39 C 160/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 42 155,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 42 155,37 Kč s úrokem z částky 42 155,37 Kč ve výši 8,3 % ročně od 1. 8. 2023 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 42 155,37 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 8. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 5 079 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 23. 8. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalobce na základě smlouvy poskytl žalované spotřebitelský úvěr formou kontokorentního úvěru. Žalobce úvěr poskytl a posoudil úvěruschopnost žalované dle žádosti o kontokorentní úvěr. Žalobkyně se elektronickou formou na základě příslušného ID dne 10. 1. 2021 přihlásila ze své IP adresy a vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, když následně dne 22. 2. 2021 podepsala smlouvu autorizační SMS. Žalované byl úvěr poskytnut, žalovaná tedy kontokorent mohla čerpat, zároveň však hradit splátky, úroky a poplatky. Žalovaná čerpala kontokorentní úvěr v celkové výši 42 155,37 Kč, když však tuto částku nezaplatila, byť jí byla dle článku IX. odstavce 1 obchodních podmínek zaslána výpověď, když smlouva byla ukončena k datu 22. 2. 2023. Žalovaná ničeho ani částečně nehradila, byť byla před podáním žaloby písemně upomenuta o zaplacení.

2. Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena na soudem zjištěnou adresu bydliště, pod kterou je žalovaná specifikována v záhlaví tohoto rozhodnutí. K doručení výše zmíněných písemností žalované došlo fikcí, když po marnému uplynutí úložní lhůty byla obsílka žalované s těmito písemnostmi dne 3. 11. 2023 vložena do jí užívané poštovní schránky.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě se písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřila. Pokud soud nařídil jednání na den 3. 1. 2024, předvolání k jednání měla žalovaná rovněž doručeno fikcí, když po uplynutí úložní lhůty jí obsílka obsahující předvolání k jednání byla vložena do poštovní schránky dne 7. 12. 2023.

4. V rámci nařízeného jednání zástupce žalobce na žalobě trval s tím, že žalovaná je nekontaktní a v mezidobí nedošlo k žádné ani částečné úhradě dluhu z titulu úvěru.

5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak úplným výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 1. 6. 2023, rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb z 22. 3. 2017, dohodou o ukončení smlouvy o kontokorentním úvěru z 22. 2. 2021, předsmluvní informací ke spotřebitelskému úvěru na č. l. 18 a verte až č. l. 21, smlouvou o spotřebitelském úvěru formou kontokorentu z 22. 2. 2021, dohodou mezi žalobcem a žalovanou z 22. 2. 2021, obchodními podmínkami k rámcové smlouvě, tabulkou ohledně úvěruschopnosti žalované na č. l. 41, přehledem pohybů na účtu od 12. 7. 2020 do 11. 1. 2021, výpisem zůstatku na účtu na č. l. 55, obchodními podmínkami na č. l. 56-71, tabulkou prověření úvěruschopnosti žalované na č. l. 72, sazebníkem pro kontokorentní úvěry z 23. 4. 2015, kartou klienta na č. l. 74-75, ceníkem finančních operací a služeb na č. l. 76-79, výpisem z účtu žalované č. 2/ 2021, 3/ 2021, výpisem z účtu 4/ 2021, 5/ 2021, 6/ 2021, 7/ 2021, 8/ 2021, 9/ 2021, 10/ 2021, 11/ 2021, 12/ 2021, 1/2022, 2/2022, 3/2022, 4/2022, 5/2022, 7/2022, 8/2022, 9-12/2022, 1-7/ 2023, výpovědí úvěrové smlouvy a výzvou k úhradě dluhu z 31. 1. 2023, doručenkou žalované na č. l. 130 a verte až č. l. 132, přehledem účtovaných úroků z úvěru od 28. 2. 2021 do 31. 7. 2023 na č. l. 133, výzvou žalované k plnění z 29. 6. 2023, doručenkou k této výzvě, přehledem účtovaných úroků z prodlení od 31. 7. 2022 do 31. 7. 2023, přehledem účtovaných poplatků od 23. 2. 2021 do 24. 2. 2023, přehledem debetních transakcí od 23. 2. 2021 do 23. 2. 2023, přehledem splácení od 12. 3. 2021 do 27. 2. 2023, přehledem pohybů se zůstatky od 23. 2. 2021 do 31. 7. 2023, informací k pobytu pro cizince č. l. 156.

6. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako obchodní korporace, která podniká v oblasti poskytování bankovních služeb, tedy mj. i vedení účtů, poskytování úvěrů, půjček apod. (výpis z obchodního rejstříku žalobce za dne 1. 6. 2023). Žalovaná je [anonymizováno] státní příslušnicí, fyzickou osobou, která má povolen na území ČR dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání, když od 15. 12. 2022 je žalovaná hlášena k bydlišti na adrese [adresa žalované]. Pokud soud obesílal žalovanou na adresu [adresa žalované], jednalo se o adresu, kterou žalovaná uvedla v rámci uzavření smluvního vztahu mezi účastníky a na této adrese má žalovaná rovněž doručeno fikcí, když po marnému uplynutí úložní lhůty jí byly obsílky obsahující písemnosti soudu vloženy do poštovní schránky. Je tedy evidentní, že žalovaná má na adrese [adresa žalované], a proto soud vyšel z toho, že žalovaná se na adrese [ulice a číslo] v [obec] taktéž zdržuje (výpis z evidence Ministerstva vnitra ČR ohledně pobytu žalované v ČR).

