39 C 166/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení částky 82 881 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 82 881 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu povinnost plnění druhého žalovaného, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou dále povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 15 266 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 20. 11. 2020 domáhal po žalovaném 1. a 2. zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalobce je vlastníkem nemovitostí na adrese [adresa], kteří měli hradit nájemné, zálohy za služby v celkové výši 8 510 Kč měsíčně se splatností 25. den předcházejícího měsíce, za který nájemné náleží. Nájemní smlouva byla uzavřena na určitou dobu do 31. 3. 2017, když žalovaní byt nevyklidili a užívali jej až do 30. 9. 2020, kdy byl byt předán. Za dobu užívání bytu žalovaní sjednané nájemné včetně služeb nehradili, když podle § 2295 má žalobce nárok na výši ujednaného nájemného až do dne, kdy pronajímateli - tedy žalobci nájemci - tedy žalovaní byt odevzdali. Žalovaní jsou tak v prodlení s úhradou nájemného za květen 2019, leden až září 2020 včetně záloh za služby, když z tohoto důvodu tak žalovaní dluží žalobci žalobcem požadovanou částku.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému 1. a 2. doručit do vlastních rukou, když soud zjistil od února 2020 adresu bydliště žalovaných na adrese, pod kterou jsou žalovaní specifikováni v záhlaví tohoto rozsudku.

3. Pro nedoručení platebního rozkazu žalovaným podle § 173 odst. 2 o.s.ř. soud usnesením vydaný platební rozkaz zrušil.

4. Žalobce v žalobě souhlasil podle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím bez jednání. Žalovaným 1. a 2. byla doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), když žalovaní 1. a 2. měli tyto písemnosti doručeny fikcí, když po marném uplynutí úložní lhůty příslušný poštovní úřad vložil žalovaným 1. a 2. obsílku na adresy jejich bydliště dne 5. 10. 2021 do poštovní schránky užívané žalovanými.

5. Žalovaní 1. a 2. zůstali v této věci nečinní, nevyjádřili se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. a soud má tedy za to s ohledem na obsah poučení ve výzvě k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, že žalovaní dávají najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání tak, jak vyplývá z § 115a o.s.ř.

6. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak dodejkou do vlastních rukou na č. l. 16, evidenčním listem pro výpočet úhrady za užívání bytu z 22. 3. 2016, internetovým výpisem informace o pozemku [parcelní číslo], k. ú. [část obce], obec a okres [okres], [list vlastnictví], z 25. 4. 2019, smlouvou o nájmu bytu z 22. 3. 2016, zápisem o odevzdání a převzetí bytu z 30. 9. 2020, výpisem z konta dlužného nájemného z 30. 9. 2020, předžalobní výzvou žalovaným z 29. 10. 2020.

7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

8. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo], který je zapsán na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec a okres [okres] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Jedná se o pozemek o výměře 728 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt bydlení na adrese [ulice a číslo] ([ulice a číslo]), když z internetové katastrální mapy je možno konstatovat, že se jedná o rohový dům na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] v [obec]. Výlučným vlastníkem této nemovitostí včetně budovy je žalobce (internetová informace o pozemku, k. ú. [část obce], obec a okres [okres], KÚ pro [anonymizováno], [stát. instituce] z 25. 4. 2019).

9. Jak vyplynulo ze specifikace nemovitostí na předmětném pozemku, jedná se o budovu mající charakter budovy s byty neboli nájemního domu. V tomto nájemním domě se nachází mj. i byt č. 7 o velikosti 2+1 ve III. nadzemním podlaží domu pod adresou [ulice a číslo] v [obec]. Tento byt byl v době od 1. 4. 2016 do 31. 3. 2017, tedy na dobu určitou, dán do společného nájmu žalovanému 1. a 2. Dle nájemní smlouvy, s přihlédnutím k evidenčnímu listu pro výpočet nájemného, měli žalovaní za užívání předmětného bytu z titulu nájmu řádně a včas hradit nájemné a služby, které byly dle evidenčního listu pro výpočet nájemného vypočteny od dubna 2016 celkovou částkou 8 510 Kč, když vlastní měsíční nájemné činilo z této částky 6 500 Kč (informace o pozemku č. l. 18 z 25. 4. 2019, smlouva o nájmu bytu z 22. 3. 2016, evidenční list pro výpočet úhrady za užívání bytu z 22. 3. 2016).

10. Ze skutkových tvrzení žalobce, s přihlédnutím k zápisu o odevzdání a převzetí předmětného bytu z 30. 9. 2020 vyplývá, že žalovaní po uplynutí doby, na kterou byl nájem uzavřen, byt nadále užívali a odevzdali jej žalobci jako výlučnému vlastníkovi, resp. pověřenému správci nemovitosti, až dne 30. 9. 2020. Z výpisu z konta dlužného nájemného soud zjistil, že k datu 30. 9. 2020 žalovaní dluží na nedoplatku nájemného a službách za květen 2020 částku 5 510 Kč, vyúčtování služeb za předcházející rok (2019) 781 Kč, když žalovaní od ledna 2020 do září 2020 dlužili na nájemném a službách za každý měsíc 8 510 Kč, přičemž v součtu neplaceného nájemného od ledna do září 2020, nedoplatku na nájemném za květen 2019 a nedoplatku služeb činí jejich dluh žalobcem požadovanou částku 82 881 Kč.

