39 C 153/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 20 202,04 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 202,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 830,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 472,58 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 202,04 Kč ve výši 11,75 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení, a s úrokem z částky 20 202,04 Kč ve výši 22,68 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 2. 6. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 20 202,04 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný a dohodnutý úrok, dohodnutý úrok 22,68 % ročně a zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně), a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) 5. 3. 2020 uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , když v souvislosti s poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalované. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, když žalovaná měla za takto poskytnutý úvěr zaplatit i poplatek 48 392 Kč, celkem 88 392 Kč ve splátkách 3 428 Kč měsíčně. Celkem se jednalo o 21 měsíčních splátek, jejichž výše včetně poplatku na jistinu úvěru, příslušenství a poplatky činila 4 210 Kč. Žalovaná měla celkovou částku uhradit nejpozději do 5. 12. 2021, když uhradila pouze částku 59 040 Kč. Žalovaná tedy dluží na jistině úvěru 20 202,04 Kč, kapitalizované úroky 8 472,58 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 3 830,95 Kč, když žalobce z jistiny úvěru dále požaduje procentuální výměru dohodnutých úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na současného žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.

2. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání, přičemž pro úplnost soud uvádí, že žalobce se domáhal vydání elektronického platebního rozkazu. Příslušné oddělení zdejšího soudu postoupilo věc do úseku „C“ s tím, aby byla posouzena přiměřenost výše poplatků, neboť výše úvěru byla sjednána v částce 40 000 Kč a poplatky činily 48 392 Kč a žalovaná uhradila 59 040 Kč.

3. V rámci ověřování, respektive zjišťování pobytu žalované soud zjistil, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenska, která má nahlášenou adresu na , adresa, . Na tuto adresu soud žalované doručoval žalobu, výzvu k vyjádření a výzvu k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Žalovaná měla tyto písemnosti doručeny fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky zpět soudu z důvodu absence poštovní schránky žalované soud vydal sdělení dle § 49 odstavec 4 o.s.ř., které bylo na úřední desce soudu s poučením žalované vyvěšeno dne 26. 8. 2024. Žalovaná na výzvu ve sdělení nereagovala, obsílku si nevyzvedla, z toho titulu soud považuje desátý den od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu za doručenou.

4. Žalovaná zůstala v této věci nečinná, písemně ani jinou relevantní formou se ve věci nevyjádřila.

5. Soud měl proto za to, že žalovaná svojí nečinností dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.

6. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 5. 3. 2023, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 3. 2020, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023, tabulkou umoření dluhu za období od 5. 3. 2020 do 24. 1. 2020 ze dne 2. 10. 2023, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022, poštovními podacími lístky z 27. 10. 2023, 2. 4. 2023, výzvou žalované k plnění z 28. 3. 2024, když soud po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (firmy , právnická osoba, , IČO: , IČO, ), když se jedná o obchodní korporaci - právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit této firmy je podnikání v oblasti poskytování či zprostředkování nebankovních úvěrů. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce je prokázáno, že žalobce je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání v oblasti výroby, obchodu a služeb a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022). Žalovaná je fyzickou osobou, která má povolen pobyt na území ČR, když se jedná o slovenskou státní příslušnici. Žalovaná má dle sdělení MV ČR povolen pobyt na území ČR pod adresou uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku ohledně specifikace žalované (sdělení MV ČR ze dne 20. 8. 2024).

