důvodu toho, že nebylo možno převést vlastnictví vozidla, a že vozidlo má tedy právní vady. K odstoupení od smlouvy směřující vůči žalovanému 1. a 2. došlo podáním datovaným 3. 7. 2017, když však se jedná zřejmě o překlep, neboť k uzavření smlouvy došlo v lednu 2018 a žalobce od smlouvy odstoupil 3. 7. 2018, resp. 3. 10. 2018. Žalobce má předmětné vozidlo k dispozici, toto vozidlo odstavil na odstavném parkovišti v [obec] a zaslal insolvenčnímu soudu v [obec] doklady k vozidlu včetně klíčů.

26. Pokud tedy žalobce požaduje vrácení kupní ceny, mj. i po žalovaném 1. a 2., žalovaný byl organizátorem dražby, žalovaný 2. byl insolvenčním správcem původního vlastníka vozidla. Žalovaný 1. ani žalovaný 2. nejsou pasivně legitimováni, co se týče zaplacení částky 30 000 Kč z titulu vrácení kupní ceny, neboť žalobce uzavřel kupní smlouvu na předmětné vozidlo se žalovaným 3. Kupní smlouva byla uzavřena v lednu 2018, žalobce odstoupil od smlouvy v červenci 2018, resp. v říjnu 2018, když odstoupení od smlouvy bylo žalobcem učiněno až po 7 měsících. Žalobce podle názoru soudu sice učinil úkon týkající se odstoupení od smlouvy, ale po 7 měsících, a pokud se má jednat o důvody uvedené v odstoupení, nejedná se o žádné důvody, které by zakládaly oprávněnost odstoupení žalobce od kupní smlouvy. Žalobce může samozřejmě nyní provést přepis vozidla do svého vlastnictví, a je jen jeho problémem, že tak neučinil a zřejmě učinit nehodlá. Pokud se tedy týče pasivní legitimace, pro vrácení kupní ceny by byl pasivně legitimován toliko žalovaný 3., když však odstoupení od smlouvy adresoval žalobce pouze žalovanému 1. a 2.

27. Co se týče náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobce vyčíslil částkou 100 000 Kč, byť byl žalobce v usnesení s výzvou k opravě a doplnění žaloby vyzván, aby sdělil, resp. žalobu doplnil, jak k požadované částce z titulu nemajetkové újmy dospěl, žalobce ani netvrdil, ani neprokazoval existenci 4 základních atributů pro vznik případné odpovědnosti z titulu náhrady škody a s tímto související náhradou nemajetkové újmy. Soudu uniká, v čem spočívá porušení právní povinnosti žalovaného 1. a 2., když stejně tak není blíže odůvodněna částka 100 000 Kč, jakým způsobem k výši této částky žalobce dospěl. Není rovněž ze strany žalobce tvrzena otázka případného zavinění, ať již úmyslného či nedbalostního a příčinná souvislost, tedy kauzální nexus mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti. Žalobce v podstatě částku 100 000 Kč z titulu nemajetkové újmy dle ustanovení § 2971 určil pouze požadavkem na úhradu 100 000 Kč bez bližšího zdůvodnění, jak k této částce dospěl. Co do rozsahu nahrazované škody vychází dikce zákona ze zásady, že pravidelně se hradí jen škoda na majetku. Nemajetková újma má být odčiňována v některých zvláštních případech tehdy, není-li náhrada majetkové újmy možná, nebo tehdy, odporovalo-li by přiznání poškozenému náhrady jen majetkové újmy jen obecně uznávaným zásadám spravedlnosti. Náhrada nemajetkové újmy se přiznává při případných protiprávních zásazích do osobních práv člověka nebo do obdobných práv právnické osoby. Žalobce sice požadoval náhradu nemajetkové újmy 100 000 Kč, nikterak však blíže nezdůvodnil, jak k požadavku na zaplacení této částky z titulu nemajetkové újmy dospěl a v čem spočívá způsobení nemajetkové újmy.

28. Na základě výše uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nelze jinak, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť požadavek žalobce na vrácení kupní ceny 30 000 Kč je nedůvodný, stejně jako náhrada nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Navíc žalovaní 1. a 2. nejsou v této věci pasivně legitimováni, žalobci nic nebrání, aby provedl přepis vozidla, když, co se týče jeho námitek na nesprávnost a vady plných mocí udělených žalovaným 2. na přepis vozidla, soud žádnou vadu neshledal, neboť žalovaný 2. uvedl, z jakého důvodu se lišily adresy jeho sídla, když v rámci závěrečného návrhu žalovaný 2. rovněž sdělil, že jeho evidence v živnosti neplatí, neboť živnost má přerušenou.

