Městský soud v Brně · Rozsudek

39 C 16/2024

č. j. 39 C 16/2024-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-06-05 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2024:39.C.16.2024.1

Citované zákony (15)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 14 365,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 365,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 655,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 364,83 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 365,48 Kč ve výši 8,50 % ročně od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023, zákonný úrok z prodlení z částky 365,48 Kč ve výši 8,50 % ročně od 17. 6. 2023 do zaplacení a úrok 18,69 % ročně z částky 14 365,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , advokáta se sídlem , právnická osoba, /8, Praha 1, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 31. 8. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 14 365,48 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla prověřena úvěruschopnost žalované, když žalovaná měla z titulu spotřebitelského úvěru zaplatit žalobci 17 118 Kč, když se jedná o součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy o úvěru ve výši 9 817 Kč – 18,69 % ročně, poplatek za zpracování zápůjčky 1500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení 3 851 Kč. Úvěr měla žalovaná hradit v 65 týdenních splátkách po 495 Kč s poslední splátkou 14. 6. 2022. Celkem tedy měla žalovaná zaplatit 32 175 Kč. Žalovaná uhradila na poskytnutém spotřebitelskému úvěru pouze částku 1 000 Kč, když dluží z titulu jistiny 14 365,48 Kč, kapitalizované úroky 1 364,83 Kč, zákonné úroky z prodlení v kapitalizované výši 1 655,22 Kč, když úroky v zákonné výši 8,50 % ročně a úroky 18,69 % z dlužné jistiny dle smlouvy požaduje žalobce i v procentuální výměře. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, ničeho nezaplatila.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalované doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odstavec 2 o.s.ř. zrušen.

3. V rámci pátrání po pobytu žalované soud zjistil, že tato je hlášena na adrese, pod kterou je specifikována žalovaná i v záhlaví tohoto rozsudku.

4. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla na adresu pobytu žalované v ČR doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), žalovaná měla všechny písemnosti výše specifikované na adrese svého bydliště v Brně doručeny fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu bylo vydáno sdělení dle § 49 odstavec 4 o.s.ř. s poučením žalované, které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu 5. 4. 2024. Přes poučení v tomto sdělení žalovaná nijak nereagovala, k doručení tedy došlo fikcí, a to desátým dnem od data vyvěšení výše zmíněného sdělení na úřední desku soudu.

5. Žalovaná zůstala v této věci nečinná, obsílku si nevyzvedla, nevyjádřila se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. Soud měl proto za to, že žalovaná svojí nečinností dává najevo, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání.

6. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 3. 2021, výzvou žalované k plnění z 1. 6. 2023, smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo , tel. číslo, ze dne 16. 3. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, poštovním podacím lístkem z 2. 6. 2023 a 13. 1. 2023, tabulkou umoření ze dne 19. 12. 2022, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávky z 14. 12. 2022, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022, když soud po provedeném dokazování a zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit právního předchůdce žalobce je mimo jiné i poskytování úvěrů a půjček. Ohledně existence právního předchůdce žalobce nebyly doloženy ani provedeny žádné důkazy, nicméně existence této firmy je soudu známa z jiné úřední a rozhodovací činnosti, když soud si existenci právního předchůdce ověřil i nahlédnutím do obchodního rejstříku. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mimo jiné poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku , právnická osoba, ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022). Žalovaná je fyzickou osobou, která má na území ČR povolen trvalý pobyt občana třetího státu jako rezidenta z důvodu povolení po pěti letech nepřetržitého pobytu. Žalovaná je od 14. 12. 2011 hlášena k trvalému pobytu na adrese ubytovatelky , jméno FO, , , adresa, , kam byla žalovaná taktéž obesílána, neboť žádná jiná adresa bydliště žalované zjištěna nebyla (sdělení MV ČR, Odboru azylové a migrační politiky z 8. 2. 2024, výpis údajů z registru obyvatel).

8. Dne 16. 3. 2021 uzavřela žalovaná správním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , tel. číslo, když z bližšího obsahu této smlouvy soud zjistil, že žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Tuto jistinu úvěru s poplatkem ve výši 15 168 Kč (úrok 9 817 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení 3 851 Kč) měla žalovaná hradit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 495 Kč týdně s poslední splátkou ve výši 438 Kč, a to do data poslední splátky, tedy do 14. 6. 2022. V rámci uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou v rámci žádosti o úvěr vyplněna dne 16. 3. 2021 zákaznická karta, když z obsahu zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná vyplnila své kontaktní údaje s tím, že pracuje jako dělník s čistým příjmem 28 532 Kč dle potvrzení o příjmu, které dle zákaznické karty mělo být doloženo. Další čisté příjmy domácnosti činily 50 000 Kč, tedy v součtu celkové příjmy žalované 78 532 Kč. Jakým způsobem ověřoval či poskytovatel úvěru zjistil další čisté příjmy domácnosti žalované ve výši 50 000 Kč, nebylo blíže tvrzeno ani doloženo, stejně tak nebyly doloženy ani odhadované měsíční výdaje žalované ve výši 2 650 Kč, když nebyly doloženy ani výpisy z bankovního účtu, přičemž žalovaná měla bydlet ve vlastním bytě a náklady na bydlení rovněž nebyly specifikovány. Z tabulky umoření dluhu bylo prokázáno, že žalovaná poskytnutý úvěr dle výše zmíněné smlouvy ve výši 15 000 Kč čerpala 16. 3. 2021, když v součtu měsíčních splátek tedy měla žalovaná za spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč zaplatit celkem 30 168 Kč. Žalovaná na poskytnutém úvěru uhradila 24. 3. 2021 pouze jedinou částku ve výši 1 000 Kč, když ve zbytku ničeho ani částečně nehradila (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 3. 2021, smlouva o spotřebitelském úvěru číslo 100567993 z 16. 3. 2021, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru).

9. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou z titulu nesplácení poskytnutého spotřebitelského úvěru, o kterém se žalobce zmiňuje ve své žalobě jako o zápůjčce, byla smlouvu o postoupení pohledávky postoupena na žalobce současného, když k datu postoupení pohledávky 14. 12. 2022, resp. k datu vyčíslení dluhu 6. 8. 2021, činila dlužná jistina úvěru 14 365,48 Kč a poplatky 14 243,32 Kč. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, seznam postoupených pohledávek, tabulka umoření dluhu, oznámení žalované o postoupení pohledávek z 16. 12. 2022). Žalovaná nijak na oznámení o postoupení pohledávek zřejmě nereagovala, ničeho ani částečně nehradila, nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne 1. 6. 2023, když ostatně i v tomto řízení zůstala nečinná a neuvedla ničeho právně ani skutkově podstatného a významného (výzva žalované k plnění ze dne 1. 6. 2023, oznámení o postoupení pohledávky z 16. 12. 2022, poštovní podací lístek z 2. 6. 2023 a 13. 1. 2023, smlouva o postoupení pohledávky a seznam postoupených pohledávek ze 14. 12. 2022).

10. Co se týče právní kvalifikace této věci, s přihlédnutím k dataci úvěrové smlouvy je možno konstatovat, že ve smyslu § 1721 a násl. OZ došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru, která měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, s přihlédnutím k ustanovení § 419 a násl. OZ.

11. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ, když žalovaná využila svého oprávnění a na základě smlouvy o úvěru požádala o vyplacení úvěru, který jí byl také ve smyslu § 2398 odstavec 1 OZ vyplacen. Žalovaná měla povinnost poskytnutý úvěr včetně dohodnutých poplatků vrátit v týdenních splátkách, když zaplatila pouze a toliko částku ve výši 1 000 Kč, porušila tedy svou povinnost dle § 2399 odstavec 1 OZ vrátit peněžní prostředky ve lhůtě dle smlouvy či ve lhůtě jednoho měsíce od data, kdy byla o vrácení požádána.

12. Podle ustanovení § 2 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr či obdobná finanční služba poskytovaná či zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ustanovení § 9 tohoto zákona nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelskému úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelskému úvěru či změnou závazku spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které jsou získány nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné, i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když z odstavce 2 tohoto ustanovení vyplývá, že poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet pravidelné splátky porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních zdrojů.

