39 C 153/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 539 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 539 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 770 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 11. 2019 do zaplacení, a s úrokem z prodlení z částky 769 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 2. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Původní žalobce ([právnická osoba]) se svojí žalobou podanou soudu dne 1. 2. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dluhu na pojistném. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce a žalovaný byli vyzváni k vyjádření, zda budou souhlasit s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Nadto byla žalovanému do jeho datové schránky doručována i žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jednání, byť byly výše zmíněné písemnosti žalovanému doručovány do datové schránky fikcí 11. 9. 2021, žalovaný se nevyjádřil ani k samotné žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl proto za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. V mezidobí došlo k fúzi původního žalobce s [právnická osoba], o čemž soud rozhodl v rámci rozhodování o nástupnictví usnesením z 21. 10. 2021, č. j. 39 C 153/2021-52, když soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění tohoto usnesení. Soud tedy nadále pokračoval v rámci tohoto řízení na straně žalobce s obchodní korporací, která je blíže specifikována v záhlaví tohoto rozsudku. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence právního předchůdce žalobce i žalobce současného, když se jedná o obchodní korporaci podnikající v oblasti pojišťovnictví. Žalovaný jako fyzická osoba uzavřel s [právnická osoba] dne 5. 2. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejíž součástí jsou pojistné podmínky pro pojištění vozidel. Z bližšího obsahu této smlouvy uzavřené na základě návrhu žalovaného na uzavření pojistné smlouvy vyplynulo, že jejím předmětem je zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, [značka automobilu], [anonymizováno] [číslo], když žalovaný sjednal pojištění tohoto vozidla od 5. 2. 2019 na dobu neurčitou. Kromě samotného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla bylo sjednáno i připojištění asistence, přičemž žalovaný měl dle smlouvy hradit pojistné ve čtvrtletních splátkách ke každému 5. dni měsíce února, května, srpna a listopadu toho kterého roku. Splátka pojistného za čtvrtletní období výše uvedené činila 2 770 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným tedy došlo dle § 2 a násl. zákona o pojistné smlouvě, s přihlédnutím k § 3 zákona č. 168/1999 Sb., k uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastněného a provozovaného žalovaným. Uzavřením tohoto typu smlouvy žalovaný splnil svou zákonnou povinnost dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. (informace k pojistné smlouvě č. l. 37, návrh žalovaného na uzavření pojistné smlouvy pro pojištění vozidel z 5. 2. 2019, [číslo]). Žalovaný měl tedy hradit roční pojistné 11 128 Kč, když za následné pojistné období od 5. 2. 2020 do 4. 2. 2021 došlo k navýšení předpisu ročních splátek pojistného na částku 2 782 Kč (informace o výši pojistného z 8. 11. 2019). Původní splátka pojistného, jak vyplynulo z výše uvedeného, činila 2 770 Kč čtvrtletně, když žalovaný, zřejmě v reakci na navýšení pojistného, od února 2020 zvýšené pojistné nezaplatil přesto, že byl o nové výši pojistného a o dluhu na pojistném informován (upomínka z 6. 1. 2020). Protože žalovaný následně již pojistné ve zvýšené výši nehradil, byl informován o tom, že jeho pojištění zaniklo (oznámení z 9. 3. 2020). Za dobu trvání pojistné ochrany (5. 2. 2020 – 23. 2. 2020) žalovaný pojištění nehradil, když po tuto dobu trvala pojistná ochrana ze smlouvy. Poměrná část dluhu na pojistném za období, ve kterém žalovaný pojištění nehradil, činí žalobcem požadovanou částku 3 539 Kč, když pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že žalovaný nehradil nejen zvýšené pojistné, ale dluží i splátku na pojistném splatnou 5. 11. 2019 původně ve smlouvě v dohodnuté výši 2 770 Kč. Celkový dluh od 5. 11. 2019 do data zániku pojištění 23. 2. 2020 tedy činí výši žalobní jistiny, když žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení této částky vyzván předžalobní upomínkou 16. 10. 2020. Původní žalobce, resp. pojistitel zanikl fúzí s novým žalobcem, když o tomto, jak bylo uvedeno výše, již soud rozhodoval usnesením z 21. 10. 2021. Sám žalovaný se k žalobě písemně ani ústně nevyjádřil, když bylo v tomto řízení prokázáno, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem, resp. pojištěným došlo dle § 1721 a násl., s přihlédnutím k § 2758 odst. 1 OZ, k uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný jako pojištěný dle § 2766 OZ na základě pojistného zájmu dle § 2761 OZ uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti, o čemž mu byla dle § 2775 odst. 1 OZ vystavena pojistka. Žalovaný měl hradit pojistné dle § 2782 odst. 1 OZ, když od 5. 11. 2019 splátku pojistného a další zvýšené pojistné od 5. 2. 2020 nehradil. Přesto, že byl písemně upozorněn na svůj dluh na pojistném, dluh nevyrovnal, proto došlo k zániku pojistné smlouvy dle § 2804 OZ. Žalobce jako pojistitel má nárok na zaplacení poměrné části dluhu na pojistném dle §§ 12 a 13 zákona o pojistné smlouvě. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalovaný je v prodlení s úhradou jednotlivých splátek a poměrných částek na pojistném od dat uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku, když výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní pomoc za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému provedenému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu na výši náhrady nákladů řízení soud přikročil z toho důvodu, že žaloba je podána na standardizovaném formuláři, přičemž tentýž žalobce vede u zdejšího soudu větší množství sporů, které jsou skutkově i právně obdobné, resp. totožné. Celkovou částku na náhradě nákladů řízení za právní pomoc ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je registrován jako plátce této daně. Na náhradě nákladů řízení musí tedy neúspěšný žalovaný zaplatit žalobci částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.