29. Žalovaní 1., 2. a 3. byli zcela úspěšní v této právní věci, soud jim proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

30. V případě žalovaného 1. se jednalo o náklady za právní zastoupení, když právní zástupce žalovaného 1. provedl v této věci 3,5 úkonu právní služby, které jím byly v písemném vyčíslení požadovány (převzetí zastoupení, písemné vyjádření soudu z 12. 3. 2021 a účast u jednání soudu 16. 3. 2022). K těmto úkonům soud připočetl rovněž tzv. půlúkon (§ 11 odst. 2 písm. g) vyhl. 177/1996 Sb.), když právní zástupce žalovaného 1. se zúčastnil jednání dne 23. 3. 2022, na kterém byl vyhlášen rozsudek. Sazba za 1 úkon činí 6 300 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.) Celkem se tedy v případě žalovaného 1. jedná o 3,5 úkonu právní služby po 6 300 Kč, celkem 22 050 Kč. Za 3,5 úkonu právní služby soud rovněž připočetl ke každému úkonu náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 23 250 Kč soud navýšil o 21 % DPH, protože právní zástupce žalovaného 1. doložil, že je registrován jako plátce této daně.

31. V případě žalovaného 2. se jednalo o právní zastoupení za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a písemné vyjádření ve věci) rovněž při sazbě 6 300 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Hotové výdaje 300 Kč za úkon byly přiznány dle § 13 odst. 3 výše zmíněné vyhlášky. Právní zástupce žalovaného 2. je rovněž registrován jako plátce DPH, soud tedy odměnu za právní zastoupení ve výši 13 200 Kč navýšil o tuto 21% daňovou sazbu, když neúspěšný žalobce musí žalovanému 2. zaplatit na náhradě nákladů částku 15 972 Kč.

32. Ohledně nákladů řízení přiznaných žalovanému 3. – jednalo se rovněž o náklady řízení za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby při zohlednění toho, že jednání dne 16. 3. 2022 trvalo více jak 2 hodiny, přičemž se tedy jedná o tzv. dvojúkon. Soud tedy přiznal odměnu za právní zastoupení za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, písemné vyjádření soudu a dvojúkon – účast na jednání 16. 3. 2022) při sazbě 6 300 Kč (§ 7 bod 5 advokátního tarifu neboli vyhlášky 177/1996 Sb.). Rovněž v tomto případě soud připočetl ke každému úkonu náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.), když soud stanovil žalovanému 3. odměnu za právní pomoc ve výši 26 400 Kč.

33. Neúspěšný žalobce tedy musí zaplatit úspěšným stranám sporu, tedy žalovanému 1., 2. a 3. k rukám jejich právních zástupců částky specifikované ve výroku II., III. a IV. tohoto rozsudku.

34. Pouze pro úplnost soud uvádí, že jestliže žalobce požadoval zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, nebylo zcela zřejmé, o jaké příslušenství se má jednat, když ze žaloby a doplnění žalobního petitu vyplývá pouze to, že žalobce požaduje úhradu částky 30 000 Kč s příslušenstvím, tedy zřejmě s úroky z prodlení. Nebylo však uvedeno, z jaké částky jsou tyto úroky požadovány, odkdy se měli dostat žalovaní do prodlení, soud tedy s ohledem na specifikaci nároků z titulu příslušenství blíže neřešil a rozhodoval v této věci pouze zaplacení částky 30 000 Kč, kdy lze mít s ohledem na procesní postoj žalobce za to, že tento příslušenství nepožaduje, neboť ani v doplnění žaloby není specifikováno, v čem má příslušenství spočívat a odkdy je toto požadováno.

35. Dále pak soud považuje za nutné uvést, že jestliže žalobce ve svých podáních ze dne 21. 3. 2022 a 18. 3. 2022 vyčísluje náklady řízení částkami 5 000 Kč za opravu střechy vozidla, 3 000 Kč za výměnu, opravu vadné baterie, dále pak správní poplatky, pojistné, ubytování a cestovné, soud s ohledem na neúspěch žalobce v této věci o jím požadovaných nákladech řízení nerozhodoval, když, co se týče nákladů na opravu střechy, placení pojistného, výměnu a opravu vadné baterie, správní poplatek – tyto částky nebyly v průběhu řízení žalobcem požadovány, když se jedná o částky, které případně může žalobce požadovat, jak ostatně sám avizoval ve svých přípisech, v dalším řízení zahájených novou žalobou. Žalobce se mýlí, že by snad náklady na opravu střechy, placení pojistného, výměnu a opravu vadné baterie, správní poplatky mohl soud přiznat v rámci případného rozhodnutí o nákladech řízení vzniklých v souvislosti s touto věcí.