15. Podle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 věta druhá, je smlouva neplatná, když soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době, která je přiměřená jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 580 odstavec 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ soud přihlíží i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrý mravům, či které odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ustanovení § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodně se obohatí podle § 2991 odstavec 2 OZ zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Po aplikaci shora prokázaného a uvedeného skutkového děje k příslušné právní úpravě týkající se nejen úvěru ve smyslu § 2395 OZ, ale především spotřebitelského úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru) soud zkoumal a hodnotil, zda poskytovatel úvěru řádně v režimu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostál své povinnosti řádně a kvalifikovaně zkoumat úvěruschopnost žalované jako úvěrované. V řízení bylo sice prokázáno, že dne 16. 3. 2021 uzavřel , právnická osoba, jako úvěrující se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobce jako vlastník pohledávky v rámci skutkového vymezení sporu uvedl, že zkoumal a posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaná získala úvěr ve výši 15 000 Kč, když takto poskytnutý úvěr ve výši jistiny měla splácet spolu s poplatkem stanoveným částkou ve výši 15 168 Kč v pravidelných týdenních splátkách, když částka na tzv. poplatku přesahuje o 168 Kč jistinu úvěru. Pokud soud přezkoumával zákaznickou kartu v rámci žádosti žalované o spotřebitelský úvěr, žalobce, resp. poskytovatel úvěru si sice zřejmě ověřil příjmy žalované ve výši cca 28 000 Kč, ale pokud žalovaná uváděla další příjmy domácnosti ve výši 50 000 Kč, nebylo postaveno najisto, resp. nebylo zřejmé, jak k této částce poskytovatel úvěru a žalovaná v rámci svého tvrzení dospěla, když nedoložila ani specifikaci nákladů na živobytí a náklady na bydlení, když částka na měsíční výdaje žalované jako žadatelky o úvěr ve výši 2 650 Kč nebyla taktéž blíže specifikována. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je neplatná podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, když v řízení bylo sice formálně tvrzeno a zákaznickou kartou prokázáno, že poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalované zkoumal, nicméně vycházel pouze z příjmů žalované doložených patřičnými potvrzeními o výdělku žalované jako dělnice. Další příjmy domácnosti ve výši 50 000 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 650 Kč nebyly doloženy, kdy poskytovatel úvěru vycházel pouze a toliko zřejmě z tvrzení žalované bez toho, aniž by tato tvrzení byla jakýmkoliv způsobem doložena. Na tomto závěru soudu nemění ničeho ani ta skutečnost, že žalovaná podpisem na smlouvě a zákaznické kartě stvrdila, že poskytovatel úvěru posoudil její úvěruschopnost spotřebitelský úvěr splácet na základě dostatečných informací získaných nejen od žalované, když ze zákaznické karty pouze vyplynulo, že žalobce si ověřil příjmy žalované dosahované v rámci jejího zaměstnání. Byť se jednalo o příjmy ve výši 28 000 Kč měsíčně, nebyly doloženy další příjmy domácnosti žalované ani odhadované měsíční výdaje, které byly opravdu pouze a toliko stanoveny odhadem, kdy v době uzavření smlouvy o úvěru výše měsíčních nákladů 2 650 Kč je částkou, která neodpovídá tehdejším nákladům na stravu, bydlení apod. Pokud žalovaná avizovala, že má vlastní bydlení, nebylo doloženo, že by byla vlastnicí či podílovou spoluvlastnicí nemovitosti, nebyly doloženy ani vynakládané náklady na případné bydlení, tedy doklady o platbách na energiích apod. Soud má tedy za to, že ze strany právního předchůdce žalobce nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, nebyly doloženy, ověřeny ani její příjmy ani výdaje, a to vyčerpávajícím způsobem tak, jak ostatně vyplývá z judikatury a výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Navíc, pokud předmětem úvěru byla částka 15 000 Kč, když tutéž částku navýšenou o 168 Kč měla žalovaná zaplatit i na poplatcích, soud má za to, že takovéto ujednání ve smlouvě o úvěru je ve smyslu § 580 odstavec 1 neplatným právním jednáním, neboť pokud někdo požádá o úvěr a má zaplatit více na poplatcích za správu úvěru, takovéto ujednání se příčí dobrým mravům a odporuje i zákonu tak, jak má ostatně na mysli smysl a účel příslušné právní úpravy občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto ve smyslu § 580 OZ přihlédl i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a shledal smlouvu jako za neplatnou nejen z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, ale především taktéž i z důvodu rozporu s dobrými mravy, kteréžto rozpory soud spatřuje především v ujednání o poplatcích, které měla žalovaná zaplatit za úvěr a tyto poplatky převyšují o 168 Kč jistinu poskytnutého úvěru.

21. V řízení bylo nicméně prokázáno, že žalované částka 15 000 Kč byla poskytnuta, když žalovaná z této částky uhradila pouze 1 000 Kč. Žalovaná tedy z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 dluží žalobci jako vlastníkovi pohledávky 14 000 Kč. Pokud byla žalovaná vyzvána, aby dluh na tzv-úvěru vrátila dle předžalobní výzvy nejpozději do 14. 12. 2022, soud toto hodnotí jako výzvu žalované k vydání bezdůvodného obohacení, a protože žalovaná ničeho nehradila, je s částkou 14 000 Kč v prodlení od data 17. 6. 2023, přičemž podle předžalobní výzvy měla žalovaná vrátit dlužnou částku z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru do 16. 6. 2023. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu bezdůvodného obohacení 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 6. 2023, když od tohoto data je žalovaná podle § 1968 a násl. OZ v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Výše přiznaných úroků z prodlení v zákonné výši odpovídá v daném období § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

22. Soud tedy žalobě vyhověl v částce 14 000 Kč s příslušenstvím od 17. 6. 2023 z titulu toho, že žalovaná se o tuto částku bezdůvodně obohatila, když jí bylo vyplaceno 15 000 Kč, a žalovaná v mezidobí uhradila pouze 1 000 Kč. Z titulu bezdůvodného obohacení a neplatnosti smlouvy o úvěru soud ve zbývajícím rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku II., musel žalobu zamítnout.

23. Pokud žalobce požadoval zaplacení částky 14 365,48 Kč z titulu jistiny úvěru, a byl úspěšný v částce 14 000 Kč, soud konstatuje, že žalobce byl sice dílem neúspěšný, nicméně procentuální výměra jeho neúspěšnosti v částce 365,48 Kč nemá zásadní vliv na výši přiznaných nákladů řízení, když náklady řízení byly přiznány z titulu úspěšnosti žaloby, ale z právního důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Právní zástupce žalobce v této věci uhradil soudní poplatek 800 Kč, dále pak byly provedeny tři úkony právní služby v rámci právního zastoupení žalobce (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalované k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odstavec 1 bod 2 vyhlášky 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odstavec 5 písmeno a) vyhlášky 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Ve smyslu § 142 odstavec 1 o.s.ř. bylo úspěšné straně sporu přiznáno, aby neúspěšná strana, tedy žalovaná, uhradila žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou výše, resp. ve výroku III. tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

24. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odstavec jedna o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.