8. Žalovaná uzavřela se žalobcem rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, když jí v souvislosti s touto smlouvou bylo přiděleno číslo klienta [číslo] a zřízen bankovní účet v měně CZK č. [bankovní účet]. V souvislosti s rámcovou smlouvou byly žalované dány i uživatelské jméno a heslo pro přihlášení do internetového bankovnictví s autorizováním elektronických úkonů formou SMS (rámcová smlouva o poskytování platebních služeb z 22. 3. 2017).

9. V souvislosti s poskytováním bankovních služeb žalované žalovaná u žalobce podala žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru, a to elektronickou formou dne 10. 1. 2021. V žádosti uvedla výši čisté mzdy ve výši 22 000 Kč, když požádala o úvěr v rámci minimálně 5 000 Kč a požadovaná výše 40 000 Kč. V souvislosti se žádostí žalované o kontokorentní úvěr byly zpracovány, jak vyplynulo, identifikace žadatele, i její výdělkové, majetkové a další poměry týkající se její případné úvěruschopnosti. Po zhodnocení úvěruschopnosti žalované s přihlédnutím ke struktuře jejich pohybu na účtu byla žádost doporučena ke schválení. Součástí smlouvy o kontokorentním úvěru jsou i obchodní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na č. l. 38-40 spisu (žádost žalované o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 10. 1. 2021, obchodní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, identifikace a prověření úvěruschopnosti žalované ze dne 12. 1. 2021). Žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované i analýzou a předložením přehledu pohybů na účtu u žalobce za období od 12. 7. 2020 do 11. 1. 2021, když výsledkem tohoto zjištění bylo doporučení a vyhovění žádosti o úvěr (přehled pohybů na účtu žalovaného od 12. 7. 2020 do 11. 1. 2021). Pokud se týče rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, nedílnou součástí této smlouvy byly i obchodní podmínky týkající se právě poskytování platebních služeb žalovaného. Žalovaná se seznámila se sazebníkem poplatků, úroků a služeb pro fyzické osoby (sazebník pro kontokorentní úvěry, CCB report ohledně žalované na č. l. 72 spisu, obchodní podmínky ke smlouvě o platebním styku, karta klienta na č. l. 74 spisu, ceník finančních operací).

10. Z výpisu z účtu žalované číslo [bankovní účet] za období od února 2021 do července 2023 je prokázáno, že žalovaná tento účet aktivně ve výše uvedeném období používala, uskutečňovala na účtu operace, platila kartou, přijímala příchozí platby a prováděla další transakce. V tomto období rovněž žalovaná aktivně čerpala kontokorentní úvěr, který jí byl poskytnut, když v červenci 2023 činil zůstatek na kontokorentním úvěru žalobcem požadovanou částku 42 155,37 Kč, když žalovaná neměla evidovány za období od března 2023 do července 2023 žádné platby, aktivně účet neužívala a na účtu byly účtovány pouze úroky z úvěru a průběžné úroky z prodlení. Žalovaná v období od února 2021 do července 2023 kontokorentní úvěr čerpala, nesplácela jej, a proto žalobce přikročil k výpovědi smlouvy o kontokorentním úvěru dle dohody z 22. 2. 2021. Tato dohoda o ukončení smlouvy o kontokorentním úvěru byla uzavřena formou elektronického úkonu v aplikaci internet banking žalovanou dne 22. 2. 2021. Z přehledu účtovaných úroků z úvěru soud zjistil, že za období 28. 2. 2021 do 31. 7. 2023 byly žalované účtovány úroky z úvěru ve výši 7 508,. 29 Kč. V rámci poskytnutého úvěru dle přehledu splácení od 12. 3. 2021 do 27. 2. 2023 soud vzal za prokázáno, že žalovaná čerpaný a poskytnutý kontokorent splácela, a to naposledy dne 27. 2. 2023 bezhotovostním vkladem klienta. V souvislosti s předloženými výpisy z účtu žalované od roku 2021 do července 2023 a s přihlédnutím k přehledu pohybu se zůstatky soud zjistil, jakým způsobem žalovaná účet využívala a čerpaný kontokorent splácela (výpisy z účtu žalované od 2/ 2021 do 7/ 2023, dohoda o ukončení smlouvy o kontokorentním úvěru, tabulka přehledu účtovaných úroků z úvěru na č. l. 133, tabulka účtovaných úroků z prodlení na č. l. 136, přehled účtovaných poplatků na č. l. 137, přehled debetních transakcí – čerpání kontokorentu na č. l. 138-144, přehled pohybů se zůstatky na č. l. 145-152).

