39 C 158/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa o zaplacení částky 25 756 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 1 493,03 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 5. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně zaplacení částky ve výši 5 161 Kč s příslušenstvím a ohledně zaplacení smluvní pokuty 5 595 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 2 483 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 17. 5. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 25 756 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že žalovaná se zaregistrovala na internetových stránkách žalobce, když jí na základě registrace byla založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná následně požádala o poskytnutí úvěru a žalobce žádost o úvěr schválil, když byla dálkovým způsobem uzavřena se žalovanou 12. 4. 2019 smlouva o úvěru [číslo] prostřednictvím klientské sekce žalované. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr 15 000 Kč, když žalovaná poskytnutý úvěr měla zaplatit do 10. 5. 2019 s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 161 Kč. Žalované byl úvěr poskytnut 12. 4. 2019 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná poskytnutý úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru nezaplatila, když žalobce kromě úvěrové jistiny a poplatku, jak jsou výše uvedeny, požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 11. 5. 2019 do 17. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 493,03 Kč. Mezi stranami sporu byla článkem IX. odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky úvěru 15 000 Kč, když za dobu od 11. 5. 2019 do 17. 5. 2020 činí kapitalizovaná výše smluvní pokuty 5 595 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu z titulu nezaplaceného úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za úvěr 5 161 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 493,03 Kč a smluvní pokuty 5 595 Kč, na výzvu e-mailem žalovaná nereagovala.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit žalované do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz zrušen.

3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalované na adresu bydliště ([ulice a číslo], [obec]) doručována opětovně žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí, když po vrácení obsílky soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desku soudu 30. 10. 2020. Přes poučení v tomto sdělení žalovaná nijak nereagovala, žádná jiná adresa bydliště žalované, kde by si případně přebírala poštu, zjištěna nebyla, soud proto dospěl k závěru, že žalovaná má na adrese evidovaného bydliště doručeno fikcí.

4. Žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě ani k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, soud měl proto za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání.

5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] z 12. 4. 2019, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 21. 9. 2018, e-mailovou zprávou s výzvou k úhradě dluhu ze 4. 5. 2020, výzvou k úhradě dluhu ze 4. 5. 2020, výpisem z účtu č. [bankovní účet] z 12. 4. 2019, když soud po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

6. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod obchodní firmou, identifikačním číslem, v právní formě a se sídlem tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Statutárním orgánem žalobce je jednatelka [anonymizována dvě slova]. Žalobce je tedy obchodní korporací zapsanou v příslušném veřejném rejstříku právnických osob (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 21. 9. 2018). Žalobce v rámci svých podnikatelských aktivit provozuje internetové stránky [webová adresa]. Žalovaná se na těchto stránkách měla registrovat včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu, když na základě registrace jí byla, tedy žalované, vytvořena tzv. klientská sekce se sdělením přístupových údajů do systému. Na základě vstupu do klientské sekce uzavřela žalovaná se žalobcem na základě své žádosti prostřednictvím dálkového vstupu smlouvu o úvěru, a to dne 12. 4. 2019, [číslo]. Z obsahu smlouvy vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, když předmětem úvěrové smlouvy bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 15 000 Kč. Žalovaná měla takto poskytnutý úvěr zaplatit po 28 dnech, konkrétně dne 10. 5. 2019, když měla zároveň uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 161 Kč. V článku IX. odst. 1 bod a) smlouvy o úvěru si účastníci smlouvy sjednali pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jakékoliv části dluhu dle smlouvy smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně které je úvěrovaný v prodlení. Smlouva je datována 12. 4. 2019, je opatřena otiskem razítka a parafou podpisu žalobce, kdy ohledně úvěrované, tedy žalované [celé jméno žalované], je uvedeno, že žalovaná jako úvěrovaná podepsala smlouvu 12. 4. 2019 prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS. Samotná parafa či jiný druh podpisu žalované na smlouvě není (smlouva o úvěru z 12. 4. 2019, [číslo]).

7. Z výpisu z účtu žalobce za období duben 2019 č. [bankovní účet] vyplývá, že pro [celé jméno žalované] na účet [bankovní účet] byla žalobcem zaslána částka 15 000 Kč, kdy se tedy jedná o částku úvěru, který byl žalované poskytnut na základě výše zmíněné smlouvy o spotřebitelském úvěru (výpis z účtu žalobce z 12. 4. 2019 na č. l. 36 spisu).