8. Žalovaná podala u právního předchůdce žalobce žádost o spotřebitelský úvěr, v rámci kteréžto žádosti byla se žalovanou vyplněna i její zákaznická karta. Z obsahu žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznické karty z 5. 3. 2020 vyplynulo, že žalovaná kromě svých generálií uvedla i místo pracovního zařazení, když z příslušné kolonky finančních údajů žalovaná doložila pracovní smlouvu a výplatní pásky za prosinec 2019 a leden 2020. Běžné měsíční výdaje žalované byly odhadnuty částkou 5 500 Kč, když z běžných výdajů či vyplněné části měsíčních výdajů vyplývá, že žalovaná hradí i externí splátky žadatelky ve výši 2 000 Kč, kdy odhadované měsíční výdaje tedy po odpočtu těchto externích splátek měly u žalované činit 5 500 Kč. Pokud byla v zákaznické kartě zaškrtnuta pracovní smlouva a výplatní pásky, tyto však nebyly doloženy, když žalovaná měla bydlet v nájmu. Výdaje týkající se nájemného a dalších služeb spojených s nájmem nebyly zohledněny ani uvedeny, přičemž není tedy zřejmé, jakým způsobem došlo k výpočtu odhadovaných měsíčních výdajů žadatelky, kdy není zřejmé, kolik činí náklady na bydlení, živobytí apod. Na základě vyplněné zákaznické karty a žádosti o úvěr byla téhož dne, tedy 5. 3. 2020 uzavřena se žalovanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Z obsahu této smlouvy soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná měla kromě jistiny úvěru hradit i tzv. poplatek v celkové výši 48 392 Kč, když tento tzv. poplatek se sestával z kapitalizovaného úroku 38 564 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 328 Kč, když žalovaná měla tedy hradit poskytnutý úvěr ve splátkách 4 210 Kč, přičemž poslední splátka za dobu 21 měsíců, kdy měla být dle smlouvy částka uvedená ve smlouvě o úvěru splácena, měla být uhrazena 5. 12. 2021. Z toho vyplývá, že žalovaná při poskytnutí úvěru 40 000 Kč měla právnímu předchůdci žalobce uhradit ve splátkách celkovou částku 88 410 Kč (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr a smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 3. 2020, smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru).

9. Z tabulky umoření za období od 5. 3. 2020 do 24. 1. 2020 vyplynulo, respektive bylo prokázáno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 40 000 Kč, když od dubna 2020 do ledna 2022 žalovaná hradila částky v různé výši, nikoliv však částky dle smlouvy, přičemž žalovaná poslední splátku hradila 24. 1. 2022 ve výši 1 900 Kč. Na jistině úvěru tedy zůstala neuhrazená částka ve výši 20 202,04 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutém úvěru ve výši 40 000 Kč uhradila 59 040 Kč, ničeho dále nesplácela, dluží tedy na jistině úvěru shora zmíněnou částku, přičemž žalobce požaduje kapitalizované úroky 8 472,58 Kč, zákonné úroky 3 830,95 Kč, přičemž žalobce požaduje dále procentuální výměru úroků 22,68 % ročně z dlužné jistiny a zákonné úroky 11,75 % ročně z dlužné jistiny od data 28. 9. 2023. Pokud soud přepočítal výši požadovaného kapitalizovaného úroku, výše kapitalizovaného úroku z úvěru odpovídá procentuální výměře 22,68 % ročně z nesplacené jistiny úvěru od 6. 12. 2021 do 27. 9. 2023, když kapitalizovaná výše zákonných úroků z prodlení odpovídá procentuální výměře 11,75 % ročně od 24. 2. 2022 do 27. 9. 2023 (tabulka umoření úvěru ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 2. 10. 2023).

10. Takto vzniklá pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupena z poskytovatele úvěru a právního předchůdce žalobce na žalobce současného, když o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 29. 9. 2023, když tento přípis včetně tabulky umoření dluhu z úvěru byl žalované adresován na adresu jejího bydliště v Bytči na Slovensku. Z oznámení o postoupení pohledávky vyplynulo, že žalobce vyčíslil pohledávku k datu postoupení celkovou částkou 60 304,54 Kč, když žalovaná měla tuto částku uvedenou v oznámení o postoupení pohledávky uhradit na účet uvedený v předmětném oznámení ve lhůtě 10 dnů od data doručení oznámení (smlouva o postoupení pohledávky z 21. 9. 2023, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023). Právní zástupce žalobce přípisem z 28. 3. 2024 zaslal žalované na adresu , adresa, výzvu dle § 142a odstavec 1 o.s.ř., která obsahovala základní skutkový a právní rozbor věci, když se jednalo o tzv. předžalobní upomínku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 45 191,28 Kč do 12. 4. 2024. Žalovaná, jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce, ničeho ani částečně nehradila, ostatně i v rámci této projednávané věci zůstala naprosto nečinná, když adresa, na kterou byla žalované výzva dle § 142a odstavec 1 o.s.ř. doručována, byla uvedena jako adresa bydliště žalované v ČR v zákaznické kartě (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci z 28. 3. 2024, poštovní podací lístek ze dne 27. 10. 2023 a 2. 4. 2024, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023, smlouva o postoupení pohledávky).

11. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na ustanovení § 3028 odstavec 1 OZ posoudil tuto věc dle právní úpravy platné a účinné k datu uzavření smlouvy.