11. Žalovaní 1. a 2. zůstali v této věci naprosto nečinní, písemně ani jinou relevantní formou se nevyjádřili, neprokázali tedy ani, že by jejich dluh vůči žalobci, byť částečně, zanikl např. dobrovolným plněním.

12. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na datum uzavření nájemní smlouvy a následný prokázaný skutkový děj posoudil tuto věc ve smyslu § 3028 odst. 1 OZ dle platné právní úpravy v době uzavření nájemní smlouvy, kdy na celou věc je nutno aplikovat nový občanský zákoník.

13. Žalobce v řízení prokázal, že mu svědčí vlastnické, a to výluční vlastnické právo k nemovitosti v [obec] na adrese [ulice a číslo], když se jedná o rohový nájemní dům. Vlastnictví žalobce je realizováno v souladu s § 1011 a násl. OZ, když mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými 1. a 2. jako společnými nájemci došlo v roce 2016 v souladu s ustanovením § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který je s ohledem na okolnosti tohoto případu nutno posuzovat jako nájemní smlouvu k bytu dle § 2201 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2235 a násl. OZ, neboť se jedná o nájem bytové jednotky v bytovém domě. Žalovaní uzavřeli se žalobcem řádnou nájemní smlouvu, vznikla jim povinnost dle § 2246 odst. 1 OZ a násl. OZ hradit nájemné a účtované služby spojené s užíváním bytu. Žalovaní měli s ohledem na to, že se jedná o manžele, uzavřenou nájemní smlouvu týkající se jejich společného nájmu dle § 2270 odst. 1 OZ, kdy s ohledem na to, že žalovaná 2. je manželkou žalovaného 1., který figuroval v nájemní smlouvě jako nájemce, je nutno na tuto věc pohlížet jako na společný závazek manželů z titulu nájmu. Nájemní vztah k bytu zanikl uplynutím doby, neboť tento byl sjednán na dobu určitou (do 31. 3. 2017), když v tomto řízení nebylo prokázáno, že by došlo k případnému prodloužení. Soud proto na uplynutí doby, resp. skončení nájmu uplynutím doby aplikoval dikci § 2230 odst. 1 OZ, kdy užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek sjednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že byla uzavřena na jeden rok, byla-li kratší, než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že žalované jako nájemce ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí doby vyzval k odevzdání bytu, lze mít za to, že byla naplněna dikce § 2230 odst. 1 OZ, kdy nájemní smlouva byla konkludentním chováním a jednáním účastníků opětně uzavřena za podmínek ujednaných původně. Protože původní, resp. prvotní nájemní smlouva byla uzavřena v březnu 2016 na dobu jednoho roku při skončení nájmu 31. 3. 2017, lze konstatovat, že k obnovení nájemní smlouvy došlo na tutéž dobu od března 2017 a dále. V řízení bylo prokázáno zápisem o převzetí bytu z 30. 9. 2020, že žalovaní byt vyklidili a vyklizený předali až k tomuto datu, když v době rozhodné, tedy od ledna 2020 do září 2020, nehradili na nájemném a službách ničeho, když k tomuto je nutno připočíst nedoplatek za květen 5 510 Kč a vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 781 Kč. Žalovaní byt užívali ve smyslu § 2230 odst. 1 OZ, když žalobci z důvodu nehrazení nájemného přísluší v souladu s ustanovením § 2295 OZ náhrada ve výši ujednaného nájemného, když žalovaní užíváním bytu bez řádného a včasného hrazení nájemného a služeb porušili své povinnosti řádně a včas dostát svým závazkům z titulu nájemního vztahu, resp. z titulu toho, že byt užívali po uplynutí doby, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena a žalobce jako pronajímatel žalované ve lhůtě jednoho měsíce nevyzval k odevzdání věci. V řízení tedy žalobce prokázal, že žalovaní dluží nedoplatek na nájemném za květen 2019 ve výši 5 510 Kč a dále pak od ledna 2020 do září 2020 nehradili nájemné a služby v celkové výši 8 510 Kč za každý měsíc, přičemž žalobce eviduje za žalované i nedoplatek záloh na službách za rok 2019 ve výši 781 Kč. Žalobce tedy prokázal naprosto jednoznačně důvodnost své žaloby, a to zejména na základě aplikace právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději. Sami žalovaní v řízení zůstali nečinní, neuvedli ničeho právně ani skutkově významného a podstatného, neprokázali ani, že by jejich závazek zcela či z části zanikl dobrovolným plněním. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě vyhověl a odsoudil žalované 1. a 2. ke společné a nerozdílné povinnosti zaplatit žalobci částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaní jsou podle § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého dluhu, když žalobce stanovil počátek prodlení žalovaných na den 1. 11. 2020, přičemž žalovaní mohli svůj dluh bez prodlení uhradit v říjnu 2020, resp. do října 2020. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

14. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, když tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku 3 316 Kč, dále pak odměny za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby, resp. 2,5 úkonu právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a jednoduchá výzva žalovanému 1. a 2. k plnění) při sazbě 4 420 Kč za úkon a 2 210 Kč za 1 tzv. půlúkon (§ 7 odst. 1 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému provedenému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.).

15. Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 11 950 Kč soud nenavyšoval o 21 % DPH, neboť právní zástupkyně žalobce v žalobě uvedla, že není registrována jako plátce této daně. Úspěšnému žalobci tedy přísluší náhrada nákladů řízení ve výši blíže specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Lhůta k plnění byla žalovanému 1. a 2. stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.