39 C 166/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno : IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizovaný odstavec o zaplacení 19 662 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 570 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 15 062 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 653,39 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 960,78 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 760,93 Kč ve výši 11,75 % ročně od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023, zákonným úrokem z prodlení z částky 3 190,93 Kč ve výši 11,75 % ročně od 13. 4. 2023 do zaplacení a úrokem z částky 7 256,58 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 10. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 2. 5. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 662 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, přičemž v případě právního předchůdce se jednalo o firmu , právnická osoba, . Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, z toho důvodu dluží na jistině úvěru 7 256,58 Kč, kapitalizované úroky 504,35 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru, administrativní činnost a možnost hradit splátky v bydlišti (3 468,90 Kč, 657,88 Kč a 1 274,29 Kč). Ze všech těchto důvodů se žalobce obrátil se svým nárokem na soud.

2. V žalobě byl žalovaný specifikován bydlištěm na adrese , adresa, , když místní příslušnost soudu odůvodnil žalobce právě bydlištěm žalovaného.

3. V rámci pátrání po pobytu žalovaného soud zjistil, že žalovaný jako občan , Anonymizováno, nemá evidovanou žádnou adresu bydliště na území ČR, když z adresy specifikované jako bydliště žalovaného v , Anonymizováno, se dle sdělení pošty odstěhoval.

4. Soud proto pátral po pobytu žalovaného, když zjistil, že na adrese v , Anonymizováno, bydlel naposledy 10. 5. 2022, jeho pobyt na této adrese mu byl zrušen z důvodu zrušení oprávnění. V současné době se žalovaný zdržuje na , Anonymizováno, pod adresou, která je uvedena jako bydliště žalovaného na , Anonymizováno, . Pokud tato zjištění soudu ohledně bydliště žalovaného byla dána na vědomí žalobci, tento na žalobě trval s řádným projednáním s tím, že pokud se žalovanému nepodaří doručit na zjištěné adresy bydliště, žalobce učiní příslušné procesní kroky.

5. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě doručena na adrese na , Anonymizováno, dne 13. 10. 2024, když žalovaný v rámci svého písemného vyjádření uvedl, že se v současné době nachází v insolvenci s tím, že žaloba je podaná neprávem. Žalovaný nemá z čeho případně hradit.

6. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvy o úvěru č. , hodnota, , ze dne , právnická osoba, . 2021, předpisu splátek na č. l. 6, informace o zpracování osobních údajů z , právnická osoba, . 2021, usnesení , datum, , výpisu z registru úpadců z 14. 11. 2023, výzvy žalovanému k plnění z 28. 3. 2023, tabulkou plateb v hotovosti za 2 až 5/2021, č. l. 37, oznámením o postoupení pohledávky ze 7. 12. 2022, poštovním podacím lístkem z 29. 3. 2023, seznamem postoupených pohledávek na č. l. 45-47, smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 11. 2022, výpisem z OR ohledně žalobce z 12. 12. 2022, přípis OS Trenčín z 29. 11. 2023, usnesení z 19. 3. 2021.

7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

8. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce, jako obchodní korporace, je mimo jiné i poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Co se týče právního předchůdce žalobce (, právnická osoba, ., IČ , IČO, ), existence této obchodní korporace je soudu známa z jeho úřední a rozhodovací činnosti, když mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla dne 21. 11. 2022 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, když na základě postoupení pohledávek byla postoupena i pohledávka za žalovaným z titulu nesplaceného úvěru (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022).

9. Co se žalovaného týče, jedná se o fyzickou osobu, která měla od června 2020 do 10. 5. 2022 evidován pobyt v , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to z titulu přechodného pobytu občana EU. Pobyt žalovaného v ČR, respektive v , Anonymizováno, , je ukončen z titulu zrušení oprávnění (informace MV ČR k pobytu cizince ze dne 7. 9. 2023, informace k pobytu). Z usnesení Okresného súdu v Trenčíně ze dne 19. 10. 2021 č. j. , Anonymizováno, prokázáno, že na žalovaného byl vyhlášen konkurz, respektive konkurz byl vyhlášen na jeho majetek a ustanoven správce , tituly před jménem, , jméno FO, . V souvislosti s prohlášením konkurzu a insolvencí žalovaného byli tímto usnesením věřitelé žalovaného vyzváni, aby si svoje pohledávky přihlásili u konkurzního správce s tím, že dlužník, tedy žalovaný se oddlužuje tak, že se tento zbavuje veškerých dluhů, které mohou být uspokojené pouze v konkurzu. Z přípisu Okresného súdu v Trenčíně z 29. 11. 2023 soud zjistil, že konkurz a insolvence žalovaného byla zrušena k datu 14. 1. 2022, přičemž pokud žalovaný uváděl, že je v insolvenci, toto neodpovídá pravdě, neboť v současné době byla insolvence (konkurz) na majetek žalovaného zrušena k datu 14. 1. 2022 a žalovaný se nenachází v žádném režimu dle insolvenčního zákona (přípis Okresného súdu Trenčín z 29. 11. 2023, usnesení Okresného súdu v Trenčíně ze dne 19. 10. 2021, č. j. , Anonymizováno, , s právní mocí 26. 10. 2021).

10. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne , právnická osoba, . 2021 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , když z bližšího obsahu této smlouvy soud vzal za prokázáno, že žalovanému právní předchůdce žalobce poskytl spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, když žalovaný měl takto poskytnutý úvěr s kapitalizovaným úrokem 963 Kč, poplatky 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 929 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 1 800 Kč zaplatit v pravidelných čtrnáctiměsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč měsíčně, když žalovaný měl z titulu úvěru zaplatit žalobci 18 592 Kč. Byť se jednalo o spotřebitelský úvěr, nebyly doloženy žádné listiny prokazující, zda a jakým způsobem byla v případě žalovaného hodnocena jeho úvěruschopnost, respektive schopnost poskytnutý úvěr splácet. Součástí úvěrové smlouvy je i příloha týkající se předpisu splátek. Ke smlouvě o úvěru byly doloženy pouze informace o zpracování osobních údajů se souhlasem klienta ke zpracování osobních údajů, když z této informace vyplynulo, že tato se týká žalovaného jako fyzické osoby, kdy z obsahu informace pouze vyplývá, že žalovaný souhlasil s použitím svých osobních údajů, přičemž úvěruschopnost žalovaného nebyla žádným způsobem zkoumána ohledně jeho příjmů, výdajů, registrace v nebankovních registrech dlužníků a podobně. S ohledem na dataci usnesení Okresného súdu v Trenčíně žalovaný si žádal o úvěr, respektive byla s ním uzavřena úvěrová smlouva ještě před tím, než na jeho majetek byl prohlášen konkurz (smlouva o úvěru číslo , hodnota, ze dne , právnická osoba, . 2021, příloha ohledně předpisu splátek k této smlouvě, informace o zpracování osobních údajů, výpis z registru úpadců Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky za dne 14. 11. 2023).

11. Z potvrzení o transakcích, respektive splátkách na úvěr je prokázáno, že žalovaný na předmětnému úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, provedl platbu 13. 2. 2021 ve výši 1 330 Kč, 14. 4. 2021 2 700 Kč a dne 10. 5. 2021 1 400 Kč. Ze součtu těchto provedených plateb na č. l. 37 tedy vyplývá, že žalovaný z titulu poskytnutého úvěru uhradil na splátkách 5 430 Kč (seznam provedených plateb na č. l. 37 spisu).

12. Ze skutkových tvrzení žalobce tedy vyplynulo, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, dluží na jistině úvěru 7 256,58 Kč a kapitalizované úroky a poplatky za poskytnutí úvěru, hrazení splátek v místě bydliště a poplatky za administrativní činnost, když žalobce tedy požaduje po žalovaném uhrazení celkové částky ve výši 19 662 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným, jak bylo ostatně uvedeno výše, byla smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 11. 2022 postoupena na žalobce, když o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022, poštovní podací lístek, seznam postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2022). Žalovaný ničeho v mezidobí ani částečně nehradil, nereagoval ani na oznámení o postoupení pohledávky, ostatně nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce k úhradě dluhu ze dne 28. 3. 2023, kde byl žalovaný vyzván o úhradu pohledávky v celkové výši 22 165,25 Kč do 12. 4. 2023, když se jednalo o pohledávku vzniklou z titulu nesplaceného úvěru dle výše zmíněné úvěrové smlouvy (výzva žalovanému k plnění z 28. 3. 2023, poštovní podací arch k této zásilce).

13. Co se týče právní kvalifikace této věci, je především nutno uvést, že již ze samotné specifikace smlouvy o úvěru se jedná o závazkový právní vztah dle § 1721 a násl. OZ, který se bezprostředně týká poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému, přičemž na žalovaného je tedy nutno pohlížet v souladu s ustanovením § 419 OZ jako na spotřebitele, neboť žalovaný je osobou, která mimo rámec své podnikatelské činnosti či výkonu povolání uzavřela smlouvu s podnikající obchodní korporací právě v souvislosti s poskytnutím spotřebitelského úvěru dle § 2 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru).