8. Žalovaná, jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce, ničeho na úvěru, tedy na jistině úvěru 15 000 Kč ani na poplatku za poskytnutí úvěru 5 161 Kč neuhradila a dostala se tak do prodlení. S ohledem na prodlení žalované byla žalovaná písemně upomenuta e-mailem k zaplacení dluhu, a to dne 4. 5. 2020, když následně byla upomenuta téhož dne písemnou upomínkou 4. 5. 2020 (výzva k úhradě dluhu ze 4. 5. 2020 formou e-mailu a písemně č. l. 25 a 26 spisu).

9. S ohledem na to, že žalovaná zůstala naprosto nečinná, tato se k žalobě písemně ani jiným relevantním způsobem nevyjádřila, neuvedla ničeho právně ani skutkově podstatného a významného. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaná dluží z titulu nesplaceného úvěru na jistině 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 161 Kč a smluvní pokutu za období od 11. 5. 2019 do 17. 5. 2020 ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu 5 595 Kč. Nadto žalobce požaduje ještě kapitalizované úroky z prodlení z částky jistiny úvěru od 11. 5. 2019 do 17. 5. 2020, kdy od data následujícího požaduje zákonné úroky z prodlení 9,75 % ročně.

10. Byť byl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč poskytnut na její účet, kdy žalovaná měla poskytnutý úvěr včetně poplatku zaplatit do 10. 5. 2019, tedy za dobu 28 dní, ničeho, ani částečně, nehradila.

11. Podle ust. § 562 odst. 1 OZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými či jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle ust. § 1721 OZ ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

13. Podle § 1724 odst. 1 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

14. Podle ust. § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalované byl úvěr poskytnut v souladu s § 2398 odst. 1 OZ, když žalovaná svou povinnost dle § 2399 odst. 1 OZ nesplnila a neuhradila ani jistinu úvěru ani poplatek.

15. Pokud se soud seznámil prostřednictvím internetového vstupu s výší obvyklého úroku u spotřebitelských úvěrů v době uzavření úvěru žalované, lze konstatovat, že tento činil 8,48 % ročně podle časové řady ČNB. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], sp. zn. II. ÚS 249/97 vyplývá, že dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, kdy jejich dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými, morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společností rozvíjí i svůj morální obsah v daném prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska toho kterého konkrétního případu právě v daném čase, místě a v rámci posouzení vzájemného jednání účastníků právního vztahu.