11. V řízení bylo tedy jednoznačně prokázáno, že žalované byl poskytnut kontokorentní úvěr, který žalovaná následně nesplácela a takto čerpaný kontokorent se dále navyšoval o poplatky, úroky ze sjednaného kontokorentu. Protože žalovaná svým povinnostem z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru nedostála, žalobce dne 31. 1. 2023 úvěrovou smlouvu vypověděl a vyzval žalovanou k úhradě dluhu z titulu nesplaceného kontokorentu, který k datu 3. 1. 2023 činil - 39 961,64 Kč. Žalovaná na tuto výpověď s výzvou k placení nijak nereagovala, když obsílka zasílaná na adresu [ulice a číslo] v [obec] se vrátila zpět s tím, že obsílka byla sice u žalované připravena k vyzvednutí, tato si ji však nevyzvedla, proto 21. 2. 2023 byla tato vrácena zpět žalobci. Žalovaná nereagovala ani na výzvu, resp. výpověď zaslanou na adresu [adresa], doručenka žalované na č. l. 134 a verte a č. l. 135, výpověď úvěrové smlouvy s výzvou k úhradě dluhu z 31. 1. 2023, doručenka k této zásilce na č. l. 130 a č. l. 131).

12. V řízení bylo tedy prokázáno, že žalované v rámci poskytování bankovních služeb byl poskytnut kontokorentní úvěr, který žalovaná čerpala, přestala jej však hradit a z titulu nezaplaceného kontokorentního úvěru tak žalovaná dluží žalobcem požadovanou částku 42 155,37 Kč, když v souvislosti s uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru byl dohodnut úrok 8,3 % ročně z té které částky čerpaného kontokorentního úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení od 1. 8. 2023, ničeho nezaplatila.

13. Co se týče právní kvalifikace této věci, v řízení bylo prokázáno, že s přihlédnutím k § 3028 odst. 1 OZ byla mezi žalobcem jako bankou a žalovanou jako klientem uzavřena smlouva, tedy závazkový právní vztah dle § 1721 a násl. OZ, když tento závazkový vztah vzniklý smlouvou podle ustanovení § 1724 odst. 1 OZ má charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ. V souvislosti s uzavřením této smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru, tedy jinými slovy - o možnosti přečerpat účet žalované do debutu, byl založen mj. i smlouvou o platebním styku, když se jednalo o zřízení a vedení účtu na jméno žalované v souladu s § 2662 a násl OZ. Žalovaná měla tedy možnost kontokorentní úvěr čerpat, zároveň však měla povinnost čerpaný kontokorent splácet, když však, přestože kontokorentní úvěr čerpala, přestala jej hradit a její účet se z toho titulu dostal do debetu v souvislosti s navyšováním čerpaného úvěru o poplatky a úroky, když žalovaná na výpověď kontokorentního úvěru ani na předžalobní výzvu žádným způsobem nereagovala. Ostatně i v tomto řízení žalovaná zůstala nečinná. Žalovaná tak porušila svou povinnost danou jí § 2396 OZ, tedy povinnost vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které byly poskytnuty a v téže měně hradit i úroky přesto, že žalobce jako úvěrující žalované peněžní prostředky z titulu kontokorentu poskytl podle § 2398 odst. 1 OZ. Žalovaná má povinnost poskytnuté peněžní prostředky z titulu kontokorentu vrátit, když však na výzvu k vrácení nijak nereagovala a porušila tak i ustanovení § 2399 odst. 1 OZ.

14. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného než konstatovat, že žaloba je podána důvodně, a proto jí bylo také v celém rozsahu vyhověno, neboť žalobce v řízení prokázal, že žalovaná z titulu poskytnutého, ale neuhrazeného kontokorentu žalobci dluží jím požadovanou částku ve výši žalobní jistiny. Žalovaná je s úhradou svého závazku v prodlení dle § 1968 a násl. OZ od 1. 8. 2023, když požadovaná zákonná výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Požadovaný úrok 8,3 % ročně z dlužné částky kontokorentu vyplývá ze sazebníku, resp. ze smluvních ujednání mezi účastníky, kteří se dohodli, že v případě poskytnutí kontokorentního úvěru bude zůstatek úvěru úročen procentuální výměrou 8,3 % ročně. Co se týče souběhu dohodnutého úroku z kontokorentu a zákonného úroku z prodlení, na souběh těchto úroků má žalobce právo i s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR.

15. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku 2 108 Kč, odměny právního zástupce žalobce za první 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalované k plnění) při sazbě 500 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb.). K prvním třem úkonům soud připočetl i náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za prvé 3 úkony ve výši 1 800 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Zástupce žalobce z řad zaměstnanců se v substituci dostavil na nařízené jednání soudu dne 3. 1. 2024, kde mu přísluší odměna dle § 151 odst. 3 o.s.ř., s přihlédnutím k § 13 odst. 4 advokátního tarifu, kde soud při stanovení paušální náhrady za úkon spočívající v účasti zástupce žalobce u jednání soudu, vyšel z ustanovení § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a za účast na jednání soudu přiznal paušální odměnu 300 Kč. Neúspěšná žalovaná tak musí v součtu zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst.1 o.s.ř.