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 OZ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelskému úvěru či změnou závazku z takové smlouvy, který spočívá ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které jsou získány nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné i z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odstavec 1 OZ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Podle § 2398 odstavec 1 OZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti, respektive bez zbytečného odkladu, neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti.

17. Podle § 2399 odstavec 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle ustanovení § 580 odstavec 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ustanovení § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

20. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději soud především konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, když ze smlouvy vyplývá, že tato částka byla žalovanému poskytnuta. Pokud měl žalovaný z titulu úvěru zaplatit celkem 18 592 Kč, z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaný uhradil celkovou částku 5 430 Kč. Žalobce v žalobě netvrdil, ani ze smlouvy či předložených informací o zpracování osobních údajů se souhlasem žalovaného k tomuto zpracování, že by byla v souladu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně a v souladu s právní úpravou a judikaturou vyšších soudů zkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy ze smlouvy o úvěru se vůbec nepodává, že by takovéto informace žalovaný sděloval, či zda žalobce, respektive jeho právní předchůdce, případnou úvěruschopnost žalovaného posuzoval. V řízení bylo tedy prokázáno sice uzavření smlouvy o úvěru, kterážto smlouva svědčí o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobci, když žalovanému byla dána částka 10 000 Kč, na které žalovaný uhradil 5 430 Kč. Důsledkem nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ve smyslu § 86 odst. 1, 2, OZ je neplatnost úvěrové smlouvy, ke které podle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, musí soud přihlížet i bez návrhu.

21. Je nutno konstatovat, že žalobce netvrdil ani neprokázal, že by byla řádným způsobem zkoumána úvěruschopnost žalovaného, kterému z titulu úvěru byla dána k dispozici částka ve výši 10 000 Kč, na kteréžto částce žalovaný uhradil v průběhu trvání smlouvy celkem 5 430 Kč. Protože nebyla splněna povinnost úvěrujícího dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru má toto nesplnění povinnosti za následek absolutní neplatnost smlouvy dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když však v řízení bylo prokázáno, že žalovaný částku 10 000 Kč z titulu neplatné úvěrové smlouvy převzal a došlo tedy na jeho straně podle § 1991 a násl. OZ k bezdůvodnému obohacení. Z částky poskytnuté ve výši 10 000 Kč žalovaný uhradil 5 430 Kč dle přehledu splátek, přičemž žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení zbývá uhradit 4 570 Kč, kdy tato částka je rozdílem po odečtení částky 10 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta po odečtení jím provedených plateb ve výši 5 430 Kč. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil a dosud z titulu bezdůvodného obohacení nevrátil žalobci 4 570 Kč. Žalovaný je podle § 1968 OZ v prodlení s úhradou či vrácením bezdůvodného obohacení od data následujícího po datu, ve kterém měl žalovaný hradit dle předžalobní výzvy, kdy žalovaný je tedy v prodlení od 13. 4. 2023. Výše úroků z prodlení ve výši 15 % ročně, která byla přiznána v souvislosti s vydáním bezdůvodného obohacení, odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Soud tedy žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku uložil vydat, respektive vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši zůstatku nesplaceného dluhu, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v částce 15 062 Kč s kapitalizovaným zákonným a dohodnutým úrokem a dále pak procentuální výměrou úroku z prodlení v zákonné výši a dohodnutého úroku, musel soud žalobu zamítnout, neboť tato nebyla důvodná.

22. Co se týče námitek žalovaného, který v průběhu trvání tohoto řízení uváděl, že se v současné době nachází v insolvenci, a tedy nelze po něm vrácení částky, byť z titulu neplatného úvěru požadovat, neboť žaloba nebyla podána oprávněně a žalobce si měl pohledávku přihlásit do konkurzu, k tomuto soud uvádí, že žalovaný se v současné době nenachází v režimu insolvence a prohlášeného konkurzu, kdy navíc takto vzniklá pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení nebyla a nemohla ani být do konkurzu vedeném na území Slovenské republiky přihlášena. Soud tedy o celé věci mohl jednat a meritorně rozhodnout, neboť konkurz na žalovaného byl v roce 2022 zrušen.

23. Pokud se týče požadavku žalobce na zaplacení žalobní jistiny v celkové výši 19 662 Kč z titulu úvěru, žalobce byl úspěšný pouze v částce 4 570 Kč, kdy ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Po odečtení úspěchu žalovaného od neúspěchu žalobce, respektive úspěchu žalobce od úspěchu žalovaného, má soud za to, že nelze v této věci žalobci přiznat právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť tento byl úspěšný pouze v míře nedosahující ani jedné poloviny původně požadované žalobní jistiny. Žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady nevznikly, soud proto ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na náhradu nákladů tohoto řízení přiznáno.