16. Na základě aplikace právní kvalifikace věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru v souladu s výše zmíněným ustanovením § 2395 a násl. OZ, když žalobce poskytl bezpochyby žalované z titulu úvěru 15 000 Kč, když tuto částku se žalovaná zavázala vrátit do 10. 5. 2019. Podle ust. § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Pokud soud se zabýval poplatkem za poskytnutí úvěru, je bezpochyby zřejmé, že tento poplatek má sloužit jako odměna za poskytnutí předmětné finanční částky, přičemž lze konstatovat, že požadovaný poplatek za poskytnutí úvěru splňuje definici úroku, kdy žalobce tedy požaduje smluvený úrok ve výši 5 161 Kč za dobu 28 dnů, přičemž takováto úroková míra dohodnutého úroku za úvěr přesahuje 400 % ročně. Takto vysoký úrok přesahuje mnohonásobně zákonný úrok z prodlení i běžnou výši úroků, za které půjčují podnikatelské úroky. Poplatek za poskytnutí úvěru, který soud posoudil jako výši či kapitalizovanou výši dohodnutých úroků za úvěr, nelze považovat za úroky, které odpovídají dobrým mravům dle § 580 odst. 1 OZ, když je porušena i zásada přiměřenosti úroků. Co se týče nemravnosti tohoto ujednání týkajícího se sjednaných úroků, které žalobce požaduje jako poplatek za úvěr, soud odkazuje na právní závěry NS ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy za nemravné jsou označeny úroky ve výši 5 % měsíčně. Úroky přesahující několikráte 400 % ročně jsou podle názoru tohoto soudu za hranicí, kdy nelze považovat takto vyměřené a požadované úroky, byť charakterizované jako poplatek za poskytnutí úvěru, za adekvátní podstatě a smyslu daného institutu, neboť se jedná ohledně smluvně sjednaných úroků o hrubý nepoměr mezi vzájemnými povinnostmi stran, kdy žalované byl poskytnut úvěr toliko 15 000 Kč, kdy žalobce požaduje dohodnuté úroky za dobu 28 dnů ve výši přes 5 000 Kč, přičemž soud matematickým propočtem dospěl k závěru, že se jedná v podstatě nikoliv o poplatek, ale o úroky v dohodnuté výši, které v roční míře by přesahovaly 400 %. Z toho důvodu má soud za to, že ujednání účastníků o povinnosti žalované hradit poplatek za úvěr (soud posoudil tento poplatek jako dohodnuté úroky), soud tato ujednání považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když uzavřená smlouva o úvěru je rovněž smlouvou spotřebitelskou dle § 419 a násl. OZ. V projednávané věci žalobce jednal při uzavírání smlouvy v mezích svých podnikatelských aktivit, když žalovaná v tomto směru neuzavírala úvěr jako podnikající osoba, ale osoba fyzická. Na základě aplikace § 577 OZ důvod neplatnosti ujednání spočívá v nezákonném určení výše úroků a placení úroků z úvěru s ohledem na podnikatelský charakter žalobce, který peníze půjčuje v rámci svých podnikatelských aktivit za účelem dosahování zisku. Toto muselo být žalované zřejmé již při kontraktu, nicméně ke spravedlivému uspořádání práv a povinností obou stran sporu je nutno posoudit požadovaný poplatek z titulu poskytnutí úvěru jako neplatný a nemravný. Žalovaná se zcela jistě seznámila s písemným zněním smlouvy, k závazku přesto přistoupila. Na základě závěrů judikatury (rozsudek VS Praha, sp. zn. 101 VSPH 14/2012) je nutno při zohlednění výše poskytované částky a délce doby, při níž je úvěr poskytnut, považovat za přiměřenou výši odměny úrok, za který poskytovaly spotřebitelské úvěry jiné subjekty. Jak vyplývá z výše uvedeného dle časové řady ČNB, v době sjednání úvěru činil průměrný úrok u malých spotřebitelských úvěrů přes 8 % ročně.

17. Žalované byl úvěr poskytnut ve výši 15 000 Kč na její účet, žalovaná takto poskytnutý úvěr nevrátila. Proto je v části 15 000 Kč žaloba důvodná. Soud proto ve výroku I. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 1 493,03 Kč za dobu od 11. 5. 2019 do 17. 5. 2020. Žalovaný rovněž požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 11. 5. 2019 do 17. 5. 2020, tedy za 372 dní ve výši 5 595 Kč. Takto stanovená výše smluvní pokuty odpovídá 37,2 % ročně, kdy soud, byť je výše smluvní pokuty patrná z ujednání mezi účastníky dle článku IX. odst. 1 písm. a), využil svého oprávnění a dospěl k závěru, že není dán důvod, proč by měla žalovaná hradit smluvní pokutu odpovídající výši 37,2 % ročně, kdy výše smluvní pokuty takto stanovená jako jedna z forem zajištění závazku dle § 2048 a násl. OZ, soud má za to, že podle § 2051 OZ se jedná o nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, kdy s ohledem na ujednání stran sporu soud konstatuje, že i výše smluvní pokuty je v hrubém nepoměru s výší závazku, který má zajišťovat. Proto i ohledně smluvní pokuty soud žalobu zamítl i s požadavkem na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 5 161 Kč, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce byl v této věci dle § 142 odst. 1 OZ částečně úspěšný, a to v samotném požadavku na zaplacení úvěru a úroků z prodlení v zákonné výši včetně kapitalizované výše, soud tedy úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení na zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 031 Kč. Žalobce byl dále po celou dobu trvání řízení zastoupen advokátem, kdy soudu je známo z jeho jiné úřední činnosti, že tentýž žalobce proti různým fyzickým osobám vede u zdejšího soudu větší množství sporů, které jsou skutkově i právně totožné či obdobné. Soud proto stanovil odměnu dle § 14b advokátního tarifu. Právní zástupce žalobce provedl v této věci tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalované k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) této vyhl.). Celkovou odměnu za právní zastoupení a hotové výdaje ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH. Úspěšnému žalobci tedy musí neúspěšná žalovaná uhradit na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku III. tohoto rozsudku.

18. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.