12. Podle ustanovení § 1721 OZ ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

13. Podle § 1724 odstavec 1 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

14. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

15. Mezi stranami věci na základě návrhu žalované došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na který je nutno pohlížet v režimu § 419 OZ jako na věc, která byla v rámci smluvních ujednání uzavřena mezi obchodní korporací a spotřebitelem, když spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Protože v dané věci je žalovaná bezesporu spotřebitelem, neboť z ničeho neplyne opak, je nutné na její postavení aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru, neboť smluvní vztah účastníků nespadá pod výjimky dle § 4 zákona.

17. Podle ustanovení § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které jsou získány nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů.

18. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti je zřejmé, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. K tomu, aby byla naplněna podmínka stanovená zákonem o spotřebitelském úvěru, je nezbytně nutné zkoumat i příjmovou složku na straně žalované, existenci právního vztahu, délku trvání a výši mzdy či jiných zdrojů příjmů, stejně tak jako složku výdajovou (náklady na bydlení, dopravu, existující závazky, popř. exekuce či insolvenci).

20. Soud po zvážení všech okolností případu dospěl k závěru, že pokud se jedná o poskytnutí spotřebitelského úvěru 40 000 Kč, kdy žalovaná měla kromě jistiny úvěru hradit i poplatek přesahující výši poskytnutého úvěru, je nutno v této projednávané věci konstatovat, že pokud poskytovatel úvěru zkoumal pracovní vztah a příjmy žalované, což mělo být doloženo pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, když výdaje žalované byly takzvaně odhadem stanoveny částkou 5 500 Kč, a nebylo zkoumáno, jaké jsou náklady na živobytí žalované a náklady na bydlení, neboť žalovaná v žádosti - zákaznické kartě uvedla, že žije v nájmu, takovéto přezkoumání úvěruschopnosti žalované je nedostatečné a prověrka úvěruschopnosti je tedy relativně laxně provedena. Navíc má soud za to, že podle § 580 odstavec 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Ve smyslu § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrý mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora prokázanému skutkovému ději soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je naprosto a ryze nedůvodná. V řízení bylo sice prokázáno, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které získala žalovaná úvěr ve výši 40 000 Kč, když kromě jistiny úvěru měla žalovaná hradit i tzv. poplatek, který v sobě zahrnoval nejen poplatky za zpracování úvěru, ale i úroky a další, přičemž výše specifikovaného poplatku dle smlouvy převyšuje o cca 8 000 Kč jistinu poskytnuté částky na úvěru, když žalovaná měla tedy z titulu úvěru 40 000 Kč uhradit cca 88 000 Kč. Podle názoru soudu takováto výše poplatku, byť obsahujícího dohodnuté úroky, je nemravná a nepřípustná pro rozpor s dobrými mravy, kdy navíc poskytovatel úvěru neprovedl v duchu zákona o spotřebitelském úvěru řádné přezkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy nebylo blíže zkoumáno, jaké pohledávky se externí splátky ve výši 2 000 Kč týkají a jak je možné, že v roce 2020 byly odhadem stanoveny další náklady žalované pouze na částku 3 500 Kč bez zohlednění nákladů na bydlení, živobytí apod.

23. Soud tedy shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou pro nedostatečné zkoumání a laxní provedení zkoumání úvěruschopnosti žalované, kde navíc má soud za to, že pokud žalovaná měla hradit z titulu úvěru poplatek přesahující o cca 8 000 Kč samotnou jistinu úvěru, nelze jinak než takovéto právní ujednání označit za příčící se dobrým mravům a odporující smyslu a účelu zákona o spotřebitelském úvěru i občanského zákoníku. Žalovaná však z titulu smluvního vztahu, který byl soudem shledán neplatným, poskytovateli úvěru zaplatila částku 59 040 Kč, když pokud žalobce požaduje na doplacení jistiny úvěru 20 202,04 Kč, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy uzavřené v této věci mezi účastníky má soud za to, že žalovaná se poskytnutím úvěru bezdůvodně obohatila, když s ohledem na její předcházející plnění bylo bezdůvodné obohacení poskytovateli úvěru vráceno a navíc zaplaceno v částce 19 040 Kč více. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

24. Žalovaná byla v této věci podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. zcela úspěšná, žádné náklady řízení jí však s ohledem na okolnosti věci vzniknout nemohly, soud proto ohledně nákladů řízení rozhodl ve výroku II. rozsudku tak, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žalobce je neúspěšnou stranou sporu, náklady mu nelze přiznat a žalované náklady řízení nevznikly.